Diskuze: 9. 9. 1868: Dva lidi v jeden den postihla přímo na ulici padoucí nemoc

Zpět na článek

Nepřehlédněte

6. 5. 1868: Venkovan tvrdě zaútočil na dotěrného obchodníka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z ulice Všeobecně známá dotíravost obchodnlků v sírkové ulici, jíž lidé touto ulicí přecházející tak obtěžováni jsou, byla v pondělí dopoledne poněkud hrubým spůsobem potrestána. Jistý venkovan ubíraje se touto ulici byl se všech stran tahán, a ač vícekrát pravil, že ničeho nepotřebuje, bylo stále naň doráženo a zvláště jeden obchodník nechtěl venkovana pustiti, až tento rozloben, uhodil israeIitu tolik, tak ze týž bez sebe sklesl. V nastalém zmatku se podařilo venkovanu uprchnouti. – Pražský denník, 6. 5. 1868 Nalezená mrtvola Včera ráno byla u nábřeží vytažena z Vltavy mrtvola asi třicetileté ženštiny, která už delší čas ve vodě ležela. Okolo krku visel provaz s kamenem 14 liber těžkým. Na prstu měla dva snubní prsteny s nápisem »Marie, 15. dubna 1860«, a »Sylvester«. V mrtvole byla poznána vdova po vojenském komisaři Marie F. V poslední době bylo na ní lze pozorovati známky choromyslnosti, načež asi před týdnem z bytu svého v růžové ulici zmizela. – Pražský denník, 6. 5. 1868 [related-post id="9920"] Pokus sebevraždy V pondělí o půl 5 hod. odpoledne skočil asi 17letý mladík blízko kláštera křížovnického do Vltavy, byl ale pozorován a vytažen. Jmenuje se Julius II. a uvádí, že neměl obživy ani příbytku; prozatím dán jest do zemské nemocnice. – Pražský denník, 6. 5. 1868

Nová podoba Libeňského mostu podle hnutí ANO. Jak se vám líbí? • Kandidát na primátora za hnutí ANO Petr Stuchlík zveřejnil na svém Facebooku vizualizaci nového Libeňského mostu.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

30. 1. 1868: V Chotkových sadech objevili kostru neznámé ženy. Nejspíš šlo o vraždu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

22. 6. 1890: Deštivé počasí snad už konečně vystřídá pravé léto • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 7. 1889: Zkažené maso na trhu, pokousané dítě a mrtvola ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 11. 1868: Řádění podvodníků v Praze a zneuctění kostela • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

7. 2. 1868: Praha sčítá škody. Následky ničivé vichřice jsou obrovské • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století • Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

Na ženy po čtyřicítce módní návrháři před 100 lety příliš nemysleli • Šaty dělají člověka. Toto známé pořekadlo platí už odjakživa. Jenomže naše prababičky to s oblékáním neměly zrovna moc lehké. Dokládá do zajímavý novinový článek z roku 1910, kdy současný módní průmysl byl teprve v plenkách.

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření • Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku

1. 10. 1868: Obstárlá ženština z Prahy se málem utopila ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

10. 6. 1890: Hořící vagon, nepoctivý nálezce a neoprávněný rybolov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

3. 1. 1890: Chřipková epidemie dál kosí obyvatele Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 11. 1889: Odvod branců, úřední zákaz a epidemie spalniček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 3. 1890: Praha upravuje vyhlášku stanovující výšku nových budov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

Upalování vdov v Indii. Zakázaný rituál se nejspíš stále provádí • V historii lidstva najdeme nejrůznější zvyky, které nám z dnešního pohledu připadají barbarské, ale ve své době byly naprosto běžné. Jedním takovým je starodávný indický rituál Satí, spočívající v upalování živých vdov společně s tělem jejich mrtvých manželů.

Upalování vdovy v Indii.