Báječná léta pod psa: Nejdřív propadák, dnes kultovní film. Jaký byl představitel Kvida ve skutečnosti?

„Váš otec si staví rakev!“ To je jedna z mnoha dnes již kultovních hlášek z filmu Báječná léta pod psa, který měl premiéru před necelými dvaadvaceti lety – 3. dubna 1997. Dílo debutujícího režiséra Petra Nikolaeva zaujalo diváky zejména excelentními hereckými výkony Libuše Šafránkové a Ondřeje Vetchého, kteří se představili v rolích rodičů malého Kvida.

Kdo napíše scénář?

Film vznikl na motivy stejnojmenné knihy Michala Viewegha, která vyšla v roce 1992. O sepsání scénáře se pokusil kdekdo. Jedním z neúspěšných scenáristů Báječných let byl herec Josef Abrhám, jenž je údajně velkým fanouškem Vieweghovy tvorby. Neúspěšným byl v tomto případě i tehdy začínající režisér Petr Zelenka, který podle knižní předlohy vytvořil dokonce tři verze scénáře. Ani jedna z nich však u tvůrců neuspěla, vyhrála až verze scenáristy Jana Nováka (Nejasná zpráva o konci světa, Šeptej).

Hlavní roli získává …

Stejně jako při tvorbě scénáře, i při výběru hlavních rolí mohlo být všechno úplně jinak. Konkurzem na hlavní postavy prošlo neúspěšně hned několik velkých českých hereckých jmen. V rolích Kvidových rodičů jsme tak mohli vidět například Bolka Polívku a Ivanu Chýlkovou nebo Josefa Abrháma a Simonu Postlerovou.

• 

Hledá se fotogenický tlouštík!

„Malý Kvido měl být fotogenický tlouštík, který pronáší nedětské věty. To bylo mnohem těžší než najít sympatického uličníka, kterého necháte před kamerou žít,“ prozradil v rozhovoru pro Českou televizi režisér Petr Nikolaev.

Přes všechny peripetie se nakonec ideálního Kvida najít podařilo. Zahrál si ho Jan Zahálka, kterému se podařilo získat srdce statisíců diváků. On sám byl přitom v lecčem intelektuálnímu Kvidovi podobný. „Když jsme byli na prvním natáčecím dnu, jak tam sáňkují, tak jsme se blížili ku Praze a on říká: Půl sedmý, to je dobrý, to aspoň stihnu Události!“ vzpomíná s úsměvem režisér.

Zahálka si za svůj první honorář koupil nový počítač. Po jeho dalších rolích byste však pátrali marně. Na filmový svět zanevřel a objevil se pouze v pohádce Nejkrásnější hádanka, kde se ztvárnil roli jednoho z loupežníků.

[related-post id=“15205″]

Film vs. knižní předloha

Své knižní předlohy se film drží až na několik málo detailů. V knize se děj odehrává ve středočeské Sázavě, filmařům se však více zamlouval Týnec nad Sázavou. Jako výhled na celé město pak použili vrch svaté Anny v Jílovém u Prahy. Z filmu bylo také vynecháno několik knižních scén, například ta, ve které kupuje Kvidův otec od Šperka psa. Respektive přejmenuje fenku vlčáka z Tery na Něhu.

Byl to propadák

Po uvedení do kin vidělo film přes 340 tisíc diváků, což je o necelý milion méně než u Svěrákova Kolji. Po finanční stránce šlo o naprostý propadák. Rozpočet natáčení byl 25 milionů korun, ale tržby dosáhly pouze 14 milionů korun. Film získal celkem šest nominací na Českého lva, ale ani jednu se mu nepodařilo proměnit. Nejlepším snímkem roku 1997 se nakonec stali Knoflíkáři Petra Zelenky

I přes tyto neúspěchy se však Báječná léta pod psa v současné době řadí k jedněm z nejoblíbenějších českých filmů.