Nepřehlédněte
Obliba drůbežího masa roste. Znáte všechny jeho benefity? • Drůbeží maso je v současnosti nejoblíbenějším masem v naší kuchyni. Vytlačuje i naše tradiční masa – vepřové a především hovězí. Je to ale oprávněné? Je drůbeží maso natolik hodnotné, aby tvořilo základ našeho příjmu živočišných bílkovin?
Pohanka prospívá cévám, chrání před rakovinou a neobsahuje lepek. Příprava je velmi snadná • Pohanka je téměř zázračná surovina. Nemá žádný lepek, takže ji můžete konzumovat, i když trpíte celiakií. Funguje také jako účinná prevence proti kornatění cév a tepen. Obsahuje zinek, měď, mangan, selen a především přírodní rutin, který zvyšuje elasticitu cévních stěn. A její příprava navíc není ani trochu náročná.
Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?
Bruschetta Pomodoro: Přípitek na italskou jednoduchost • V srdci bohaté italské kulinářské tradice se skrývá předkrm, který oslavuje lásku této země k jednoduchosti, čerstvosti a chutným surovinám. Bruschetta Pomodoro je lahodná směs rajčat, česneku, bazalky a olivového oleje podávaná na křupavém opečeném chlebu. Zakousnout se do tohoto klasického pokrmu je jako vydat se na cestu po sluncem zalitém italském venkově.
Solíme příliš. Doporučenou denní dávku většina Čechů překračuje • „Mám tě ráda jako sůl,“ prohlásila Maruška před svým otcem králem a se zlou se potázala. Opravdu je sůl nad zlato? Ano i ne. Její nedostatek je pro zdraví stejně škodlivý jako nadbytek.
Festival Barevná devítka nabídne chutě a vůně ze všech koutů světa • Rozmanitou hudbu i vůně koření a jídla z celého světa přinese již tradiční multikulturní festival Barevná devítka. Jubilejní 15. ročník klade velký důraz právě na exotickou gastronomii, kdy pokrmy budou přímo před návštěvníky připravovat nejlepší šéfkuchaři – finalisté prestižní soutěže MasterChef. Na hlavní scéně si dáte ochutnávku world music v podobě žhavých kubánských rytmů nebo afrických bubnů. Součástí festivalu bude také přehlídka české hudby a tradičních řemesel Celé Česko na devítce. Akce proběhne v sobotu 31. srpna 2019 v pražském parku Podviní ve Vysočanech a vstup je zdarma.
Kofein může i zabíjet. Bezpečná dávka je pro každého individuální • Bez šálku oblíbené kávy si řada lidí nedokáže představit začátek dne. Není to jen rituál, kávu pijeme i kvůli povzbudivým účinkům kofeinu. Tuto látku řadíme mezi návykové stimulanty. Ve světě bylo zaznamenáno hned několik případů lidí, kteří to se závislostí na kofeinu přehnali a málem přišli o život. Jak velká dávka může člověka zabít?
Sezóna jahod vrcholí. Na co si dát pozor při nákupu? • Na konci května začaly dozrávat první české jahody a právě nyní jejich sezóna vrcholí. V Česku patří toto ovoce mezi nejoblíbenější, každý Čech ročně zkonzumuje kolem 2,5 kila jahod. Poptávka je převážně po jahodách vypěstovaných v tuzemsku. Poznat ale českou jahodu od té dovezené je v podstatě nemožné.
Zázrak jménem ovesné vločky. Proč se vyplatí jíst je každý den • Ovesné vločky můžeme zařadit mezi nejzdravější potraviny ze všech. Oblíbili si je sportovci, doporučují je výživoví poradci. Pokud jste jim ale ještě nepřišli na chuť, přesvědčíme vás, že byste to měli napravit.
Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.
Jsou zelené banány zdravější než žluté? Vědci znají odpověď • Banány patří právem mezi nejoblíbenější druhy ovoce. Kromě skvělé chuti se vyznačují i řadou pozitivních účinků na organismus. Lidé se ovšem nemohou shodnout na jedné věci. Je lepší jíst banány ještě nazelenalé, nebo naopak přezrálé? Vědci našli odpověď.
Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.
Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není • Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!
Dejte kapustě druhou šanci. Neprávem zavrhovaná zelenina má řadu benefitů • V zimním období se řada z nás může cítit vyčerpaně a unaveně. Blížící se Vánoce, stres a každodenní povinnosti oslabují naši imunitu. Jedním z pomocníků na její posílení může být obyčejná kapusta. Ta totiž blahodárně působí nejen na naše tělo, ale i mysl.
Nejčastější chyby při přípravě bramborové kaše. Záleží hlavně na způsobu vaření • Bramborová kaše patří právem mezi nejoblíbenější přílohy. Její příprava je časově trochu náročnější. Zároveň vyžaduje dodržení určitých postupů, aby výsledná chuť byla vyladěná k dokonalosti. Na co všechno tedy v kuchyni myslet?
Jíst méně a zdravěji? Snadnější, než si myslíte. Chce to jen ošálit mozek • Každý máme rozdílné chutě i svá oblíbená jídla. Může za to náš mozek. Ten totiž určuje, co budeme jíst a v jakém množství. Zásadní problém nastává, když je špatně naprogramován. Jednoduchými triky však můžeme podstatně změnit svou životosprávu.
Špenát chrání před projevem stáří. Tajemství chuti je v přípravě • Snad každý zná animované příběhy o námořníku Pepkovi, který se před každým náročným úkolem posílil konzervou špenátu. Tato listová zelenina má skutečně velmi prospěšné účinky na lidské zdraví. A když se dobře připraví, může i skvěle chutnat.
Vyznejte se v sójových omáčkách. Některé mohou být zdraví škodlivé • Po sójové omáčce v kuchyni obvykle sáhneme, když potřebujeme zvýraznit chuť připravovaného jídla. Zatímco přírodně fermentované sójové omáčky jsou pro naše zdraví prospěšné, průmyslově vyráběné mohou naopak uškodit. Čím se oba tyto druhy liší?
Zázračná jarní cibulka. Chrání před chorobami a v kuchyni má široké využití • Jarní cibulka je považována za královnu kuchyně. Je to vlastně mladá cibule, která je sbírána ještě předtím, než zcela dozraje. Neplatí u ní, že pokud ji sklidíme dříve, bude nevhodná ke konzumaci. Je tomu totiž přesně naopak.
Jahody jako elixír mládí, ochrana před nemocemi a skvělá pochoutka • Nastává doba dozrávání jahod. Matka příroda si dala záležet, když vymýšlela jejich podobu. Neotřelý design v kombinaci s osvěžující chutí láká v letním období i ty, kteří jinak ovoci příliš neholdují. Pravidelná konzumace těchto plodů má navíc i řadu blahodárných účinků na naše zdraví a krásu. Pojďme si je představit.
