Duševní zdraví v dospělosti nemusí záviset jen na šťastném dětství
Prožití šťastného dětství ještě nemusí být zárukou, že se u člověka v budoucnu nerozvinou duševní problémy. Dokonce i u těch, kteří mají hodně pozitivních zkušeností z raného dětství, se mohou v dospělosti vyskytnout úzkosti a deprese.
Problémy s duševním zdravím se týkají úplně každého, uvádí australská studie zveřejněná v magazínu Current Psychology. Výzkum sice potvrdil jistou souvislost mezi negativními prožitky z dětství a zhoršeným duševním zdravím v dospělosti. Zároveň ale vyvrátil, že by tím byl dopředu zcela nalinkován celý náš osud.
Duševní zdraví každého dospělého jedince závisí především na tom, jak se dokáže adaptovat na nejrůznější stresové situace. Pokud tedy máte se zvládáním stresu problémy, hrozí vám větší pravděpodobnost výskytu duševních problémů.
Australští vědci sledovali celkem 300 dětí. „Náš výzkum ukazuje, že duševní zdraví neurčují pouze události z raného věku. I když dítě prožije šťastné dětství, problémy se u něj mohou přesto později vyskytnout,“ říká jedna se spoluautorek studie Bianca Kahl.
Podle psychologů se osobnost dítěte neformuje jen výchovou a prostředím, v němž vyrůstá. Do hry vstupuje i často neměnný vrozený temperament a něco jako seberegulace či sebevýchova. Klíčové přitom je, jaká očekávání jako děti od našeho prostředí máme a jak dobře se dokážeme přizpůsobit v situacích, kdy tato očekávání nejsou naplněna.
„Pokud se jako děti naučíme přizpůsobovat změním a zvládat situace, kdy něco není podle našich představ, můžeme být v lepší pozici při zvládání stresu, čímž se sníží riziko zhoršeného duševního zdraví,“ dodává Bianca Kahl s tím, že ve výzkumu této hypotézy chce v budoucnu pokračovat.
