Nepřehlédněte
Hvězdy z divadel a filmů září na nové výstavě Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku.
Přepište dějiny! Nagano 98 připomíná výstava Národního muzea • U příležitosti 20. výročí zimních olympijských her v Naganu, které byly pro české sportovce velmi úspěšné, připravilo Národní muzeum speciální výstavu v Národním památníku na Vítkově.
Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.
Mikolas Josef z Eurovize zamíří rovnou na Václavské náměstí • Zpěvák Mikolas Josef (22) získal pro Českou republiku historicky nejlepší umístění v mezinárodní soutěži Eurovize. Ve velkém sobotním finále konaném v Lisabonu se umístil na šestém místě. Velkolepý úspěch můžete s nadějným zpěvákem oslavit už dnes večer na Václavském náměstí. Mikolas Josef tam od 19 hodin uspořádá koncert pro všechny fanoušky. Podívejte se na píseň, se kterou Mikolas Josef zaujal miliony diváků po celém světě [youtube]w0ZUuQe0shk[/youtube]
Kašna u Národního muzea svítí barevně. Světelná show je k vidění každý večer • Společně s Historickou budovou Národního muzea prošla rekonstrukcí i jedna z nejkrásnějších kašen v Praze. Na 1. máje večer se rozzářila barvami a poprvé v historii bude tato světelná show k vidění pravidelně.
Centrum Prahy opět oživí flašinetáři z celé republiky • Začátek srpna patří v Praze již tradičně flašinetům. Národní muzeum letos přichystalo už 7. ročník festivalu Flašinet žije!, který se uskuteční v úterý 11. srpna 2020. Pouliční umělci z různých koutů České republiky a Slovenska oživí centrum Prahy třemi koncerty rozdílných žánrů.
Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.
Kde se vzali slovenští dráteníci? Odpověď dává nová výstava Národního muzea • Jak se měnilo drátenické řemeslo od svých raných počátků až do současné doby? Na to odpoví nová výstava v Národopisném muzeu Národního muzea s názvem Dráteníci a drátenictví.
Památník na Vítkově připomíná utrpení Poláků za 2. světové války • V Národním památníku na Vítkově můžete ode dneška vidět menší panelovou výstavu s názvem „Boj a utrpení. Polští občané za druhé světové války“, která připomíná nelehké osudy obyvatel našeho sousedního státu.
Dějiny ženské emancipace v českých zemích představí nová výstava v Náprstkově muzeu • Letos uplyne přesně 100 let od chvíle, kdy bylo ženám v českých zemích poprvé uděleno volební právo. Při této příležitosti otevírá Národní muzeum v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur novou výstavu s názvem Vlastním hlasem, která prostřednictvím příběhů vybraných žen zachycuje vývoj ženské emancipace od 19. století po současnost.
Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.
Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.
200 let Národního muzea připomíná unikátní poštovní známka a stříbrná pamětní mince • Národní muzeum letos slaví 200 let od založení. Kulaté jubileum je doprovázeno řadou výjimečných událostí a jednou z nich je vydání pamětní stříbrné mince a příležitostné poštovní známky. „Tento rok je pro Národní muzeum přelomovým. Slaví přesně dvě století své existence, navíc bude po dlouhé rekonstrukci 28. října částečně otevřena Historická budova. Jsem rád, že ve spolupráci s Českou národní bankou, Českou mincovnou a Českou poštou vydáním mince a známky připomeneme význam Národního muzea, které již 200 let sbírá, uchovává, vystavuje a vzdělává,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pamětní mince s plejtvákem i denárem Pamětní stříbrná mince, vydaná Českou národní bankou a ražená Českou mincovnou, má nominální hodnotu 200 korun a jejím autorem je medailér Petr Horák. Na lícní straně mince jsou vyobrazeny dvě vitríny, v nichž se nachází několik předmětů příznačných pro Národní muzeum. Je mezi nimi zkamenělina trilobita, opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, denár knížete Boleslava II., kostra plejtváka myšoka a dva vyhynulí živočichové – vakovlk a ještěr velescink kapverdský. Rubová strana zachycuje Historickou budovu a Novou budovu Národního muzea s letopočty 1818 a 2018. „Je symbolické, že Národní muzeum vzniklo téměř přesně 100 let před tím, než byla založena Československá republika, jejíž 100. narozeniny oslavíme na konci tohoto měsíce. Tím však významná výročí nekončí – příští rok bude ve znamení oslav 100 let od vzniku samostatné československé koruny, které zaštítí Česká národní banka,“ uvedl ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček. „Veřejnost se tak může těšit na mnoho zvláštních emisí, včetně historicky první pamětní bankovky nebo oběžné dvacetikoruny s portréty tvůrců státu a měny,“ dodal. Mince s motivem Národního muzea je v pořadí jedenáctou pamětní stříbrnou dvousetkorunou v rámci současného emisního plánu České národní banky na léta 2016–2020. „Za prvotní myšlenku zřízení Národního muzea vděčíme české šlechtě, která také přispěla velkou měrou soukromými sbírkami. Tato nejvýznamnější česká muzejní instituce nashromáždila milióny artefaktů po dobu své existence z rozmanitého spektra oborů, včetně numismatiky, proto si zaslouží speciální emisi ve zlatě a stříbře,“ vysvětlil Jaroslav Černý z České mincovny. Pamětní mince ražená letošního roku není prvním upomínkovým předmětem, který vznikl k oslavě významných výročí Národního muzea. V letošním roce byla vyražena i zlatá medaile s vyobrazenou Historickou budovou. Již před padesáti lety vznikly dvě pamětní medaile k 150. jubileu vybrané na základě umělecké soutěže. První medaile, jejímž autorem byl Milan Knobloch, byla ražena v bronzu i stříbře a jejímu líci vévodí celkový pohled z výšky na Historickou budovu Národního muzea. Návrh na druhou medaili vytvořil zasloužilý umělec Bedřich Stefan, který na lícní straně zobrazil pouze kopuli Historické budovy s vavřínovými ratolestmi. Pamětní medaile byla vydána také v roce 1991 ke stému výročí otevření Historické budovy. Jejím autorem je medailér Michal Vitanovský, který je například také autorem současné podoby nejvyššího státního vyznamenání Bílého lva. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13677"] Známka nese číslo 1000 Pro příležitostnou poštovní známku, která vychází 10. října, se stala námětem taktéž Historická budova Národního muzea, před kterou je umístěna socha Čechie z fontány před budovou muzea. Autorem výtvarného návrhu známky je Jan Kavan, o rytinu se postaral Martin Srb. Známka vydaná speciálně ke 200. výročí založení Národního muzea o rozměrech 23 x 40 mm byla vydána v nákladu 750 tisíc kusů a má katalogové číslo 1000, je tedy 1000. známkou vydanou po rozdělení Československa. Byla tisknuta plnobarevným ofsetem s liniovou kresbou a její nominální hodnota činí 19 korun, což odpovídá hodnotě běžné listovní zásilky do 50 g v rámci České republiky. „Známka vydaná ke 200. výročí Národního muzea je zároveň tisící známkou vydanou v historii České pošty. V tomto roce si však připomeneme ještě jedno významné výročí – letos 18. prosince uplyne sto let od vydání první československé poštovní známky s motivem Hradčan od Alfonse Muchy. Nejen filatelisté, ale všichni bez výjimky mohou být hrdí na to, že po celé staletí si Československé a posléze České známky udržely status těch nejkrásnějších a v mezinárodních soutěžích se pravidelně umisťují na předních příčkách,“ uvedl Ondřej Veselský, ředitel sekce mezinárodní a vnitrostátní vztahy České pošty. Letošní vydání pamětní mince a poštovní známky je jednou z událostí oslav 200. výročí založení Národního muzea, které završí částečné otevření Historické budovy. Ta je pro veřejnost uzavřena od roku 2011. V neděli 28. října bude Historická budova částečně zpřístupněna svým návštěvníkům prostřednictvím dvou výstav. První z nich bude Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, otevřená k 100. výročí Československa a přibližující dějiny společného státu Čechů a Slováků. Druhou výstavou je 2 × 100, jež představí 200 nejvýznamnějších a nejzajímavějších z více než 20 milionů sbírkových předmětů Národního muzea.
IKEA otevře obchod v centru Prahy, bude ale jiný, než jsme zvyklí • Švédský nábytkářský gigant IKEA chce letos v Praze otevřít třetí pobočku. Nepůjde ale o klasický obchodní dům, jaký už provozuje na Černém mostě nebo Zličíně. Tzv. pop-up studio má sídlit na Václavském náměstí.
Otevírají se muzea a galerie. Někde ale přivítají návštěvníky až později • Po téměř dvou měsících se dnes znovu otevřou některá pražská muzea a galerie. Za zpřísněných hygienických opatření mohou lidé v hlavním městě opět navštívit objekty Národního muzea nebo Národní zemědělské muzeum na Letné. Národní technické muzeum a Národní galerie otevřou o něco později.
Unikátní výstava v Národním muzeu přibližuje vztah TGM ke Svaté zemi • Od 14. prosince 2017 do 13. ledna 2018 mají návštěvníci Nové budovy Národního muzea možnost zhlédnout výstavu Masaryk a Svatá země. Ta na patnácti panelech představuje nejen dosud mnohdy neznámé dobové fotografie z návštěvy, kterou první československý prezident vykonal na jaře roku 1927 do Svaté země, tehdy ještě pod mandátní britskou správou. Výstava také ukazuje širší kontext jeho vztahu k židovství a židovskému národu, a osvětluje tak hluboké vazby mezi Českou republikou a Izraelem.
Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.
Flašinet žije! Do Prahy se opět sjedou flašinetáři z celé Evropy • Národní muzeum letos opět přichystalo mezinárodní setkání flašinetářů s názvem Flašinet žije!, které se uskuteční v úterý 13. srpna. Pouliční umělci z různých koutů Evropy oživí již pošesté centrum Prahy třemi koncerty rozdílných žánrů. Zvuky hracích strojků se rozezní v 10:00 v barokním kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, ve 14:00 na Kampě u Karlova mostu a v 19:00 v Českém muzeu hudby.
Poslechněte si poslední rozhovor s Janem Palachem. Upálil se před 49 lety na protest proti okupaci • Jan Palach, student historie a politické ekonomie pražské filozofické fakulty se 16. ledna 1969 okolo 13:30 polil hořlavinou a upálil před budovou pražského Národního muzea, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bylo mu 21 let. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v pražské Legerově ulici, kde po třech dnech zemřel.
Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.
