Zní to jako paradox: kouření škodí téměř všemu – srdci, plicím i cévám. Jenže u lidí s ulcerózní kolitidou, tedy chronickým zánětem tlustého střeva, má překvapivě opačný účinek. Nový výzkum z Japonska po čtyřiceti letech konečně vysvětluje proč.
Tým vědců vedený profesorem Hiroshi Ohnem z RIKEN Center for Integrative Medical Sciences zjistil, že kouření vytváří v těle látky, které umožní ústním bakteriím usadit se ve střevech. Ty pak spustí imunitní reakci, která tlumí zánět. Jinými slovy – cigareta pomáhá bakteriím z úst usadit se tam, kde mohou paradoxně chránit střeva.
Zní to šíleně? Přitom právě to by mohlo otevřít cestu k novým, bezpečnějším léčbám. Podle autorů by totiž podobný účinek mohly mít probiotika s bakteriemi rodu Streptococcus nebo látky jako hydrochinon, které kouření v těle běžně vytváří. Bez nikotinu, bez dehtu – a bez rakoviny plic.
Ulcerózní kolitida a Crohnova choroba jsou dvě hlavní formy zánětlivých onemocnění střev. Obě způsobují průjmy, bolesti břicha a únavu, ale liší se tím, která část trávicího traktu je zasažena a jak imunitní systém reaguje. Kouření snižuje riziko ulcerózní kolitidy, ale naopak zhoršuje Crohnovu chorobu – záhada, kterou se vědci marně snažili objasnit víc než čtyři desetiletí.
Když výzkumníci zkoumali mikroby ve střevech pacientů, našli u kuřáků ústní bakterie rodu Streptococcus tam, kde by vůbec být neměly – v tlustém střevě. U bývalých kuřáků už tyto bakterie chyběly. Kouření totiž vytváří prostředí, v němž tyto mikroby mohou přežít a dokonce prospívat. A právě ony pak „přeladí“ imunitní systém tak, že utlumí zánět vyvolaný nesprávnou imunitní reakcí.
„Zjistili jsme, že kouření pomáhá přesunout určité bakterie z úst do střev, kde vyvolají ochrannou imunitní odpověď,“ vysvětluje Ohno. V budoucnu by tak léčba mohla spočívat nikoli v cigaretách, ale ve speciálních probiotických kapslích, které napodobí jejich pozitivní efekt – bez jedu a bez zápachu kouře.