Jsou zelené banány zdravější než žluté? Vědci znají odpověď

MagazínTereza Běhalová20. prosince 20202 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Banány patří právem mezi nejoblíbenější druhy ovoce. Kromě skvělé chuti se vyznačují i řadou pozitivních účinků na organismus. Lidé se ovšem nemohou shodnout na jedné věci. Je lepší jíst banány ještě nazelenalé, nebo naopak přezrálé? Vědci našli odpověď.

Banány obsahují velké množství aminokyseliny tryptofan, vitaminu B6 a mnoha dalších prospěšných látek, které pomáhají tělu produkovat serotonin. I proto se banánům přezdívá ovoce štěstí. Konzumace tří banánů denně prý zaručuje dlouhodobý pocit štěstí a spokojenosti.

Ještě v něčem jsou ale banány výjimečné. Jejich účinky se mění v závislosti na tom, jak moc jsou zralé. Zatímco zralejší žluté banány fungují jako zdroj okamžité energie, protože obsahují více cukru, méně zralé zelené banány mají pozitivní vliv na střeva a kosti.

Čím zelenější, tím lepší

Zelené banány jsou totiž skvělým zdrojem probiotik, protože mají vysoký obsah vlákniny. Jak ale dozrávají, vláknina se rozkládá, takže ve žlutých banánech už tolik vlákniny nenajdete.

Profesor Rodney Bilton z univerzity v Liverpoolu se věnoval 15 let výzkumu vlivu potravin na naše zdraví. Zjistil, že banány mají hodně společného s celozrnnou moukou, syrovými bramborami i zeleninou. Všechny tyto potraviny obsahují vysoké množství tzv. rezistentního škrobu. Zelené banány mají v průměru 70 až 80 % tohoto škrobu, zatímco zralé pouze 1 %.

Co je rezistentní škrob

Rezistentní škrob je v posledních letech středem zájmu mnoha odborníků na výživu. Ukazuje se, že má velmi pozitivní vliv na trávení. Prospívá střevům, protože je živnou půdou pro zdraví prospěšné střevní bakterie. Kromě toho snižuje střevní pH, což může přispět v rámci prevence rakoviny tlustého střeva.

Potraviny s vysokým obsahem rezistentního škrobu také snižují hladinu cukru v krvi, takže se hodí při léčbě obezity nebo cukrovky druhého typu. A v neposlední řadě tato látka prospívá i kostem.

Pokud jste tedy až do teď váhali, zda si dát banán spíše nazelenalý, nebo až žlutý, zvolte první možnost. Čím zelenější banán, tím více rezistentního škrobu totiž obsahuje.

Nepřehlédněte

Rakovina plic zpočátku nebolí. Příznaky lidé často řeší až v pokročilém stádiu • Tisíce dobrovolníků ve žlutých tričkách po celém Česku dnes vyrazily do ulic prodávat tradiční žluté květy měsíčku lékařského se stužkou meruňkové barvy. Hlavním tématem 23. ročníku veřejné sbírky Český den proti rakovině jsou nádorová onemocnění plic.

Festival Barevná devítka nabídne chutě a vůně ze všech koutů světa • Rozmanitou hudbu i vůně koření a jídla z celého světa přinese již tradiční multikulturní festival Barevná devítka. Jubilejní 15. ročník klade velký důraz právě na exotickou gastronomii, kdy pokrmy budou přímo před návštěvníky připravovat nejlepší šéfkuchaři – finalisté prestižní soutěže MasterChef. Na hlavní scéně si dáte ochutnávku world music v podobě žhavých kubánských rytmů nebo afrických bubnů. Součástí festivalu bude také přehlídka české hudby a tradičních řemesel Celé Česko na devítce. Akce proběhne v sobotu 31. srpna 2019 v pražském parku Podviní ve Vysočanech a vstup je zdarma.

Jablko denně dokáže divy. Proč nesmí chybět ve vašem jídelníčku • Říká se, že když sníme alespoň jedno jablko denně, můžeme se vyhnout návštěvě doktora. Jsou ale zdravotní benefity jablek skutečně tak zázračné? Na co všechno v našem těle působí?

Jablko denně dokáže zázraky

Rozdíly mezi chřipkou a rýmou • Chřipka a rýma jsou dvě různé infekční onemocnění, která mohou mít podobné příznaky, ale mají odlišné příčiny a mohou mít různou závažnost. Je důležité rozpoznat rozdíly mezi nimi, protože léčba a doporučení pro obě onemocnění se mohou lišit.

Vyznejte se v sójových omáčkách. Některé mohou být zdraví škodlivé • Po sójové omáčce v kuchyni obvykle sáhneme, když potřebujeme zvýraznit chuť připravovaného jídla. Zatímco přírodně fermentované sójové omáčky jsou pro naše zdraví prospěšné, průmyslově vyráběné mohou naopak uškodit. Čím se oba tyto druhy liší?

Dejte kapustě druhou šanci. Neprávem zavrhovaná zelenina má řadu benefitů • V zimním období se řada z nás může cítit vyčerpaně a unaveně. Blížící se Vánoce, stres a každodenní povinnosti oslabují naši imunitu. Jedním z pomocníků na její posílení může být obyčejná kapusta. Ta totiž blahodárně působí nejen na naše tělo, ale i mysl.

Praha vyzkouší telemedicínu. Lékaři budou monitorovat životní funkce pacientů na dálku • Přivolání pomoci skrze SOS tlačítko, dálkový monitoring tělesných funkcí a zejména nastavení komunikace mezi pacienty, dispečinkem a lékaři. To umožní nový systém komplexní komunitní podpory asistovaného života eHealth, který bude Praha rok testovat na skupině vybraných klientů. Projekt zajišťuje pro hlavní město Operátor ICT v rámci koncepce Smart Prague, která zavádí technologické inovace do metropole. „Vidíme pozitivní výsledky komerčních služeb na trhu s tísňovou péčí, které využívají možnosti pokročilých technologií, jež dokážou zachraňovat životy v krizových situacích, kdy je senior doma sám. Nicméně tyto služby jsou stále v začátcích a mají jen stovky či jednotky tisíců klientů, přičemž Praha má rychle stárnoucí obyvatelstvo. Naším projektem chceme zkusit propojit existující poskytovatele s možnostmi integrovaného záchranného systému, umožnit jim využít maximální technické možnosti tísňové péče pro zlepšení jejich služeb a spolu s lékaři a univerzitami dát městu metodické podklady pro rozhodnutí, jakou roli by mohlo město v tomto systému hrát tak, aby Pražané v budoucnu mohli využít služby vzdálené péče s garancí města,“ uvedla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. Jak to funguje? SOS tlačítko umožní klientům v krizové situaci, aby si v případě nutnosti přivolali díky propojení na dispečink tísňové péče pomoc. Projekt počítá také s využitím technologie telemedicíny, díky které budou vzdáleně monitorovány životní funkce klientů. Bude možné monitorovat například hladinu cukru v krvi, tlak a další tělesné funkce. „Kromě samotných seniorů a osob se zdravotními problémy bude projekt užitečný i pro další cílové skupiny. Rodinní příslušníci se nebudou muset strachovat, protože budou vědět, že jejich příbuzný je pod neustálým dohledem. Například když dlouho nikdo SOS tlačítko nepřemístí, bude dispečink kontrolovat, zda je pacient v pořádku. Další důležitou skupinou zapojenou do projektu jsou doktoři, kteří díky tomuto systému budou mít k dispozici nové informace o stavu pacienta,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel divize Smart Prague Operátora ICT. [related-post id="9081"] Projekt poběží ve dvou fázích Nejprve bude nutné za konzultace s lékaři vybrat více než sto vhodných klientů, dále bude navázána spolupráce s dvěma dispečinky agentur tísňové péče a vybuduje se integrační platforma, kde se budou data o pacientech analyzovat a sdílet s nemocnicemi. Od září 2018 pak bude projekt spuštěn v pilotním režimu pro vybranou skupinu klientů. Po roce dojde k jeho vyhodnocení. Na projektu spolupracuje řada odborníků. Technické řešení informační platformy bylo konzultováno s experty z UCEEB Českého vysokého učení technického, na studii proveditelnosti spolupracovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Se samotným nastavením celého systému radí lékaři. Spolupracuje také Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který sdílí zkušenosti z projektu Triangulum, na nějž projekt eHealth navazuje. V rámci pilotního projektu vznikne také expertní skupina, ve které zasednou všechny zainteresované strany, aby vyhodnotily fungování projektu.

Pozor na spolknuté předměty. Baterie a magnety mohou být pro děti smrtelně nebezpečné • Spolknutí drobného předmětu dítětem je noční můra snad každého rodiče. Podle zkušeností lékařů jsou to nejčastěji mince, drobné součásti hraček a bohužel také lithiové baterie a magnety. Spolknutý cizí předmět může být pro dítě smrtelně nebezpečný, zvláště pokud dítě spolkne knoflíkovou lithiovou baterii, dva a více magnetů současně, nebo magnet a jiný kovový předmět.

Léto se naposledy vrátí. Meteorologové slibují tropické teploty • Srpen se sice překulil do druhé poloviny, ale to neznamená, že léto řeklo své poslední slovo. I když teploměr v těchto dnech ukazuje přes den maximálně 24 stupňů, podle meteorologů ještě budeme mít příležitost užít si dosyta tropické teploty. I když pro tento rok už to nejspíš bude naposledy.

Nežádoucí účinek konzumace mrkve vaše okolí nepřehlédne • Zdraví prospěšná mrkev má i jeden nežádoucí účinek. V případě, že to s ní přeženete, může si vaše okolí začít myslet, že jste se nakazili hepatitidou. Jak je to možné?

Obliba drůbežího masa roste. Znáte všechny jeho benefity? • Drůbeží maso je v současnosti nejoblíbenějším masem v naší kuchyni. Vytlačuje i naše tradiční masa – vepřové a především hovězí. Je to ale oprávněné? Je drůbeží maso natolik hodnotné, aby tvořilo základ našeho příjmu živočišných bílkovin?

Dokonalá bramborová kaše. V čem je to tajemství? • Dobře připravená bramborová kaše je kombinací několika faktorů, které společně dohromady vytvářejí její charakteristickou chuť a texturu.

Bramborová kaše

Jak si úspěšně vypěstovat depresi, aby vám vydržela do konce života • Smutek je nedílnou součástí života. Funguje jako nutný ventil extrémních zátěžových podnětů, kterým jsme čas od času vystavováni. Bez smutku by navíc člověk ani nevěděl, co jsou pravé opaky – pocity radosti a štěstí. Když ale špatná nálada trvá příliš dlouho, může se jednat o závažné onemocnění zvané deprese. Část odborníků přitom zastává názor, že někteří lidé si mohou za vznik depresí sami.

IKEA začala prodávat bezmasé kuličky. Chce snížit uhlíkovou stopu • Nábytkářský gigant IKEA nabízí od 1. srpna ve svých restauracích veganskou variantu ikonických kuliček. Nové bezmasé kuličky mají ve srovnání s tradičními masovými pouze 4% klimatickou stopu.

Další výzkum potvrdil, že káva ovlivňuje délku života • Pokud patříte mezi milovníky kávy, pak rozhodně musíte vědět o nejnovější studii vědců, jejíž závěry zveřejnil odborný časopis The Annals of Internal Medicine. Zkoumalo se, jaký vliv má pravidelné pití kávy na riziko předčasného úmrtí. A potvrdil se poznatek, který přinesly podobné vědecké práce již v minulosti.

Zažeňte špatnou náladu. I v karanténě můžete prožívat štěstí • Pandemie koronaviru opět zahnala většinu lidí do domácí izolace. Současná situace představuje velký nápor na psychiku. Není přitom výjimkou, že se s ní těžce vyrovnávají i jinak odolní jedinci. Co dělat, abyste se doma nezbláznili?

Nejčastější problémy s mužskými pohlavními orgány. Samovyšetření by mělo být samozřejmostí • Reprodukční zdraví mužů patří mezi témata, o nichž se příliš často nemluví. Urologové mu ale věnují pozornost již od prenatálního věku svých pacientů, přes období jejich časného dětství, dobu dospívání až po dospělost. Vedle zachování maximální fertility do budoucna usilují i o to, aby pacienti neměli problémy navazovat kontakty a i přes řadu počátečních obtíží započali sexuální život.

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Jíst méně a zdravěji? Snadnější, než si myslíte. Chce to jen ošálit mozek • Každý máme rozdílné chutě i svá oblíbená jídla. Může za to náš mozek. Ten totiž určuje, co budeme jíst a v jakém množství. Zásadní problém nastává, když je špatně naprogramován. Jednoduchými triky však můžeme podstatně změnit svou životosprávu.

Tipy jak rychle omládnout. Stačí dodržovat několik základních věcí • Každý z nás touží zůstat mladý a energický, ačkoliv stárnutí je nevyhnutelnou součástí našeho života. Dobrou zprávou je, že existuje mnoho způsobů, jak rychle omládnout a zlepšit celkový vzhled, a co je ještě lepší, věda nám nabízí mnoho důkazů o účinnosti těchto metod. V tomto článku se podíváme na deset vědecky podložených tipů, které vám pomohou dosáhnout mladistvějšího vzhledu a zvýšit vaši sebevědomí.