Klíšťata útočí. Chraňte se dřív, než si vás najdou a bude pozdě

2. června 2021 ∙ 08:50
Tereza Běhalová
Foto: Unsplash

Vypadá to, že počasí se konečně umoudřilo. V příštích dnech nás čekají příjemné teploty, a tak mnozí vyrazí na vycházky do přírody. Stejně jako každý rok tam však můžeme narazit na parazita, který dokáže hodně zkomplikovat život.

Klíšťata se probouzejí při teplotách okolo 8 až 10 stupňů Celsia. Jejich sezóna je tedy nyní již v plném proudu.

Kde se klíšťata vyskytují

Domovem klíštěte obecného jsou především trávy a křoví o minimální výšce 20 cm. Setkat se s ním můžete nejen v lese (především listnatém a smíšeném), ale i na zahrádce, na louce a dokonce i v městském parku. Častější výskyt bývá na březích řek, rybníků a mokřadů, a také na okrajích lesních cest.

Jak se chránit

V první řadě je důležité zvolit vhodné oblečení. Ideálně takové, které zakrývá co možná největší plochu těla, tj. dlouhé nohavice, ponožky a tričko s dlouhým rukávem a pokrývku hlavy. Jen oblečení vám ale stoprocentní ochranu neposkytne. Další zbraní v boji proti krvelačným klíšťatům je repelent.

Jaké nemoci přenášejí

Přisáté klíště může člověka nakazit klíšťovou encefalitidou. Tato nemoc postihuje mozkové blány a mozek. Může proběhnout relativně lehce, dokonce i bez zjevných příznaků. Výjimkou ale nejsou ani život ohrožující stavy nebo dokonce úmrtí.

Po jednom či dvou týdnech od nákazy se objeví příznaky podobné chřipce – typicky zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Po malém odstupu dojde k druhé fázi onemocnění, kdy je zasažena centrální nervová soustava.

Klíšťata přenáší také boreliózu. Proti ní sice neexistuje očkování, avšak riziko nákazy výrazně vzrůstá až po několika hodinách od přisátí klíštěte. Po každém návratu z přírody je proto nutné důkladně prohlédnout celé tělo a případného vetřelce pinzetou odstranit.

Přisáté klíště nepotírejte žádným krémem ani olejem, pouze ho vytáhněte pinzetou a zasažené místo dezinfikujte.

Změňte melodii budíku. Bude se vám lépe vstávat a stoupne výkonnost, tvrdí australští vědci

Problémy s ranním vstáváním trápí velkou část populace. Mnozí zvládnou jen s obtížemi vylézt z postele, a některé dokonce neprobere ani dlouhé a opakované zvonění budíku. Na vině je řada faktorů, ale podle vědců je důležitá i melodie, kterou si pro své probuzení zvolíme. Nový výzkum australských vědců z RMIT Uniuversity v Melbourne zjistil, že pro notorické zaspávače se vůbec nehodí zvuk klasického pípání budíku ani poplašný alarm. Lépe řečeno, […]

Odběrové místo na Mariánském náměstí provádí PCR testy ze slin

Na Mariánském náměstí v Praze 1 bylo otevřeno nové odběrové místo. Testovat se zde mohou lidé jak pomocí antigenní metody, tak i formou PCR testu neinvazivní metodou odběrem vzorku ze slin. Provoz centra zajišťuje Městská poliklinika Praha ve spolupráci s Českým červeným křížem. „Otevřením dalšího odběrového centra hlavní město Praha reaguje na vývoj epidemické situace, která v České republice stále není příznivá. Virová nálož v populaci je stále vysoká a […]

Jak správně dýchat. Jednoduchý návod vám může změnit život

Dýchání nás provází od narození až do smrti. Je to proces, bez kterého bychom jen sotva přežili. Pouze díky němu může krev zásobovat organismus životně důležitým kyslíkem. Podle odborníků přitom velká část lidí dýchá špatně. To pak může souviset s různými zdravotními komplikacemi. Co tedy při dýchání dělat lépe? Jednou z nejčastějších chyb je povrchní, mělké dýchání. K němu dochází nejčastěji ve stresových situacích, ale často se ho dopouštíme s […]

Stane se Alžběta II. nejdéle vládnoucí panovnicí historie?

Svět se za posledních sedm dekád neuvěřitelně proměnil. Jedna jistota ale stále zůstává. Na britském trůně neochvějně sedí královna Alžběta II. Od počátku její vlády uplynulo letos v únoru 69 let. Je to neuvěřitelný výkon. Už dávno neplatí, že nejdéle vládnoucí panovnicí Británie byla královna Viktorie. Ta stála v čele britského impéria „pouze“ 63 let a 216 dní. Alžbětě II. nyní zbývá jen několik měsíců, aby trumfla Lichtenštejnského panovníka Jana […]

Srdeční selhání se týká stovek tisíc Čechů. A po pandemii jich bude ještě víc, očekávají lékaři

Obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu jsou rizikové faktory srdečního selhání. Toto onemocnění se týká stále většího počtu lidí v Česku. Podle odborníků se již blížíme 300 tisícům nemocných se stanovenou diagnózou. „I přesto, že u nás délka života před vypuknutím pandemie měla tendenci k prodlužování, nedařilo se nám prodloužit délku života lidí ve zdraví. Léta strávená s nemocí jsou nejčastěji na vrub srdečním onemocněním a mezi […]

X Zavřít