Diskuze: Malé pejsky někdo odložil na mráz. Tohle normální člověk neudělá

Zpět na článek

Nepřehlédněte

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Praha přivítá české olympioniky na Staroměstském náměstí. Dorazí i Ester Ledecká • Staroměstské náměstí se stane jako již tradičně dějištěm přivítání a oslav úspěšných českých sportovců. Fanoušci zde budou moci přivítat naše úspěšné olympioniky ze Zimních olympijských her v Pchjongčchangu v čele s dvojnásobnou zlatou medailistkou Ester Ledeckou. Slavnostní akce s bohatým doprovodným programem začne v pondělí 26. února v 15 hodin, slavnostní příjezd olympioniků se očekává kolem 17. hodiny. Na Staroměstské náměstí bude instalováno pódium velkoplošná LED obrazovka. Naši úspěšní reprezentanti, v čele s olympijskou vítězkou Ester Ledeckou a dalšími medailisty, dorazí na Staroměstské náměstí bezprostředně po svém příletu, přímo z pražského letiště. Slavnostní odpoledne doprovodí hudba, mluvené slovo a přímé reportážní vstupy. Moderátorem akce bude Libor Bouček. Instalace pódia a velkoplošné obrazovky začne v neděli ráno. [related-post id="6134"] [related-post id="6125"]

Osudy dánských Židů v Terezíně přiblíží přednáška v Národním muzeu • V českém povědomí ne příliš známé téma dějin dánských Židů deportovaných a vězněných v terezínském ghettu v letech 1943-45 a osvobozených díky stálému tlaku dánských úřadů přiblíží přednáška odborníka na dějiny nacismu a holokaustu prof. Therkela Strædeho. Veřejnosti zdarma přístupná přednáška se uskuteční v Historické budově Národního muzea ve čtvrtek 3. října od 15 hodin.

Úniky vody v Praze se hledají stejným způsobem jako voda na Marsu • Ztráty vody v pražské vodovodní síti v loňském roce dosáhly výše 12,91 procenta. Ještě v roce 2000 přitom přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent. Celkový objem ztrát vody se podařilo Pražským vodovodům a kanalizacím (PVK) snížit na historické minimum z 11 979 tis. m³ v roce 2019 na 11 680 tis. m³ v roce 2020.

6. 12. 1889: Obrovská tragédie v cukrovaru a mikulášský trhy v centru Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Roušky v metru jsou i nadále povinné. V povrchové dopravě už ne • Lidé cestující pražskými tramvajemi a autobusy už si od dneška nemusí zakrývat ústa a nos. V přepravním prostoru metra jsou ale ochranné prostředky i nadále povinné.

Cestovní pojištění, letenky, ubytování. Na co si dát letos větší pozor? • S létem přichází doba zahraničních dovolených a s nimi i nutnost vyřídit si cestovní pojištění. Letos jej ovlivní koronavirová pandemie. Výpočet pojistného i rozsah pojištění dozná několika změn. Na co tedy myslet při sjednávání pojistky? A na co si dávat pozor při nákupu letenek?

Zóny placeného parkování v Praze jsou ode dneška opět v platnosti • V hlavním městě je ode dneška znovu obnoven provoz zón placeného stání v plném rozsahu. Přestože Vláda ČR o tomto kroku rozhodla s účinností již od 28. dubna, vedení Prahy odsunulo termín až na dnešek.

Piráti mají s Prahou velké plány. Chtějí vysázet milion nových stromů • Pražští Piráti chtějí v příštích dvou volebních obdobích zmírnit extrémní teploty, které Pražany trápí v létě. Plánují sázet více stromů, podporovat zelené střechy a fasády a umístit na veřejná prostranství více vodních prvků. Kvůli čím dál extrémnějším teplotám se v létě v Praze nedá moc dobře žít a pracovat. Nejhorší je situace v centru města, kde je velký podíl betonu, který ulice vyhřívá. Vysoké letní teploty jsou ale celopražským problémem, který trápí i sídliště na okraji města. „Strom funguje jako klimatizační jednotka. Proto chceme, aby se Praha připojila k městům jako Los Angeles, New York či Šanghaj v iniciativě Million Tree Initiative. Zasadit milion nových stromů je ambiciózní cíl, ale myslím, že za 8 let se to dá zvládnout,“ říká pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Pro Prahu by to znamenalo zvýšit tempo výsadby nových stromů zhruba o polovinu oproti průměru za poslední čtyři roky. Kromě rozsáhlých ploch by stromy měly být co nejvíce i v ulicích a na náměstích, kde vytvářejí stín a zachytávají polétavý prach. Zásadní pro vyšší výsadbu stromů v ulicích je lepší koordinace městských i soukromých podniků v budování podzemních sítí. [related-post id="11441"] „Snížit teplotu v Praze je reálný cíl, musíme k tomu využít všechny možnosti, které máme. Samozřejmě nejdůležitější je rozšiřovat zelené plochy, sázet stromy a keře. Podle výzkumu prof. Vyskota z Mendelovy univerzity jeden hektar stromů nahradí provoz klimatizačních jednotek za 16 mil. Kč za rok. K ozelenění města však lze využít i střechy a fasády domů. Zelené střechy zadrží dešťovou vodu a vypaří ji a tím nejen zlepší mikroklima, ale ušetří i náklady na čištění dešťové vody, která je svedena do kanalizace,“ říká Eva Tylová, odbornice na životní prostředí a kandidátka Pirátů do Senátu na Praze 12. Piráti chtějí také více vodních prvků Kromě sázení stromů chtějí Piráti zajistit větší množství vodních prvků na veřejných prostranstvích. Kašny a fontány dle jejich úvah zpříjemní klima v blízkém okolí, rozprašovač vody osvěží kolemjdoucí a díky pítku se bude moci každý doplnit tekutiny bez nutnosti kupovat si PET lahve. Podpora zelených střech také pomůže na pražských sídlištích vytvořit polosoukromé prostory k trávení volného času, které tam nyní prakticky neexistují. Došlo by tak k oživení sousedských vztahů, které také pozitivně ovlivňují kvalitu života „Mým cílem je, aby Praha byla čisté a zdravé město. A pokud chceme mít zdravé Pražany, bez příznivého životního prostředí to nepůjde,“ vysvětluje Zdeněk Hřib.

Orangutaní samice Mawar z pražské zoo musela k zubaři na náročnou operaci • Samice orangutana sumaterského Mawar z pražské zoologické zahrady má za sebou složitý výkon v ústní dutině kvůli patrným obtížím se zuby a podezření na paradentózu. Lékaři jí v anestézii zkontrolovali celkový stav chrupu, problémové zuby odstranili a zvolili odpovídající léčbu. Teď se samice zotavuje v zázemí. Mawar v poslední době vypadlo několik zubů, chovatelé u ní cítili silný zápach z dutiny ústní a rovněž zaznamenali problémy samice se žvýkáním tužší potravy. Výkon byl tudíž nevyhnutelný. I přesto, že orangutani jsou schopni v rámci tréninku ukazovat chovatelům dutinu ústní, Mawar v tomto nespolupracuje; jako jediné možné řešení tak přicházela v úvahu celková anestézie. „Protože má orangutan jisté podobnosti s člověkem, provedli jsme výkon ve spolupráci s humánními kolegy. Inhalační anestézii tak vedl anesteziolog, chrup ošetřily stomatoložka a stomatochiruržka,“ vysvětlil veterinář Zoo Praha Roman Vodička a doplnil, že celý výkon trval zhruba 2,5 hodiny. „U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů. Ty problémové jsme proto vytrhli.“ Momentálně je samice izolovaná v zázemí, kde se zotavuje pod bedlivým dozorem chovatelů. Společnost jí dělá pětiletá dcera Diri. „Po složitém výkonu je Mawar samozřejmě ještě unavená, ale její chuť k jídlu roste. Předpokládáme, že pokud nedojde ke komplikacím, v horizontu několika dnů už bude celá skupina orangutanů opět pohromadě,“ poznamenal kurátor primátů Vít Lukáš.

U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů.

19. 3. 1868: Kdo poklepe na základní kámen národního divadla? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Petice pražských studentův České studentstvo praž. vys. škol podepsalo petici k výboru pro zřízení národního divadla v Praze, aby při slavnosti základního kamene p. dr. Frant. Palacký udeřil na základní kámen jmenem národa a. p. dr. Jan Purkyně jmenem vědy. Nepochybujeme, že výbor divadelní přistoupí k této žádosti, neboť při sestavování programu slavnostního řídil se při representautu národa jediné důvodem stáří, jakmile však chce se dáti věci té význam politický, bude výbor divadelní žádost českých studentův pokládati zajisté za slušnou. – Národní listy, 19. 3. 1868 Přepadena Přepadena byla předevčírem ráno po čtvrté hodině blíž strojnické továrny pp. „Breitfelda a Evanse“ v tůnní ulici na hořejším novém Městě dívka ubírající se tou dobou do práce své. Lupič jakýs, postavy velké, shlednuv při světle neshašené dosud svítilny lesknoucí se naušnice dívčiny, vrhnul se na tuto, tahaje ji a nalehaje na ni, aby mu naušnice, peníze a šátek ihned vydala. Dívka se bránila, z plného hrdla křičíc o pomoc. Lupič nepovolil a vší silou hleděl oloupiti oběť svou, tak že celý šátek na ní roztrhal. Teprv když na ustavičný pokřik přepadené od Zahradní ulice přišli jí na pomoc dva mužští, lupič utekl do ulice ječné. – Národní listy, 19. 3. 1868 Zpronevěření Předevčírem odpoledne poslal jistý zdejší rukavičkář svého učenníka pro kůže. Učenníka vedla cesta přes Josefské náměstí, kde se týž zastavil přihlížeje podvodné hře tam usazených čamburinářů. Lákán výhrou počal také sázeti. Štěstí mu však nesloužilo. Stále prohrával a chtěje prohrané peníze svého pána opět dosíci, počal na čísla větší částky peněz dávati. Naděje ho však zklamala, prohrál do krejcaru svěřené sobě peníze, s nimiž pak čamburinář rychle odešel, zanechav učenníka v zoufalém stavu. – Pražský denník, 19. 3. 1868 [related-post id="7226"] Rybník v Stromovce Prostranství před hostincem v Stromovce, které je nyní loukou, bývalo druhdy velkým rybníkem, což dosavadní jeho podoba dokazuje. Nyní se prý jedná o tom, aby byla prostora tato, ač jen částečně, opět naplněna vodou. Tím by Stromovka nabyla půvabnosti nové a v zimě by poskytoval rybník milovníkům klouzaček zábavu a hostinskému výdělek. – Pražský denník, 19. 3. 1868 Kandelábry Kandelábry belgické společnosti strmící dosud jako zbytečné haraburdí po ulicích s náměstích pražských konečně přece odklidí se. Bezpochyby musí belgická společnost také nechat upravit dlažbu odklízením tím porouchanou. Takž nezbudou na ulicích po bývalém mononolu belgické společnosti už jiné stopy leda ty svítilny na pražských branách, které posud se pravidelně osvětlují, ačkoliv asi loket opodál svítí obecní plyn. Nemýlíme-li se, zakládá se tato zajímavá zbytečnost, sloužící leda ku porovnání síly obojího plynu, na smlouvě mezi belgickou společností a c. k. erárem. Jinde by sotva cos podobného uvidělo se. – Národní listy, 19. 3. 1868

Zazářila jako princezna se zlatou hvězdou. Dnes na tom Marie Kyselková (83) není vůbec dobře • Marii Kyselkovou zná celý národ jako nezapomenutelnou princeznu Ladu v myším kožíšku. Pohádka Martina Friče Princezna se zlatou hvězdou byla přitom čtvrtým a zároveň posledním filmem, který kdy herečka natočila. Pak se její životní osud ubíral úplně jiným směrem.

František Smolík jako král a Marie Kyselková jako princezna v pohádce Martina Friče Princezna se zlatou hvězdou.

Pražané si připlatí za vodu. Část peněz půjde na obnovu infrastruktury • S novým rokem si budou muset Pražané opět sáhnout o něco hlouběji do kapsy. Tisíc litrů vody v hlavním městě bude stát 81,82 korun bez DPH. Ve srovnání s předchozím rokem tak cena vzroste o 4,9 procenta. 

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

Praha má rozpočet na příští rok. Omezí běžné výdaje, zachová investice • Hlavní město Praha sestavilo rozpočet pro rok 2021. Kvůli epidemii covid-19, propadu ekonomiky a navazujícím opatřením vlády přijde metropole v příštím roce o miliardy korun. Proto snižuje běžné výdaje a hledá cestu k zachování investic. Ty považuje v době ekonomické krize za klíčové pro podporu pražské ekonomiky. Rada hl. m. Prahy projedná městský rozpočet v příštím týdnu. Následně ho musí schválit ještě Zastupitelstvo hl. m. Prahy.

Záchranný program COVID PRAHA byl vyčerpán za několik minut • Pražští podnikatelé vyčerpali záruční program COVID PRAHA krátce po jeho spuštění. Přijato bylo v řádu minut 378 řádně podaných žádostí o záruky za úvěry v celkové hodnotě 1,5 miliardy Kč. Žádosti budou vyhodnoceny v horizontu několika následujících týdnů. Program připravilo hlavní město Praha ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB).

Vyhořelý kostel sv. Michaela bude dočasně chránit konstrukce • Toto úterý začne stavba konstrukce nad kostelem sv. Michaela v Kinského zahradě na Petříně, který 28. října 2020 vyhořel. Konstrukce bude krýt poškozený kostel následující dva roky, než bude objekt odborně zrekonstruován.

Jak se řídí traktor? Vyzkoušejte si to na trenažeru v Národním zemědělském muzeu • V pražské budově Národního zemědělského muzeu se můžete nově svézt na trenažéru Zetor Tractors. Nový simulátor jízdy traktorem byl vyvinutý přímo pro expozici Jede traktor a jedná se o jediný prototyp v Česku. Vyzkoušet si lze jízdu po městě i orbu na poli.

8. 2. 1868: V chrámu sv. Víta objevili tajnou místnost. Ukrývala starožitnou bednu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Hendrik Meyer: I starší byt v Praze bude do konce roku stát 90 tisíc za metr. Realitní krize však nenastane, pokud nezkolabuje doprava • Není to zas tak dávno, kdy se průměrná cena bytů v pražských novostavbách přehoupla přes 90 000 korun za metr čtvereční. Už tenkrát tento milník vypadal pro běžného Pražana nedostupně. Doba pokročila, a zatímco ceny novostaveb překročily hranici 105 000 za metr čtvereční, ke zmíněným 90 000 nyní podle Kvartálního monitoru přímého trhu s nemovitostmi míří bytový „second handový“ fond – tedy nejčastěji starší přeprodávané byty. Praha se zároveň zřejmě stala prvním českým městem, kde se hodnota za metr čtvereční staršího bytu dostává na úroveň 85 % hodnoty novostavby. Co to vlastně znamená a co můžeme očekávat? 

Moderní bydlení se pro mnoho lidí stává nedosažitelným luxusem.