Mince a voda ochrání před otravou jídlem

MagazínIvana Kratochvílová7. prosince 20201 minuta čtení

Foto: Unsplash.com

Chystáte se na pár dní odjet z domova? Jednou z věcí, na které je potřeba myslet, je obsah vaší lednice. Jednoduchý trik vás může ochránit před otravou nebezpečnými bakteriemi.

Čas od času může dojít k výpadku dodávek elektrického proudu. Když jste ale zrovna na dovolené, jen těžko to postřehnete.

Některé potraviny v lednici nebo mrazáku podléhají při vyšších teplotách rychlé zkáze. Pokud na několik hodin vypadne elektřina, začnou se rychle množit nebezpečné bakterie, které mohou později při konzumaci způsobit otravu.

Naštěstí existuje jednoduché, ale velice spolehlivé opatření. Do mrazáku vložte hrneček s vodou a počkejte, než se z vody vytvoří led. Na jeho povrch pak vložte minci.

Pokud po návratu z dovolené zjistíte, že mince není na svém původním místě, máte jistotu, že během vaší nepřítomnosti došlo k výpadku elektřiny. Pokud se mince propadla až na dno šálku, výpadek trval velmi dlouho a veškeré potraviny jsou tím pádem zkažené.

Nepřehlédněte

RECEPT: Oslnivý hráškový krém plný svěžesti a lahodné chuti • Hráškový krém je neodolatelná pochoutka, která vám přinese osvěžení i chuťovou explozi v ústech. Jeho jemná konzistence a svěží zelená barva lákají k ochutnání. Hrášek je bohatý na vitamíny, vlákninu a antioxidanty, čímž posiluje zdraví. Tento krém lze podávat teplý nebo studený a je ideální jako předkrm nebo lehká večeře. Obohaťte svůj letní jídelníček tímto lahodným hráškovým krémem a dopřejte si chuťový zážitek plný zdraví.

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

České děti odmítají smaženého kapra. Přednost dávají jiným pokrmům • Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem je sice stále nejčastějším českým štědrovečerním pokrmem, ovšem nastupující generace už má chuťové preference poněkud jiné.

Příprava a skladování bramborového salátu. Vyhněte se nejčastějším chybám • Ke štědrovečerní večeři patří bramborový salát jako párek k rohlíku. Dopřává si ho až 95 procent všech obyvatel Česka a v mnoha domácnostech se připravuje v tak velkém množství, že zbude ještě na několik dalších dní. Ne každý už ale dbá na to, aby salát byl i zdravotně nezávadný.

Je jídlo spadlé na zem bezpečné? Vědci zkoumali pravidlo pěti vteřin • Čas od času se stane, že nám na podlahu nedopatřením upadne kousek jídla. Určitě jste už slyšeli, že pokud ho dostatečně rychle zvedneme, jeho konzumace je bezpečná, protože se na něj nestihnou nalepit žádné škodlivé choroboplodné zárodky. Výzkum amerických vědců ale zjistil něco jiného.

Bruschetta Pomodoro: Přípitek na italskou jednoduchost • V srdci bohaté italské kulinářské tradice se skrývá předkrm, který oslavuje lásku této země k jednoduchosti, čerstvosti a chutným surovinám. Bruschetta Pomodoro je lahodná směs rajčat, česneku, bazalky a olivového oleje podávaná na křupavém opečeném chlebu. Zakousnout se do tohoto klasického pokrmu je jako vydat se na cestu po sluncem zalitém italském venkově.

Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal? • Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst?

Nežádoucí účinek konzumace mrkve vaše okolí nepřehlédne • Zdraví prospěšná mrkev má i jeden nežádoucí účinek. V případě, že to s ní přeženete, může si vaše okolí začít myslet, že jste se nakazili hepatitidou. Jak je to možné?

RECEPT: Lahodný mrkvový krém • Nejen v chladném zimním období přijde vhod teplá polévka na prohřátí. Pokud máte rádi mrkev, můžete si z ní připravit lahodný mrkvový krém. Nejen že zasytíte hladový žaludek, ale ještě tělu dopřejete pořádnou dávku živin.

Mrkvový krém

Sváteční otevírací doba je letos plně v režii supermarketů • Díky prodloužení nouzového stavu mohou letos velké obchody s potravinami zůstat otevřené po oba květnové svátky. V minulých letech to zákon zakazoval. Většina řetězců supermarketů se přesto rozhodla, že svým zaměstnancům poskytne 8. května volno.

Zázrak jménem červená čočka. Vykouzlete rychlé a zdravé pokrmy bez nadýmání • Červená čočka je méně známá příbuzná klasické čočky, která má v našich zemích dlouhou tradici. Pochází z Turecka a jedli ji už lidé v neolitu. A i když se zatím u nás netěší příliš velké oblibě, přesvědčíme vás, že byste jí měli dát šanci. Je totiž úžasná v mnoha ohledech!

Červená čočka

Jídla od babičky připomínají bezstarostné dětství. Proto je tolik milujeme, i když by šly připravit mnohem lépe • Svíčková na smetaně s houskovými knedlíky, rajská omáčka, klasické české rizoto nebo pečené kuře s bramborovou kaší. Také to nejlepší jídlo vašeho života vařila vaše babička? Možná vás jen klamou dávné vzpomínky a všechno je úplně jinak. Ne vždy je zkrátka jídlo z babiččiny kuchyně objektivně tím nejlepším, které jste kdy jedli.

Lahodná pečená slanina. Až zjistíte, proč tak voní, možná vás rychle přejde chuť • Šťavnatá pečená slanina. Kdo by její lákavé vůni odolal? Vždy si na ní pochutnáme s výčitkami svědomí, protože tušíme, že zrovna dvakrát zdravá není. Víte ale, co přesně z ní dělá tak výjimečnou lahůdku?

Pečená slanina je pro mnoho lidí neodolatelná.

Lepší než prášky. Granátové jablko překvapuje účinky na lidské zdraví • Seriózní výzkumy vědců z celého světa ukazují, že pravidelná konzumace semen granátového jablka má velmi pozitivní vliv na mužskou potenci. Zázračné ovoce je ale prospěšné i z mnoha dalších důvodů. Pomáhá například snižovat cholesterol, chrání před rakovinou a tělu dodává přirozenou energii.

Trápí vás zarudlá a podrážděná pokožka? Řešení je snadné a stojí pár korun • Objevila se vám vyrážka či zarudnutí na pokožce i přesto, že jste na sobě měli oblíbené tričko vyprané v pracím prášku a v aviváži, kterou dlouhodobě používáte? Věnujte tomu pozornost, alergie na prací prášek se může objevit kdykoliv. Pomůže praní s dostatečným mácháním i změna prostředku.

Jídelníček Čechů se za posledních třicet let výrazně proměnil • Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Pomocníci, nebo zabijáci? Elektrické spotřebiče jako skryté hrozby ve vaší domácnosti • Určitě máte v domácnosti několik menších elektrických zařízení, která vám usnadňují život. Třeba žehličky, nabíječky, rychlovarné konvice nebo mikrovlnné trouby. V posledních letech se jejich výrobci předhánějí s novými funkcemi. Ruku v ruce s tím se však zkracuje doba, po kterou tyto spotřebiče vydrží provozuschopné. Téměř nic se neopravuje a výrobci spoléhají na to, že zákazník po konci záruční doby, obvykle po dvou až třech letech, takový výrobek prostě vymění za nový.

Jíst méně a zdravěji? Snadnější, než si myslíte. Chce to jen ošálit mozek • Každý máme rozdílné chutě i svá oblíbená jídla. Může za to náš mozek. Ten totiž určuje, co budeme jíst a v jakém množství. Zásadní problém nastává, když je špatně naprogramován. Jednoduchými triky však můžeme podstatně změnit svou životosprávu.

Likvidace tuku po smažení má svá pravidla. Někteří je stále nedodržují • K vánočním svátkům neodmyslitelně patří smažený kapr. Najdeme ho na štědrovečerní tabuli drtivé většiny českých rodin. Ne všichni už ale správně zlikvidují použitý tuk.

Klíč k dlouhověkosti máme všichni na dosah ruky, tvrdí vědci z Harvardu • Prožít dlouhý a spokojený život je snem mnohých z nás. Moderní vědecké výzkumy dokazují, že každý člověk může do určité míry ovlivnit, kolika let se dožije.