Zatímco známá letoviska praskají ve švech, jinde uslyšíte jen vítr, vodu a vlastní kroky. Vybrali jsme pět míst, kde lze prožít letní den pomalu – bez front, přeplněných parkovišť a hlasitého programu.

Léto v Česku nemusí znamenat přecpané stezky, čekání na rozhlednu a hledání posledního volného stolu. Stačí se vyhnout několika notoricky známým místům a vydat se o kus dál. Do krajin, které se na sociálních sítích neobjevují každý den a kam většina lidí nezamíří jen proto, že cesta trvá o hodinu déle.

Úplnou samotu samozřejmě nezaručí žádné místo. Zvlášť o slunečném prázdninovém víkendu. Následující výlety však vedou do oblastí, kde se turistický provoz stále rozpouští v rozlehlé krajině. Místo atrakcí tu čekají lesy, opuštěné cesty, malé vesnice a čas, který najednou nikam nepospíchá.

Pohoří na Šumavě a Kamenec

Na úplném jihu Čech leží vesnice, která působí, jako by se ocitla za koncem mapy. Pohoří na Šumavě bývalo živou obcí, po druhé světové válce a vzniku hraničního pásma ale téměř zaniklo. Dnes tu stojí jen několik domů a působivé torzo kostela. Kolem začínají hluboké lesy Novohradských hor.

Z Pohoří vede cesta na Kamenec, nejvyšší vrchol české části pohoří. Nečekejte lanovku, restauraci ani velkolepou vyhlídkovou plošinu. Vrchol ve výšce 1 072 metrů tvoří skály ukryté mezi stromy. Právě nenápadnost je však jeho největší předností.

Přibližně jedenáctikilometrový okruh vede lesy, podél státní hranice a místy také rakouským územím. Krajina je chladnější než české nížiny a i během horkého léta tu bývá příjemně. Chvílemi není slyšet vůbec nic. Jen šustění větví a vzdálený hlas ptáků.

Prakticky: Počítejte přibližně se třemi až čtyřmi hodinami chůze. Zaparkovat lze na vyhrazeném parkovišti v Pohoří na Šumavě. Vezměte si vlastní vodu a svačinu, služby jsou zde velmi omezené. Informace o Novohradských horách

Rabštejn nad Střelou

Rabštejn bývá označován za nejmenší historické město v Česku, administrativně je však dnes součástí Manětína. Na jeho půvabu to nic nemění. Několik starých domů, zámek, kostel, zřícenina hradu a kamenný most se tísní v hlubokém údolí řeky Střely.

Místo nevypadá jako vybudovaný turistický skanzen. Jeho krása je trochu oprýskaná, tichá a skutečná. Od historického centra lze pokračovat po naučné stezce Rabštejn–Střela. Okruh prochází kolem židovského hřbitova, starých břidlicových lomů, mlýna i vyhlídky Hraběcí kříž.

Nejhezčí chvíle přichází dole u řeky. Voda tu protéká mezi lesnatými svahy a skalami, zatímco město nad ní téměř zmizí. Až na několik výletníků a obyvatel rekreačních domů můžete mít pocit, že celé údolí patří jen vám.

Prakticky: Okružní naučná stezka měří přibližně sedm až osm kilometrů. Terén je místy kopcovitý a není vhodný pro kočárky. Výchozím bodem může být parkoviště na horním okraji Rabštejna. Podrobnosti o naučné stezce

Javoří hory

Broumovsko si většina návštěvníků spojuje s Adršpašskými skalami. Jen o několik kilometrů dál se přitom zvedají Javoří hory, kde může být atmosféra úplně jiná. Žádné vstupní brány, rezervační systémy ani proudy turistů. Jen dlouhý zalesněný hřeben na hranici s Polskem.

Nejvýraznějším cílem je Ruprechtický Špičák, nejvyšší vrchol české části Javořích hor. Na jeho vrcholu stojí kovová rozhledna, ze které se otevírá pohled na Broumovskou kotlinu, Krkonoše, Orlické hory i polskou krajinu.

Výstup z Ruprechtic není dlouhý, ale závěrečné stoupání dá nohám zabrat. Odměnou je chladný horský les a cesta, na které se lidé objevují spíš jednotlivě než v hlučných skupinách. Kdo chce delší výlet, může pokračovat po hraničním hřebeni směrem k Janovičkám.

Prakticky: Z horního konce Ruprechtic lze sestavit přibližně sedmikilometrový okruh. Cesta není technicky obtížná, počítejte však s výraznějším převýšením. Informace o Javořích horách

Borůvková hora v Rychlebských horách

Jeseníky bývají během léta plné, Rychlebské hory ležící o něco severněji však stále nabízejí podstatně klidnější tvář. Jedním z nejhezčích cílů je Borůvková hora na česko-polské hranici.

Nejkratší cesta začíná v horské osadě Travná. Už ta stojí za zastavení. Nad roztroušenými domy se zvedá novogotický kostel a nedaleko se ukrývá poutní kaple s pramenem. Odtud se pokračuje vzhůru lesem až na hraniční hřeben.

Na Borůvkové hoře stojí rozhledna s kruhovým výhledem. Za dobrého počasí jsou vidět roviny v Polsku, jezera u Nysy i hlavní hřebeny Jeseníků. Přestože se u rozhledny nachází také malé občerstvení, cesta sem si zachovala horský charakter. Žádné velké parkoviště pod vrcholem. Poslední kilometry je nutné poctivě ujít.

Prakticky: Z Travné počítejte s cestou dlouhou přibližně osm kilometrů tam a zpět. Výstup vede převážně lesem a je vhodný i pro běžně zdatné turisty. Doporučené trasy na Borůvkovou horu

Osoblažsko a dráha sta oblouků

Osoblažský výběžek zabíhá hluboko do Polska a patří k místům, kam se málokdy jede náhodou. Cesta sem je dlouhá, krajina řídce osídlená a velká turistická centra daleko. Právě proto má Osoblažsko atmosféru, která se v Česku hledá stále obtížněji.

Krajem vede úzkorozchodná železnice z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. Trať měří něco přes dvacet kilometrů a díky 102 obloukům získala přezdívku dráha sta oblouků. V létě ji doplňují výletní parní vlaky. Kdo chce více klidu, může využít běžný osobní spoj a vystoupit například v Bohušově.

Nad obcí se ukrývá zřícenina hradu Fulštejn, pod ní leží rybníky a kolem se táhnou polní cesty. Z Osoblahy do Bohušova vede také pěší Hotzenplotzova stezka. Jedním směrem tak můžete jít pěšky a zpět se vrátit vlakem. Na tomto výletě není nejdůležitější jediný cíl. Zážitek tvoří pomalá jízda, prázdná nádraží, zvlněná pole a pocit, že jste se ocitli velmi daleko od každodenního shonu.

Prakticky: Aktuální jízdní řád si před cestou ověřte. Parní vlaky jezdí jen ve vybraných termínech, pravidelnou dopravu zajišťují osobní vlaky. Informace o osobních vlacích na Osoblažce

Ticho začíná kousek za hlavní trasou

Nejklidnější výlet obvykle nezačíná na parkovišti u slavné památky. Někdy stačí odbočit z hlavní stezky, jindy vstát o hodinu dříve nebo si pro cestu vybrat všední den. Pomáhá také přijmout, že na místě nemusí být kavárna, stánek ani dokonale upravené zázemí.

Právě tam, kde atrakce končí, začíná skutečný odpočinek. Telefon zůstane v batohu, kroky se zpomalí a člověk si všimne věcí, které v davu zanikají. Vůně rozpáleného lesa. Chladu u potoka. Zvuku větru v trávě.

Česko má stále dost míst, kde lze v létě zmizet. Ne před světem, ale alespoň na několik hodin před jeho hlukem.