Pití alkoholu bývá popisováno jako osobní volba. Něco, co se týká hlavně toho, kdo pije. Nový přehled výzkumů ale ukazuje, že tahle představa je zavádějící. U mužů se alkohol velmi často nestává soukromým problémem, ale zdrojem škod, které nesou ženy a děti. A v některých společnostech je ten dopad drtivý.
Autoři rozsáhlé mezinárodní analýzy shrnuli data ze 78 studií z různých částí světa. Znovu a znovu se v nich objevuje stejný obraz. V domácnostech, kde muži pijí nadměrně, je vyšší výskyt násilí, zanedbávání, psychických potíží i ekonomické nestability. Nejde o okrajový jev. V některých zemích žije s těžce pijícím partnerem až třetina žen.
Děti vyrůstající v takovém prostředí mívají horší vyhlídky na kvalitní vzdělání i zdraví. Častěji se potýkají se stresem, nejistotou a traumaty. A to vše si pak odnášejí do dospělosti a mnohdy přenášejí na svoj děti. Výzkumy přitom jasně ukazují, že tyto dopady jsou nejsilnější tam, kde je vyšší míra genderové nerovnosti a slabší sociální ochrana. Alkohol tu nepůsobí izolovaně, ale zesiluje existující nerovnosti.
Problém je v celém systému
Muži pijí ve většině zemí častěji a ve větších dávkách než ženy. A zároveň jsou při pití častěji spojováni s agresí a rizikovým chováním. To samo o sobě není nové zjištění. Nové je ale to, jak málo se tyto „vedlejší škody“ promítají do politiky. Potřeby žen a dětí zůstávají v rámci regulace alkoholu často na okraji zájmu.
Autoři studie proto volají po razantní změně přístupu. Nestačí podle nich jen zvyšovat daně nebo omezovat reklamu, i když i to jistý smysl dává. Je ale prý hlavně potřeba spojit alkoholovou politiku s podporou genderové rovnosti, prevencí násilí a dostupnou pomocí pro ohrožené rodiny.
Jinými slovy: přestat se tvářit, že jde jen o individuální selhání, a začít ho chápat jako celospolečenský problém, který vyžaduje systémovou odpověď. Přímo či nepřímo se totiž dotýká a ovlivňuje úplně každého.