Glioblastom je nejagresivnější a nejhůře léčitelná forma rakoviny mozku. Roste rychle, prorůstá do zdravé tkáně a běžné metody léčby na něj zabírají jen omezeně. Vědci teď ale ukazují, že nádor nejedná sám. Ke svému přežití využívá pomoc okolních mozkových buněk, které se proti tělu paradoxně obracejí.
Mozek pracuje proti sobě
Kanadský výzkumný tým zjistil, že některé zdravé mozkové buňky aktivně podporují růst nádoru. Místo aby chránily nervovou tkáň, vysílají signály, které rakovinným buňkám pomáhají přežít a šířit se. Glioblastom tak funguje jako celý ekosystém, nikoli jen jako shluk zhoubných buněk.
Konkrétně jde o oligodendrocyty – buňky, jejichž úkolem je izolovat nervová vlákna. V přítomnosti nádoru ale mění své chování a zapojují se do jeho „komunikační sítě“. Tím vytvářejí prostředí, ve kterém se rakovina cítí bezpečně a dokáže lépe odolávat léčbě.
Lék už existuje
Klíčovým prvkem tohoto propojení je receptor CCR5, známý z imunologie. Právě přes něj si nádor a okolní buňky předávají signály podporující růst. Když vědci tuto komunikaci v laboratorních modelech zablokovali, růst glioblastomu se výrazně zpomalil.
Zásadní je, že CCR5 už dnes cílí schválený lék – antivirotikum používané při léčbě HIV. To otevírá možnost rychlejšího testování nové léčebné strategie, protože bezpečnost přípravku je dlouhodobě známá. Pro pacienty, jejichž prognóza se často počítá na měsíce, to může znamenat důležitou naději.
Výsledky byly zveřejněny 21. ledna 2026 v odborném časopise Neuron. Studii vedli vědci z McMaster University a torontské nemocnice SickKids a navazuje na jejich dřívější práci o tom, jak nádory zneužívají vývojové mechanismy mozku. Podle autorů jde o další krok k pochopení toho, co glioblastom skutečně drží při životě – a kde ho lze konečně zasáhnout.