Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz • 1. července 2020 • 2 minuty čtení

Foto: Archiv

V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

Výstava zachycuje Milana Rastislava Štefánika nejenom jako politika a vojáka, který měl zásadní podíl na vzniku Československa v roce 1918, ale také jako astronoma, cestovatele, sběratele a dokonce i kouzelníka.

K vidění jsou originální předměty, které dokumentují jeho jedinečnou osobnost i různorodé záliby. Například velký zrcadlový dalekohled se stativem, který Štefánik používal při svých vědeckých výpravách, Gauguinovy dřevoryty, které si přivezl ze své expedice na Tahiti nebo osobní kouzelnický klobouk a karty.

Foto: Národní muzeum

Důležitou součástí výstavy je i Štefánikův druhý život. Budování jeho kultu v období 1. Československé republiky a Slovenské republiky i snaha komunistického státu na něj v národním příběhu zapomenout. Speciální místo mezi exponáty pak zaujímá zobrazení osudu Štefánikových předmětů, jejich cesta z Paříže do Prahy, následně na Slovensko a snaha o jejich záchranu po roce 1948.

Slovenské národné múzeum poprvé realizovalo tuto výstavu na Bratislavském hradě a k vidění tam byla od října 2019 do května 2020. V Praze potrvá do 31. srpna tohoto roku.

„Jsem rád, že můžeme i českým návštěvníkům přiblížit jedinečnou osobnost Milana Rastislava Štefánika a uspořádat první mezinárodní výstavu po uvolnění hranic právě ve spolupráci se Slovenským národným múzeem,“ sdělil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Vstoupit do diskuze

dějiny historie Milan Rastislav Štefánik Národní muzeum Nová budova Národního muzea výstava

Nepřehlédněte

Podskalská celnice na Výtoni bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 21. září proběhne další ročník pouličních sousedských slavností Zažít město jinak. Muzeum hlavního města Prahy se k této akci připojuje volným vstupem do Podskalské celnice na Výtoni od 10 do 18 hodin a doprovodným programem nejen pro rodiny s dětmi. Návštěvníci se mohou těšit na komentovanou vycházku Podskalím, tematickou hru pro děti či kreativní dílny zaměřené na výrobu autorských placek.

8. 11. 1889: Hloubení Vltavy, zloděj stříbrného řetízku a zatčení staré ženy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 6. 1890: Úmrtí advokáta, zaplavené pražské ulice a závody velocipedistů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 10. 1889: Falešné certifikáty na maso, drzé zlodějky a stavba nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 4. 1868: Prahu zachvátila vlna sebevražd. Provaz oběšence si někdo nechal pro štěstí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Samovražda a pověra Včera ráno pobouřeno okolí sv. Haštala zprávou, že ve Svíčkové ulici v jednom domě na půdě oběsil se jistý druhdy zámožný v poslední době ale zadlužený mistr lakýrnický. Zpráva ta byla pravdiva, ráno nalezena mrtvola oběšeného na půdě, avšak nikoliv visící, nýbrž položená na zemi se zbytkem provazu na hrdle. Provaz ale nepřetrhl se s nešťastníkem, nýbrž byl uříznut. Patrně tedy kdosi již dříve nalezl oběšence a nepochybně ze známé pověry, že tomu kdo chová takový provaz po oběšenci štěstí přeje v loterii, tajemným spůsobem si jej přivlastnil. – Národní listy, 25. 4. 1868 Samovražda V Bubnech včera ráno pohřešen 16letý lakýrnický učeň A. Patočka, ačkoliv vědělo se, že z domu neodešel. Otec hledaje ho, našel záchod zamknutý, i volal do vnitř, zda-li tam jest. V tom okamžení zaslechl však místo odpovědi ze záchodu ránu střelnou. Vypáčiv mžikem dveře, nešťastný otec spatřil syna střeleného do prsou a kterak od rány na prsou šatu mu hoří. Oheň sice ihned udusil, syna ale již k životu nevzkřísil, rána z bambitky projela nešťastníkovi srdce. Ze soudní obsílky u něho nalezené a z dřívějších výrokův jeho vysvítá, že učinil tak ze strachu před stíháním soudním. – Národní listy, 25. 4. 1868 [related-post id="9620"] Pomatená Již po delší dobu pozorováno na paní Barboře O., v Jiřinách bydlící, že tísněna jest v mysli jakousi strastí neobyčejnou a výroky její všeobecné vzbuzovaly podivení, jelikož dotýkaly se domnělých případů a osob, o nichž blíže vysloviti nic nelze. Předevčírem však vyjádření její nabyla rázu nad míru povážlivého a choulostivého; rozkřikovalať po celém domě, že měla ve Vídni bližší známost s jistou vysoce postavenou osobností a následky toho že v srpnu se objeví. Vznešený milovník její slíbil prý jí, že pojede s ní do Tyrolska, kdež co „hraběnku“ ji opatří. Při okolnosti té a po shledání lékařském nezbylo městské policii nic jiného, než ubohou odevzdati do blázince. To se stalo včera odpůldne ovšem spůsobem prozřetelným. Přijel pro ni lékař, sděliv jí, že doveze ji přes Vídeň do Tyrol, zatím však že zastaví se u bankéra pro peníze na cestu a dovezl ji do – blázince. „Vždyť nejsem bláznem, alebrž pravda, co mluvím!“ – Nicméně ubohá zůstala tam. – Národní listy, 25. 4. 1868

Stříbrný šíp slaví 80. narozeniny. Dochoval se jediný prototyp, jeho výrobu zastavila válka • V mnoha ohledech jedinečný motorový vlak „Stříbrný šíp“ letos slaví kulaté narozeniny. Výroba prototypu byla dokončena na začátku roku 1939. Dne 17. února 1939 vykonal mezi Prahou a Kolínem technicko-policejní zkoušku, při které dosáhl rychlost 130 km/h a přesně před 80 lety byl oficiálně představen veřejnosti a tisku. Se zástupci sdělovacích prostředků se vydal na zvláštní jízdu 14. března 1939 z Prahy do Pardubic. Trať tehdy urazil za 68 minut. Dnešní expresy tuto trať ujedou za 52 minut.

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování • Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách.

Jmelí má magickou moc a zázračné léčivé účinky, ale jen za určitých podmínek • Jmelí zavěšené v domácnosti patří k tradičním vánočním zvykům. Od nepaměti je tato rostlina považována za magickou a lidé jí připisují zázračnou moc. Kromě toho má však i prokazatelné léčebné účinky.

2. 1. 1869: Zima zatím nedorazila. V Praze panuje neobvykle teplé počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 11. 1889: Krádeže v pražských kostelech a drsné přepadení na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

FOTOREPORT: Konec ostudy! Okolí Národního muzea se začíná měnit. Hotovo bude už letos • Rada hl. m. Prahy dnes schválila kroky vedoucí ke zpříjemnění okolí Národního muzea. Hlavní úpravy čekají prostor mezi historickou a novou budovou Národního muzea. Dále se plánuje nové napojení na tramvajovou trať ve Vinohradské a Škrétově ulici. Změny proběhnou ještě letos. Podklad pro celkovou vizi okolí Národního muzea vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).

Konec jedné velké pražské ostudy.

Nové pražské pověsti: Poslední podzimní lísteček • Na konci listopadu bývají pražské ulice už většinou zahalené v mlze. Je to tajemný čas. Dny jsou krátké jako první láska a světla je tak moc málo, že by se klidně vešlo do krabičky od zápalek. Lidské duše potají vzpomínají, jak voněly všechny ty promarněné podzimy, zatímco poslední žlutý lísteček v celém širém městě se odtrhuje od rodné větvičky a vydává se na poslední cestu.

22. 4. 1868: Třetí pražský most bude za pár dní otevřen. Chystá se zatěžkávací zkouška • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška mostu Zkouška s třetím mostem již je v radě městské vyřízena a návrhy příslušné komise přijaty. Zkouška ta bude dvojí, nehybná a pohyblivá. Při nehybné položeno bude po celém chodníku na každý čtvereční sáh mostu 25 centů cihel. Pohyblivá zkouška bude záležet v tom, že 80 vozů cihlami naložených pojede, z každé strany mostu polovice, najednou na most, tak že se v polou mostu setkají a zde i s koni o s vozy 10.300 centů vážit budou. Provedení této zkoušky svěřeno pp. Kourovi a Václavíkovi a jednomu obecnímu staršímu i stane se v den otevření mostu, nejspíš ještě před 1. květnem. – Pražský denník, 22. 4. 1868 Výtržnost Výtržnost učinilo včera dopoledne několik obchodníků v sírkové ulici. Vyložili tam na několika stolech a krámcích rozličné zboží, čímž zastavili přechod v této tak oživené ulici. Policejní strážník hleděl zameziti nedovolené toto prodávání u prostřed ulice, obchodníci však nedbali na jeho napomínání, ba protivili se mu ještě, až konečně strážník použiv své moci s přivolanými ještě jinými strážníky byl obchodníky zatknul. – Pražský denník, 22. 4. 1868 [related-post id="9599"] Náhlá smrt V neděli večer klopýtnul na Valdštejnském náměstí na Malé straně bývalý hokynář František P. o kámen tak nešťastně, že k zemi padl a do hlavy těžce se udeřil. Za krátko pak následkem otřesení mozku ducha vypustil. – Pražský denník, 22. 4. 1868

3. 4. 1868: Do Ameriky nakonec nejeli. Měli falešné peníze • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nedojeli do Ameriky Do Prahy přijela včera ráno z Podmokel venkovská rodina sedmi osob, která nedávno byla od Pacova vystěhovala se do Ameriky; v Bremách ale ji pokalo to neštěstí, že byla stovka, kterou platit chtěli, nepravá a tudíž neplatná, coz mělo za následek, že vystěhovalci museli nechat Ameriku Amerikou vrátit se domů. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Samovražda Včera v poledne střelil se v domě č. p. 1069-II. na Poříčí důstojnický sluha Ant. Adamec, jistého setníka od pěšího pluku arcivévody Karla z bambitky do prsou a dopraven bez sebe do nemocnice vojenské. Z listu od něho zanechaného lze souditi, že dohnala ho ku kroku tomu láska nešťastná, jelikož pro vázanost vojenskou ovšem nebyl s to „proměněním stavu” uskutečniti obapolné vřelé přání. Dotčený pan setník má se svými sluhy zvláštní osud. Je to v krátké době již druhý sluha vojenský, co se v službě jeho zbavil života. – Národní listy, 3. 4. 1868 Laciný host Do jistého hostince na náměstí Václavském přišel včera z rána slušně oděný host, žádaje pokoj „na celý rok.” Že žádosti jeho nebylo lze vyhověti, usadil se v hostinci, a vypiv 8 sklenic piva, snědl k tomu trojí jídlo a zahrál si též kulečník, kterýžto účet celkem 1 zl. 86 kr. obnášel. Když pak sklepník viděl, s jakým ptáčkem se setkal a tento k brzkému odchodu se měl, odstranil se do průjezdu, a ejhle, za chvilku vyhrnul se host, utíkaje. Leč sklepník ho zachytil a do hostince zpět vedl, žádaje na něm zaplacení. Tu ustrnuli se hosté nad zbloudilcem a zaplatili účet jeh, načež tento se odklídil. – Národní listy, 3. 4. 1868 [related-post id="8681"] Operace pro chudé Do ústavu slepců na Hradčanech připuštěni budou bezplatně také letos a sice v neděli 17. května chudí lidé, kteří mají bělmo na očích a rádi by byli uzdraveni. Kdo se chtějí podrobit operaci oční, nechť se o den dříve, tedy na sv. Jana Nep. dostaví k lékaři p. dr. Hasnerovi v č. 995 na Františkovu nábřeží neb k řediteli ústavu, šl. Ottnenkronovi a druhého dne do ústavu samého na Hradčanech č. 104. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Žebračka Sběh lidu spůsobily včera v poledne dvě potulující se zenštiny na Poříčí. Potloukaly se tam po domích žebrotou, an jedna paní, u níž jedna ze ženštin žebrala, pohřešila peníze, kteréž na stolku ležeti měla. Krádeží touto byla v podezření žebračka, i běžela hned za ní a šťastně ji dohonila. Tulačka však zapírala, že by jaké peníze byla vzala a teprvé když viděla zástup lidu se shromažďovati, vstoupila do domu, kde se dala od okradené prohledati. Ta však u žebračky nenašla mimo několik krejcarů žádných jiných peněz, načež zebračku na svobodu propustila. – Pražský denník, 3. 4. 1868

29. 7. 1890: Zkrácení pracovní doby ve Francii a světová výstava v Chicagu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 4. 1868: Žena si našla nezletilého milence. Její dcera se kvůli tomu zabila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Skála na Vyšehradě Skála u vyšehradské brány, jež před nějakým časem následkem deštivého počasí se z části utrhla a do příkopu u silnice sřítila, byla tak dalece rozkopána, by více nebezpečím nehrozila. Pozůstalý výběžek skalní se nyní na vrcholu lemuje zíďkou, by za ní voda se skály do příkopu odtékati mohla a skála sama deštěm více neutrpěla. – Pražský denník, 23. 4. 1868 Sebevražda V úterý v 9 hod. večer skočila s kamenného mostu 19letá dcera po jistém obuvníku pražském z Nového trhu na Malé straně, vzavši si prý do hlavy, že její matka provdala se v tyto dny za nezletilého mladíka. Skočila s mostu u samé sochy sv. Jana Nep., když se byla dříve pokřižovala. Mrtvola její nebyla posud nalezena. – Pražský denník, 23. 4. 1868 [related-post id="9610"] Poctivá chudoba Marie Špačková, nádenice z Krlína, odevzdala včera na policejním úřadě tobolku se čtyřmi zástavními lístky, na něž velmi značná část peněz půjčena byla, aby odevzdány byly tomu, kdo je ztratil. Našlať je dcera její. – Národní listy, 23. 4. 1868

Unikátní nález! Depozitář Národního muzea ukrýval stovky milionů let starou fosílii • Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už dokázala produkovat kyslík a musela proto mít zelenou barvu. Objev oznámili vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty UK a Geologického ústavu AVČR ve vědeckém časopise Nature Plants.

5. 6. 1890: Nehoda na ulici, otravný vynález z Paříže a vzácná návštěva • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 5. 1890: Matka, která zabila osmiletého syna, je stále nezvěstná • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 10. 1868: Stařenu přepadla padoucí nemoc a hladina Vltavy stoupá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.