Nepřehlédněte
16. 10. 1868: Zámožná žena z Prahy se oběsila na černém šátku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Sebevražda Včera dopoledne o 10. hod. oběsila se v bytu svém v králodvorské ulici zámožné vdova Marie H. z příčin dosud neznámých. Odeslala před tím svou služku do trhu, pravíc jí při odcházení, že půjde později na Malou stranu svou přítelkyni navštívit. Když se služka z trhu vrátila, zastala svou paní ještě doma, jak v pokoji uklízela a šatstvo na věšáku urovnávala. Jsouc v domnění, že se paní k návštěvě obléká, nevšimla si dále, co se v pokoji dálo. Když ale paní z pokoje dlouho nevycházela a úplné ticho v něm nastalo, bylo jí to podivné i šla se do pokoje podívat. Dvéře do pokoje, ač byly otevřeny, nechtěly povoliti, tak že dívka nepokojem hnaná, mocí do nich vrazila, a do pokoje vstoupila. Jaké ale bylo její uleknutí, když spatřila paní svou na černem šátku poloklečící na věšáku viseti, a v obličeji již celou zčernalou. Na její pokřik sběhli se ihned lidé a sejmuli nešťastnici s věšáku. Všechny prostředky k životu ji přivésti zůstaly však marné. Mrtvola její byla odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 16. 10. 1868 Sbírka na vdovu V úterý byl na Smichově pohřben řezník Leopold Winternitz, vyznání izraelského, jenž zanechal po sobě vdovu s osmi sirotky, ale žádné jmění. Proto zavedli vyznávači víry izraelské hned nad hrobem sbírku pro vdovu a její sirotky i sebrali v půl hodině 325 zl. – Pražský denník, 16. 10. 1868 [related-post id="13649"] Vražda novorozence Děcká mrtvola nalezena byla ve středu v 5 hodin odpoledne v jednom otevřeném novém hrobě na protestantském hřbitově za Karlínem; nalezl ji invalida, jenž bydlí na vojenském hřbitově. Dítě bylo do plátna zaobaleno, přes plátno bílá zástěra prostřena a vše to do ubrousku pevně zašito. Růžek od ubrousku byl uříznut. Lékař shledal, že dítě bylo novorozené a provázkem uškrceno. Bylo to děvčátko. Po pachateli té vraždy se již pátrá. – Pražský denník, 16. 10. 1868
29. 3. 1889: Nové názvy holešovických ulic a smrt bednářského pomocníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
3. 7. 1890: Praha pošle věnec na hrob polského básníka Mickiewicze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Londýnské metro hlásilo příští stanici automaticky už na konci 19. století • Hlavní město Velké Británie bylo průkopníkem podzemní městské hromadné dopravy. Už v roce 1863 začaly v tunelech jezdit první vlakové soupravy na parní pohon. Ještě před koncem století byly již vozy poháněny elektřinou. Praha si musela na první metro počkat až do roku 1974. Již ve zmíněném roce 1891 si ale Pražané v Národních listech mohli přečíst o úžasném pokroku, jakého Britové dosáhli.
Před 130 lety: Žena neunesla rozchod a chrstla muži kyselinu do obličeje • Neopětovaná láska bolí a člověk se s ní těžko vyrovnává. Někdy dokonce tak moc, že zhrzení lidé jednají jako smyslu zbavení. Jistá žena z Prahy chrstla do obličeje svému „milému“ kyselinu sírovou do obličeje, aby už si nikdy žádnou jinou lásku nenašel. Přečtěte si, jak celý incident líčily pražské noviny přesně před 130 lety.
Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.
4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
2. 1. 1890: Řádění chřipky v Praze, výbuch petroleje a brutální pomsta bývalé manželky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
5. 4. 1889: Bourání Václavské trestnice a strašlivá smrt na kolejích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
18. 8. 1889: Uzenáři proti hostinským, výzdoba kavárny a paroplavba na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
12. 10. 1889: Tragédie dvou milenců, nedočkavý dělník a přejetý chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.
31. 7. 1890: Spor o židovský hřbitov a upozornění pro cestovatele • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
9. 3. 1890: Operace mozku, pronájem dětských hrobů a úmrtí známého sochaře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Kryt Folimanka se otevře pro zájemce již tuto sobotu • Zájemcům o historii se v sobotu 18. srpna 2018 opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin. Kryt Folimanka je v současné době největší podzemní stavbou na území městské části Praha 2. Prostor o rozloze 1332 m² může v případě potřeby pojmout až 1300 osob. Kryt je udržovaný, osvětlený, vytápěný a v případě potřeby plně funkční. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je zcela zdarma. Téměř celý kryt je bezbariérový. Vstup je povolen i vychovaným domácím mazlíčkům. Na dotazy ohledně krytu a jeho historie vám na místě rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou (kryt se zavírá v 15 hodin). Pokud tentokrát prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nezoufejte. Další příležitost budete mít v sobotu 15. září 2018.
Vinohradská vodárna sloužila svému účelu jen do 60. let minulého století • Seznamte se s jednou z nejkrásnějších staveb ve městě! Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 v novorenesančním slohu podle projektu architekta Antonína Turka.
29. 4. 1868: Oslavy prvního máje v Bubenči zahájí velký koncert • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost prvního máje Slavnost prvního máje bude jako obyčejně v Bubenči velkým koncertem zahájena, který v tamní hostinské zahradě o 2. hod. odpoledne započne. Hostinský p. Pecold získal pro koncerty jež tam po celé léto vždy v neděli, v úterý a ve čtvrtek odbývány budou, hudební sbor pěšího pluku arcivévody Karla s kapelním mistrem p. Strebingerem. – Pražský denník, 29. 4. 1868 Pojmenování silnic V radě města Prahy uzavřeno, aby silnice, spojující silnici Belcrediovu se Stromovkou, pojmenována byla „silnicí Bělského“ a aby na obou těchto silnicích postaveny byly kamenné sloupy s jich jmeny. Také dán rozkaz úřadu stavebnímu a hospodářskému, aby nárožní nápisy v ulici trubní nahradil nápisem „ulice Alžbětina.“ – Národní listy, 29. 4. 1868 [related-post id="9783"]
420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci • V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo.
Digitální orloj zmizel ze Staroměstské radnice. Oprava původního se blíží do finále • Stovky tisíc lidí měly v minulých měsících možnost vidět na Staroměstském náměstí digitální orloj, který suploval původní historický hodinový stroj. Ten v současné době prochází náročnou rekonstrukcí. Digitální orloj byl instalován letos v březnu. Demontován musel být minulý týdenkvůli pokračujícím opravám věže. Fakticky šlo o velkou LED obrazovku o rozměrech 5,56 x 3,84 metru o váze zhruba jedné tuny, která byla na historické budově nainstalována. Pomocí speciálně vyvinutého softwaru nabídla unikátní pohled na kopii kompletního orloje. „Virtuální orloj prostřednictvím obrazovky věrně reprodukoval veškeré funkce původního stroje – podívanou na pohyb jednotlivých prvků na astronomickém ciferníku, střídání apoštolů v oknech a doprovodné zvukové efekty, jakými jsou kokrhání kohouta či zvonění smrtky,“ shrnul radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Jan Wolf. Zároveň měl dočasný orloj automatickou úpravu jasu podle světelných okolností, přihlížející tak mohli sledovat orloj za jakýchkoli podmínek. „S nabídkou na zajištění náhradního orloje pro magistrát přišla firma BigMedia. Jsem rád, že se nám celý projekt podařilo tak skvěle realizovat. Celkové náklady spojené se zajištěním tohoto unikátního projektu se pro naši společnost vyšplhaly na 1,5 milionu korun. Plně to ale vyvážily kladné ohlasy zejména od turistů, kteří byli vděční za to, že ani v době rekonstrukce orloje nepřišli o zážitek z jedné z nejkrásnějších památek v Praze,“ řekl Marek Pavlas, jednatel společnosti BigMedia. Obrazovku společnost umístila na Staroměstskou radnici na své náklady. [related-post id="7713"] Oprava orloje finišuje Orloj se zastavil letos 8. ledna a poprvé od poválečných let byl kompletně demontován. Po součástkách byl převezen do několika dílen, kde na něm pracovali hodináři i restaurátoři. Oprava orloje je součástí rekonstrukce věže Staroměstské radnice, která začala loni v dubnu. Vše by mělo být hotové do podzimu, nejpozději do výročí 100 let vzniku Československa. Za kompletní rekonstrukci zaplatí pražský magistrát přibližně 55 milionů korun bez DPH.
Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty • Už více než sto let patří obložený chlebíček k základům české kuchyně. Fenomenální pokrm nemůže chybět na žádné rodinné oslavě nebo společenské události. Čím to, že si získal takovou oblibu? A jakou roli sehrál v českých dějinách?
