Nejslavnější česká neherečka Milada Ježková. K filmu se dostala neskutečnou náhodou

MagazínKristián Vích • 17. srpna 2019 • 2 minuty čtení

„Nezlobte se, že vás zase obtěžuju, ale já jsem si vzpomněla, že jsem se vás nezeptala, jestli máte sklep. Máte sklep?“

Foto: Archiv

Až do svých 55 let žila úplně obyčejně. Pracovala jako brusička a soustružnice, dělala účetní v podniku Nářadí Vršovice a nějaký čas byla zaměstnaná v obchodě se stříbrem. Až jedno náhodné setkání jí obrátilo dosavadní život vzhůru nohama.

Milada Ježková se narodila 27. června 1910 v Praze na Smíchově. Dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že se navěky zapíše zlatým písmem do dějin české kinematografie. Pak ale jednoho dne v roce 1964 nastoupila do tramvaje, ve které jel i scenárista Jaroslav Papoušek.

Ten právě s Milošem Formanem připravoval film Lásky jedné plavovlásky a hledal se vhodný typ ženy, která by dokázala zahrát maminku Vladimíra Pucholta. Scenárista proto Miladu Ježkovou okamžitě oslovil, ale ta si nejdřív myslela, že si z ní Papoušek dělá legraci. Filmaři pak museli vynaložit veliké úsilí, aby Ježkovou přesvědčili. Nakonec ji údajně přemluvily až její dcery.

Milada Ježková, Josef Šebánek a Vladimír Pucholt ve filmu Lásky jedné plavovlásky. Foto: Archiv

Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Marie Málková, Zdeněk Svěrák a Milada Ježková ve filmu Kulový blesk. Foto: Archiv

Diváky i filmové tvůrce okamžitě upoutala svým obrovským temperamentem, bezprostředností a přirozeností. U jedné role proto nezůstalo. V následujících dvaceti letech ztvárnila přes tři desítky filmových a televizních rolí – od laskavých a roztomilých maminek a tet, až po otravné a lehce zákeřné babizny.

Milada Ježková a Václav Král ve filmu Matěji, proč tě holky nechtějí? Foto: Archiv

Filmy jako Vesničko má středisková, Vrchní, prchni! nebo Kulový blesk si bez Milady Ježkové lze jen stěží představit. Nejslavnější česká neherečka zemřela 4. května 1994 ve věku nedožitých 84 let.

Vstoupit do diskuze

česká kinematografie české filmy Československo český film herečka kinematografie kultura Milada Ježková osudy slavných

Nepřehlédněte

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Některá pražská divadla zůstanou zavřená až do konce roku • Divadla zřizovaná hlavním městem Prahou oznámila, že zůstanou pro diváky zavřená až do konce roku 2020, a to bez ohledu na možné změny ve vládních opatřeních. Do té doby se soustředí na přípravu nového programu a online vysílání.

Hlediště mnohých pražských divadelních scén zůstanou bez diváků až do konce tohoto roku.

Hvězdná herečka Eva Gerová se vzdala kariéry ze dne na den. Nelitovala toho • Už ve velmi mladém věku stála Eva Gerová po boku takových filmových hvězd, jako byly Zita Kabátová, Věra Ferbasová, Adina Mandlová nebo Antonie Nedošinská. Do svých devatenácti let stihla zazářit v několika prvorepublikových filmech. Pak se ale rozhodla, že slávu vymění za něco hodnotnějšího.

Eva Gerová

Pochmurnou listopadovou Prahu rozzáří festival Den flamenka • Fenomén flamenko, jehož kolébkou je Andalusie, spontánní hudbou a tancem, nespoutanou energií i vášní oslovil celý svět. Po čtyři večery od 21. do 24. listopadu Prahu rozzáří přední flamenkové hvězdy, které plní prestižní sály nejen doma ve Španělsku. Kastaněty, pestrobarevné šaty tanečnic, klapot podpatků a zvuk flamenkové kytary v letošním ročníku vzdají hold legendárnímu tanečníkovi a choreografovi Antoniu Gadesovi, který zemřel před 15 lety a z jehož odkazu dále čerpají nové generace.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Poslechněte si poslední rozhovor s Janem Palachem. Upálil se před 49 lety na protest proti okupaci • Jan Palach, student historie a politické ekonomie pražské filozofické fakulty se 16. ledna 1969 okolo 13:30 polil hořlavinou a upálil před budovou pražského Národního muzea, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bylo mu 21 let. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v pražské Legerově ulici, kde po třech dnech zemřel.

Jan Palach na fotografii z tabla mělnického gymnázia.

Kam zmizel János Bán (64), představitel Otíka Rákosníka z filmu Vesničko má středisková • Snímek Jiřího Menzela Vesničko má středisková z roku 1985, nominovaný na Oscara, patří k nezapomenutelným klenotům české kinematografie. Na jeho fenomenálním úspěchu se výrazně podepsal také maďarský herec János Bán, který ztvárnil roli slabomyslného Otíka Rákosníka.

Po Praze jezdí další speciální tramvaj. Tentokrát „kulturní“ • Do pražských ulic dnes vyjela speciální „kulturní tramvaj“. Po celý tento rok v ní cestující najdou tipy na zajímavé kulturní akce. Zároveň kulturu sama do ulice přiveze. Příležitostně totiž poslouží jako pojízdné pódium.

Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Antonie Nedošinská

Hvězdy z divadel a filmů září na nové výstavě Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku.

Národní divadlo zažije největší koncert v dějinách • Národní divadlo se na jeden večer stane středobodem české kultury. Stane se tak v rámci unikátního koncertu Národ sobě – kultura tobě, iniciovaného pořadateli hudebního festivalu Metronome Prague. Odehraje se v sobotu 27. února, kdy se na prknech objeví více než 200 různých účinkujících.

Festival Struny dětem zahraje v sobotu na jazzovou notu • Rodinný festival Struny dětem vzdá tuto sobotu 18. září pražského DOXu poctu ikoně americké hudby 20. století Duke Ellingtonovi. Koncert jazzového big bandu JAZZ DOCK ORCHESTRA složeného z předních jazzových hráčů bude nejen dobrodružnou výpravou k jazzovým kořenům, ale odhalí mnohé souvislosti populární hudby a připomene atmosféru Mekky jazzu New Yorku 50. let minulého století. A to vstřícnou formou pro rodinné publikum.

La Película 2019: Festival španělských filmů rozzáří Penélope Cruz a Javier Bardem • Třetí únorový týden se stane svátkem pro všechny milovníky španělštiny a španělských filmů - od 19. do 26. února ovládne kina v Praze, Brně, Hradci Králové a Ostravě La Película. Festival opět nabídne žánrově pestrý výběr kinematografie z Pyrenejského poloostrova doplněný atraktivními filmovými výlety do Peru a dalších zemí Latinské Ameriky. Diváci se mohou těšit například na předpremiéru netrpělivě očekávaného thrilleru Všichni to vědí od dvojnásobného držitele Oscara Asghara Farhadiho v hlavních rolích s Javierem Bardemem a Penélope Cruz nebo kritikou opěvovaný snímek Roma od Alfonse Cuaróna, který si vysloužil mimo jiné 10 nominací na Oscara.

Penélope Cruz a Javier Bardem ve snímku Všichni to vědí.

Speciální vlak opět přiveze prezidenta Masaryka z exilu do vlasti • České dráhy ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Národním technickým muzeem pořádají 21. a 22. prosince unikátní rekonstrukci příjezdu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z exilu zpět do vlasti.

TGM po příjezdu do Prahy v prosinci 1918.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Jaké bylo české školství před 100 lety? Přijďte na unikátní výstavu! • Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského připomíná 100. výročí vzniku Československa výstavami „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy jsou pro veřejnost přístupné od 1. února do 31. prosince 2018.

Unikátní výstava přibližuje české školství 1. poloviny 20. století.

Bolševická bestie řádí jako tyfus, bojíme se žít, napsali čeští zemědělci v roce 1957 • Národní zemědělské muzeum získalo zcela unikátní předmět – nápis z roku 1957, autentický popis hrůz kolektivizace na českém venkově. Vzkaz byl vepsán přímo na dřevo při výrobě dveří, pravděpodobně truhlářem. Při řezání dřeva na podpal jej našli dědici rodinného statku na Prostějovsku. Muzeologové nápis považují za jeden z nejautentičtějších dokladů utrpení lidí na venkově.

Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea • Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol.

Lví král po 25 letech, Star Wars a Toy Story 4 aneb Nejočekávanější filmové trháky tohoto roku • Filmové nadšence v letošním roce potěší hned několik pokračování slavných snímků, které v minulosti zaznamenaly mimořádný ohlas a komerční úspěch. Podívejte se na přehled nejočekávanějších premiér tohoto roku.