Proč na fotkách nevypadáte dobře? Vytváříme si falešnou představu o vlastním vzhledu
Smíření se s vlastním vzhledem patří podle psychologů mezi základní znaky vyzrálé osobnosti. V praxi ale jen málokdo bývá spokojený s tím, jak ho někdo druhý zachytil na fotografii. Proč tomu tak je?
V posledních letech jsme svědky často až směšného kultu selfie fotografií. Lidé se díky přední kameře na mobilním telefonu mohou vyfotit přesně tak, jak chtějí. Obrazovka přístroje přitom slouží v podstatě jako zrcadlo.
Když sami sebe sledujeme v zrcadle (nebo v telefonu), máme možnost upravit drobné nedostatky. Odstávající vlasy připlácneme na své místo a ve tváři uděláme přesně takový výraz, abychom se sami sobě co možná nejvíc (někdy v rámci možností) líbili.
Když nás ale fotografuje někdo druhý, tuto možnost zpravidla nemáme. Na rozdíl od pohledu do zrcadla nás fotka od druhého ukazuje přesně takové, jací skutečně v daný okamžik jsme.
Každý člověk v sobě má navíc malou (a někdy i velkou) dávku narcismu, takže má tendenci sám sebe důkladněji hodnotit. Nedostatky, které na vás druzí přehlížejí jako bezvýznamné (nebo je ani nevidí, případně je pokládají za krásné), mohou ve vás vzbuzovat nespokojenost.
Efekt „známé expozice“
Nespokojenost s vzhledem na fotkách může pramenit i z toho, že sami sebe známe spíše ze zrcadla, kde se ale vidíme stranově převrácení. Říká se tomu „efekt známé expozice“. Pokud si zvyknete na svou podobu, kterou důvěrně znáte hlavně ze zrcadla, může vám realita zachycená fotografií připadat nepřirozená.
A když to všechno sečteme dohromady, k dokonalosti vyladěné a vyfiltrované selfie fotky společně s „falešným“ obrazem nás samých v zrcadle vytvářejí určité přesvědčení o vlastní podobě, která ale s realitou na fotografiích často nemusí mít příliš společného.
