Vědci hlásí, že nově upravený lék dokázal u několika pacientů s těžce léčitelnou rakovinou zcela odstranit nádory. Dlouho zatracovaný přístup se tak možná dočká nečekaného návratu.

Lék, který měl dávno skončit, teď překvapil i skeptiky

Imunoterapie látkou CD40 agonist měla být kdysi zázrakem. Jenže místo naděje přinesla zklamání, vedlejší účinky a mizivý účinek. Nadšení opadlo a vývoj se téměř zastavil. Teď ale přišlo něco, co odborníci nečekali – nový lék 2141-V11.

Ve zkušební klinické studii dostalo 12 pacientů s rakovinou metastázující po těle injekci tohoto léku přímo do nádoru. U poloviny pacientů se nádory výrazně zmenšily, u dvou dokonce úplně zmizely. A to i v místech, kam lék vůbec nebyl aplikován.

„U ženy s melanomem jsme píchli jen jeden nádor na stehně. Všechny ostatní zmizely,“ popisuje doktor Ravetch z Rockefellerovy univerzity. Stejně dopadla i pacientka s metastatickou rakovinou prsu.

Lék přeměnil nádor v „imunitní pevnost“

Co se vlastně stalo? Vědci zjistili, že po aplikaci léku se nádorové tkáně naplnily imunitními buňkami. Uvnitř se vytvořily útvary podobné uzlinám, které doslova přebraly řízení boje proti rakovině.

Překvapivě se tyto změny objevily i ve zbylých nádorech po těle. Tělo se naučilo rozpoznat rakovinu jako nepřítele a začalo ji likvidovat samo. Vědci mluví o systémové reakci, což je v onkologii velmi vzácný jev.

Pacienti navíc nezažili žádné vážné vedlejší účinky, které dříve CD40 léky doprovázely – jako byla otrava jater nebo ztráta krevních destiček. Důvod? Lék se neaplikuje do žíly, ale přímo do nádoru, což výrazně snižuje zátěž pro zbytek těla.

Není to pro každého. A zatím nevíme proč

Zázračný lék? Možná. Ale ne pro všechny. Vědci zatím netuší, proč někteří pacienti reagují výborně a jiní vůbec. Oba lidé, kterým rakovina zcela zmizela, měli vysokou hladinu tzv. T-lymfocytů už před začátkem léčby. Možná právě to je klíčem.

Lékaři proto dál zkoumají, jaké typy pacientů mají největší šanci na úspěch. Probíhají nové studie na rakovinu močového měchýře, prostaty nebo mozku. Zapojeno je už téměř 200 lidí.

„Chceme přijít na to, jak z ne-reagujících pacientů udělat reagující,“ říká doktor Osorio, spoluautor studie. Zní to jednoduše, ale cesta bude ještě dlouhá.

Naděje nebo nafouknutá bublina?

Na sociálních sítích se ale ozývají i skeptické hlasy. „Těch zázraků už jsem četl tolik, že mě jen tak něco nerozhází,“ napsal uživatel Pavel. Podobně reaguje i paní Radka z Ostravy, která má v rodině nemocného: „To bude zas lék, co si normální člověk nezaplatí, pokud ho vůbec pustí na trh.“

A je pravda, že cena, dostupnost a dlouhodobá účinnost zatím zůstávají otazníkem. Navíc výsledky byly zatím jen u malého počtu lidí. Žádný „konečně účinný lék na rakovinu“ zatím nemáme. Ale nová naděje – tu ano.

Pokud se výsledky potvrdí ve větších studiích, může jít o průlom

Zatím je to jen malý klinický test. Ale pokud se potvrdí i v rozsáhlejších studiích, může jít o zcela nový způsob léčby rakoviny. Tedy bez plošné otravy těla, bez zbytečných vedlejších účinků – a s možností, že se tělo naučí bojovat samo.

Jedno je jisté už teď. Imunoterapie není mrtvá. Naopak. Možná teprve teď začíná ukazovat, co doopravdy umí.