Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii

MagazínKristián Vích5. ledna 20222 minuty čtení

Ilustrační foto

Foto: Unsplash

Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.

Neštěstí při vánočním ohňostroji

Kdo zná sváteční zvyky či vlastně zlozvyky v dolní Itálii, zejména kdo byl svědkem plýtvání střelného prachu, jímž se oslavují v každé vesnici na jihu, zejména pak v Neapolsku a v Neapoli samé, svátky vánoční a Nový rok, nepodiví se zprávě, že policie v posledním týdnu před svátky zabavila v Neapoli a předměstích 46.000 petard, zhotovených většinou s přísadou dynamitu. Přes to nebyly třeskot, sykot a bouchání prskavek, raket, žabek atd. o Štědrém večeru menší než jindy a také obvyklá neštěstí nechyběla.

Neobyčejně velké neštěstí událo se v Resině u Portici. Kde se obě obce, rozkošně položené na břehu zátoky mezi Neapolí a Vesuvem, stýkají, nalezá se tak zv. Madonella, nemovitost polou selská, polou městská, sestávající z několika jednopatrových budov, polí, vinic atd. Majitelem usedlosti jest jakýs Giuseppe Ascione, jenž provádí lov ptáků sítěmi ve velkém, jest znám jako zámožný a pro své pohostinství a dobrý rozmar má četné přátele.

[related-post id=“46283″]

Den před Štědrým večerem sešlo se u něho as dvacet přátel, aby popíjeli a mimo to hotovili zakázané dynamitové petardy. Při tom udál se výbuch a všichni přítomní pohřbeni byli v sutinách domu.

Jen lehké stavbě tamějších budov dlužno děkovat, že polovice přítomných vyvázla živa. Ovšem byli mnozí z nich vytažení s těžkými popáleninami a pohmožděninami. Jedenáct nebo dvanáct osob zahynulo a někteří jsou tak hrozně zohaveni, že nebylo možno zjistit jejich osoby. Třesk výbuchu bylo slyšeti do velké dálky a záhy shromáždily se na místě neštěstí velké davy zděšeného lidu.

– Národní listy, 9. 1. 1904. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

25. 4. 1868: Prahu zachvátila vlna sebevražd. Provaz oběšence si někdo nechal pro štěstí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Samovražda a pověra Včera ráno pobouřeno okolí sv. Haštala zprávou, že ve Svíčkové ulici v jednom domě na půdě oběsil se jistý druhdy zámožný v poslední době ale zadlužený mistr lakýrnický. Zpráva ta byla pravdiva, ráno nalezena mrtvola oběšeného na půdě, avšak nikoliv visící, nýbrž položená na zemi se zbytkem provazu na hrdle. Provaz ale nepřetrhl se s nešťastníkem, nýbrž byl uříznut. Patrně tedy kdosi již dříve nalezl oběšence a nepochybně ze známé pověry, že tomu kdo chová takový provaz po oběšenci štěstí přeje v loterii, tajemným spůsobem si jej přivlastnil. – Národní listy, 25. 4. 1868 Samovražda V Bubnech včera ráno pohřešen 16letý lakýrnický učeň A. Patočka, ačkoliv vědělo se, že z domu neodešel. Otec hledaje ho, našel záchod zamknutý, i volal do vnitř, zda-li tam jest. V tom okamžení zaslechl však místo odpovědi ze záchodu ránu střelnou. Vypáčiv mžikem dveře, nešťastný otec spatřil syna střeleného do prsou a kterak od rány na prsou šatu mu hoří. Oheň sice ihned udusil, syna ale již k životu nevzkřísil, rána z bambitky projela nešťastníkovi srdce. Ze soudní obsílky u něho nalezené a z dřívějších výrokův jeho vysvítá, že učinil tak ze strachu před stíháním soudním. – Národní listy, 25. 4. 1868 [related-post id="9620"] Pomatená Již po delší dobu pozorováno na paní Barboře O., v Jiřinách bydlící, že tísněna jest v mysli jakousi strastí neobyčejnou a výroky její všeobecné vzbuzovaly podivení, jelikož dotýkaly se domnělých případů a osob, o nichž blíže vysloviti nic nelze. Předevčírem však vyjádření její nabyla rázu nad míru povážlivého a choulostivého; rozkřikovalať po celém domě, že měla ve Vídni bližší známost s jistou vysoce postavenou osobností a následky toho že v srpnu se objeví. Vznešený milovník její slíbil prý jí, že pojede s ní do Tyrolska, kdež co „hraběnku“ ji opatří. Při okolnosti té a po shledání lékařském nezbylo městské policii nic jiného, než ubohou odevzdati do blázince. To se stalo včera odpůldne ovšem spůsobem prozřetelným. Přijel pro ni lékař, sděliv jí, že doveze ji přes Vídeň do Tyrol, zatím však že zastaví se u bankéra pro peníze na cestu a dovezl ji do –  blázince. „Vždyť nejsem bláznem, alebrž pravda, co mluvím!“ – Nicméně ubohá zůstala tam. – Národní listy, 25. 4. 1868

Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky • Když se řekne lobotomie, představíme si drastický lékařský úkon. Během třicátých až osmdesátých let minulého století ji podstoupily desítky tisíc lidí po celém světě. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala?

Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

30. 4. 1890: Otcovské napomenutí cyklistům a voda na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 3. 1868: Na dobytčím trhu se prodávalo zkažené hovězí maso. Odvezli ho k likvidaci • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavené maso Včerejšího dne byly na pražský trh dobytčí čtyři čtvrtě masa hovězího (vážíce 339 liber) na prodej přivezeny, které však při lékařském prohlížení co nezdravé a k požívání za nespůsobilé uznány byly. Za tou příčinou bylo maso zabaveno a rasu k zničení odevzdáno. – Národní listy, 10. 3. 1868 Dobročinný skutek Včera odpoledne ubíral se Karlovou ulici jistý starý chudobný muž; pojednou však slabostí sklesl na dlažbu. Právě okolojdoucí duchovní přispěl ihned starci ku pomoci a ustrnuv se nad ním dal jej v přivolané drožce na své outraty do nemocnice k milosrdným sestrám na Malou stranu k dalšímu ošetřováné dovezti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 [related-post id="6487"] Otevírají se kašny Dřevěné přikryvky na pražských kašnách, jež slouží k tomu, by po čas zimy voda v nich nezmrzla, počaly se včerejším dnem odstraňovati a do obecního dvora co skladiště těchto příkrovů dovážeti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 Situace na Vltavě Rozvodněná Vltava počiná se zponenáhla do obyčejného svého řečiště vraceti. Voda stále opadává a klesla včera večer na 35 palců, pročež převoz přes řeku bude již opět co nejdříve zaveden. – Pražský denník, 10. 3. 1868

2. 10. 1889: Přejetý kůň, následky ženské zvědavosti a sebevražda mladého muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 11. 1889: Benefiční večer, smrtelná nehoda a první sníh v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 5. 1890: Mladý gymnazista tragicky utonul ve Vltavě. Nikdo mu nedokázal pomoci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 5. 1868: V Praze začne fungovat unikátní továrna na tkalcovské zboží • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nová strojnická továrna V Klementské ulici počali tyto dny bývalou továrnu Epsteinovu na kartouny přestavovali na velkolepou, parou hnanou továrnu na vyrábění tkalcovského zboží. Továrna tato, jež náleží bratřím Perutzovým, bude nyní značně rozíiřena a potřebné stroje, jako parní kotel a j. byly tam předvčírem přiváženy. Továrna tato jest první toho druhu v Praze. – Pražský denník, 1. 5. 1868 Nehoda Včera ráno rozbil vichr v týnské uličce okno a jedna střepina z lítajícího skla zasáhla dole jdoucí ženštinu do obličeje až krvácela. – Pražský denník, 1. 5. 1868 [related-post id="9804"] Rokování Obecní zastupitelstvo pražské rokovalo včera o návrhu žádosti k J. Vel. císaři pánu proti zavedení nových daní a prodeji státních statků. Proti návrhu tomuto mluvili pp. Schwab a Portheim, z nichž první prohlásil, že ústavní strana ve sboru se vzdá hlasování o předmětu tomto. Měšťanosta p. dr. Klaudy snažil se vyvrátiti námitky proti příslušnosti sboru v této věci. Při hlasování byl pak návrh velkou většinou přijat. Po delším rokování rozhodnul se sbor k návrhu p. Skrejšovského proti vyslání zvláštní deputace k císaři pánu a k odevzdání žádosti panu místodržitelovi. – Pražský denník, 1. 5. 1868

27. 2. 1890: Dohazovači míst v obchodech, studená lázeň a náhlé úmrtí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Austrálie má obrovský problém. Řešení marně hledá přes 130 let • Australský kontinent už od konce předminulého století decimují přemnožení králíci. Ti spotřebují enormní množství vegetace, což připravuje místní dobytek a původní býložravce o potravu, ale také vede k erozím a splachu úrodné půdy. Každoroční škody zemědělců se počítají v miliardách korun.

9. 7. 1889: Těžce raněná dívka, nebezpečný zuřivec a případ vztekliny v Karlíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 1. 1868: Mladá matka krátce po porodu vyhodila své dítě do záchodu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 11. 1889: Nemilé následky žárlivosti a vymyšlené přepadení v Libni • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 10. 1889: Jankovitý kůň zapřažený za tramvaj způsobil velké zpoždění • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 11. 1889: Podrážděná husa a krvavá noční rvačka na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 4. 1868: Karlínští protestují proti dani z jmění • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost Slavnost v Emausích se za včerejšího dne jak náleží vydařila, ačkoli ještě v neděli málo naděje na příznivou změnu povětří bylo. Od časného jitra brali se četní zástupové ze všech částí Prahy a z venkovského okolí k Emausům, kde pak po celý den neobyčejně čilý život panoval. Celé Karlovo náměstí bylo poseto boudami, mezi nimiž tisícové lidu se procházeli. Zvláště hlučno bylo na hořejší části náměstí, kde pouť a vejce prodávány byly. Chrám Páně v Emausích pak byl taktéž po celý den zbožným lidem přeplněn. Jasná ač poněkud chladná pohoda podporovala výborně slavnost tuto a lze očekávati, že podobně příznivé povětrnosti se dostane dnešní slavnosti Slamníku v Bubenči. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Proti dani z jmění Karlínská městská rada usnesla se, že v brzku svolá k schůzi obecní výbor a učiní návrh, aby protestoval proti zamyšlené nové dani z jmění jednak pamětním spisem k zemskému výboru, jednak přímo adresou na J. M. krále českého. – Též sládci pražští zamýšlejí ohraditi se spůsobem přiměřeným proti finančním plánům páně Brestlovým. – Národní listy, 14. 4. 1868 [related-post id="9341"] Peníze za ubytování Pražský magistrát žádal u vlády, aby obec pražská dostávala za stálé ubytování důstojníků vojenských náhrady dle třídy druhé, jež jsou vyšší než dosavadní náhrady dle třídy třetí, aneb aby jí k dosavadním náhradám přidáno bylo úhrnem asi 25.000 zl. ročně. Říšské ministerium vojenství tu žádost pro letos odmítlo, anto již říšská rada má předlohu o novém upravení této záležitosti po celé říši. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Třetí most Na třetí most pražský dopřán minulé neděle za poplatek dvou krejcarův každému přístup. Jaké ohromné množství lidstva přišlo na na most podívat, ukazuje výtěžek 90 zlatých za jediný ten den. Včera se na mostě už ale pracovalo. – Národní listy, 14. 4. 1868

3. 7. 1890: Praha pošle věnec na hrob polského básníka Mickiewicze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 10. 1889: Nález vzácných ptáků, pokousaný chlapec a žena na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Před 130 lety: Žena neunesla rozchod a chrstla muži kyselinu do obličeje • Neopětovaná láska bolí a člověk se s ní těžko vyrovnává. Někdy dokonce tak moc, že zhrzení lidé jednají jako smyslu zbavení. Jistá žena z Prahy chrstla do obličeje svému „milému“ kyselinu sírovou do obličeje, aby už si nikdy žádnou jinou lásku nenašel. Přečtěte si, jak celý incident líčily pražské noviny přesně před 130 lety.