Spalničky útočí stále častěji. Hrozí i oslepnutí, lidé ale riziko podceňují

Řada lidí považuje spalničky za onemocnění, které patří do historie a je dávno vyřešené. A přesto se s nimi stále znovu setkáváme a možná si i zvykáme na opakovaná hlášení výskytu onemocnění spalničkami v řadě evropských zemí a nepřikládáme jim žádný větší význam. Vymoženosti moderní doby v nás mnohdy vyvolávají pocit neohroženosti a jistoty toho, že máme vše pod kontrolou. Jenže ono to tak vždy není.

Že se opravdu něco děje, ukazují stále vzrůstající počty onemocnění v České republice, v Evropě i ve světě. Světová zdravotnická organizace v roce 2018 zaznamenala nárůst počtu nahlášených onemocnění celosvětově o 30 %. Jen za první pololetí roku 2018 zemřelo v Evropě na nákazu spalničkami 37 lidí a počty nakažených v České republice i okolních státech stále rostou. A to přesto, že se nám v minulosti díky očkování vakcínou podařilo onemocnění téměř vymýtit.

Počty nakažených v Praze

Jen v období od začátku roku 2018 do 25. ledna 2019 bylo na území hlavního města Prahy nahlášeno 126 případů onemocnění spalničkami. Ve 41 případech šlo o děti a mladistvé do osmnácti let, v 85 případech o dospělé. Celkem 30 dětí proti spalničkám očkováno nebylo (z toho 9 dětí nedosáhlo věku třinácti měsíců potřebného k očkování, u 21 dětí rodiče očkování odložili nebo zcela odmítli). Dalších 11 nemocných dětí bylo očkováno na Ukrajině.

Jak se nemoc projevuje?

Spalničky mohou být velice nebezpečné, navíc jsou vysoce nakažlivé. Onemocnění se projeví asi 10-12 dní po nákaze zvýšenou teplotou, rýmou, kašlem, slzením očí – a po dalších asi 3-7 dnech i následnou červenou vyrážkou, která přetrvává asi týden.

„Nekomplikovaný průběh onemocnění spalničkami se jeví jako celkem banální onemocnění, velmi nebezpečné jsou ale časté komplikace, a to až ve 30 % případů. Komplikace představují infekce ucha, kde může hrozit ztráta sluchu, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí nebo dokonce zánět mozku, který může skončit i smrtí. Zejména jsou v ohrožení děti do 5 let a dospělí nad 20 let,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

[related-post id=“9142″]

Někteří lidé očkování odmítají

Šíření onemocnění napomáhá odmítání a odkládání povinného očkování částí naší populace a vymizení ochranných protilátek po více než 20 letech u řady lidí očkovaných v dětství. Dospělí, kteří byli před řadou let očkováni, a došlo u nich k vymizení protilátek, tvoří významnou část současných případů onemocnění. Přitom lze poměrně snadno zjistit, zda je každý z nás proti onemocnění chráněn rychlým laboratorním vyšetřením protilátek proti spalničkám třídy IgG z krve.

„V EUC Laboratořích provádíme běžně vyšetření hladin protilátek (imunoglobuliny třídy IgG), které nám značí již dříve prodělané onemocnění nebo ochranné protilátky po očkování vakcínou. Naše výsledky bohužel ukazují častý nedostatek nebo pokles hladiny ochranných IgG protilátek v populaci. Rychle si zjistit, zda máme dostatečnou ochranu IgG protilátek proti onemocnění spalničkami je dnes možné nejen na doporučení lékaře, ale i na žádost pacienta za přímou úhradu“, uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Hrozba pro lidstvo

Vakcíny proti spalničkám jsou dnes sice na vysoké úrovni, pro zajištění kolektivní imunity je však podle odborníků nutný podíl očkovaných lidí nad 95 %, pak se nemoc již nešíří a chráněni jsou tak i lidé neočkovaní. V ČR je v současnosti podíl očkovaných již pod 90 % a čísla nadále klesají. Světová zdravotnická organizace nyní zařadila právě odmítání očkování mezi deset největších hrozeb pro zdraví populace v roce 2019. Riziko lokálního výskytu spalniček v České republice včetně velmi častých komplikací onemocnění zatím nejen trvá, ale i roste.