Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru

Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Zatímco největší mozky světa nyní usilovně pracují na vývoji vakcíny, epidemiologové aktualizují pandemické krizové plány a hledají další způsoby, jak nákazu porazit.

Jednu možných z cest naznačuje i starší studie vědců z University of Cambridge v čele s doktorkou Rachel Edgar, zveřejněná v roce 2016. Ta říká, že schopnost virů množit se a replikovat může úzce souviset s naším cirkadiánním rytmem. Pokud se prý člověk nakazí ráno, viry mají doslova otevřené dveře k zamoření celého organismu.

Jak výzkum probíhal

Vědci vpravili do těl laboratorních myší viry chřipky a herpesu. Ukázalo se, že zvířata infikovaná ráno měla po čase v těle až desetinásobně více virů než ta, která byla infikována večer. Důvodem má být skutečnost, že buňky, které virus využívá při svém množení, mění svou aktivitu právě v rámci zmíněného cirkadiánního rytmu.

Studie se zaměřovala na aktivitu genu Bmal1, který je u myší i lidí nejaktivnější v odpoledních hodinách.

„Právě spojitost s genem Bmal1 je důležitá. Jelikož jeho aktivita je ráno nízká, člověk je v tuto dobu náchylnější k virovým infekcím. Tento gen je u lidí také méně aktivní v zimních měsících, což naznačuje, že hraje roli ve větším riziku infekcí v tomto ročním období,“ vysvětlil jeden ze členů týmu Akhilesh Reddy.

Dopolední karanténa

Výzkum ukazuje, že i malá infekce v ranních hodinách se může rychle rozšířit a zachvátit celé tělo. Pokud by byl dostatečně ověřen i v případě koronaviru, mohlo by to hrát podstatnou roli při epidemiologických opatřeních v případě dalších vln epidemií – například v podobě určitého omezení pohybu osob v ranních hodinách apod.