Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz24. června 20202 minuty čtení

Foto: Národní muzeum

Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Tradice českých státních symbolů sahá hluboko do středověku. Dnes používané státní symboly pak vycházejí z tradic Československé republiky, založené v roce 1918. Stávající symboly přesně vyjmenovává Ústava České republiky a jsou jimi státní hymna, státní vlajka, velký a malý státní znak, státní barvy, vlajka prezidenta republiky a státní pečeť.

Symboly jako připomínka dějin

Národní muzeum uspořádalo tuto výstavu mimo jiné jako připomínku toho, jak významnou roli měly naše státní symboly v našich dějinách, a to jak v dobách klidných a slavnostních, tak i v dobách nelehkých. Zároveň má být poctou a připomínkou všech statečných lidí, kteří pod našimi státními symboly pro vlast a její obyvatele vykonali obětavé a hrdinské činy.

Foto: Národní muzeum

Výstava je určena široké veřejnosti včetně nejmladší generace. Návštěvníci se tak dozvědí nejen o jejich vzniku a historii ale také třeba to, za jakých okolností a jakým způsobem je správně používat.

„Státní symboly jsou znaky, kterými každý stát označuje svou svrchovanost, jsou odrazem naší historie, územního vývoje a národní identity. Vyjadřují vůli obyvatel státu žít pospolu v jedné komunitě, navzájem si pomáhat, svou vlast chránit a v případě potřeby ji i bránit. Pod vlající státní vlajkou, při tónech národní hymny, se státním znakem na rameni nebo na pokrývce hlavy již více jak sto let prožívají obyvatelé naší republiky chvíle slavnostní a radostné, ale i ty smutné, někdy i tragické. Státní symboly byly svědky tisíců příkladů hrdinství a obětavosti. Rádi bychom to vše právě v dnešní době naší výstavou připomněli,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Unikátní exponáty

Na výstavě Symboly v Historické budově Národního muzea je k vidění na sto unikátních předmětů, přičemž některé z nich ukazují, jak státní symbolika proniká do každodenního života.

Foto: Foto: Národní muzeum

Část exponátů patří mezi unikátní sbírkové předměty jako například nejvyšší vyznamenání ČR – Řád Bílého lva nebo závěs z prezidentské lóže v Národním divadle, který byl používán při návštěvách císaře Františka Josefa I., Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy.

Nechybí ani autograf písně Kde domov můj z roku 1834 nebo gobelín se státním znakem, který byl užíván v době 1. republiky jako výzdoba stěn Senátu v Praze na Malé Straně.

Nepřehlédněte

28. 11. 1868: Kvůli nepozornosti chůvy přišlo dítě o život • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

24. 6. 1890: Kočky nejsou na Žofínském ostrově v žádném případě vítané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 9. 1868: Úřady varují občany monarchie před cestou do Ruska • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K výstraze vystěhovalcům do Ruska Dle úředních zpráv nachází se v Petrohradě v okamžiku tomto nadobyčejně valný počet státních občanů rakouských, kteří tam žádného nemají zaměstnání a c. k. vyslanectví jakož i generální konsulát s žádostmi za podporu obtěžují. Jelikož v Rusku pro příslušníky cizích států jenom s velikými obtížemi výživy naleznouti možná, musí se pozornost obrátiti k tomu a varovati před tím, aby se nikdo neodvážil do Ruska jíti, nenašel-li tam dříve služby a nemá-li tam jisté vyhlídky k stálému zaměstnání. – Pražský denník, 4. 9. 1868 Podpora Ku povznešení chovu dobytka vykázalo ministerium orby zdejší vlast.-hosp. společnosti pro letošek podporu 9100 zl. ku povznešení chovu dobytka a sice tím ustanovením, aby z té sumy bylo odhodláno 6000 zl. na odměny při hospodářských výstavách, a 3100 zl. k zakoupení dobrých býků, kteréž budou dány obcím neb jednotlivým hospodářům. Výnos z někdejšího prodeje těchto býků bude opět odhodlán k zakoupení jiných. – Pražský denník, 4. 9. 1868 [related-post id="12252"] Nehoda Předevčírem k večeru vezl jistý vozka do Prahy ze smíchovského nádraží těžký náklad železničních kolejí. Nedaleko před Újezdskou branou zlomila se náprava u zadních kol a vůz ohromnou převahou stížen skácel se k zemi. Vyšvihnutím voje byl též jeden z koní k povozu zapřažených poraněn, takže musel vypřažen býti. Nemalé nebezpečí hrozilo samému vozkovi, který jen rychlým uskočením velké pohromě při kácení vozu se ušel. Později musel celý náklad na jiný vůz přeložen býti. – Pražský denník, 4. 9. 1868

Oválná okna v letadle mají svůj důvod • Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu.

5. 8. 1890: Noční bouře nad Prahou, dívka v bezvědomí a telegrafní spojení s Francií • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 10. 1868: Od daleké cesty za americkým snem neodrazuje ani nastávající zima • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

4. 5. 1868: Totožnost utonulých žen z Vltavy odhalena • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pražané si užívají nový most Nový most Františka Josefa byl za včerejší neděle, první to, kde každému bylo volno po něm jíti, přečetně navštěvován od obecenstva, jak svědčily po celý den ohromné řady lidu přes něj přecházejících a stavbu jeho si prohlížejících. Krásná vyhlídka s mostu tohoto, jež skoro převýšuje onu s kamenného mostu, vábila též množství diváků zejmena i pohledem na Vltavu, které přes široký jez právě pod mostem se táhnoucí divoce se žene. Otevřením mostu tohoto ovšem značně utrpí převozy na Štvanici a u občanské plovárny, an každý raději jistější cestu přes most nastoupí. Na mostě bylo ostatně i včera pracováno a sice od 5. hod ranní až do 1. s poledne. Klade se tam totiž podlaha na chodníky a ještě v jiných pracích se pokračuje. Na zábradlí ostatním kol věži jest prozatím několik plynových svítilen postaveno, by za noční doby most poněkud osvětlen byl. – Pražský denník, 4. 5.1868 Plovárny otevírají Plovárny a koupele na Smíchově a v Karlíně byly včerejším dnem poprvé veřejně otevřeny. Za panujícího tepla odpoledního dostalo se jim dosti četné návštěvy. – Pražský denník, 4. 5.1868 Úřední spory Zemská nemocnice jest předmětem sporu mezi c. k. vládou a obcí pražskou; vláda požádala v tyto dny obec, aby prodala eráru kus obecního pozemku vedle nemocnice, anto chce prý založil u nemocnice zahradu; obec ale, jež nemocnici považuje za obecní majetek, nepustila se do dalších kroků u věci této, nobrž požádala vládu, aby dřív vyřízen byl spor, čí majetkem je nemocnice. – Pražský denník, 4. 5.1868 [related-post id="9869"] Utonuté ženy Utopená mladice, kteráž 27. dubna u třetího mostu byla z vody vytažena, jest 18letá služka Anna F. z jednoho domu v štokhausské ulici; taktéž poznána jest v mrtvole ženské, kterou v den na to vytáhli z Vltavy pod klášterem křížovnickým, služka Ludmila J., která u jednoho kupce v řeznické ulici sloužila. – Pražský denník, 4. 5.1868 Sebevražda Na včerejšek v noci oběsil se v Nůslích jakýsi mužský bezpochyby v opilém stavu, poněvadž jej lidé v hospodě opilého viděli. Byl teprvé ráno od kolemjdoucích na vrbě spozorován. – Pražský denník, 4. 5.1868

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

10. 7. 1890: Nové poštovní známky s císařem a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 7. 1890: Ve Španělsku se šíří cholera. České obce musí přijmout několik opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 8. 1889: Nehoda pří neopatrné jízdě, oheň na řetězovém mostě a dopadení podvodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jak vzniká výstava? Národopisné muzeum odhaluje své zákulisí • V sobotu 20. ledna Národní muzeum otevřelo novou výstavu v Národopisném muzeu s názvem Jak vzniká výstava. Tato menší výstava v Letohrádku Kinských vypráví o dějinách zdejších expozic ve 20. století i o práci, která se za nimi skrývá. Součástí je také prezentace díla česko-švédského výstavního architekta a scénografa Jana Poláška.

18. 10. 1868: Dělníci na stavbě objevili velké ložisko kostí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pomatenec Sběh lidu spůsobil předevčírem večer jistý muž v mostecké ulici podivným svým chováním. Probíhal tam tudy bos a napolo oblečen ulici a do každého krámu vstoupiv mumlal nesrozumitelná slova. Brzo byl obklopen houfem lidu a mládeže, která počala podivína pronásledovati a po něm pokřikovati. Podrážděný muž jal se holí oháněti škubající jej mládež a vida se čím dále tím těsněji obklíčována, dal se na útěk přes kamenný most na ostrov Kampu, kde později od strážníka byl zachycen a na policii odveden. Tam jej odevzdali do lékařského ošetřování, an se na něm patrné známky šílenosti jevily. – Pražský denník, 18. 10. 1868 Ložiska kostí V prostřední jirchářské ulici kopají se základy k novému velkému domu. Prací touto zaměstnaní dělníci přišli v hloubi několika stop na veliké ložisko kostí, tak že je takřka lopatami nabírati mohli. Kosti tyto jsou promíchány s lidskými, větší však jich část pochází z hovězího dobytka. Okolnost, že v půdě se nalezly též pozůstatky z rakví, svědčí, že jindy hřbitov v těchto místech se nalezal. – Pražský denník, 18. 10. 1868 [related-post id="13821"] Velká úroda Vína v Uhřích se letos nesmírně mnoho urodilo. To dokazuje vývoz jeho nejen do ostatních krajin rakouských, nébrž i do ciziny. Tak do Prahy se každodenně dováží po železnici na sta košů s hrozny, jež někdy i víc liber váží. Že i do ciziny se náramně rozmáhá vývoz uherských hroznů, vysvítá z toho, že jeden peštský spolek zavázal se smlouvou 1400 centnýřů hroznů vyvezti do Ruska. – Pražský denník, 18. 10. 1868

14. 1. 1868: Několik dalších rodin se rozhodlo pro emigraci do USA • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

17. 4. 1868: Macecha vyhnala nemocnou dívku z domova. Nepřinášela jí zisk • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež koně Zadržen byl včera dopoledne na Františkovu nábřeží jistý drožkář od dvou venkovanů. Těm byl před několika dny neznámým zlodějem kůň ze stáje ukraden, i vypravili se do Prahy, zda-li by snad zde koně svého nevyslídili. Náhodou byl kůň drožkářův zcela podobný onomu, jenž venkovanům ukraden byl, a tito myslíce, že jest to skutečně kůň, jehož hledali, zastavili drožkáře v trysku ujíždějícího. Teprvé při bližším ohledání shledali okradení, že se zmýlili. Pustili tedy opět drožkáře, dostavše od něho notných nadávek a výsměchu od sběhlého se zástupu. – Pražský denník, 17. 4. 1868 Nemilosrdná matka Velký soucit vzbudila včera dopoledne na náměstí v Karlíně u kolemjdoucích asi čtrnáctiletá dívka, téměř polonahá a hladem mroucí a k tomu ještě zimnicí mořená. Jistá žena, kteráž u děvčete místo matky zastávala, an ji k sobě přijmula z domu nalezenců co děcko byla ji nyní vyhnala, jelikož děvče pro nemoc svou bylo propuštěno z jedné továrny, kde dříve pracovalo, a tudíž žádný výdělek soběcké a tyranské své maceše nepřinášelo. Dívka, která úplné dva dny, co byla z domova vyhnána, ni sousta v ústech neměla, klesla mdlobou, až několik dobrosrdečných ženštin se nad ní ustrnulo a jíst jí dalo. Později byla od útrpných lidí k ošetřování do nemocnice dopravena. – Pražský denník, 17. 4. 1868 [related-post id="9493"] Pokousáni od psů Od psů pokousán byl ve středu večer v Nuselské pivnici na Starém městě jeden krejčí do ruky a touž dobou v masných krámech na židovském městě 14letý synek jednoho nádenníka do hoření paždi. – Pražský denník, 17. 4. 1868

3. 4. 1868: Do Ameriky nakonec nejeli. Měli falešné peníze • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nedojeli do Ameriky Do Prahy přijela včera ráno z Podmokel venkovská rodina sedmi osob, která nedávno byla od Pacova vystěhovala se do Ameriky; v Bremách ale ji pokalo to neštěstí, že byla stovka, kterou platit chtěli, nepravá a tudíž neplatná, coz mělo za následek, že vystěhovalci museli nechat Ameriku Amerikou vrátit se domů. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Samovražda Včera v poledne střelil se v domě č. p. 1069-II. na Poříčí důstojnický sluha Ant. Adamec, jistého setníka od pěšího pluku arcivévody Karla z bambitky do prsou a dopraven bez sebe do nemocnice vojenské. Z listu od něho zanechaného lze souditi, že dohnala ho ku kroku tomu láska nešťastná, jelikož pro vázanost vojenskou ovšem nebyl s to „proměněním stavu” uskutečniti obapolné vřelé přání. Dotčený pan setník má se svými sluhy zvláštní osud. Je to v krátké době již druhý sluha vojenský, co se v službě jeho zbavil života. – Národní listy, 3. 4. 1868 Laciný host Do jistého hostince na náměstí Václavském přišel včera z rána slušně oděný host, žádaje pokoj „na celý rok.” Že žádosti jeho nebylo lze vyhověti, usadil se v hostinci, a vypiv 8 sklenic piva, snědl k tomu trojí jídlo a zahrál si též kulečník, kterýžto účet celkem 1 zl. 86 kr. obnášel. Když pak sklepník viděl, s jakým ptáčkem se setkal a tento k brzkému odchodu se měl, odstranil se do průjezdu, a ejhle, za chvilku vyhrnul se host, utíkaje. Leč sklepník ho zachytil a do hostince zpět vedl, žádaje na něm zaplacení. Tu ustrnuli se hosté nad zbloudilcem a zaplatili účet jeh, načež tento se odklídil. – Národní listy, 3. 4. 1868 [related-post id="8681"] Operace pro chudé Do ústavu slepců na Hradčanech připuštěni budou bezplatně také letos a sice v neděli 17. května chudí lidé, kteří mají bělmo na očích a rádi by byli uzdraveni. Kdo se chtějí podrobit operaci oční, nechť se o den dříve, tedy na sv. Jana Nep. dostaví k lékaři p. dr. Hasnerovi v č. 995 na Františkovu nábřeží neb k řediteli ústavu, šl. Ottnenkronovi a druhého dne do ústavu samého na Hradčanech č. 104. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Žebračka Sběh lidu spůsobily včera v poledne dvě potulující se zenštiny na Poříčí. Potloukaly se tam po domích žebrotou, an jedna paní, u níž jedna ze ženštin žebrala, pohřešila peníze, kteréž na stolku ležeti měla. Krádeží touto byla v podezření žebračka, i běžela hned za ní a šťastně ji dohonila. Tulačka však zapírala, že by jaké peníze byla vzala a teprvé když viděla zástup lidu se shromažďovati, vstoupila do domu, kde se dala od okradené prohledati. Ta však u žebračky nenašla mimo několik krejcarů žádných jiných peněz, načež zebračku na svobodu propustila. – Pražský denník, 3. 4. 1868

23. 11. 1889: V Praze chybí cihly a jejich cena roste do astronomické výšky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 8. 1868: Drsná pouliční bitka. Šest žen se rvalo o dva muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Rvačka Rvačka strhla se ve středu večer v židovském městě na ulici, při kteréž jedna ženská druhé rozbila hrncem hlavu, tak že poraněnou do bytu odnést museli. – V panské ulici servalo se včera odpoledne šest ženských o dva milovníky; facky lítaly sem a tam, mnohá bojovnice padla až k zemi a konečně se odebraly všecky na příslušný úřad, aby nad nimi rozhodl. – Pražský denník, 28. 8. 1868 Zřícený dům Hořejší karlovská ulice, v niž jak známo dům se sbořil, jest dosud četně od diváků navštěvována, kteří si prohlížejí zbytky sesutého domu. Jelikož se bylo co obávati, by se nesřítila celá zeď ke straně zahrady vedlejší obrácená, musela býti tato včera z rána trámy opřena. Také lešení s hořejších pater sesutého domu bylo odklizeno, an se nemohlo v porouchaných zděch pevně udržeti. – Pražský denník, 28. 8. 1868 Nebezpeční podvodníci Již po delší dobu navštěvují dva velmi vkusně oblečení podvodníci domy a příbytky, právě když pán bytu doma není a zde kradou, nač přijdou. Byl-li kde pán bytu zrovna doma, prosili za odpuštění, že se mýlili a k jinému pánovi jíti chtěli. Ve středu byli oba lapeni a zemskému soudu odevzdáni. – Pražský denník, 28. 8. 1868

14. 8. 1889: Nerozlučné sestry spáchaly společnou sebevraždu. Důvod nikomu neřekly • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 5. 1868: Zásobte se masem, vzkazují Pražanům řezníci. O víkendu se prodávat nebude • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přípravy na slavnost K okrášlení ulic, jimiž slavností průvod v sobotu dopoledne z invalidovny na staveniště národního divadla ubírati se bude, dováží se nyní do Prahy z venkova ohromné množství květin a chvoje. Na uhelném trhu se nalezají celé haldy bujného zelení a bezpočetných věnců, jež jsou hojně kupovány od obecenstva bydlícího v oněch ulicích, kudy průvod se pobéře, by ozdobilo jimi průčel domů a okna. Na mnoha místech v ulicích jsou četné ženštiny zaměstnány vitím koberců a věnců z chvojí. Pyramidy stojící v Kolovratské a Ferdinandově třídě byly už včera zelením ovíjeny. Před hlavní celnicí na Josefském náměstí buduje se také velká tribuna pro diváky. Na Karlínském náměstí pak jest postaveno v řadě vedle sebe 11 ohromných sloupů, jež v sobotu prapory a zelením ozdobeny budou.– Pražský denník, 13. 5. 1868 Řezníci budou mít zavřeno Zdejší řezníci vyzývají své odběratele, aby se na budoucí dva svátky zásobili masem již v pátek dne 15. května, an v sobotu na sv. Jana nebude se v masných krámech sekati a prodávati. – Pražský denník, 13. 5. 1868 Vystěhovalci Do Ameriky odjíždělo odtud včera večer opět několik rodin z okresu vlašimského pocházejících. Matka jedné ze stěhujících-se těchto rodin nalezá se v takovém stavu, že bezpochyby někde na širém oceáně novým dítkem obdařena bude, tak že místo jeho rodiště bude těžko lze určiti. – Pražský denník, 13. 5. 1868 [related-post id="10019"] Letní ovoce Letního ovoce jako třešní a luštěnin počíná se vždy více na zdejších trzích objevovati. Dnes očekává se množství košů s třešněmi z Itálie po dráze sem zaslaných. – Pražský denník, 13. 5. 1868