Stejnopohlavní manželství přinese větší ochranu „tradičním“ rodinám. Komentář Kristiána Vícha

Švýcaři během víkendového referenda odhlasovali, že osoby stejného pohlaví spolu mohou uzavírat klasické sňatky. Pro bylo 64,1 procenta voličů. V Česku toto téma vzbuzuje vášnivé debaty. Konzervativci zavírají oči před skutečnými problémy a potřebami LGBT spoluobčanů a spoluobčanek, zatímco liberálům se „manželství pro všechny“ stále nedaří legislativně prosadit. Většinová společnost přitom námitky v podstatě nemá. Stejnopohlavní sňatky mohou prospět úplně všem, ale neuškodí nikomu.

Gayům a lesbám v Česku je stále upírána možnost uzavírat mezi sebou regulérní sňatky. Odpůrci argumentují, že jediným smyslem manželství je zplození a výchova dětí, a že právě proto si institut manželství musí zachovat svou výlučnost. Jenomže i LGBT lidé by rádi zodpovědně a láskyplně děti vychovávali, kdyby jim zákony opět nestály v cestě – mj. zákazem adopcí v případě, že jsou v registrovaném partnerství. Je to stejné, jako kdyby vám v dětství rodič řekl: „Ano, pustím tě do kina, ale jen do takového, kde nebude žádná promítačka. A ještě tam budeš muset jít sám.“

Navzdory tomu všemu u nás dnes již existují stovky, možná tisíce tzv. „duhových“ rodin. Jsou to rodiny prakticky stejné, jako každá jiná. Jezdí na výlety, navštěvují příbuzné, žijí pod jednou střechou a mají se rádi. Zákonnou ochranu ani žádné další výhody ale nemají. Spíš se zbytečně potýkají se spoustou překážek a omezení.

Ústavní Listina základních práv a svobod hned v úvodu říká: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“ To je ale v přímém rozporu s českou realitou. Lidé se sexuální orientací si nesmí vzít toho, koho skutečně milují. Mohou maximálně vstoupit do registrovaného partnerství, nebo uzavřít manželství s osobou opačného pohlaví. Všechny tyto případy jsou nedůstojné a nerovnoprávné.

Co skutečně ohrožuje tradiční rodinu

Odpůrci stejnopohlavních svazků také často argumentují, že hrozí rozpad tradiční rodiny. Dejme stranou, že tento pojem je v podstatě imaginární, protože nikde žádná definice tradiční rodiny neexistuje. Velká část českých rodin je buď neúplná, různorodě poskládaná a nebo třeba zcela disfunkční.

Konzervativci považují za stěžejní představitele tradiční rodiny heterosexuální dvojici otce a matky. Uzákoněním stejnopohlavních svazků se ale pro takové rodiny vůbec nic nezmění. A co víc, dokonce to pro ně bude znamenat mnohem menší ohrožení.

Představme si například českého muže – gaye, který touží po rodině. Dobře ví, že kdyby se rozhodl založit ji s mužem, kterého miluje, v očích státu bude tato rodina méněcenná a nehodná ochrany. On ale chce vychovat děti v úplné rodině a vrátit tak společnosti to, co do něj samotného vložila. Má proto jedinou možnost – vstoupit do manželství se ženou. Před ní i před dětmi ale svou orientaci bude muset celý život tajit. Trpět budou všichni zúčastnění včetně dětí. Hotová destrukce „tradiční“ rodiny.

A teď si představme homosexuální ženu ve Švýcarsku, která touží po rodině. Najde si proto vhodnou partnerku, uspořádají svatbu a pořídí si děti. Dobře ví, že v očích státu je jejich rodina stejně hodnotná jako všechny ostatní. Dvě ženy spolu žijí v harmonickém vztahu, kde se navzájem podporují, stát je podporuje a jejich děti tak mají skvělý start do života. Za sousedy mají druhou spokojenou rodinu, kde jsou rodiči otec a muž. Těm je otázka stejnopohlavních svazků v podstatě ukradená, protože dobře ví, že jejich sousední rodina je v ničem neohrožuje ani neomezuje.

Není vůbec fér chtít od homosexuálů stejné povinnosti jako mají všichni ostatní, ale nedat jim stejná práva. To si naštěstí uvědomuje i většinová česká společnost. Podle mnoha průzkumů fandí stejnopohlavním svazkům až tři čtvrtiny populace. Nezbývá tedy než doufat, že nová politická reprezentace vzešlá z příštích voleb bude konečně akceptovat vůli lidu a nezavře oči před dlouhotrvající nespravedlností.