Střeva. Orgán, o kterém většina lidí přemýšlí jen tehdy, když bolí. Přitom se v nich odehrává neviditelný provoz, bez kterého by tělo fungovalo jen napůl. Nová mezinárodní studie teď ukazuje, že v tomto provozu hraje důležitou roli skupina bakterií, o níž jsme ještě donedávna skoro nic nevěděli. Jmenuje se CAG-170. A zdá se, že zdraví lidé ji mají ve střevech překvapivě často.
Výzkumníci z University of Cambridge analyzovali střevní mikrobiom více než jedenácti tisíc lidí ze 39 zemí. A narazili na opakující se vzorec. Tam, kde lidé netrpěli chronickými nemocemi, byla CAG-170 přítomná ve vysokých hladinách. U lidí s obezitou, zánětlivými onemocněními střev nebo třeba chronickou únavou naopak chyběla. Ne náhodně, ale systematicky.
Co tam vlastně dělá
Zvláštní je, že CAG-170 neznáme jako klasickou bakterii z laboratoře. Nikdo ji běžně nepěstuje v misce, nemá „tvář“. Vědci ji znají hlavně podle genetické stopy, kterou zanechává ve vzorcích stolice. A právě tahle stopa začala být podezřele častá u zdravých lidí napříč kontinenty.
Když se výzkumníci podívali blíž na geny, které CAG-170 nese, objevili zajímavé schopnosti. Tyto bakterie umí rozkládat širokou škálu cukrů a vlákniny z běžné stravy. A navíc dokážou vyrábět vitamin B12. Ne nutně pro nás, ale spíš pro ostatní mikroby ve střevech. Jinými slovy: nekrmí přímo hostitele, ale celý ekosystém kolem sebe.
Skrytý pilíř rovnováhy
V další části analýzy se vědci zaměřili jen na zdravé lidi. Zkoumali, které bakterie jsou nejvíc spojeny se stabilním a odolným mikrobiomem. Výsledek? Znovu se vynořila CAG-170. A pak ještě jednou, když se podívali na lidi s narušenou střevní rovnováhou, takzvanou dysbiózou. Čím méně CAG-170, tím větší problém.
Postupně se tak skládá obraz bakterie, která sama o sobě nemusí být nápadná, ale drží systém v chodu. Něco jako technik v zákulisí. Není vidět, ale když chybí, začne se všechno rozpadat.
Zatím bez pilulky
Zní to lákavě. Najít „bakterii zdraví“ a přidat ji do probiotik. Jenže tady přichází studená sprcha. Většinu bakterií ze skupiny CAG-170 se zatím nedaří kultivovat. Nevíme přesně, jak je do střev dostat ani jak je tam udržet. Současná probiotika pracují hlavně s mikroby, které známe už desítky let. A možná tak trochu přehlížejí to podstatné.
Výzkum tak spíš než hotové řešení nabízí nový kompas. Ukazuje, jak by mohl vypadat skutečně zdravý mikrobiom. A naznačuje, že budoucí léčba nebude o jedné zázračné kapsli, ale o podpoře celého střevního společenství. Včetně těch nejtišších členů, o kterých jsme ještě včera netušili, že existují.