tvář

Nepřehlédněte

V Česku se narodilo první dítě z transplantované dělohy • Ve čtvrtek 29. srpna se na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol narodil 27leté ženě s transplantovanou dělohou zdravý chlapeček. Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením MUDr. Romana Chmela, Ph.D. a Institutu klinické a experimentální medicíny pod vedením doc. MUDr. Jiřího Froňka, Ph.D. FRCS.

Podivná hra mozku. Zlé sny mají nejspíš svůj speciální účel • Snad každý člověk v noci čas od času zažívá děsivé sny a noční můry. Vědcům se dlouho nedařilo spolehlivě odpovědět na otázku, proč nás mozek v čase spánku, kdy bychom v klidu měli odpočívat a nabírat síly na další den, takto nepříjemně trápí. Teď se ale zdá, že už možná konečně máme klíč k rozluštění celé záhady.

Jeden zaměstnanec s depresí ubere firmě 32 pracovních dní. Jak pečovat o duševní zdraví svých zaměstnanců? • Na 10. října připadá Světový den duševního zdraví. Tomu dle odborníků svědčí práce, na druhou stranu však samo zaměstnání nebo pracovní prostředí může k psychickým problémům napomáhat. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že například depresí trpí celosvětově až 300 milionů lidí, kvůli čemuž přichází světová ekonomika každý rok o 1 bilion dolarů. Jak mohou zaměstnavatelé pomoci ke zlepšení či udržení duševního zdraví svých pracovníků?

Kouření je v současnosti mnohem víc škodlivé než kdysi • Přestože lékaři kdysi kouření doporučovali, v současné době o škodlivosti tabákových výrobků již nikdo nepochybuje. Až v roce 1964 vydal hlavní hygienik USA dokument, který vůbec poprvé oficiálně varoval před brutálními následky vdechování cigaretového kouře. Začala tak dlouhá a vleklá válka proti kouření.

Kouření zabíjí.

Bára (32): Kolaps mě naučil změnit přístup k životu. Člověk musí myslet nejdřív sám na sebe • Dlouhodobý stres a nepřiměřené nároky mohou po čase vést až k celkovému vyčerpání a kolapsu. Své o tom ví asistentka Bára (32), která se nejdřív musela dostat na úplné dno, aby pak mohla úspěšně otočit kormidlem života a vydat se lepší cestou.

Světem obchází strach z rakovinotvorných snídaňových cereálií • Bez snídaňových cereálií si neumí svůj start do nového dne představit početná skupina lidí na celém světě. Odborníci se ale v poslední době přou o jejich vlivu na lidské zdraví. Podle některých studií totiž obsahují řadu herbicidů, které mohou být rakovinotvorné. Co tedy vlastně doopravdy snídáme?

Snidaňové cereálie jsou populární po celém světě.

Zdánlivě banální slova, která mohou rozbít manželství • Odborníci na vztahy se shodují, že pro spokojené soužití dvou lidí je základním předpokladem dobrá komunikace. Pokud vám na vztahu záleží, měli byste se snažit pozitivně rozvíjet konverzaci a zároveň se vyhnout několika velmi toxickým slovům.

Hádáte se o hloupostech? Máte větší šanci na šťastný a dlouhý vztah, potvrdila studie • Američtí vědci přišli s překvapivým zjištěním. Indikátor pevného vztahu leží v něčem, co s obvyklou představou o spokojeném manželství či partnerství příliš nesouzní: v hádkách. Přesněji řečeno v tom, o jaké záležitosti je partneři vedou. Podle výzkumu se tak ve šťastném a stabilním vztahu partneři hádají o maličkosti, vyhýbají se naopak hádkám o zdraví a intimním tématům. 

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Těhotenský test starověkých Egypťanů prý spolehlivě funguje dodnes • Zjistit, zda je žena těhotná, lze dnes díky moderním těhotenským testům v pohodlí domova za pár minut. Může se to zdát neuvěřitelné, ale starověcí Egypťané měli již před 3,5 tisíci lety svoji spolehlivou metodu.

Polovina lidí s HIV používá jeho léky. Slavný, ale skromný pražský vědec by dnes oslavil narozeniny • Praha 1. září 1936. Právě tehdy se narodil budoucí chemik světového významu a bezpochyby nejslavnější vědec, odkojený Vltavou, profesor Antonín Holý. Vedle Jaroslava Heyrovského (který získal Nobelovu cenu za objev polarografie) a Otto Wichterleho (vynálezce kontaktních čoček a silonu) je profesor Antonín Holý bezpochyby jedním z nejznámějších českých vědců. Právě díky němu dali Češi světu nejvíce léků na HIV/AIDS, ale i na opary, neštovice nebo žloutenku. Skromný vědec, díky jehož patentům se Ústav organické chemie a biochemie v Praze stal špičkovým světovým pracovištěm, vystudoval Gymnázium v Karlíně a pražskou Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se spoluautorem 768 vědeckých publikací a do důchodu odešel až v 75 letech. Zpočátku své kariéry se potýkal s nepochopením výrobců léků v ČSSR i v bývalém socialistickém bloku, neboť výzkum a vývoj antivirotik, na který se celou vědeckou dráhu zaměřoval, byl velmi nákladný. V roce 1976 se mu podařilo navázat spolupráci s výzkumným týmem profesora De Clerqua v belgické Lovani a od roku 1990 jejich patenty odkoupila americká firma Gilead Sciences. Z malé firmy o patnácti zaměstnancích se během let stala přední světová farmaceutická firma, která dnes pražskému ústavu, díky profesoru Holému, posílá 2 miliardy korun ročně a od roku 2006 spolufinancuje i společné výzkumné centrum roční částkou 1,1 milionu dolarů. Byl to právě pražský rodák, profesor Holý, který stojí za celou řadou moderních léků na léčbu AIDS a v průběhu svého výzkumu se stal držitelem 60 světových patentů. Jeho prvním „světovým“ lékem byl ale Vistide, schválený v roce 1996, který působí proti pravým neštovicím a pásovému oparu. Následoval lék proti žloutence typu B a poté již řada antivirotik právě na léčbu HIV/AIDS. Léky profesora Holého dnes na světě užívá více než polovina nakažených HIV. Smutnou shodou náhod je, že přesně v den jeho úmrtí, 16. července, 2012, byl ve Spojených státech schválen jeho převratný lék Truvada jako první lék na světě, určený k prevenci nákazy virem HIV.

Antonín Holý v laboratoři.

Čtyřdenní pracovní týden si na měsíc vyzkouší statisíce Čechů • Pracovní trh v příštích deseti letech výrazně změní nastupující automatizace, digitalizace a umělá inteligence. Řada profesí úplně zanikne a poptávka po lidské práci se částečně sníží. Takové jsou alespoň prognózy některých expertů. Po celém světě si už nějaký čas všichni lámou hlavu, jak na tyto změny reagovat. Jednou z variant je zavedení čtyřdenního pracovního týdne, případně zkrácení pracovního dne o jednu až dvě hodiny. Část Čechů si přitom již brzy vyzkouší, jaké to je pracovat pouze 4 dny v týdnu.

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

Pochod za vědu odhalí nové poznatky o vesmíru, mimozemšťanech i teleportaci • Už potřetí se na jeden den celý svět promění v oslavu vědy. Mimozemšťané, teleportování ale také cesty do vesmíru, to vše jsou témata letošního Pochodu za vědu (March for Science). Tentokrát se organizátoři zaměřili na vědeckofantastické motivy, ve stejný den totiž probíhá Den Hvězdných válek.

Chystá se stavba Noemovy archy pro všechny druhy zvířat na planetě • Britský nadšenec plánuje stavbu tisíciletí. V Jihoafrické republice by chtěl vybudovat skutečnou Noemovu archu, domov pro všechny druhy zvířat na planetě. Ambiciózní projekt však dostává závažnou trhlinu.

K čemu slouží žlábek mezi nosem a ústy na lidské tváři • Přemýšleli jste někdy, odkud se vzal kožní žlábek mezi horním rtem a nosem? A jakou vlastně plní funkci? Těmito zapeklitými otázkami se lidstvo zabývalo odjakživa a vznikla díky tomu i řada nejrůznějších poetických vysvětlení. Spolehlivou odpověď přinesli vědci až v minulém století.

Sapiosexuály krásou neohromíte. Vyhledávají jiné kvality • Výběr ideálního partnera se řídí mnoha faktory. Většinu lidí přitahuje na první pohled fyzický vzhled, případně i povaha nebo stav bankovního konta. Existuje ale skupina lidí, kterou namísto toho zajímá něco úplně jiného.

Národní zemědělské muzeum se připojuje k letošní Noci vědců • Jak vypadá kůrovec, co trápilo naše lesy před sto lety, jak chutnají potraviny z hmyzu, je nutné bát se lepku? To a mnoho dalšího se dozvědí návštěvníci během páteční Noci vědců 27. září v Národním zemědělském muzeu Praha. Od 17 do 22 hodin zde představí svou práci 14 výzkumných ústavů a institucí z resortu zemědělství. Na děti i dospělé čeká zábavný podvečer plný přednášek, pokusů a ochutnávek.

Proč mi lže? Nejčastější důvody skrývání skutečnosti v mezilidských vztazích • V současném světě plném komunikace a informací bychom očekávali, že pravda bude ceněna a vyhledávána. Přesto však stále nacházíme případy, kdy lidé místo pravdy volí neupřímnost a vyhýbají se konfrontaci s realitou. Proč se tomu tak děje? Prozkoumejte nejčastější důvody, proč se lidé často drží na okraji pravdy a upřednostňují iluzi.

Pozor na toxické přátele. Od takových lidí se držte co nejdál • Přátelství je krásná věc, která často vydrží celý život. Mezilidské vztahy by však měly být vyvážené, což v řadě konkrétních případů neplatí. Mnoho lidí se často nevědomky obklopuje tzv. „toxickými“ přáteli. Jak je poznat?

S určitým typem lidí bychom měli přátelství raději ukončit.