Mozek v únoru často nepodává takový výkon, na jaký jsme zvyklí. Myšlenky se vlečou, soustředění kolísá a paměť si občas dělá, co chce. Přesto po sobě chceme maximální výkon – v práci, doma i sami před sebou. Jenže právě v tomto období mu často nevědomky situaci ještě zhoršujeme.
Zimní únava není výmluva
Krátké dny, minimum slunečního světla a dlouhé týdny bez opravdového odpočinku si vybírají svou daň. Mozek funguje v úsporném režimu, protože mu chybí přirozené podněty i energie. Přesto se snažíme vše dohánět kávou, sladkostmi nebo neustálým multitaskingem. Výsledkem je přetížení, které vede spíš k chybám než k lepším výkonům.
Málo světla, málo energie
V únoru je problémem především nedostatek denního světla. To ovlivňuje produkci hormonů, které řídí bdělost, náladu i schopnost soustředění. Pokud celé dny trávíte v kanceláři nebo doma pod umělým osvětlením, mozek nedostává jasný signál, kdy má být aktivní a kdy odpočívat. Není divu, že se cítíte zpomalení a bez chuti do práce.
Co mozku nejvíc škodí
Jedním z největších nepřátel je nepravidelný režim. Pozdní usínání, rychlé snídaně nebo jejich vynechávání a minimum pohybu vytvářejí ideální podmínky pro mentální mlhu. Mozek nemá stabilní přísun energie, a tak si ji začne šetřit. Další ranou je neustálý přísun informací – sociální sítě, zprávy a upozornění ho nutí neustále přepínat pozornost.
Dopřejte mu pauzu, ne další stimul
Místo dalšího šálku kávy zkuste krátkou procházku na denním světle. I deset minut venku dokáže udělat víc než silný kofeinový nápoj. Pomáhá také jednoduchost – soustřeďte se na jeden úkol, dokončete ho a teprve pak přejděte k dalšímu. Mozek v zimě ocení klid a jasnou strukturu.
Malé změny, velký rozdíl
Únor není měsícem rekordů, ale přežití a postupného nadechnutí se k jaru. Pokud mu přestanete házet klacky pod nohy a dáte mu pravidelný spánek, trochu pohybu a méně chaosu, odmění se vám lepší koncentrací i klidnější myslí. A to je v tomto období víc než dost.