Diskuze: Ve všech pražských tramvajích bude brzy možné platit kartou. DPP začal s instalací terminálů

Zpět na článek

Nepřehlédněte

Řidič autobusu hledá dítě, které zapomnělo plyšovou kočičku • Neznámé dítě zapomnělo den před Štědrým dnem v autobusu pražské MHD na lince 125 plyšovou kočičku.

K nabíjení elektromobilů v Praze budou sloužit tisíce stožárů veřejného osvětlení • V příštích dvou letech v hlavním městě přibudou čtyři stovky stožárů veřejného osvětlení, ze kterých bude možné dobíjet elektromobily. Městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) tak naváže na pilotní projekt realizovaný v loňském roce na Vinohradech, kde bylo instalováno třináct tzv. EV ready lamp. 

Muzeum MHD v Praze zahajuje sezónu. Vstupné bude zdarma • Již tento pátek 30. března 2018 se letos poprvé otevřou veřejnosti brány Muzea MHD ve Střešovicích. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) dále pro své příznivce připravil na tento den hned několik speciálních jízd muzejními vozy. V akci budou historické autobusy Škoda 706 RO, Jelcz 272, Karosa ŠM 11 a Karosa B 731, jezdící v trase Vozovna Střešovice – Špejchar a zpět. Pro zájemce bude vypravena i oblíbená tramvaj KT8D5, která pojede okružní jízdu v trase Vozovna Střešovice – Hradčanská – Pražský hrad – Pohořelec – Hládkov – Vozovna Střešovice. Jízdné pro tyto vozy je shodné, a to 40 Kč pro dospělé a 20 Kč pro děti do 15 let. Jízdenky bude možné zakoupit v pokladně muzea, do kterého bude návštěvníkům umožněn vstup v pátek 30. března zdarma. Kromě historických jízd si budou moci přítomní na pokladně muzea zakoupit i různé propagační předměty. [gallery columns="1" size="full" link="none" ids="8432"]

Po Praze jezdí další speciální tramvaj. Tentokrát „kulturní“ • Do pražských ulic dnes vyjela speciální „kulturní tramvaj“. Po celý tento rok v ní cestující najdou tipy na zajímavé kulturní akce. Zároveň kulturu sama do ulice přiveze. Příležitostně totiž poslouží jako pojízdné pódium.

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

Stavba tramvajové vozovny v Hloubětíně začne nejspíš na podzim • Dopravní podnik vypsal tendr na zhotovitele nové deponovací a opravárenské haly hloubětínské tramvajové vozovny. Stavba za 1,6 miliardy korun by měla začít ještě letos.

Boeing 787 Dreamliner bude od podzimu pravidelně létat do Prahy • Na pravidelné lince Praha–Dauhá bude od podzimu létat jeden z nejmodernějších dopravních letounů současnosti – Boeing 787-8 Dreamliner. Informaci oznámila letecká společnost Qatar Airways. Dreamliner s kapacitou 254 cestujících bude od 28. října nasazen na odpolední linku QR292 do hlavního města Kataru. Na ranní lince bude i nadále létat Airbus A320 s kapacitou pro 132 cestujících. Obě letadla cestujícím nabídnou ekonomickou i business třídu. Díky navýšené kapacitě se očekává, že obě stávající denní linky využije v obou směrech přibližně ročně o 75 tisíc cestujících více než doposud. „Potenciál pro využití většího typu letadla na lince Qatar Airways do Dauhá jsme sledovali dlouhodobě. Jsme proto rádi, že se vedení letecké společnosti k tomuto kroku rozhodlo a na jednu ze svých denních frekvencí nasadilo jedno z nejmodernějších letadel světa Boeing 787 Dreamliner. Qatar Airways se tak stane prvním provozovatelem tohoto typu stroje na pravidelných denních linkách z Prahy. S větším letadlem dojde také k navýšení kapacit na trase o téměř polovinu, což znamená, že ještě více českých cestujících bude moci využít pohodlného leteckého spojení nejen na Blízký Východ, ale také dále do vzdálenějších destinací Asie a Austrálie,“ uvedl Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha. [gallery size="full" columns="1" ids="12019"] Cestující si spojení do Dauhá oblíbili K nasazení většího letadla určeného pro dlouhé tratě přistupuje Qatar Airways po zhruba roce provozu přímé denní linky mezi Prahou a Dauhá. Ta byla zahájena 21. srpna 2017. K navýšení na dvě denní frekvence došlo již téměř po čtyřech měsících provozu v prosinci loňského roku. [related-post id="11319"] Konkurence obřích Airbusů Boeing 787 Dreamliner je dvoumotorové proudové širokotrupé dopravní letadlo, využívající mnoha technických vylepšení proti starším modelům. Dreamliner by měl nahradit stávající modely Boeing 757 a Boeing 767, konkuruje typům Airbus A350, Airbus A330 a A330neo. Model 787 je v současnosti nabízen ve třech variantách, základní 787-8 s kapacitou až 242 pasažérů, protáhnutý 787-9 s kapacitou až 290 pasažérů a 787-10 s kapacitou až 310 pasažérů.

Letiště Václava Havla Praha odbavilo nejvíce cestujících v historii • Na Letišti Václava Havla Praha včera večer padl potřetí za sebou historický rekord, když počet odbavených cestujících v rámci jednoho kalendářního roku dosáhl hranice 16 milionů.

Pražské letiště praská ve švech. I letos padne rekord. Kam lidé létají nejčastěji? • Letiště Václava Havla Praha odbavilo v prvním pololetí roku 2018 celkem 7 463 975 cestujících, což znamená 10% nárůst oproti stejnému období loňského roku. Nejvíce cestujících směřovalo z Prahy již tradičně do Velké Británie. Nejvyšší nárůst v počtu odbavených cestujících zaznamenalo Španělsko, přičemž z destinací rostla nejvíce Barcelona. „V prvním pololetí bylo na Letišti Václava Havla Praha odbaveno o zhruba 10 % cestujících více, než za stejné období loňského roku. Podobný vývoj očekáváme i nadále až do konce roku 2018, kdy by se měl celkový počet odbavených cestujících přiblížit nové rekordní hranici 17 milionů. Důvodem růstu je především letošní výrazné posilování kapacit na stávajících linkách, ale také zahájení provozu nových leteckých spojení, včetně těch dálkových. Například díky nové přímé lince do Filadelfie a posílení leteckých spojení do Kanady došlo k meziročnímu navýšení počtu cestujících na přímých letech do Severní Ameriky o 88 %,“ říká k výsledkům předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř. Nejvíce se v prvním pololetí letošního roku létalo do Londýna, který zaznamenal 6% meziroční nárůst v počtu odbavených cestujících. Na druhém místě skončila Paříž, následovaná Moskvou, Amsterdamem a Milánem. Nejrychleji rostoucí destinací co do počtu odbavených cestujících se stala Barcelona (+51 %), a to díky podstatnému navýšení počtu leteckých spojení. Ze zemí se nejvíce létalo do Velké Británie, která zaznamenala zhruba 12% nárůst, dále pak do Itálie, Ruska, Německa a Francie. Skokanem v počtu odbavených cestujících je mezi zeměmi Španělsko (+40 %). [related-post id="11319"] Provozně nejsilnějším dnem byl v prvním pololetí tohoto roku 29. červen, kdy letiště odbavilo 68 568 cestujících. V loňském roce byl nejrušnějším dnem na Letišti Václava Havla Praha 23. červen s celkem 64 008 cestujícími. Je však možné očekávat, že dosavadní letošní rekord bude během tradičně nejvytíženějších letních měsíců překonán, a to také s ohledem na další navýšení leteckých spojení. Od 1. července totiž zahájila provoz své druhé denní linky do Dubaje letecká společnost Emirates, ve stejný den otevřela svou již šestou denní frekvenci do Moskvy společnost Aeroflot a 25. července zahájí své lety do Londýna/Southend společnost EasyJet. Další nová spojení jsou plánovaná na zimní sezónu 2018. Jedná se především o nové linky společnosti Ryanair do Marrákeše, Paříže/Beauvais, Eilatu, Pisy či Ammánu, novou linku EasyJet do Belfastu nebo navýšení počtu letů společnosti British Airways do Londýna/Heathrow. TOP země (1. pololetí 2018) 1. Velká Británie – 963 142 cestujících (+11,8 %) 2. Itálie – 658 812 cestujících (+ 3,7 %) 3. Rusko – 588 779 cestujících (+2,0 %) 4. Německo – 557 382 cestujících (8,5 %) 5. Francie – 547 804 cestujících (+2,7 %) TOP destinace (1. pololetí 2018) 1. Londýn – 639 012 cestujících (+6,0 %) 2. Paříž – 410 552 cestujících (-3,4 %) 3. Moskva – 409 004 cestujících (+2,3 %) 4. Amsterdam – 327 317 cestujících (+3,0 %) 5. Milán – 249 874 cestujících (+0,0 %)

V centru Prahy se srazily tramvaje, na místě je 20 zraněných • V pátek po poledni došlo v centru Prahy ke srážce dvou tramvají. Podle prvních informací je na místě zhruba 20 lehce zraněných lidí. Tramvaje se srazily ve frekventované Ječné ulici na zastávce Štěpánská, kde do sebe zezadu nabouraly dvě soupravy. „Při srážce dvou tramvají na zastávce Štěpánská utrpělo zranění přibližně 20 osob, jedná se o lehká poranění. Na místě zasahuje 5 posádek RZP, 1 lékařská posádka, inspektor a speciální vůz Atego,“ uvedli pražští záchranáři na Twitteru. Pražští policisté v současné chvíli zasahují v ulici Ječná, kde došlo k nehodě dvou tramvají. Jedna z tramvají narazila zezadu do druhé. Na místě je několik zraněných. Provoz tram omezen. Vozidla jezdí jedním jízdním pruhem. pic.twitter.com/rCi1IAHO6L

Ilustrační foto.

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

Sdílená kola mohou Pražané nově využívat zdarma až hodinu denně • V pondělí Praha spustila pilotní projekt propojení sdílených kol s Pražskou integrovanou dopravou. Každý majitel elektronické předplatní jízdenky pro Prahu může využít zdarma až čtyřikrát denně prvních 15 minut jízdy na sdíleném kole provozovatelů Rekola a Nextbike.

Z Prahy na Mallorcu bude nově létat nízkonákladový Ryanair • Nízkonákladový letecký dopravce Ryanair oznámil, že od 4. června 2019 spustí novou pravidelnou linku mezi Prahou a španělským ostrovem Mallorca. Ten patří mezi velmi populární turistické destinace.

V areálu hloubětínské vozovny začala stavba energocentra • V Hloubětíně začala první etapa stavby nové tramvajové vozovny. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zde buduje samostatně stojící energocentrum a měnírnu, které budou areál vozovny a přilehlou tramvajovou trať zásobovat teplem a elektrickou energií, a nahradí stávající dosluhující zařízení. Poté dojde i na samotnou deponovací halu.

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

Řidička tramvaje zamkla cestujícího ve voze. Měla k tomu ale dobrý důvod • Ve středu odpoledne byla vyslána hlídka strážníků z Prahy 10 na zastávku MHD Čechovo náměstí, kde měl být v tramvaji uvězněný muž. Zavřela ho tam řidička tramvaje poté, co zjistila, že poškodil interiér vozu. Šestatřicetiletý muž strážníkům sdělil, že je umělec, a když uviděl v tramvaji „krásné nevyužité místo“, chtěl se na něj podepsat. Nad jedny z dveří vozu proto napsal slovo„ DLOUHÁN“ o velikosti cca 50 x 20 cm. Pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizí věci byl muž strážníky omezen na osobní svobodě a předán Policii ČR k dalšímu opatření. [gallery columns="1" size="full" ids="10301"]

Stavba terminálu na Smíchově začne v roce 2024. Město vybralo projektanta • Pražští radní schválili výběr generálního projektanta dopravního terminálu Smíchov. Vítězné sdružení firem SUDOP PRAHA, SUDOP EU, Metroprojekt a A69 – architekti vypracuje kompletní projekt budoucího moderního dopravního hubu. Pokud vše půjde bez problémů, samotná stavba začne v roce 2024 po získání územního rozhodnutí a pravomocného stavebního povolení na základě dokumentací, které zajistí schválený generální projektant.

Novinka v pražském metru. Monitory ve vestibulech zobrazují čas do příjezdu souprav • Ve stanicích metra Florenc B, Chodov, Kobylisy, Staroměstská a Zličín jsou ode dneška v pilotním provozu nové monitory zobrazující příjezd nejbližších dvou souprav metra do stanice, a to pro oba směry. Monitory jsou nainstalovány ve vestibulech stanic nad čárou odbavení, a také na začátku přestupní chodby ze stanice Florenc C na Florenc B. Cestující díky tomu dostanou spolehlivou informaci o tom, za jak dlouho jim přijede nejbližší souprava metra. Po vyhodnocení pilotního provozu, který potrvá 6 měsíců, plánuje Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) monitory postupně osadit do dalších stanic pražského metra.

Letiště Praha hlásí za srpen nárůst počtu cestujících • Pražským letištěm v srpnu prošlo bezmála 700 tisíc cestujících, což představuje nárůst o 102 procent oproti loňskému srpnu. Nejvíce z nich mířilo do typicky dovolenkových destinací, konkrétně v Řecku, Itálii a Španělsku. Z konkrétních destinací však byl nejoblíbenější  bulharský Burgas, kam se vydalo téměř 46 tisíc cestujících. 

Praha uvažuje o autech, která budou řídit sama. Studie prověří možnosti • Pražští radní zadali vypracování studie pro přípravu pilotního projektu autonomní mobility v Praze. Cílem je zmapovat možná technologická a informační řešení, která zefektivní využití stávajících kapacit dopravních cest a umožní postupné nasazování samořiditelných vozů do městského provozu.