Jedna noc spánku může skrývat víc, než se zdá. Nejde jen o únavu nebo špatnou náladu ráno. V datech ze spánku se podle nového výzkumu dají najít jemné signály, které naznačují riziko vážných onemocnění roky dopředu. A člověk o tom nemá tušení.

Tým ze Stanford Medicine vyvinul umělou inteligenci, která dokáže z jediné noci spánku odhadnout riziko více než stovky nemocí. Systém analyzuje detailní záznamy mozkové aktivity, srdečního rytmu, dýchání i pohybů těla. Vychází z takzvané polysomnografie, tedy komplexního vyšetření spánku, které se běžně používá hlavně k diagnostice poruch spánku. Teď se ale ukazuje, že jeho potenciál je mnohem větší.

Model s názvem SleepFM se učil na obrovském množství dat – téměř 600 tisících hodin spánkových záznamů od zhruba 65 tisíc lidí. Každá noc byla rozdělená na krátké úseky a umělá inteligence se z nich postupně „učila jazyk spánku“. Nešlo o jeden signál, ale o jejich vzájemné vztahy. Právě v nesouladu mezi mozkem, srdcem a dechem se podle výzkumníků objevují první varovné známky.

Preventivní prohlídky by v budoucnu mohly probíhat ve spaní.

Když vědci systém propojili s dlouhodobými zdravotními záznamy pacientů, přišlo překvapení. Z pouhých dat o spánku dokázal model poměrně přesně odhadnout riziko 130 různých onemocnění.

Nejlépe si vedl u rakoviny, neurologických poruch, srdečně-cévních nemocí nebo psychických onemocnění. U některých diagnóz, jako je Parkinsonova choroba nebo demence, byla přesnost srovnatelná s nástroji, které se dnes běžně používají v medicíně.

Studie publikovaná v Nature Medicine naznačuje, že spánek může fungovat jako jakási „křišťálová koule“ našeho těla. Nejde o jeden konkrétní ukazatel, ale o kombinaci signálů, které dohromady dávají smysl.

Výzkumníci teď pracují na tom, aby model lépe vysvětloval, proč k určitým závěrům dochází, a aby se dal v budoucnu propojit i s daty z nositelných zařízení typu „chytré“ hodinky, náramky nebo prsteny. Možná se tak jednou ukáže, že nejdůležitější zdravotní varování dostáváme ve chvíli, kdy spíme.

Už delší dobu se ví, že například u Parkinsonovy choroby lze vysledovat první příznaky roky před propuknutím. Vyžaduje to věnovat pozornost specifickým projevům během REM fáze.