Výročí připadající na sobotu 10. srpna 2019

10. srpna 2019, 00:00 Kristián Vích
Foto: Archiv

Sobota 10. srpna je 222. dnem roku 2019. Do konce roku zbývá 143 dní. Nejvyšší naměřená teplota v tento den v pražském Klementinu byla 35,9 °C (2015) a nejnižší 9,6 °C (1784). Průměrná historická teplota v Praze je 19,7 °C.

Svátek slaví Vavřinec

Mužské křestní jméno Vavřinec má latinský původ. Bylo odvozeno od latinského jména Laurentius. Jeho význam bývá spojován s názvem starověkého města jménem Laurentum/Lorento. Překládá se pak jako „pocházející z Laurenta/Lorenta”. Jméno se vyvinulo z latinského slova „laurus” s významem „vavřín”, také přeneseně „vavřínem ověnčený” nebo „vítězný”. Domácí podoby jsou Vavřineček, Vávra nebo Vavroušek.

Historické události

1292 (před 727 lety) – Král Václav II. založil na Zbraslavi klášter cisterciáků.

1519 (před 500 lety) – Fernão de Magalhães vyplul ze Sevilly na cestu kolem světa.

Výročí připadající na čtvrtek 23. ledna 2020

Čtvrtek 23. ledna je 23. dnem roku 2020. Do konce roku zbývá 343 dní. Nejvyšší naměřená teplota v tento den v pražském Klementinu byla 13,4 °C (1993) a nejnižší -26,5 °C (1850). Průměrná historická teplota v Praze je 1,5 °C. Svátek slaví Zdeněk Toto mužské křestní jméno má slovanský původ. Pravděpodobně vzniklo jako samostatná verze jmen Zděslav, Zdislav a Sděslav a vykládáme ho tedy jako „zde slavný“ nebo „udělat se slavným“. Jiná teorie ovšem říká, že jeho kořeny pocházejí z latinského Sidonius. Pak by jméno Zdeněk […]

vydáno před 4 hodinami

Výročí připadající na středu 22. ledna 2020

Středa 22. ledna je 22. dnem roku 2020. Do konce roku zbývá 344 dní. Nejvyšší naměřená teplota v tento den v pražském Klementinu byla 13,2 °C (1993) a nejnižší -26,8 °C (1850). Průměrná historická teplota v Praze je 0,4 °C. Svátek slaví Slavomír Toto mužské křestní jméno má slovanský původ. První část jména tvoří slovo „sláva“, „slavný“, druhou část pak staroslovanské „mír“ s významem „mí“ nebo „svět“. Jméno se tak vykládá jako „mírumilovný“ nebo „slavící mír“. Domácí podoby jsou Sláva, Slávek, Sláveček, Míra, Mireček […]

vydáno před 1 dnem

Výročí připadající na úterý 21. ledna 2020

Úterý 21. ledna je 21. dnem roku 2020. Do konce roku zbývá 345 dní. Nejvyšší naměřená teplota v tento den v pražském Klementinu byla 13,1 °C (2007) a nejnižší -24,8 °C (1850). Průměrná historická teplota v Praze je -0,3 °C. Svátek slaví Běla Toto ženské křestní jméno má slovanský původ. Vyvinulo se z francouzského jména Blanche (česky Blanka) s významem „bělostná“, „bílá“, „čistá“ či „nevinná“. Domácí podoby jsou Bělka, Běluška neb Bělinka. Historické události 1930 (před 90 lety) – Na křižovatce Václavského náměstí s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí […]

vydáno před 2 dny

Pohanka prospívá cévám, chrání před rakovinou a neobsahuje lepek. Příprava je velmi snadná

Pohanka je téměř zázračná surovina. Nemá žádný lepek, takže ji můžete konzumovat, i když trpíte celiakií. Funguje také jako účinná prevence proti kornatění cév a tepen. Obsahuje zinek, měď, mangan, selen a především přírodní rutin, který zvyšuje elasticitu cévních stěn. A její příprava navíc není ani trochu náročná. Pohanky jsou jednoleté a vytrvalé byliny s bílými a růžovými květy v hroznech a lichoklasech. Jejich plodem je nažka. Na našem území se začala pěstovat na přelomu 12. a 13. století, kdy sem byla přivezena z východu […]

vydáno před 3 hodinami
Pohanka

Odumírání kostí postihuje každého desátého. Většina lidí o své nemoci vůbec neví

Osteoporóza je jedním z nejčastějších onemocnění kostí. Projevuje se řídnutím kostní tkáně, čímž se kosti stávají křehčími a náchylnějšími ke zlomeninám. Nemoci se často přezdívá „tichý zloděj kostí“, protože pacient zpočátku nepociťuje žádné obtíže. Problémy nastávají až v pokročilejších stádiích. Typickými příznaky jsou pak silné bolesti zad, snadná lomivost kostí, postupná ztráta celkové výšky těla (někdy až o 20 cm), vytvoření hrbu na zádech nebo snížená pohyblivost hrudního koše a páteře. Proč nemoc vzniká Příčina vzniku […]

vydáno před 8 hodinami

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil

V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory. Takové stály například na křižovatce ulic Hybernská, Dlážděná a Havlíčkova, tedy v místě dnešního Masarykova nádraží. První automatický semafor, vyrobený společností ČKD Praha, zahájil provoz 21. ledna 1930 a poměrně rychle se stal terčem kritiky novinářů i tehdejší motoristické veřejnosti. Jednalo se o čtyřboký […]

vydáno před 12 hodinami
X Zavřít