Extroverti mají schopnost zaplnit místnost, jakmile do ní vstoupí. Někdy dokonce ještě chvíli předtím. Jsou otevření, hovorní, spontánní, plní energie a plánů. Zpočátku vás jejich živost může fascinovat, strhnout a dodat pocit, že se s nimi svět točí rychleji a barevněji. Z dlouhodobého hlediska ale vztah s extrovertem nemusí být vždy tak snadný, jak se na první pohled zdá. Jak s nimi vycházet a proč je dobré znát jejich tempo i své vlastní hranice?
Psychologové popisují extroverzi jako osobnostní rys, při kterém člověk čerpá energii především z kontaktu s druhými lidmi a z vnějších podnětů. Extroverti bývají společenští, komunikativní a orientovaní na dění kolem sebe, často bez potřeby dlouhého vnitřního zvažování.
Typickým projevem je potřeba mluvit, sdílet, být mezi lidmi a reagovat nahlas a okamžitě. Extrovert často přemýšlí až ve chvíli, kdy mluví, a své emoce i názory dává ven přirozeně a bez větších zábran. Ticho, samota a klid pro něj nemusí být úlevou, ale spíš prázdným místem, které je potřeba zaplnit.

Když energie naráží
Na začátku vztahu může být extrovert velmi přitažlivý. Umí mluvit, bavit, plánovat, seznamovat vás s lidmi i s novými zážitky. Svět s ním není prázdný ani jednotvárný. Neustále se něco děje a vy máte pocit, že jste součástí širšího proudu života.
Jak ale možná tušíte, právě tady může vzniknout první tření. Extrovert často předpokládá, že jeho potřeba společnosti, komunikace a sdílení je přirozená i pro vás. Ne vždy si uvědomuje, že zatímco on se nabíjí mezi lidmi, druhý může stejnou situaci prožívat jako únavnou. Bez otevřené domluvy pak snadno vzniká pocit nepochopení, nátlaku nebo vyčerpání. A místo radosti ze společného času přichází tiché napětí.
Na co si dát pozor
Ve vztahu s extrovertem se od vás může nenápadně očekávat účast. Účast na rozhovorech, akcích, setkáních, rodinných návštěvách i společných plánech. Ne proto, že by vás chtěl ovládat, ale proto, že si svět bez sdílení jen těžko představuje. Vaše potřeba klidu, samoty nebo odstupu mu může připadat nepochopitelná, nebo dokonce osobní.
Právě proto bývají tyto vztahy náročné, pokud se o rozdílech nemluví. Extrovert může mít pocit odmítnutí, vy zase pocit, že jste tlačeni tam, kde vám není dobře. A pokud se hranice dlouhodobě ignorují, začne se vytrácet vzájemná vstřícnost.
Pokud máte pocit, že vás tempo vašeho extrovertního partnera zahlcuje, berte své pocity vážně. Mluvte o nich dřív, než se promění v odpor nebo únavu. Stejně tak se snažte porozumět tomu, odkud pramení jeho potřeba být mezi lidmi.