Zbraň proti obávaným chorobám. Jíst rajčata každý den se vyplatí hned několikrát

MagazínIvana Kratochvílová31. prosince 20202 minuty čtení

Foto: Unsplash.com

Využití rajčat v kuchyni je obrovské. Můžeme z nich připravovat omáčku na těstoviny, lahodnou polévku nebo lehký salát. Červené plody mají ještě jednu výhodu. Jsou mimořádně prospěšné pro zdraví.

Rajčata jsou v první řadě vydatným zdrojem antioxidantu lykopenu. Ten posiluje imunitní systém, odbourává volné radikály a chrání tak před rakovinou slinivky a tlustého střeva.

Vědecké studie navíc naznačují, že lykopen umí snižovat hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a naopak zvyšovat hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu. A teď to nejzásadnější. Lykopenu nevadí tepelná úprava, takže ho tělu dopřejete i v případě, že syrová rajčata nemáte příliš v oblibě.

[related-post id=“13862″]

Rajčata obsahují i vysoké množství vitamínu K, který je důležitý pro zdravé kosti. Naše tělo ho dokáže uchovávat jen v malém množství. Proto je nutné, aby příjem byl pravidelný. Nedostatek vitamínu K má za následek modřiny, krvácení z nosu, dásní a v extrémních případech také krev v moči a ve stolici.

Draslík pro zdraví

Rajčata prospívají i srdci a kardivaskulárnímu systému. Vysoký obsah draslíku činí z rajčat účinnou zbraň proti vysokému krevnímu tlaku. Draslík napomáhá i správnému fungování nervového a svalového systému.

Nedostatek draslíku se může projevit únavou, bolestí hlavy, křečemi ve svalech i nepravidelným srdečním rytmem. Ve dvou středních rajčatech najdeme přibližně 10 procent doporučené denní dávky draslíku.

[related-post id=“28166″]

Rajčata jsou bohatá také na další látky a minerály, které prospívají zejména zraku. Ukazuje se, že mohou skvěle fungovat jako prevence proti šedému zákalu a makulární degeneraci. Tato nemoc postihuje hlavně osoby ve vyšším věku a způsobuje poškození centrální části oční sítnice.

Rajčata jako lék na Parkinsona

Nové vědecké studie naznačují, že rajčata by v budoucnu mohla hrát důležitou roli i při léčbě obávané Parkinsonovy choroby. Při ní dochází u pacientů k odumírání mozkových buněk, což má v konečném důsledku za následek demenci.

Vědcům se podařilo vypěstovat rajče obohacené o látku zvanou L-DOPA. Tu využívají pacienti s Parkinsonovou chorobou na kompenzaci sníženého přísunu dopaminu. Takto obohacená rajčata by mohla být nadějí pro pacienty, kteří se potýkají s vedlejšími účinky chemicky syntetizované L-DOPA.

Jednoduchý salát caprese

Foto: Unsplash.com

Omytá a osušená rajčata nakrájejte na plátky. Mozarellu nechte okapat a také nakrájejte. Vyskládaná rajčata s mozarellou ozdobte lístky bazalky a zakápněte olivovým olejem. Podle chuti můžete přidat sůl, pepř a balsamico.

Nepřehlédněte

Pohanka prospívá cévám, chrání před rakovinou a neobsahuje lepek. Příprava je velmi snadná • Pohanka je téměř zázračná surovina. Nemá žádný lepek, takže ji můžete konzumovat, i když trpíte celiakií. Funguje také jako účinná prevence proti kornatění cév a tepen. Obsahuje zinek, měď, mangan, selen a především přírodní rutin, který zvyšuje elasticitu cévních stěn. A její příprava navíc není ani trochu náročná.

Pohanka

Dejte kapustě druhou šanci. Neprávem zavrhovaná zelenina má řadu benefitů • V zimním období se řada z nás může cítit vyčerpaně a unaveně. Blížící se Vánoce, stres a každodenní povinnosti oslabují naši imunitu. Jedním z pomocníků na její posílení může být obyčejná kapusta. Ta totiž blahodárně působí nejen na naše tělo, ale i mysl.

Praha spouští vlastní kampaň na podporu očkování • Vedení Prahy představilo kampaň, která má za cíl zvýšit ochotu lidí nechat se naočkovat proti nemoci covid-19. Kreativní koncept pro město zdarma připravila agentura DDB Prague.

Jste nadprůměrně inteligentní? Poznat to můžete i bez IQ testu • Říká se, že Bůh nadělil každému podle svého uvážení. Platí to pochopitelně i o inteligenci, jíž ne každý člověk oplývá stejnou mírou. Inteligence je definována jako rozumová schopnost logicky přemýšlet, řešit nově vzniklé nebo obtížné situace, učit se ze zkušeností či se přizpůsobit novým okolnostem. Jak ale poznat, že je někdo nadprůměrně inteligentní?

Jak jste na tom s inteligencí?

Klíč k dlouhověkosti máme všichni na dosah ruky, tvrdí vědci z Harvardu • Prožít dlouhý a spokojený život je snem mnohých z nás. Moderní vědecké výzkumy dokazují, že každý člověk může do určité míry ovlivnit, kolika let se dožije.

Nejčastější problémy s mužskými pohlavními orgány. Samovyšetření by mělo být samozřejmostí • Reprodukční zdraví mužů patří mezi témata, o nichž se příliš často nemluví. Urologové mu ale věnují pozornost již od prenatálního věku svých pacientů, přes období jejich časného dětství, dobu dospívání až po dospělost. Vedle zachování maximální fertility do budoucna usilují i o to, aby pacienti neměli problémy navazovat kontakty a i přes řadu počátečních obtíží započali sexuální život.

Spánek je mnohem důležitější, než si myslíme, potvrdil výzkum vědců • Cítíte se neustále otrávení a frustrovaní? Rozčílíte se snadno i kvůli nepodstatné malichernosti? Pokud na vás tento popis sedí, přestože vaše povaha byla od malička spíše mírná, měli byste se zaměřit na kvalitu spánku.

Paměť potřebuje každodenní trénink • Všichni si přejeme zůstat co nejdéle mladí nejen fyzicky, ale také duševně. Důležitou roli v našem životě hraje paměť. Díky dobré paměti si snadněji osvojujeme nové informace, déle uchováme ty, které jsme už nabyli, a budeme si lépe vybavovat ty, které v dané chvíli potřebujeme.

Lidský mozek.

Jak správně dýchat. Jednoduchý návod vám může změnit život • Dýchání nás provází od narození až do smrti. Je to proces, bez kterého bychom jen sotva přežili. Pouze díky němu může krev zásobovat organismus životně důležitým kyslíkem. Podle odborníků přitom velká část lidí dýchá špatně. To pak může souviset s různými zdravotními komplikacemi.

Nezdravou zálibu ve sladkém si nemusíte vyčítat. Podle vědců za ni mohou geny • Velká část lidí si nedokáže odříct sladké pokrmy. Začíná to už ráno při snídani sladkým pečivem, pokračuje po obědě dortíkem ke kávě. V průběhu odpoledne pak do sebe řada z nás doslova „láduje“ nejrůznější sladké tyčinky, čokolády, bonbóny a další podobné pamlsky. Pokud se v tomto popisu alespoň částečně poznáváte a nezdravé mlsání se vám vymyká z rukou, vědci pro vás mají dobrou zprávu. Vlastně za to ani nemůžete.

Také jíte sladké ve velkém?

Horko lépe zvládnete s vhodným oblečením i úpravou jídelníčku • Teploty v těchto dnech atakují třicítku, což už představuje zvýšenou zátěž pro organismus. Problémy mohou pociťovat zejména oslabení jedinci, ale občas se nevyhýbají ani zcela zdravým lidem. Co dělat, abychom se v horkých letních dnech cítili stále skvěle?

Každý druhý člověk v Česku umírá na rakovinu nebo onemocnění srdce • V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.

Jak vyzrát na kocovinu? Pomůže voda i lehká procházka. Některé potraviny ale vynechejte • Oslavy příchodu nového roku jsou již tradičně spojeny i s velkým množstvím vypitého alkoholu. Co dělat, když po silvestrovském večírku nastoupí nepříjemná kocovina?

Zůstaňte v kondici. Stačí pár minut denně a vůbec to nebolí • Jak se v době pandemie udržet v dobré fyzické i psychické kondici? Odborníci znají recept. Stačí každý den pravidelně a správně chodit.

Zázrak jménem ovesné vločky. Proč se vyplatí jíst je každý den • Ovesné vločky můžeme zařadit mezi nejzdravější potraviny ze všech. Oblíbili si je sportovci, doporučují je výživoví poradci. Pokud jste jim ale ještě nepřišli na chuť, přesvědčíme vás, že byste to měli napravit.

Krvelačná klíšťata v Praze útočí! Jsou mimořádně aktivní. Jak s nimi správně zatočit? • Nádherné počasí v těchto dnech láká mnoho lidí k vycházkám do přírody. Kromě hezkého zážitku si ale můžete domů přinést i závažnou nemoc. Pražští hygienici vyzývají ke zvýšené obezřetnosti při pobytu v přírodě. Aktivita klíšťat je aktuálně nadprůměrná a riziko přisátí tím pádem velmi vysoké. Klíšťata mohou přenášet nejrůznější infekce na člověka, nejčastěji Lymeskou nemoc borreliózu a Klíšťovou encefalitidu. Obě nemoci se v nemalé míře vyskytují i mezi Pražany.  Výskyt encefalitidy meziročně stoupá (174 případů v roce 2017), počet nemocných borreliózou je nadále vysoký (62 případů v roce 2017). Jak se chránit? Do lesa si oblékejte dlouhé nohavice i rukávy – nejlépe světlé barvy, na kterých je možné lezoucí klíště líp odhalit. Vždy používejte repelent. Klíště po těle leze až několik desítek minut, než si najde vhodné místo k přisátí. Vždy po návratu z lesa důkladně prohlédněte celé tělo a klíště co nejdříve odstraňte. Oblast s přisátým klíštětem vydezinfikujte a poté vyviklejte. Existují komerčně vyráběné sady včetně pinzety k odstranění klíšťat, které lze zakoupit v lékárnách. [related-post id="10456"] Lymeská nemoc Způsobují ji bakterie komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V Česku je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů Lymeské nemoci. První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická borreliová skvrna. Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a Lymeská nemoc tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borrelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky. [related-post id="10666"] Klíšťová encefalitida V Česku postihne ročně přibližně 500–800 lidí. Onemocnění klíšťovou encefalitidou není časté, může však probíhat pod obrazem závažné neuroinfekce a zejména u osob starších může dojít k nevratným neurologickým poškozením. Ojediněle dochází i k úmrtím. Onemocnění, ke kterým u nás dochází, jsou zbytečná, protože se jim dá předejít očkováním. Počet očkovaných je v Česku nízký na rozdíl od okolních zemí zejména Rakouska, kde je vyšší než 80% a výskyt onemocnění se zde výrazně snížil. Kromě zdravotních obtíží, které po prodělání onemocnění mohou nastat (bolesti hlavy, nesoustředěnost, poruchy spánku, závratě), je třeba počítat u osob ekonomicky aktivních i se ztrátou na výdělku. Zdrojem nákazy jsou volně žijící savci (myšovití hlodavci i vysoká zvěř). Jedná se o nákazu s tzv. přírodní ohniskovostí, kdy člověk se nakazí v oblasti, kde mezi hlodavci i vysokou zvěří nákaza přetrvává, klíště se nakazí a nákazu může dále přenášet při sání na lidech i domácích mazlíčcích. Můžeme se pak nakazit při přisátí klíštěte, k nákaze však může dojít i v případě, pokud při odstraňování klíšťat domácím zvířatům lidé nepoužívají potřebné ochranné pomůcky. Infikovaná mohou být všechna stadia klíšťat tj. larvy, nymfy i dospělci.

Nepříjemná noční nemoc může způsobit nenávratné poškození zubů • Slyšeli jste už někdy o nemoci zvané bruxismus? Projevuje se skřípáním nebo zatínáním zubů během spánku a pacientům může způsobit obrovské škody. Jaké jsou příznaky a možnosti léčby?

Srdeční procházková trasa vede Riegrovými sady. Upozorňuje na závažné onemocnění • Srdeční selhání postihne každého pátého člověka staršího 40 let. Na závažnost tohoto onemocnění upozorňují již třetím rokem Srdeční procházkové trasy a jedna z nich je nyní i v Praze. Vybízí k pravidelnému pohybu, který je jedním z doporučovaných režimových opatření nejenom u srdečního selhání. Zároveň zdůrazňuje také důležitost pravidelných návštěv lékaře a dodržování správného režimu při léčbě.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Na oči číhají po čtyřicítce nejrůznější nástrahy • Ačkoli lékaři dnes už dokážou téměř zázraky, stejně je vždycky lepší problémy se zrakem nemít. Pro ochranu svého zraku přitom můžeme leccos udělat sami. Základem je nepodceňovat prevenci. Zejména pak po 40. roce života, kdy i naše oči začínají postupně stárnout a mohou se objevovat různá oční onemocnění, některá i velmi vážná.