Tisíce let lidstvo věřilo, že k početí dítěte je nutná žena. Teď se ale vědci přiblížili možnosti, která tuto představu boří. Začíná nová éra, kde biologická matka možná už nebude potřeba?

O jakési náhradě ženských pohlavních buněk se hovoří už dlouho, stejně jako o těch mužských. Jenže doposud šlo spíš o hypotézu než reálný plán. Nový průlom ale mění pravidla hry. Vědcům se podařilo vytvořit vajíčka z obyčejných kožních buněk – tedy bez jakékoliv účasti klasického vaječníku.

Zpráva, kterou publikoval britský deník Daily Mail, přichází jen pár měsíců poté, co byla v Japonsku zveřejněna studie naznačující, že uměle vytvořená vajíčka lze potenciálně oplodnit stejně jako ta přirozená. Otázkou zůstává: jak bezpečné to celé je?

Vajíčko bez ženy?

Vědci použili jednoduchý postup – do darovaného vajíčka vložili jádro z kožní buňky a odstranili původní genetický obsah. Tak vznikla buňka, která nese DNA například muže, přesto funguje jako ženská pohlavní.

Vzniklo tak 82 vajíček, která se podařilo oplodnit spermiemi. Přibližně 9 procent z nich dorostlo do stádia blastocysty – tedy do raného embryonálního vývoje.

Metoda by mohla být určená především těm, kdo nemají přístup k vlastním vajíčkům – například po onkologické léčbě. „Možnost vytvořit nová vajíčka představuje obrovský krok vpřed,“ uvedl profesor Richard Anderson z Edinburské univerzity.

Naději ale dává i homosexuálním párům, které dosud musely spoléhat na náhradní mateřství. Teoreticky by šlo o první skutečně genetické děti dvou otců.

Cena za pokrok

Jenže na každé nadšení připadá i důvod k obezřetnosti. Z oněch několika embryí, která vznikla, měla většina z nich chromozomální abnormality. A to je klíčový problém.

Zdravé dítě může vzniknout jen z geneticky stabilního základu. Kožní buňky obsahují 46 chromozomů, zatímco vajíčko potřebuje jen 23. Vědcům se sice podařilo pomocí tzv. mitomeiózy spustit jejich redukci, ale výsledek je zatím daleko od dokonalosti.

„Je to pořád jen laboratorní experiment, ale už dnes mění to, jak přemýšlíme o neplodnosti,“ shrnuje profesor Ying Cheong z univerzity v Southamptonu.

Výzkum zatím probíhal pouze na myších. Ale princip, který za tím stojí, je univerzální. A právě proto budí takový rozruch. Pokud bude úspěšný, může navždy změnit to, co dnes nazýváme rodinou.