Plechovka coly, lahev ledového čaje nebo barevný džus, co slibuje rychlé osvěžení. Slazené nápoje se staly běžnou součástí českých lednic – jsou levné, dostupné a mnoha lidem chutnají. Jenže právě to je ten největší problém.
Léta se ví, že limonády kazí zuby, zvyšují váhu a rozhazují cukr v krvi. To vytváří spoustu nemocných lidí a jejich léčba je značně nákladná položka v rozpočtech zdravotních pojišťoven.
A teď se ukazuje další stinná stránka slazených nápojů. Němečtí vědci z univerzitní nemocnice ve Frankfurtu popsali znepokojivou souvislost mezi pitím cukru a duševní pohodou – a to zejména u žen.
V jejich střevech se častěji vyskytuje bakterie Eggerthella, která zřejmě narušuje rovnováhu protizánětlivých látek a hladinu serotoninu – známého hormonu štěstí.
To by mohlo zjednodušeně znamenat, že nadměrné pití těchto nápojů vede ke špatné náladě a může tím pádem přispívat i k rozvoji depresí. Přímý důkaz zatím chybí, ale náznaky jsou silné.
Firmy už postupně mění receptury
Výrobci limonád dobře vědí, že lidem neprodávají zrovna to nejzdravější pití. Třeba Pepsi už proto v Česku tiše nahradila část cukru v klasické verzi umělými sladidly, jak jsme vás již informovali v srpnu letošního roku.
Nejspíš už jde o přípravu na cukrovou daň, která se má v blízké době dotknout právě slazených nápojů.
Daně z cukru už dnes fungují třeba ve Francii, Maďarsku nebo Norsku – a tamní spotřeba klesla. V Česku to bude podobné a dříve nebo později k jejímu zavedení dojde. Kdo nesleví z obsahu cukru, ten si zkrátka zaplatí víc.
Cukr jako společensky přijatelný jed
Mluvit o cukru jako o neškodné složce potravy je čím dál těžší. Závěry mnoha výzkumů vědců z celého světa jsou totiž víceméně totožné.
Bezpečná denní dávka přidaného cukru je maximálně 50 gramů. To je zhruba stejně, kolik obsahuje půllitrovka běžného colového nápoje.
Rafinovaný cukr ve vysokých dávkách působí jako droga i jed zároveň. A jeho nadměrná konzumace nejenže neprospívá, ale spíš vyloženě škodí.