aglio e olio

Nepřehlédněte

Vegetariánství propadly i slavné osobnosti. Už dávno nejde o módní výstřelek • Myšlenka bezmasého stravování existuje tisíce let. Své kořeny má v civilizacích starověké Indie a Řecka. Ve středověku z Evropy vegetariánství prakticky vymizelo. Znovu se objevuje až v 19. století, kdy lidé ve velkém vzhlíželi k antické kultuře a ideálům.

Zemědělské trhy na Letné nabídnou kvalitní lokální suroviny i streetfood • Září a říjen bude na muzejním dvorku Národního zemědělského muzea na Letné patřit podzimním trhům. Akce potěší zákazníky, kteří upřednostňují kvalitní lokální potraviny. Těšit se můžete i streetfood stánky s občerstvením.

Rodina věznila dívku v prasečím chlévě. Strávila tam patnáct let • Celý svět byl před lety v šoku z příběhu Rakušanky Nataschy Kampusch, kterou 8 let věznil ve sklepě její únosce Wolfgang Priklopil. I v minulosti přitom v Evropě docházelo k podobným ohavným případům. O jednom takovém napsaly v Praze vydávané Národní listy v září roku 1901.

Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii • Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.

Čajový sáček vznikl omylem. Měl ušetřit peníze, ale dnes šetří hlavně čas • Čaj v nejrůznějších podobách pijí lidé po celém světě. Někdo s citrónem, někdo s mlékem, někdo k snídani, někdo dopoledne, někdo odpoledne „o páté“, někdo večer před usnutím. Obvykle využíváme onu pohodlnou variantu čajových sáčků, které zalijeme horkou vodou a necháme vylouhovat. Tato nejpoužívanější verze však vznikla víceméně náhodou.

První McDonald’s v Praze otevřel před 30 lety. Ve frontě stály tisíce lidí • Přesně před 30 lety se tehdejší Československo symbolicky přiblížilo západnímu světu. V pražské Vodičkově ulici byla 20. března 1992 otevřena vůbec první restaurace McDonald’s na našem území.

Nebyli jste spokojeni v restauraci? Služby můžete v některých případech reklamovat • Když vám prasknou boty nebo přestane hrát televize, pravděpodobně je budete reklamovat. Co když vám ale v restauraci nechutná jídlo nebo víno, které jste si objednali? Víte, kdy je v pořádku se ozvat, a za co si naopak můžete sami?

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Snídaňové lívance s jahodami a borůvkami • Dopřejte si dokonalý start do nového dne s našimi nadýchanými snídaňovými lívanci plnými šťavnatých jahod a borůvek. Tento vynikající recept slibuje plný talíř štěstí, díky kterému se každé ráno bude zdát jako výjimečná událost.

Klíč k dlouhověkosti máme všichni na dosah ruky, tvrdí vědci z Harvardu • Prožít dlouhý a spokojený život je snem mnohých z nás. Moderní vědecké výzkumy dokazují, že každý člověk může do určité míry ovlivnit, kolika let se dožije.

Lahodná pečená slanina. Až zjistíte, proč tak voní, možná vás rychle přejde chuť • Šťavnatá pečená slanina. Kdo by její lákavé vůni odolal? Vždy si na ní pochutnáme s výčitkami svědomí, protože tušíme, že zrovna dvakrát zdravá není. Víte ale, co přesně z ní dělá tak výjimečnou lahůdku?

Pečená slanina je pro mnoho lidí neodolatelná.

Zázračná jarní cibulka. Chrání před chorobami a v kuchyni má široké využití • Jarní cibulka je považována za královnu kuchyně. Je to vlastně mladá cibule, která je sbírána ještě předtím, než zcela dozraje. Neplatí u ní, že pokud ji sklidíme dříve, bude nevhodná ke konzumaci. Je tomu totiž přesně naopak.

Ghí a přepuštěné máslo. Proč jsou zdravé a v čem se od sebe liší • V receptech především indické kuchyně můžete často narazit na surovinu zvanou ghí. Jedná se vlastně o přepuštěné máslo, které znaly už naše prababičky. Avšak toto tvrzení není úplně přesné. Obě suroviny se totiž od sebe liší.

Ghí a přepuštěné máslo

Špatně skladované lahůdky vám mohou zkazit Vánoce. Přitom stačí dodržovat základní pravidla • Vánoční čas a konec roku se nese ve znamení nákupu delikates a lahůdek, které si běžně denně nedopřáváme. Umíte je správně zpracovat a víte, jak s nimi zacházet? Některé potraviny totiž mohou být pořádně nebezpečné.

Kiwi obsahuje řadu prospěšných látek, ale není pro každého • Toto exotické chlupaté ovoce se zelenou dužinou bývalo v dřívějších dobách natolik vzácné, že jen málokdo věděl, jak se vlastně správně jí. Dnes už je kiwi běžně dostání v každém obchodě. Proč se vyplatí zařazovat ho pravidelně do našeho jídelníčku?

Kofein může i zabíjet. Bezpečná dávka je pro každého individuální • Bez šálku oblíbené kávy si řada lidí nedokáže představit začátek dne. Není to jen rituál, kávu pijeme i kvůli povzbudivým účinkům kofeinu. Tuto látku řadíme mezi návykové stimulanty. Ve světě bylo zaznamenáno hned několik případů lidí, kteří to se závislostí na kofeinu přehnali a málem přišli o život. Jak velká dávka může člověka zabít?

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Nakupujte jídlo tak, aby to nebolelo peněženku • Supermarkety a obchody s potravinami jsou jedním z mála míst, kde v současné době můžeme utrácet peníze. Řada lidí proto nakupuje jídlo v mnohem větším množství než obvykle. Co tedy dělat, abychom tyto výdaje udrželi v rozumných mezích?

Šest jídel, díky kterým zhubnete i bez drastické diety • Obezita trápí miliony lidí po celém světě. Možná i vy byste rádi nějaké to přebytečné kilo shodili. Co ale dělat, když všechny diety selhaly? Odborníci pro vás našli řešení!

Mango v jídelníčku by nemělo chybět. Vaše tělo za něj poděkuje • Lahodné tropické ovoce pocházející pravděpodobně z indického subkontinentu je mimořádně bohaté na živiny a minerály, které potřebujeme ke správnému fungování organismu. Často bývá dokonce označováno za superovoce. V čem konkrétně je tedy tak pozoruhodné?