Jindra Hojer

Chcete selfíčko s Mirkem Dušínem? Výstava Rychlých šípů v Lucerně začíná! • Unikátní výstava s názvem Pocta Rychlým šípům se bude konat v Galerii LUCERNA (palác Lucerna, naproti kinu a kavárně) od 22. května do 28. června 2018. Otevřeno bude od pondělí do pátku vždy od 16 do 21 hodin a vstup je zdarma. K vidění bude kolekce zbrusu nových příběhů Rychlých šípů z knihy Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Padesát skvělých ilustrátorů a scénáristů z Česka i Slovenska v knize nabízí prostřednictvím svých komiksů různorodý pohled na Rychlé šípy a jejich odkaz v dnešní společnosti. S Rychlými šípy se podíváte do minulosti, ale i budoucnosti, a dozvíte se, jaký osobní vztah k Mirkovi Dušínovi a jeho hochům autoři mají. Na výstavě kromě panelů s novodobými komiksy najdete i několik reprodukcí originálních příběhů poskytnutých Památníkem národního písemnictví a další materiály o slavném klubu a jeho historii. Součástí výstavy bude i Šípomat, kde si budete moci koupit placky s legendárními hláškami z původních Foglarových příběhů. A kdo by chtěl selfíčko s Mirkem Dušínem, ve fotokoutku budemít možnost vyfotit se klidně s celou pětkou. [related-post id="9079"] Z výstavy rozhodně neodejdete s prázdnou. Na baru u obsluhy bude příležitost zakoupit si zmíněnou knihu s novými příběhy, luxusní mapu Stínadel a originální ručně vázaný zápisník z papírů, které se zachovaly u Jestřába v bytě. Nákupem všech těchto předmětů přispějete Skautské nadaci Jaroslava Foglara. Jejím prostřednictvím poputují peníze na aktivity související s Rokem Rychlých šípů, nebo aktivním skautům na údržbu a rozvoj skautských kluboven. S realizací výstavy pomohla společnost Svět knihy, s.r.o. V rámci její kampaně na podporu četby knih Rosteme s knihou bude výstava v následných měsících putovat po knihovnách a dalších místech v celé České republice. [related-post id="10410"] Rok Rychlých šípů První díl komiksu Rychlé šípy byl otištěn 17. prosince 1938 v časopisu Mladý hlasatel. Autorem příběhů byl spisovatel Jaroslav Foglar, ilustrátorem Jan Fischer. Skautská nadace Jaroslava Foglara připravuje k tomuto výročí od jara 2018 do jara 2019 množství dalších akcí, které spojila pod názvem Rok Rychlých šípů.

Nepřehlédněte

Výstava ukáže sto let staré bonsaje. Odborníci poradí pěstitelům • Ty nejlepší bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů se představí v rámci jedinečné výstavy pod širým nebem v Japonské zahradě. Akce bude probíhat v jižní části venkovních expozic Botanické zahrady hl. m. Prahy od 12. do 20. května 2018 denně od 9:00 do 20:00 hodin. Návštěvníci se dozvědí mnohé o tvarování bonsají, zakoupí odbornou literaturu, nástroje, misky i rostliny. Odvážní si mohou rezervovat večerní provázení expozicí. Japonská zahrada na ploše 0,67 ha byla v Botanické zahradě hl. m. Prahy otevřena pro veřejnost v roce 1997. Vždy v květnu ji zaplní množství květů rozkvetlých pěnišníků a dalších dřevin i drobných květin. „Jak jinak prezentovat dokonalé bonsaje než na pozadí rozkvetlé Japonské zahrady. V letošním roce vystavíme stovku rostlin jak z naší sbírky, tak i od předních pěstitelů z Čech, Moravy a Slovenska,“ zve na výstavu Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy. [related-post id="10054"] K vidění budou i "staříci" Bonsaje mají obvykle budit dojem zmenšeného starého stromu. Nicméně jejich vzhled zdaleka nemusí odpovídat jejich stáří. Proto věk rostliny není při hodnocení bonsají rozhodujícím měřítkem. Na výstavě bude v letošním roce k vidění i několik exponátů pyšnících se úctyhodnou délkou života. „Mezi nejstarší vystavené rostliny se řadí bonsaje pana Valucha z Bonsai musea Isabelia ve Starém Městě u Uherského Hradiště i stromy ze sbírek botanické zahrady, převážně získané v Číně, z nichž některé jsou staré i přes 100 let,“ uvádí Miroslav Horský, kurátor sbírky bonsají Botanické zahrady hl. m. Prahy. Mezi návštěvníky nejvíce obdivované bonsaje patří ty, jež v době výstavy zdobí květy. „Z kvetoucích bonsají stojí za zmínku Bougainvillea glabra, která získala první cenu na celostátní výstavě České bonsajové asociace v Plzni v roce 2011,“ dodává Horský. Po celou dobu trvání výstavy bonsají bude možné si na místě zakoupit bonsaje, misky i odbornou literaturu. Poradenství zájemcům poskytne pan Herynek a pan Valuch v prostoru vedle Japonské zahrady. [related-post id="10206"] Nejen květiny Doprovodný víkendový program potěší milovníky japonské kultury. O víkendech si zábavu v trojské botanické zahradě najde celá rodina. Dospělí i děti mohou vyzkoušet cvičení tchaj-ťi či skládání origami. Chuťové buňky potěší nabídka japonských specialit z restaurace Miyabi. V sobotu 12. května je připravena dílna výroby štětců z bambusu, psaní japonské kaligrafie a vystoupení brněnského Divadla kjógen. Během nedělního odpoledne 13. května proběhne ukázka tradičního čajového obřadu a předvádění vazeb ikebany i tvarování bonsají. Milovníci romantiky jistě ocení podvečerní čtení poezie haiku. V sobotu 19. května se uskuteční ukázka japonského šermu a šurikendžucu a na závěr výstavy v neděli 20. května zazní bubny skupiny Wadaiko yosa-yosa.

Svět jehličnanů přibližuje letní výstava v Botanické zahradě • Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí světové flóry. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozradí letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Zemědělství od neolitu po současnost. Národní zemědělské muzeum otevírá novou expozici • U příležitosti stého výročí založení otevře Národní zemědělské muzeum v Praze ve čtvrtek 15. března 2018 novou expozici. Najdete na ní unikátní sbírkové předměty včetně mnoha preparátů domácích zvířat, poslechnete si příběhy našich předků, seznámíte se s historií zemědělství i koloběhem hospodářského roku. První dominantou expozice je býk César, nejlepší plemeník z první české inseminační stanice. Na druhé straně sálu si můžete prohlédnout originální ruchadlo bratranců Veverkových, které v 19. století započalo éru nových technologií a inovací v zemědělství. Od neolitu po současnost V expozici nechybí ani symbolická cesta dějinami zemědělství formou časové osy, která přibližuje a shrnuje vývoj zemědělství od pravěku až do současnosti se všemi zvraty, propady i úspěchy. Zemědělství od neolitu představuje základ celé společnosti, umožnilo rozvoj dalších odvětví, vědy a techniky. Obděláváním půdy a chovem domácích zvířat se až do 19. století živila převážná část obyvatel. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6730"] Jaro, léto, zasít, sklidit... Hospodářův rok byl závislý na střídání ročních období. Z tohoto důvodu jsme jako nosné téma expozice zvolili zobrazení zemědělských prací během jednoho roku – jednoho hospodářského cyklu, který se s železnou pravidelností opakuje každý rok. [related-post id="5916"] Chlívek, sýpka i výroba másla Nejmenší návštěvníci mohou vstoupit do obilné sýpky nebo chlívku s ovcí a kozou, čeká je tu i dvorek se zvířátky nebo světnička, kde si vyzkouší výrobu chleba a másla. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6731"] Nová expozice Zemědělství tvoří pomyslné jádro prezentačního konceptu muzejní budovy na Letné se základnou v expozicích tematicky zaměřených na přírodu a gradujících v expozicích věnujících se jídlu a životu.

Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli • Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.

Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea • Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Národní muzeum chystá nové výstavy. Zaměří se hlavně na historii • Národní muzeum (NM) si v těchto dnech připomíná 202 let od svého založení. Při této příležitosti otevírá na svých webových stránkách výstavu Národní muzeum v éře Československa, která návštěvníka provede nejen historií této instituce ve 20. století, ale též významnými událostmi, které se v tomto období kolem něj odehrávaly. Muzeum se rovněž připravuje na to, až své výročí bude moci oslavit s návštěvníky ve svých otevřených objektech.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Jak bude vypadat nové Malostranské náměstí? Detaily přibližuje venkovní výstava • Až do 26. srpna mohou Pražané ve spodní části Malostranského náměstí zhlédnout zdarma venkovní výstavu, která je věnována minulosti i budoucnosti Malostranského náměstí. Výstava přibližuje historii náměstí, které bylo centrem levobřežního osídlení Vltavy již od raného středověku, včetně dostupné obrazové dokumentace a starých fotografií. Zájemci zde naleznou také vyčerpávající informace o nejnovějších archeologických nálezech pod horní částí náměstí. V neposlední řadě se zde několik panelů věnuje právě připravované revitalizaci náměstí, která má za cíl především, aby se zdejšímu prostoru navrátila funkce náměstí. „Považuji za obrovskou výhru občanské společnosti, že se z jednoho z nejkrásnějších náměstí v celé zemi podařilo vymístit desítky většinou nazdařbůh parkujících automobilů na návštěvnických stáních. Krůček po krůčku veřejný prostor v Praze začíná vypadat k světu. Pokračujeme projekty na Klárově a na Újezdě - díky nim se bude dařit postupně omezit automobilový tranzit přes Malou Stranu,” říká Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj hl. m. Prahy. [related-post id="5328"] Výstava zdůrazňuje též fakt, že projekt vznikl na základě vyhrané mezinárodní soutěže z roku 2014. Cílem Revitalizace je celé náměstí více zpřístupnit pěším obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Proto dojde k vymístění parkoviště z horní části náměstí, zúžení jízdních pruhů a rozšíření chodníků. Budou zachovány historicky doložené dlažby, obnovena ruční pumpa, instalována nová kašna, doplněny plynové lampy, které provázejí celou Královskou cestu, budou vysazeny další stromy na horní části náměstí a doplněn nový mobiliář – lavičky, odpadové koše, stojany na kola. Revitalizace Malostranského náměstí by měla být hotova v roce 2019 a odhadované náklady jsou cca 120 mil. Kč. V současnosti je spojené řízení o územním rozhodnutí a stavebním povolení na úřadu Prahy 1 do konce srpna přerušeno.

Budoucí podoba Malostranského náměstí.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

Národní muzeum zavádí novinku. Za jedno vstupné můžete navštívit až devět objektů • Národní muzeum připravilo příjemný dárek pro všechny své návštěvníky. Každý, kdo si koupí vstupenku do Historické budovy na Václavském náměstí, získá zároveň i pětidenní denní volnou vstupenku do dalších osmi pražských objektů Národního muzea.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika • V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

Národní zemědělské muzeum na Letné bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 18. května 2019 se u příležitosti Mezinárodního dne muzeí a galerií koná Letenský muzejní den. V Národním zemědělském muzeu v Praze bude vstup do všech expozic a na výstavy zdarma. Na návštěvníky čekají také komentované prohlídky expozic, divadélko pro děti a speciální prohlídky krytu civilní obrany, který se nachází pod muzeem.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

Nová výstava v CAMPu se zabývá překážkami ve veřejném prostoru • Parkovací automat, lavička, zábradlí, odpadkový koš, oplocení, rampa. Podobně, jako je současný virtuální veřejný prostor plný informací, je městský veřejný prostor plný věcí. Výstava CITYBLOK v Centru architektury a městského plánování (CAMP) dokumentuje 17 objektů, které výrazně ovlivňují charakter města a které si lidé zvykli nevnímat.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

Hvězdy z divadel a filmů září na nové výstavě Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku.

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.