Nepřehlédněte
20. 2. 1868: V Praze panuje čilý stavební ruch, staré budovy musí ustoupit novým • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nové stavbyLoňský rok byl velmi bohatý na nové stavby, jež v Praze, na Smíchově, i Karlíně a jinde v blízkém okolí města provedeny byly. Letošní rok v tom ohledu nezůstane však též v pozadí, jak lze již nyní souditi. Staré domy počínají vždy více z ulic pražských mizeti, by vynahrazeny byly novými. Co nevidět zmizí opět dvě staré budovy z předešlých století. Jsou to tak zvaný »mičový dům« v mičové ulici a hostinec na Karlovu náměstí pod jménem u »Palmů« známý. Obě tato stavení počala se již v těchto dnech strhovati. Na svatováclavském náměstí blíže brány počne se v těchto dnech též jeden ze starších domů strhovati a již předevčírem byla před ním kůlna k uschování nástrojů postavena. – Pražský denník, 20. 2. 1868 Ku vraždě na LetnéPřes všecko pátrání úřadů není posud závoj vraždu tuto zahalující odhalen. V posledních dnech se vypátralo, že od minulého měsíce se beze stopy ztratili také syn jednoho měšťana z Mladé Vožice. Byla tedy odeslána fotografie mladíka na Letné zavražděného. Stejnou dobou vydal se na cestu do Ameriky syn jednoho mlynáře ze Švihova a poněvadž rodičové posud žádné zprávy o jeho odjezdu z Evropy neobdrželi, vyžádali si taktéž onu fotografii k nahlédnutí, zda-li by to syn jejich nebyl. – Pražský denník, 20. 2. 1868 [related-post id="5769"] Zemřely zadušenímZmínili jsme se již, že v sobotu nalezeny byly v Karlíně dvě ženštiny, jedna starší a druhá mladší, bez sebe v postelích, anto vdychaly do sebe kvůli uhličinu. Starší byla již mrtva, mladší přišla sice k sobě ale musela dána být do nemocnice. V pondělí ale podlehla svému otrávení uhličinou i zemřela. – Pražský denník, 20. 2. 1868 Mrtvé neviňátkoMrtvola novorozeňátka byla v úterý dopoledne nalezena ve strouze za Vršovicemi. Byla odnešena do umrlčí komory Ve vršovicích. – Pražský denník, 20. 2. 1868 Stavba divadla národníhoJelikož příznivé počasí již tomu připouští, pokračuje se pilně v předběžných pracích ku podniknutí stavby té. Zejména vyváží se na četných provozech, pokud místnost toho dovoluje, zem a šutr, i kopají se na čtyřech místech základy na zkoušku, zdaž možno již pro vodu dostati se na grunt. Jakmile Vltava jen poněkud opadne, započne se s kopáním a stavbou základů a sice nejprv na straně u Vltavy. Včera vykonána rozličná vyměřování místa a nivelování. – Národní listy, 20. 2. 1868
Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.
16. 9. 1868: Pražský rodák se vrací domů. Ve světě zažil neuvěřitelná dobrodružství • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Ze života dobrodruha V těchto dnech se vrátil do Prahy jakožto do svého rodiště Jiří Kulhánek, který roku 1864 ve Vídni vstoupil do sboru mexikánských dobrovolníkův a v září téhož roku ještě s mnohými jinými z Terstu do Mexika po parolodi „Pluto“ dopraven byl. V Mexiku byl vřaděn mezi císařské karabinníky a co takový súčastnil se mnohých bitev s povstalci, z nichž vždy šťastně vyvázl. Dva mexikánské řády, jež si krajan náš sem přinesl, svědčí, že v bojích udatně se choval. Po klesnutí císařské vlády upadl s mnoha jinými do zajetí republikánův, kteříž však se zajatými dosti vlídně nakládali. Kulhánek byv po několika měsících úplně na svobodu propuštěn, živil se delší čas v San Francisku roznášením pitelné vody. Obtížná tato živnost se mu však brzy znechutila a pročež mu vhod přišlo nabídnutí jistého kapitána jedné lodi z Nov. Yorku, by do služby k němu vstoupil. Nové toto zaměstnání netrvalo dlouho. Kapitán se roznemohl na žlutou zimnici a za dva dni byl vhozen do moře. Nástupce jeho měl sluhu svého a Kulhánek zatím vypomáhal námořníkům v jich práci, obdržev za to stravu a 12 dolarů měsíčně. V Nov. Yorku živil se co hudebník, až pak touhou po vlasti uchvácen, vstoupil v červenci na vystěhovaleckou lod „Bavarii“ která jej co topiče u parního stroje přijmula a ke konci předešlého měsíce šťastně do Hamburku dovezla, odkudž po železnici do vlasti své dorazil, by se zde, nasytiv se již dobrodružného života, stále usadil. – Pražský denník, 16. 9. 1868 Plynem omámeni V těchto dnech bylo několik dělníků zaměstnáno v klementské ulicí zasazováním poboční plynové roury, jíž by plyn veden byl do továrny na obuv pp. Koniga a Wolfa. Při zasazování nové roury musela být otevřena roura, jíž plyn do svítilen vchází, z té však při otevření plyn tak mocně vyrazil, že okolostojící dělníci omámení bez nebo sklesli. Ostatní dělníci spěchali svým soudruhům ku pomoci a vynesli je ze strouhy na zdravý vzduch. Málem by však také smrdutým výparem byli omámeni a jen stěží se jim podařilo z oparu vyjití. Po delší době podařilo se roury spojiti a tak ucházející plyn zastaviti, který v celém okolí vzduch pokazil. Dělníci omámení museli býti v lékařské ošetřováni vzati. – Pražský denník, 16. 9. 1868
17. 3. 1890: Dítě v ohrožení, sebevražda nemocného člověka a slavnostní večer • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
19. 7. 1889: Bezplatné noclehárny pro mladé výletníky a mrtvé tělo ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.
20. 7. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a tragédie při koulení kuželek • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
19. 5. 1889: Praha chce přemístit ostatky Františka Palackého na Vyšehrad • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.
14. 5. 1889: Zoufalá matka utopila své dvě děti v jámě za městem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
26. 7. 1890: Nález podzemní chodby a pokus zoufalé ženy o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
13. 8. 1890: Stavba paláce hypoteční banky a úprava mostu císaře Františka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Rodina věznila dívku v prasečím chlévě. Strávila tam patnáct let • Celý svět byl před lety v šoku z příběhu Rakušanky Nataschy Kampusch, kterou 8 let věznil ve sklepě její únosce Wolfgang Priklopil. I v minulosti přitom v Evropě docházelo k podobným ohavným případům. O jednom takovém napsaly v Praze vydávané Národní listy v září roku 1901.
22. 3. 1890: Stavba nového nábřeží, přejetý mladík a popálená hokyně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
13. 11. 1889: Chystané sčítání lidu, odsouzení mladého zloděje a výběr potravní daně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.
Kryt Folimanka bude v sobotu zdarma zpřístupněn pro veřejnost • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy se v sobotu 19. května 2018 znovu otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je pro všechny zdarma. Na dotazy ohledně krytu a jeho historie vám na místě rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou (kryt se zavírá v 15 hodin). Pokud prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nezoufejte. Další příležitost budete mít v sobotu 16. června 2018.
31. 1. 1889: Smrt korunního prince Rudolfa, povinné očkování a vystavená velryba • Pražany šokovala zpráva o náhlém úmrtí korunního prince Rudolfa, v nemocnicích bylo zavedeno povinné očkování proti neštovicím a výstavu velryby si nenechalo ujít několik tisíc lidí. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
28. 4. 1868: Vojtěch Náprstek učí Pražany vařit na plynu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přednáška o vaření na plynu Pan Vojtěch Náprstek uspořádal v neděli dopoledne v sále na ostrově Žofínském veřejnou přednášku, v které i praktickým spůsobem prodváděl, jak výhodné jest pro domácnost kuchaření při plynu. Ku přednášce této sešlo se jmenovitě se strany krásného pohlaví přečetné posluchačstvo, jež prostranný sál sotva s to byl pojmouti a kteréž s napnutou pozorností sledoval výklady p. Náprstka. Dříve nežli se přikročilo k pravému kuchaření, provedl p. Náprstek několik zkoušek, jimiž dokázal, jak lze o mnoho laciněji při plynu vařiti. Tak přivedl v krátké době 4 minut žejdlík vody do varu, při čemž za ⅙ kr. plynu se spotřebovalo. Tímže nákladem a v téže době uvařeny byly čtyřy vejce na měkko. Při té příležitosti ukázal p. Náprstek, mnoholi dostaneme za ⅙ kr. uhlí neb dříví a tázal se přítomných, jsou-li s to, těchže výsledků docíliti. Po předcházejících těchto zkouškách přikročeno k pravému kuchaření, při kterémž i několik dám amerikánského klubu se súčastnilo. Na třech stolech z nichž jeden určen byl pro anglo-amerikánskou kuchyni, druhý pro českou, třetí pak pro francouzskou, počala se rozmanitá jídla pro snídani, oběd, svačinu a večeři vždy pro pět osob připravovati. Kuchařky v amerikánské kuchyni byly nezúplna za hodinu s připravením potravy na celý den hotovy, při čemž se spotřebovalo plynu za 8½ kr. V kuchyni české spotřebováno k uvaření a upečení snídaně, obědu, svačiny a večeře dvě hodiny a 5 min., při čemž se spálilo za 14 kr. plynu. Prodloužení toto lze přičitati svačině, jež v Americe a Anglii v obyčeji není. Ve francouzské kuchyni, kde seznam jídel na plynu připravovaných mnohem větší byl, se protáhlo vaření nejdéle. Mezi vařením poukazoval pan Náprstek tomu, že maso jest nejživnější potravou pro člověčenstvo, při čemž shromážděným odporoučel spisek právě vyšlý o »Výživě těla lidského«. Uvařené a pečené pokrmy byly od švarných hospodyň mezi přítomné obecenstvo roznášeny, by toto je okusilo, a nikdo nemohl říci, že by jídla tato jakýsi zápach od plynu měla, a každý se vyslovil, aby kuchaření při plynu i u nás v brzce se ujalo, jak v Americe tak i v Anglii zavedeno jest. – Pražský denník, 28. 4. 1868 Praha protestuje proti novým daním Rada král. hlavního města Prahy sešla se včera na večer k mimořádné schůzi, v níž usnesla se na tom, že podána býti má petice přímo k J. M. králi českému, aby nebyl rozmnožen dosavadní, beztoho ohromný počet daní, jež Praha již odváděti musí státu ještě novými a zvláště ne daní z majetku. Na čtvrtek svolán bude k mimořádné valné hromadě sbor obecních starších, by o tomto usnešení rady městské vyslovil se a spolu schválil spůsob, jakým petice to na určené místo odevzdána býti má. – Národní listy, 28. 4. 1868 [related-post id="9719"] Samovraždy Za posledních pěti dnův událo se v Praze neméně než 12 samovražd, nejvíce utopením. Včera o hodině šesté ráno odebrala se 17letá služka Marie Součkova z Březnice, děvče velmi sličné slouživší v domě č. 967–II. v ulici u zastavárny ku třetímu mostu, kdež vrhla se do Vltavy. O 9. hodině vytažena mrtvola její u nových mlýnů. Jak se dovídáme, jest příčina samovraždy její tím dojemnější, jelikož svědčí o poctivé zachovalosti dívky té, jež vší snahou opírala se milostivostem „důstojného“ hejska jakéhos. – O 3. hodině odpůldne vytažena včera u malostranského přívozu mrtvola muže as 20letého, dělnické třídě náležejícího a velmi chatrně oděného. Výkazův neb peněz nenalezeno u něho žádných a patrno dle všeho, že ubohý z nouze čin ten spáchal. Mrtvola musela již asi 4 dny ve vodě ležeti a byla na hlavě značně zkrvácena, bezpochyby že pádem do vody úrazu toho utrpěl. – Národní listy, 28. 4. 1868
Příběh jako z románu. Znali se pár minut a už pospíchali k oltáři • Říká se, že láska je mocná čarodějka. Někdo na tu svou osudovou musí čekat spoustu let, jiným doslova spadne do klína. Přečtěte si příběh z roku 1891, který se odehrál ve Spojených státech. Text otiskly v Praze vydávané Národní listy.
