klíčníci

Nepřehlédněte

Nejslavnější česká neherečka Milada Ježková. K filmu se dostala neskutečnou náhodou • Až do svých 55 let žila úplně obyčejně. Pracovala jako brusička a soustružnice, dělala účetní v podniku Nářadí Vršovice a nějaký čas byla zaměstnaná v obchodě se stříbrem. Až jedno náhodné setkání jí obrátilo dosavadní život vzhůru nohama.

Unikátní výstava představuje osobnost malíře Josefa Lady • Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života.

Expozice je k vidění v Galerii Tančící dům do 1. 4. 2018.

OBRAZEM: Oprava Šlechtovy restaurace pokračuje. Otevírat bude za rok • Po mnoha letech si v červnu minulého roku převzala Šlechtovu restauraci stavební firma, která jí má navrátit původní slávu. Šlechtovce nyní zbývá poslední rok rekonstrukce, která se dotkne nejen samotné budovy, ale také jejího okolí. Celkově budou stát opravy přibližně 100 milionů korun. Všechny záměry na záchranu stavby nebyly z různých důvodů uskutečněny celých 15 let. „Od povodní v roce 2002 se nenašel nikdo, kdo by učinil potřebné kroky k záchraně Šlechtovky. Velmi mě proto těší, že si naše vedení města vzalo obnovu Šlechtovy restaurace skutečně za svou a první výsledky můžete vidět již nyní,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. S hotovým dílem počítá hlavní město Praha v létě 2019. „Několik generací čekalo na obnovu této významné historické památky a konečně je rekonstrukce skutečností. Pevně věřím, že příští rok bude Šlechtova restaurace slavnostně znovuotevřena a naváže na svou někdejší slávu,“ doplnil radní pro kulturu Jan Wolf. Předpokládané finanční náklady na rekonstrukci jsou 100 milionů korun. Předmětem rekonstrukce je historické jádro budovy, dále přistavovaný zadní trakt hlavní budovy a součástí projektu jsou také opravy původních sklepů, opěrné zdi, altánu a zpevnění ploch. Historie Šlechtovky Historie Šlechtovy restaurace se začala psát na konci sedmnáctého století. V tehdejší Královské lovecké oboře, dnes známé spíše jako Stromovka, byl v letech 1689 až 1692 tento objekt postaven hrabětem Kryštofem Františkem Vratislavem z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. jako lovecký letohrádek. V dalších staletích však sloužil mnoha různým účelům. Když se obora v první polovině 18. století stala vojenským ležením, škody utrpěl i letohrádek. Později byl již poničený objekt dokonce využíván jako sklad obilí a sena. Přestavba v polovině 19. století mu dala podobu, jakou přibližně známe dnes. V roce 1883 zde otevřel restauraci Václav Šlechta a jeho rodina ji provozovala až do začátku 2. světové války. Po válce byla restaurace ještě částečně v provozu, ale objekt chátral a nakonec byl uzavřen. Poté ho poničily dva požáry a v roce 2002 povodeň. [gallery columns="1" size="full" ids="11431,11430,11433,11432,11435"]

FOTOREPORT: Konec ostudy! Okolí Národního muzea se začíná měnit. Hotovo bude už letos • Rada hl. m. Prahy dnes schválila kroky vedoucí ke zpříjemnění okolí Národního muzea. Hlavní úpravy čekají prostor mezi historickou a novou budovou Národního muzea. Dále se plánuje nové napojení na tramvajovou trať ve Vinohradské a Škrétově ulici. Změny proběhnou ještě letos. Podklad pro celkovou vizi okolí Národního muzea vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).

Konec jedné velké pražské ostudy.

Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii • Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Praha pořádá sbírku ošacení, hygienických potřeb a trvanlivých potravin • Hlavní město zahájilo Tříkrálovou sbírku pro Centrum sociálních služeb Praha. To v metropoli různými způsoby pomáhá těm nejpotřebnějším. Lidé mohou ode dneška až do 15. ledna mezi 13.00 a 15.00 hod. přinést další darované věci do prostor bývalé přepážkové haly Opencard/Lítačka ve Škodově paláci.

Pražské židle a stolky se vrací. Letos můžete posedět až na šedesáti různých místech • V dubnu se v metropoli opět objeví oblíbené židle a stolky. Kromě již klasických míst jako je Malostranské náměstí nebo kampus Dejvice, se bude možné na černé židle posadit nově i v areálu Kasáren Karlín, na Štvanici, na sídlišti Lužiny nebo v Horních Počernicích v parku u Divadla. Zájem správců letos značně převýšil předchozí dvě sezóny a vyšplhal se až na 60 různých lokalit. „Loňská sezona přinesla také několik novinek. Na vybraných místech byly například židle a stolky umístěny volně bez řetízků. Například v Emauzích, v Botanické zahradě nebo před Veletržním palácem se tento postup osvědčil, a proto těch míst bude přibývat,” říká primátorka Adriana Krnáčová. Projekt Pražské židle & stolky tento rok proběhne již potřetí. Do otevřené výzvy pro provozovatele židlí a stolků se mohli přihlásit občané, spolky, soukromé subjekty či kulturní instituce. V pilotní sezoně 2015 byly židle umístěny jen na osmi místech. Loni se jejich počet zpětinásobil a tento rok budou židle ve více než 60 lokalitách. Mezi nová stanoviště patří např. kampus Albertov, Kasárna Karlín, parky Jezerka, Klamovka či Sacre Coeur, vnitroblok Corsa Karlín či na sídlišti Ďáblice, ostrov Štvanice nebo na Strossmayerově náměstí. [related-post id="7878"] „Zájem ze stran správců a uživatelů svědčí o tom, že Pražané se rádi účastní kultivace veřejných prostranství, ale také to, že možnost kvalitního posezení ve městě stále chybí,“ vysvětluje Petra Kolínská, náměstkyně primátorky. Vedení města věří, že Pražané židle nerozkradou Loňská sezona přinesla také pár novinek. Osvědčilo se umístění židlí a stolků na vybraných místech bez řetízků, proto budou v nadcházející sezoně židle a stolky volně, aby se například v létě daly pohodlně posunout do stínu. Další novinkou v minulém roce byl zimní provoz. Na některých místech židle zůstaly i přes zimu a lidé je tak mohli využívat mimo sezonu. [related-post id="7874"] Architekti z Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) se pro projekt inspirovali v New Yorku, Kodani, Curychu či Stockholmu. „Rozhodli jsme se, že židle a stolky letos nebudeme zamykat stejně jako v Kodani nebo v New Yorku. Věříme, že Pražané důvěru města ocení,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Židle a stolky si u Pražanů získaly velkou oblibu.

V Praze se zítra mimořádně rozezní sirény na počest padlých vojáků • Ve středu 8. srpna 2018 v pravé poledne se na území Prahy i celé České republiky rozezní po dobu 140 sekund sirény na počest tří padlých českých vojáků v Afghánistánu. Rotný Martin Marcin (rok narození 1982), desátník Kamil Beneš (rok narození 1990) a desátník Patrik Štěpánek (rok narození 1993) sloužili při misi NATO v Afghánistánu. Zahynuli v neděli 5. srpna při útoku sebevražedného atentátníka. K činu se přihlásilo hnutí Taliban. Muži byli součástí jednotky, která převzala ochranu spojenecké základny Bagrám letos v dubnu. Zpět do České republiky se měli po půlročním působení vrátit v říjnu. „Je mi moc líto úmrtí našich tří vojáků v Afghánistánu. Hrdinů, kteří bojovali proti teroristům tak daleko od vlasti a které zavraždil sebevražedný útočník. Vážím si toho, co udělali pro naši zemi. Vyslovuji svou nejhlubší soustrast jejich rodinám a pozůstalým,“ uvedl v reakci na tragédii premiér Andrej Babiš. Ostatky vojáků zpět do vlasti přiveze na ruzyňské letiště vojenský speciál ve středu v 16:15. Za normálních okolností vojenské airbusy přistávají v pražských Kbelích. Tam ale v současné době probíhá rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy.

Padlí hrdinové z Afghánistánu.

Babiš by měl dostat zatýkací dopis, myslí si Němcová. A dodává, kolik peněz už každý občan zaplatil • Premiér Babiš poslal vytýkací dopis ministru zdravotnictví Janu Blatnému. V něm mimo jiné uvedl: „Jeví se mi, že Ministerstvo zdravotnictví pod vaším vedením rezignovalo na řádný výkon funkce tohoto rezortu.“ Informaci přinesly Seznam Zprávy.

Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli • Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

Nová výstava v CAMPu se zabývá překážkami ve veřejném prostoru • Parkovací automat, lavička, zábradlí, odpadkový koš, oplocení, rampa. Podobně, jako je současný virtuální veřejný prostor plný informací, je městský veřejný prostor plný věcí. Výstava CITYBLOK v Centru architektury a městského plánování (CAMP) dokumentuje 17 objektů, které výrazně ovlivňují charakter města a které si lidé zvykli nevnímat.

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

Výstava na střeše se věnuje uchovávání genetických zdrojů v zemědělství • Od 10. září až do 31. října mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti. Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi. Tentokrát je věnována problematice uchovávání genetických zdrojů v zemědělství.

Noc divadel 2018 nabídne pražským návštěvníkům nevšední zážitky • Šestý ročník akce Noc divadel proběhne třetí listopadovou sobotu, konkrétně 17. listopadu. Téma letošního ročníku se bude věnovat 100. výročí založení Československa. V rámci tohoto výročí se chystá i speciální program, který propojí českou Noc divadel se sousední slovenskou Nocí divadiel.

Půl století od přistání člověka na Měsíci připomene v Praze světově unikátní výstava • V sobotu 20. července uplyne přesně 50 let od přistání člověka na Měsíci. O den později tomu bude půl století, co se ho dotkla lidská noha. Oslavit toto výročí můžete v pražském planetáriu a ve Štefánikově hvězdárně. Čekají tam na vás tematické výstavy plné světových unikátů. 

Pražská zoo slavnostně zahájila novou sezónu • V pražské zoologické zahradě zahájili novou hlavní sezonu. Vedle slavnostního otevření přestavěné restaurace Gaston došlo i na „křtiny“ mimořádně vzácných leguánů chutných. Ti dostali velmi neobvyklá jména: Palačinka, Čokoláda a Bramborák. Zahajovací slavnosti se zúčastnili primátorka hl. města Prahy Adriana Krnáčová a její náměstci Eva Kislingerová s Petrem Dolínkem. Stovky přihlížejících návštěvníků během zahájení ocenily netradiční vystoupení lachtaní rodiny. Hlavní sezónu symbolicky odstartoval lachtaní samec Meloun, syn a pokračovatel slavného lachtana Gastona, který zahynul při povodni 2002. „V první řadě děkuji panu řediteli a všem ošetřovatelům, kteří se starají o zvířata. Děkuji jim za to, že přispívají k chodu celé zoo,“ prohlásila primátorka. [related-post id="7825"] Náměstek Petr Dolínek, do jehož gesce zoo spadá, uvedl: „Často sem chodím s dětmi a vidím velké proměny zoo, a to nejen pokud jde o pavilony a expozice, ale také zdánlivé drobnosti jako jsou lavičky, prvky pro děti, zpevněné cestičky a podobně.“ Dalším bodem programu byly křtiny tří leguánů chutných, kteří jsou podle Červené knihy IUCN vedeni jako ohrožený druh a Zoo Praha na ně čekala řadu let. Dnes byli slavnostně pojmenováni Palačinka, Čokoláda a Bramborák, a to na základě návrhu jejich chovatelky, paní Nataši Velenské. Slavnostní program zakončil koncert skupiny Slza.

87. hlavní sezónu Zoo Praha symbolicky zahajoval také lachtan Meloun, syn Gastona, který zahynul během povodní 2002.

Jan Hrušínský popsal, co by nová vláda měla udělat jako první • Jak už to tak bývá, výsledek víkendových parlamentních voleb spoustu lidí zklamal, ale jiným zase udělal velikou radost. Jedním z těch, kdo oslavovali, byl herec a ředitel pražského Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský.

Výstavu o Miladě Horákové poničili neznámí vandalové • Zatím neznámí vandalové poničili v noci z neděle na pondělí venkovní výstavu v parku Kampa. Veřejně přístupné panely připomínaly osudy Milady Horákové a dalších obětí vykonstruovaného politického procesu z 50. let.

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v pražské zoo • Chcete na vlastní spatřit nejjedovatější žábu naší planety? Víte, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže? Nebo máte chuť přesvědčit se o neuvěřitelné barevné kráse žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek? Již brzy k tomu budete mít jedinečnou příležitost!

Svět jehličnanů přibližuje letní výstava v Botanické zahradě • Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí světové flóry. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozradí letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy.