mince

Národní muzeum vystavuje vzácné poklady z numismatických sbírek • Národní muzeum otevřelo novou výstavu s názvem Poklady numismatických sbírek. Návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit.

200 let Národního muzea připomíná unikátní poštovní známka a stříbrná pamětní mince • Národní muzeum letos slaví 200 let od založení. Kulaté jubileum je doprovázeno řadou výjimečných událostí a jednou z nich je vydání pamětní stříbrné mince a příležitostné poštovní známky. „Tento rok je pro Národní muzeum přelomovým. Slaví přesně dvě století své existence, navíc bude po dlouhé rekonstrukci 28. října částečně otevřena Historická budova. Jsem rád, že ve spolupráci s Českou národní bankou, Českou mincovnou a Českou poštou vydáním mince a známky připomeneme význam Národního muzea, které již 200 let sbírá, uchovává, vystavuje a vzdělává,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pamětní mince s plejtvákem i denárem Pamětní stříbrná mince, vydaná Českou národní bankou a ražená Českou mincovnou, má nominální hodnotu 200 korun a jejím autorem je medailér Petr Horák. Na lícní straně mince jsou vyobrazeny dvě vitríny, v nichž se nachází několik předmětů příznačných pro Národní muzeum. Je mezi nimi zkamenělina trilobita, opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, denár knížete Boleslava II., kostra plejtváka myšoka a dva vyhynulí živočichové – vakovlk a ještěr velescink kapverdský. Rubová strana zachycuje Historickou budovu a Novou budovu Národního muzea s letopočty 1818 a 2018. „Je symbolické, že Národní muzeum vzniklo téměř přesně 100 let před tím, než byla založena Československá republika, jejíž 100. narozeniny oslavíme na konci tohoto měsíce. Tím však významná výročí nekončí – příští rok bude ve znamení oslav 100 let od vzniku samostatné československé koruny, které zaštítí Česká národní banka,“ uvedl ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček. „Veřejnost se tak může těšit na mnoho zvláštních emisí, včetně historicky první pamětní bankovky nebo oběžné dvacetikoruny s portréty tvůrců státu a měny,“ dodal. Mince s motivem Národního muzea je v pořadí jedenáctou pamětní stříbrnou dvousetkorunou v rámci současného emisního plánu České národní banky na léta 2016–2020. „Za prvotní myšlenku zřízení Národního muzea vděčíme české šlechtě, která také přispěla velkou měrou soukromými sbírkami. Tato nejvýznamnější česká muzejní instituce nashromáždila milióny artefaktů po dobu své existence z rozmanitého spektra oborů, včetně numismatiky, proto si zaslouží speciální emisi ve zlatě a stříbře,“ vysvětlil Jaroslav Černý z České mincovny. Pamětní mince ražená letošního roku není prvním upomínkovým předmětem, který vznikl k oslavě významných výročí Národního muzea. V letošním roce byla vyražena i zlatá medaile s vyobrazenou Historickou budovou. Již před padesáti lety vznikly dvě pamětní medaile k 150. jubileu vybrané na základě umělecké soutěže. První medaile, jejímž autorem byl Milan Knobloch, byla ražena v bronzu i stříbře a jejímu líci vévodí celkový pohled z výšky na Historickou budovu Národního muzea. Návrh na druhou medaili vytvořil zasloužilý umělec Bedřich Stefan, který na lícní straně zobrazil pouze kopuli Historické budovy s vavřínovými ratolestmi. Pamětní medaile byla vydána také v roce 1991 ke stému výročí otevření Historické budovy. Jejím autorem je medailér Michal Vitanovský, který je například také autorem současné podoby nejvyššího státního vyznamenání Bílého lva. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13677"] Známka nese číslo 1000 Pro příležitostnou poštovní známku, která vychází 10. října, se stala námětem taktéž Historická budova Národního muzea, před kterou je umístěna socha Čechie z fontány před budovou muzea. Autorem výtvarného návrhu známky je Jan Kavan, o rytinu se postaral Martin Srb. Známka vydaná speciálně ke 200. výročí založení Národního muzea o rozměrech 23 x 40 mm byla vydána v nákladu 750 tisíc kusů a má katalogové číslo 1000, je tedy 1000. známkou vydanou po rozdělení Československa. Byla tisknuta plnobarevným ofsetem s liniovou kresbou a její nominální hodnota činí 19 korun, což odpovídá hodnotě běžné listovní zásilky do 50 g v rámci České republiky. „Známka vydaná ke 200. výročí Národního muzea je zároveň tisící známkou vydanou v historii České pošty. V tomto roce si však připomeneme ještě jedno významné výročí – letos 18. prosince uplyne sto let od vydání první československé poštovní známky s motivem Hradčan od Alfonse Muchy. Nejen filatelisté, ale všichni bez výjimky mohou být hrdí na to, že po celé staletí si Československé a posléze České známky udržely status těch nejkrásnějších a v mezinárodních soutěžích se pravidelně umisťují na předních příčkách,“ uvedl Ondřej Veselský, ředitel sekce mezinárodní a vnitrostátní vztahy České pošty. Letošní vydání pamětní mince a poštovní známky je jednou z událostí oslav 200. výročí založení Národního muzea, které završí částečné otevření Historické budovy. Ta je pro veřejnost uzavřena od roku 2011. V neděli 28. října bude Historická budova částečně zpřístupněna svým návštěvníkům prostřednictvím dvou výstav. První z nich bude Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, otevřená k 100. výročí Československa a přibližující dějiny společného státu Čechů a Slováků. Druhou výstavou je 2 × 100, jež představí 200 nejvýznamnějších a nejzajímavějších z více než 20 milionů sbírkových předmětů Národního muzea.

Nepřehlédněte

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.

Výstava Sluneční králové

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Fontána Národního muzea večer opět září barvami • Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika • V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží • V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Nová výstava v CAMPu se zabývá překážkami ve veřejném prostoru • Parkovací automat, lavička, zábradlí, odpadkový koš, oplocení, rampa. Podobně, jako je současný virtuální veřejný prostor plný informací, je městský veřejný prostor plný věcí. Výstava CITYBLOK v Centru architektury a městského plánování (CAMP) dokumentuje 17 objektů, které výrazně ovlivňují charakter města a které si lidé zvykli nevnímat.

Výstava na tramvajové koleji mapuje historii prostranství kolem Národního muzea a Čelakovského sadů • Dosud nevyužívaná tramvajová kolej mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea se v těchto dnech stala místem konání výstavy s názvem „Proměny okolí budov Národního muzea a Čelakovského sadů“. Celkem 26 informačních panelů mapuje historii i současnost tohoto místa.

Národní muzeum na měsíc uzavře nově opravenou Historickou budovu • Z důvodu údržby a provozních zkoušek veškerých technologií bude od 1. do 28. února 2019 pro veřejnost zcela uzavřena Historická budova Národního muzea. Již od března však opět přivítá své návštěvníky a nabídne jim mimo jiné i pohled do nových prostor.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Krásné prvorepublikové filmové plakáty vystavuje Muzeum hl. m. Prahy • Až do 11. března můžete v hlavní budově Muezea hl. m. Prahy navštívit výstavu s názvem Český filmový plakát 1931-1948.

Unikátní výstava potrvá do 11. března 2018.

Výstava na střeše se věnuje uchovávání genetických zdrojů v zemědělství • Od 10. září až do 31. října mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti. Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi. Tentokrát je věnována problematice uchovávání genetických zdrojů v zemědělství.

Na Prahu! David Gaberle prošel město křížem krážem. Vznikly z toho úžasné fotky • Ode dneška je v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) k vidění výstava mladého fotografa Davida Gaberleho. Až do konce února budou návštěvníci svědky jeho vnímání světla, města a lidí v něm. Výstava NA PRAHU volně navazuje na jeho debutní soubor fotografií světových měst Metropolight.

David Gaberle

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

Jak bude vypadat nové Malostranské náměstí? Detaily přibližuje venkovní výstava • Až do 26. srpna mohou Pražané ve spodní části Malostranského náměstí zhlédnout zdarma venkovní výstavu, která je věnována minulosti i budoucnosti Malostranského náměstí. Výstava přibližuje historii náměstí, které bylo centrem levobřežního osídlení Vltavy již od raného středověku, včetně dostupné obrazové dokumentace a starých fotografií. Zájemci zde naleznou také vyčerpávající informace o nejnovějších archeologických nálezech pod horní částí náměstí. V neposlední řadě se zde několik panelů věnuje právě připravované revitalizaci náměstí, která má za cíl především, aby se zdejšímu prostoru navrátila funkce náměstí. „Považuji za obrovskou výhru občanské společnosti, že se z jednoho z nejkrásnějších náměstí v celé zemi podařilo vymístit desítky většinou nazdařbůh parkujících automobilů na návštěvnických stáních. Krůček po krůčku veřejný prostor v Praze začíná vypadat k světu. Pokračujeme projekty na Klárově a na Újezdě - díky nim se bude dařit postupně omezit automobilový tranzit přes Malou Stranu,” říká Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj hl. m. Prahy. [related-post id="5328"] Výstava zdůrazňuje též fakt, že projekt vznikl na základě vyhrané mezinárodní soutěže z roku 2014. Cílem Revitalizace je celé náměstí více zpřístupnit pěším obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Proto dojde k vymístění parkoviště z horní části náměstí, zúžení jízdních pruhů a rozšíření chodníků. Budou zachovány historicky doložené dlažby, obnovena ruční pumpa, instalována nová kašna, doplněny plynové lampy, které provázejí celou Královskou cestu, budou vysazeny další stromy na horní části náměstí a doplněn nový mobiliář – lavičky, odpadové koše, stojany na kola. Revitalizace Malostranského náměstí by měla být hotova v roce 2019 a odhadované náklady jsou cca 120 mil. Kč. V současnosti je spojené řízení o územním rozhodnutí a stavebním povolení na úřadu Prahy 1 do konce srpna přerušeno.

Budoucí podoba Malostranského náměstí.

Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen • Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

Půl století od přistání člověka na Měsíci připomene v Praze světově unikátní výstava • V sobotu 20. července uplyne přesně 50 let od přistání člověka na Měsíci. O den později tomu bude půl století, co se ho dotkla lidská noha. Oslavit toto výročí můžete v pražském planetáriu a ve Štefánikově hvězdárně. Čekají tam na vás tematické výstavy plné světových unikátů. 

Nákladové nádraží Žižkov poskytne domov pro 23 tisíc lidí. Budoucnost čtvrti ukazuje výstava • Návštěvníci výstavy Žižkovské nádraží: druhý život? mají příležitost nahlédnout do budoucnosti i bohaté minulosti 60 hektarového území. Výstava představuje aktuální informace o území bývalého nákladového nádraží na Žižkově a přilehlého okolí, kde se v současnosti plánuje nebo už probíhá realizace velkých veřejných i soukromých investic.