Mirek Dušín

Chcete selfíčko s Mirkem Dušínem? Výstava Rychlých šípů v Lucerně začíná! • Unikátní výstava s názvem Pocta Rychlým šípům se bude konat v Galerii LUCERNA (palác Lucerna, naproti kinu a kavárně) od 22. května do 28. června 2018. Otevřeno bude od pondělí do pátku vždy od 16 do 21 hodin a vstup je zdarma. K vidění bude kolekce zbrusu nových příběhů Rychlých šípů z knihy Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Padesát skvělých ilustrátorů a scénáristů z Česka i Slovenska v knize nabízí prostřednictvím svých komiksů různorodý pohled na Rychlé šípy a jejich odkaz v dnešní společnosti. S Rychlými šípy se podíváte do minulosti, ale i budoucnosti, a dozvíte se, jaký osobní vztah k Mirkovi Dušínovi a jeho hochům autoři mají. Na výstavě kromě panelů s novodobými komiksy najdete i několik reprodukcí originálních příběhů poskytnutých Památníkem národního písemnictví a další materiály o slavném klubu a jeho historii. Součástí výstavy bude i Šípomat, kde si budete moci koupit placky s legendárními hláškami z původních Foglarových příběhů. A kdo by chtěl selfíčko s Mirkem Dušínem, ve fotokoutku budemít možnost vyfotit se klidně s celou pětkou. [related-post id="9079"] Z výstavy rozhodně neodejdete s prázdnou. Na baru u obsluhy bude příležitost zakoupit si zmíněnou knihu s novými příběhy, luxusní mapu Stínadel a originální ručně vázaný zápisník z papírů, které se zachovaly u Jestřába v bytě. Nákupem všech těchto předmětů přispějete Skautské nadaci Jaroslava Foglara. Jejím prostřednictvím poputují peníze na aktivity související s Rokem Rychlých šípů, nebo aktivním skautům na údržbu a rozvoj skautských kluboven. S realizací výstavy pomohla společnost Svět knihy, s.r.o. V rámci její kampaně na podporu četby knih Rosteme s knihou bude výstava v následných měsících putovat po knihovnách a dalších místech v celé České republice. [related-post id="10410"] Rok Rychlých šípů První díl komiksu Rychlé šípy byl otištěn 17. prosince 1938 v časopisu Mladý hlasatel. Autorem příběhů byl spisovatel Jaroslav Foglar, ilustrátorem Jan Fischer. Skautská nadace Jaroslava Foglara připravuje k tomuto výročí od jara 2018 do jara 2019 množství dalších akcí, které spojila pod názvem Rok Rychlých šípů.

Nepřehlédněte

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Hrdiny Royal Air Force připomíná nová výstava v Národním muzeu • Národní muzeum ve spolupráci s Muzeem českého, slovenského a rusínského exilu v Brně otevírá novou výstavu s názvem Rytíři nebes, která připomíná letce Royal Air Force. Od 7. června mají návštěvníci možnost vidět v Historické budově Národního muzea zcela unikátní předměty, které patřily těmto válečným hrdinům.

Tvorba Josefa Zlamala a Richarda Štipla k vidění v Galerii Černá labuť • Galerie Černá labuť zve na tvorbu respektovaného zástupce mladé výtvarné generace Josefa Zlamala. Do výstavy s názvem Stalo se za bílého dne si Zlamal přizval sochaře Richarda Štipla, svého dlouholetého spolupracovníka. Galerijní prostory jsou tak svědkem mimořádné symbiózy děl dvou autorů, která se vzájemně doplňují, reagují na sebe a vytváří originální, ale sdělné umělecké poselství.

Josef Zlamal: How to Be an Elephant IV (2019).

Jak se cestovalo před 100 lety? Dozvíte se to v Národním muzeu • Národní muzeum zve rodiny s dětmi do Nové budovy Národního muzea, kde se v sobotu 20. ledna 2018 od 13.00 do 17.00 hodin uskuteční další akce z cyklu Aspoň na víkend. Návštěvníci se dozvědí, jak se cestovalo před více než sto lety. Doprovodný program k výstavě Fenomén Masaryk nabízí i možnost vyzkoušet si cestovat po světě tak, jak cestoval náš první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Půl století od přistání člověka na Měsíci připomene v Praze světově unikátní výstava • V sobotu 20. července uplyne přesně 50 let od přistání člověka na Měsíci. O den později tomu bude půl století, co se ho dotkla lidská noha. Oslavit toto výročí můžete v pražském planetáriu a ve Štefánikově hvězdárně. Čekají tam na vás tematické výstavy plné světových unikátů. 

Výstava na tramvajové koleji mapuje historii prostranství kolem Národního muzea a Čelakovského sadů • Dosud nevyužívaná tramvajová kolej mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea se v těchto dnech stala místem konání výstavy s názvem „Proměny okolí budov Národního muzea a Čelakovského sadů“. Celkem 26 informačních panelů mapuje historii i současnost tohoto místa.

Nová výstava v CAMPu se zabývá překážkami ve veřejném prostoru • Parkovací automat, lavička, zábradlí, odpadkový koš, oplocení, rampa. Podobně, jako je současný virtuální veřejný prostor plný informací, je městský veřejný prostor plný věcí. Výstava CITYBLOK v Centru architektury a městského plánování (CAMP) dokumentuje 17 objektů, které výrazně ovlivňují charakter města a které si lidé zvykli nevnímat.

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

Unikátní výstava barokních kostýmů začíná v Klementinu • Barokní architekturu můžeme v pražském Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava Alamonde aneb Jak udělat dojem. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů. To, že šaty dělají člověka, bylo známo již v době baroka a tehdejší šlechta se tím rozhodně řídila. Věděli také, že krásnou garderobu je třeba doplnit vybraným chováním. Jako základní kniha etikety sloužila kniha „Il Cortegiano“, neboli „Dvořan“, kterou napsal italský spisovatel Baldassare Castiglione. Dílo to bylo velmi ceněné a přeložilo se mnoha jazyků. Knihu naleznete i v Národní knihovně ČR. V ní se mohou čtenáři dočíst, jaké chování společnost vyžadovala a co se naopak považovalo na faux-pas. Kniha „Il Cortegiano“ byla v té době bestsellerem, o čemž svědčí i to, že vznikla o něco pikantnější parodie nazvaná „La Cortegiana“, popisující, jak by se měla chovat kurtizána. Toto dílo určitě ocenili mladíci na prahu dospělosti, kteří jezdili na tzv. Kavalírské cesty, jimiž završovali své vzdělání. Mladí šlechtici tak získávali kontakty, učili se jazyky a zjišťovali, jak fungují cizí dvory. Během cestování často zavítali i do Benátek, které mimo jiné prosluly právě svými kurtizánami. Výstava rovněž prozradí například původy názvů oděvů. Například kravata – její hluboká historie sahá až do období začátku 17. století. Tehdy chorvatští žoldáci loučící se s dívkami dostávaly na důkaz lásky a věrnosti od svých dívek šátky, které si vázali kolem krku. Šátky byly většinou lněné a zdobené. Ve Francii v době třicetileté války vzbudil tento doplněk zájem. Pařížané šátek pojmenovali les Croates – Chorvaté. Postupně se toto slovo upravovalo až do dnešního pojmenování la cravate, což v překladu znamená kravata. Expozice znázorňuje skupinu tanečníků a návštěvník se tak přenese přímo do víru plesového veselí. Kurátorem výstavy je Mg.A. Rostislav Maria Müller, který zároveň výstavou osobně provází. Výklad se bude týkat nejen módy samotné, ale také životního stylu, hygieny a návštěvníkům přiblíží i souvislosti, které přesahují do současnosti. Datum konání výstavy: 3. 7. – 8. 9. 2018 Čas: úterý – neděle, 10:00 – 18:00 hodin Místo: Galerie Klementinum, Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 5, Praha 1 Vstupné: dospělí 100 Kč

Museum Kampa se po požáru znovu otevře pro veřejnost • Museum Kampa otevře své brány návštěvníkům v sobotu 1. srpna v 10:00 hodin. Uzavřeno bylo od 15. července, kdy v technickém zázemí vypuknul požár. Pro veřejnost bude zpřístupněna výstava Alfonse Muchy a Pasty Onera: Elusive fusion a stálá expozice Františka Kupky a Otto Gutfreunda. Částečné otevření Musea Kampa je možné díky pomoci společnosti Trade Centre Praha, která objekt spravuje.

Krásné prvorepublikové filmové plakáty vystavuje Muzeum hl. m. Prahy • Až do 11. března můžete v hlavní budově Muezea hl. m. Prahy navštívit výstavu s názvem Český filmový plakát 1931-1948.

Unikátní výstava potrvá do 11. března 2018.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

V Hybernii probíhá výstava filmových klapek od předních výtvarníků • Unikátní umělecká díla od předních českých výtvarníků ztvárněná na filmové klapce jsou k vidění v pražském Divadla Hybernia. Výstavu Salonu filmových klapek zde 4. dubna zahájila symbolickým klapnutím výtvarnice Kateřina Miler. Klapky budou v Praze do 19. dubna, poté se přesunou do Evropského parlamentu v Bruselu. Letošní kolekci Salonu filmových klapek, která je již po jednadvacáté součástí Zlín Film Festivalu – Mezinárodního festivalu pro děti a mládež, tvoří 146 originálních děl. Jedním z nich je i klapka s legendárním Krtečkem, kterou již po osmé věnovala nadačnímu fondu FILMTALENT ZLÍN výtvarnice Kateřina Miler, která se pravidelně se do projektu zapojuje a před lety v podstatě navázala na tvorbu svého otce, Zdeňka Milera. „Táta ve Zlíně začínal u kresleného filmu a moc mu záleželo na tom, aby se právě kreslený film rozvíjel a podporoval. A já to cítím podobně,“ vysvětluje Kateřina Miler a dodává, kde čerpala inspiraci na letošní motiv. „Minulý rok bylo 60. výročí „Krtka“ a paní „Krtečková“ mu loni na klapce předávala dárek. Tak mě napadlo, že by jí letos mohl poděkovat růžičkou.“ Právě podobné dětské motivy, třeba jako je Krteček si pro tvorbu klapek volí celá řada z jejich autorů, protože patří společně s filmovou tématikou mezi dražiteli velmi oblíbené a vyhledávané. Tradiční aukce klapek se uskuteční v neděli 27. května 2018 v Kongresovém centru ve Zlíně v době konání 58. ročníku Zlín Film Festivalu – Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež. Výtěžek aukce bude stejně jako v přechozích letech věnován na podporu autorských snímků studentů filmových škol a dalším začínajícím tvůrcům.

Kateřina Miler na vernisáži výstavy filmových klapek.

Výstava na ruzyňském letišti připomíná osobnost Václava Havla • U příležitosti výročí 30 let od sametové revoluce byla na Letišti Václava Havla Praha otevřena fotografická výstava vyjadřující spojení Václava Havla, letiště a létání. Výstava vznikla ve spolupráci Letiště Praha a Knihovny Václava Havla a je volně přístupná pro všechny cestující a návštěvníky ve veřejné části pražského letiště.

Zlaté české ručičky. Nová výstava přibližuje fenomén kutilství • Národní muzeum ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR nově otevřelo výstavu s názvem Kutilství: Od udělej si sám po DIY. Jak už sám název napovídá, výstava představuje různé druhy tvorby, při kterých svépomocí vznikají jak předměty praktické, tak i esteticky zajímavé.

Národní muzeum chystá nové výstavy. Zaměří se hlavně na historii • Národní muzeum (NM) si v těchto dnech připomíná 202 let od svého založení. Při této příležitosti otevírá na svých webových stránkách výstavu Národní muzeum v éře Československa, která návštěvníka provede nejen historií této instituce ve 20. století, ale též významnými událostmi, které se v tomto období kolem něj odehrávaly. Muzeum se rovněž připravuje na to, až své výročí bude moci oslavit s návštěvníky ve svých otevřených objektech.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Archa Noemova a Světlo a život v Národním muzeu už jen do konce února • Neděle 3. března bude posledním dnem, kdy můžete navštívit dvě přírodovědecké výstavy v Nové budově Národního muzea – Archu Noemovu a Světlo a život. Obě tyto výstavy byly velice úspěšné a oblíbené zejména u rodin s dětmi. Od doby jejich otevření do nich zavítalo dohromady téměř 900 000 návštěvníků.

Archa Noemova.

KOMENTÁŘ: Propad stavebnictví pokračuje. Změnit to může nový zákon • České stavebnictví se stále nevzpamatovalo z dlouhodobých omezení způsobených koronavirovou infekcí. Po loňském celoročním propadu pokračovalo ve stejném trendu i první letošní měsíc. Stavební produkce v lednu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla meziročně o 5,2 procenta. Méně se začaly stavět také nové byty, firmy jich během ledna v celém Česku zahájily 2 629, což představuje meziroční pokles o 11,3 procenta. Naopak dařilo se dokončovat byty, jejichž stavba začala už dříve.

Výstava ve Valdštejnské zahradě připomíná Karla Čapka • Světově proslulého spisovatele a někdejšího obyvatele Prahy 10 Karla Čapka, od jehož narození uplyne 130 let, připomíná nová panelová výstava ve Valdštejnské zahradě.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.