mravenečník

Nepřehlédněte

OBRAZEM: Nejlehčí savec světa váží pouze 1,8 gramu. Vidět ho můžete v pražské zoo • Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných ohledech: „Jsou neuvěřitelně hbité, běhají doslova jako kapky rtuti a dokážou skočit až do vzdálenosti 20 centimetrů, což je u tak malého tvora velmi neobvyklé. Mají i zvláštní areál – najdeme je poblíž lidských sídel ve Středomoří, ale obývají i ostrůvkovitě rozesetá místa v Africe a Asii.“ Do Zoo Praha přicestovaly dva páry bělozubek z drážďanské zoo koncem roku 2017. První mláďata pak přišla na svět v březnu 2018. Jakmile se bělozubky nejmenší začnou rozmnožovat, rodí se mláďata zhruba každé čtyři týdny a rychle dospívají. V zázemí tak pražská zoo nyní odchovává už druhou generaci. Celkem eviduje devět dospělých jedinců – z nichž jedna samice je březí – a 24 mláďat ze šesti vrhů. [gallery columns="1" size="full" ids="11557"] „Aby se bělozubky úspěšně rozmnožily, je zapotřebí jim zvýšit teplotu v chovné místnosti a nabídnout jim labyrint, do kterého si nanosí materiál na hnízda – mech nebo suchou trávu,“ vysvětluje Brandl. Umělý labyrint vyřezaný z tvárnice simuluje bělozubkám podzemní chodbičky i komory. Vivárium je dále vybaveno zeminou, mechem, uschlými listy, a hlavně plochými kameny a kusy kůry, pod které se bělozubky rády ukrývají. Bělozubky jsou hmyzožravé a loví takřka výhradně živou kořist, v pražské zoo nejčastěji cvrčky. Bělozubky nežijí dlouho – jako většina drobných tvorů se obvykle dožívají jen o něco více než jednoho roku.

Mládě bělozubky nejmenší s rodiči.

Hroch Fanda se odstěhoval z Prahy do Francie • Syn slavného hrocha Slávka z pražské zoologické zahrady se minulý týden odstěhoval do zoo La Palmyre na západním pobřeží Francie.

Pražská zoo sčítá ztráty způsobené covidem. Škody jdou do desítek milionů • Ekonomické ztráty Zoo Praha vzniklé kvůli epidemii covid-19 se vyšplhaly do astronomických výšek. Jen za jarní období, kdy musela být zahrada uzavřená pro návštěvníky, činí jejich střízlivý odhad 45 milionů. Finanční injekci ve stejné výši v minulém týdnu schválili pražští radní. Další miliony bude muset zoo ušetřit.

OBRAZEM: Pražská zoo má nový přírůstek. Narodilo se další mládě guarézy pláštíkové • Dnes ráno se oblíbené gueréze pláštíkové, zasloužilé matce Lucii, narodilo v pořadí již deváté mládě. Návštěvníci se na něj mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů. Samice Lucie se i tentokrát projevila jako vzorná a zkušená matka. Podle hlavního chovatele primátů Davida Valy své mládě po porodu očistila; její potomek se zdá být v pořádku a byl u něj pozorován dobrý sací i úchopový reflex. „V dopoledních hodinách jsme již Lucii sledovali ve venkovním výběhu, kde své mládě půjčovala ostatním členům skupiny. Toto chování je pro guerézy typické. Samice půjčuje hned v den porodu své mládě těm, kteří se podílí na jeho výchově. Jediný, kdo si mládě nebere, je chovný samec Katanga, který dohlíží na bezpečí rodiny,“ vysvětlil Vala. [gallery columns="1" size="full" ids="8938,8939,8940,8941"]

Návštěvníci se na mládě mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů.

Pražská zoo získala vzácné žáby z jezera Titicaca. V Peru jim hrozí vyhynutí • Zásilka se sedmi desítkami vodnic posvátných dorazila v pátek večer do Zoologické zahrady hl. m. Prahy. Tyto v mnoha ohledech výjimečné žáby žijí pouze ve vysokohorském jezeře Titicaca, vinou znečištění jsou tam však kriticky ohrožené. Pražská zoo se proto nyní spolu s vybranými severoamerickými a evropskými zoologickými zahradami zapojuje do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči.

Do Zoo Praha dorazily vodnice posvátné, vzácné žáby z jezera Titicaca. Pražská se nyní spolu s vybranými severoamerickými a evropskými zoologickými zahradami zapojuje do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči.

V pražské zoo se narodilo 18 hroznýšků pestrých • V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

Slon Max z pražské zoologické zahrady oslavil 3. narozeniny • První stoprocentně pražské slůně, sameček Max, který se v Zoo Praha nejen narodil, ale byl tu i počat, oslavil v sobotu v Údolí slonů své třetí narozeniny. Před početným davem návštěvníků se proběhl speciálně připraveným „lesem“ z listů banánovníku a prozkoumal i další dárky.

Sameček slona indického Maxmilián se v pražské zoo narodil 5. dubna 2016. Sobotní oslavu svých třetích narozenin si opravdu užil. Na úvod se proběhl „lesem“, který chovatelé slonům připravili z listů banánovníku.

Pražskému pícháčkovi už rostou bodliny. Úplně vyhráno ještě nemá • V pražské zoo přišlo letos v dubnu na svět historicky první mládě ježury australské. Chovatelé mu proto věnují mimořádnou péči. Využívají k tomu dokonce kamerový systém.

Samec pandy červené má novou partnerku z Chorvatska • Samice pandy červené Regica, která se do pražské zoo přistěhovala letos v červenci z Chorvatska, vyrazila po několikatýdenní aklimatizaci poprvé do svého nového výběhu.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Tapír Morse se odstěhoval z Prahy. Zoo se s ním rozloučila stylově • Pražská zoo se rozloučila se samcem vzácného tapíra čabrakového. Jeho novým domovem bude zoologická zahrada v německém Norimberku. Stejně jako při loňských křtinách, také tentokrát zazněla speciální zpráva v Morseově abecedě, oznamující celému světu stěhování.

Oslavte Den mláďat v pražském zookoutku Malá Chuchle! • Během celého jara se v pražské přírodě můžeme setkat s mláďaty všech druhů i velikostí. Tito nejmenší obyvatelé hlavního města žijí často skrytým a tajemným životem, který skýtá také mnoho útrap a nebezpečí. O tom, jak se zvířecím mláďatům žije v městské divočině, se můžete dozvědět na Dni mláďat, který se koná v sobotu 6. dubna od 14 do 17 hodin v zookoutku Malá Chuchle.

Zoo vydala vlastní bankovky. Pomohou zvířatům a potěší sběratele • Trojské tolary v hodnotě 100, 500 a 1 000 a s motivy zvířat namísto obvyklých portrétů státníků či významných osobností vydala Zoo Praha při příležitosti svého letošního 90. výročí. Pamětní listy mají podobu, ochranné prvky a rozměry bankovek a Státní tiskárna cenin pro ně použila výtvarné předlohy akademického sochaře Štěpána Kotrby. Část výtěžku z prodeje půjde na ochranu ohrožených druhů zvířat v místech jejich přirozeného výskytu, v tzv. projektech in situ.

V pražské zoo se narodilo další mládě vzácného lemura • V Zoo Praha se narodilo již druhé letošní mládě lemura kata. Na svět přišlo v sobotu v dopoledních hodinách. Matkou je sedmiletá samice Móni.

Sedmiletá samice lemura kata Móni s mládětem několik hodin po porodu.

Pražská zoo se raduje z nového přírůstku. Na svět přišel makak vepří • V pražské zoo se minulý týden narodil makak vepří. Jeho matkou je samička Hope, která sem přijela v roce 2004 z rakouského Gänserndorfu a odchovala zde již tři mláďata. Celou skupinu makaků, jež ze všech zoo v České republice chová pouze ta pražská, si mohou návštěvníci prohlédnout v pavilonu Indonéská džungle.

V Zoo Praha se narodilo další mládě makaka vepřího. Celou skupinu těchto primátů, mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu Indonéská džungle.

Antonín Panenka se stal kmotrem nově narozeného klokana z pražské zoo • Mládě klokana horského, které poprvé vykouklo z vaku letos 22. ledna, dostalo jméno Tonda. Jeho jméno v neděli slavnostně odhalil Antonín Panenka, fotbalová legenda a prezident fotbalového klubu Bohemians Praha 1905. Návštěvníci si mohou klokana Tondu prohlédnout v horní části zoo.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

V pražské zoo jsou nově k vidění ohrožené dlouhokrčky rotiské • Po roce trpělivého odchovu Zoo Praha představuje vzácné dlouhokrčky rotiské. Návštěvníci je mohou obdivovat v prvním velkém akváriu ve vstupním rondelu Indonéské džungle.

Dlouhokrčka rotiská.

V pražské zoo uměle oplodnili samici ohroženého lva indického • Ve středu večer podstoupila samice lva indického Ginni – původem z indického Gudžarátu – umělou inseminaci. Tu provedl přímo v Zoo Praha tým profesora Thomase Hildebrandta z berlínského Leibnizova institutu ve spolupráci s veterináři z pražské zoo. K zákroku použili sperma samce Jamvana.

Čistokrevní lvi indičtí samec Jamvan a samice Ginni ve výběhu pražské zoo.

Pražská zoo je první na světě v počtu odchovaných mláďat zejozoba afrického • Pražská zoo v letošním roce dosáhla bilance 30 přirozeně odchovaných mláďat zejozoba afrického za osm chovatelských sezón, čímž se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě. Nejstarší letošní mládě tohoto druhu narozené v pražské zoo 22. srpna už překonalo kritický věk a jeho sourozenci narození krátce po něm jej můžou následovat. Návštěvníci najdou tyto možná až bizarně vyhlížející ptáky se zvláštním tvarem zobáku v Ptačích mokřadech umístěných v dolní části zoo. Pražská zoo chová zejozoby od roku 1996. Velký úspěch zaznamenala v roce 2011, kdy se jí jako první z evropských zoo povedl přirozený odchov zejozoba afrického pod rodiči. Letos si může připsat další úspěch, a to světový – nejvíce přirozeně odchovaných mláďat za osm chovatelských sezón. „V prvních dnech chovatelé dvakrát denně pravidelně lezou k hnízdům, aby mláďata zvážili, dle potřeby přikrmili a podali výživové doplňky a léky, než se chovné páry ujmou své rodičovské úlohy naplno,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Zejozobi afričtí se coby potravní specialisté živí sladkovodními rybami a kuřaty; nejdůležitější složku potravy ovšem tvoří hlemýždi. Zejozobi je svým zručným, speciálně uzpůsobeným zobákem vytahují z ulit, aniž by tyto ulity porušili. V hnízdní sezóně dokáže pražské hejno denně spořádat celý kbelík hlemýžďů. Celkem se v Zoo Praha podařilo odchovat již 35 mláďat zejozoba afrického, která pak odešla jak do českých zoo, tak do zoo ve Francii, Německu a Rakousku.