nálety na Prahu

Nepřehlédněte

Dopravní peklo na Žižkově. Tramvaje měly desítky minut zpoždění. Všichni se děsí, co přinese úterý • V pondělí ráno odstartovala dlouho očekávaná rekonstrukce Husitské ulici v Praze 3. Její uzavření ovšem na Žižkově způsobilo totální kolaps dopravy. Bylo to nefalšované dopravní peklo. Auta, která by za normálních okolností jela Husits kou ulicí, se přesunula do souběžné Seifertovy ulice. Ta je ale příliš úzká, řidiči zde musí projíždět přes tramvajové koleje, a tak po celý den docházelo k blokování plynulého provozu městské hromadné dopravy. Tramvaje nabíraly zpoždění v řádech desítek minut „Městská část Praha 3 se iniciativně snaží nastalou situaci ve spolupráci s městskou policií i Policí ČR řešit a kontrolovat plynulost dopravy. Na nejexponovanějších místech jsou tak připraveni policisté a strážníci. Prioritou je nyní zajistit průjezdnost MHD Seifertovou ulicí. Apelujeme na řidiče, aby respektovali dopravní značení v ulicích. Zvláště nesprávným parkováním na náhradních autobusových zastávkách komplikují plynulost provozu,“ uvedla radnice ve svém oficiálním prohlášení. Foto: fb Pražské tramvaje pic.twitter.com/bGvdool4fm

Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii • Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.

Jsi kluk, tak nebreč! Smutný stereotyp, který ubližuje všem • Zatímco ženy mohou vyplakat hektolitry slz, muži by za každé situace měli umět své slzy zatlačit. Jednoduše proto, že jsou muži. Odkud se tento smutný a stále zažitý stereotyp vlastně vzal? A pláčou muži opravdu méně?

Opravdu kluci nebrečí?

Nové přechody a méně zábradlí. Karlovo náměstí prochází další fází rekonstrukce • V uplynulých dnech začala další etapa proměny Karlova náměstí. Dělníci se pustili do rekonstrukce vozovek a chodníků po obvodu náměstí. Největší novinkou budou nové přechody. Práce by měly skončit na konci srpna.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu jen do 60. let minulého století • Seznamte se s jednou z nejkrásnějších staveb ve městě! Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 v novorenesančním slohu podle projektu architekta Antonína Turka.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu přesně 80 let.

Startuje oprava Vršovické ulice. Koncem dubna dojde k uzavírkám • V dubnu a květnu se bude opravovat Vršovická ulice, Technická správa komunikací vzhledem ke špatnému stavu vozovky rozhodla o položení nového povrchu. Většinu času bude doprava ve směru z centra vedena jedním pruhem, mezi 28. a 30. dubnem však dojde k úplné uzavírce. Od 12. dubna do 13. května se bude na základě rozhodnutí TSK provádět souvislá údržba Vršovické ulice, a to v úseku Moskevská – Kodaňská ve směru z centra. Dopravní omezení se dotknou řidičů, ale také návštěvníků Úřadu městské části – nebude možné parkovat podél budovy ÚMČ, je možné, že budou částečně uzavřeny některé chodníky. „Dopravní opatření spojené s rekonstrukcí vydal odbor dopravních agend Magistrátu. Jsme si ale vědomi toho, že rekonstrukce takového rozsahu se obyvatel Prahy 10 dotkne. Připravujeme proto jasné značení, které upozorní na bezpečné přechody a chodníky vedoucí k úřadu, stejně tak i na místa, kde bude možné po dobu rekonstrukce zaparkovat,“ říká mluvčí Prahy 10 Vít Novák. Plánovanou opravu rozdělila TSK do několika etap tak, aby byla Vršovická ulice po maximální možnou dobu alespoň jedním jízdním pruhem průjezdná. Dojde však k několika změnám. K celkové uzavírce úseku dojde pouze v termínu 28. 4. – 30. 4. 2018, kdy objížďka bude vedena ulicemi Moskevská a U Vršovického hřbitova. Nebude možné parkovat auta v celém úseku podél budovy ÚMČ Prahy 10. O víkendu 14. 4. – 15. 4. 2018 nebude pro směr z centra možné odbočení do/z ulice Kodaňské. Autobusové linky 101, 124 a 139 budou do Kodaňské vedeny ulicemi Minskou a Slovinskou, ev. Bělocerkevskou. Podle Technické správy komunikací vykazuje Vršovická ulice značné poruchy jak v křižovatkách, tak v mezikřižovatkovém úseku. Jsou zde vyjeté koleje, trhliny i výtluky. Během měsíčních oprav proto dojde k odfrézování zhruba 10 centimetrů živičných vrstev, které budou nahrazeny novými.

Co bude s Nemocnicí Na Františku? Magistrát chce zastavit privatizaci • Rada hl. m. Prahy na svém úterním zasedání souhlasila se záměrem převzít správu, provoz a budoucí fungování Nemocnice Na Františku od městské části Praha 1. Současně pověřila radní pro oblast zdravotnictví a majetku, aby zahájili s městskou částí Praha 1 jednání.

Bude Nemocnici Na Františku provozovat soukromá firma?

Láska a přátelství jsou pro lidské zdraví mnohem důležitější, než si myslíte • Přátelství, to je někdy víc, než láska, zpívá Petr Rezek v notoricky známé písničce. Vědci z celého svět se shodují, že pokud člověk často trpí pocity osamělosti a nejrůznějšími splíny, je větší pravděpodobnost, že se to projeví oslabením imunitního systému. Oproti tomu lidé, kteří se dostatečně socializují, jsou nejen zdravější, ale dožívají se i vyššího věku. K čemu dalšímu jsou přátelé a partneři ještě dobří?

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Řidička náklaďáku nepřežila nehodu na Pražském okruhu • Náraz dvou nákladních vozů na Pražském okruhu u Lochovského tunelu nepřežila řidička jednoho z nich. Okruh byl několik desítek minut uzavřen. V pondělí přibližně ve čtvrt na dvanáct došlo tři sta metrů za Lochkovským tunelem ve směru na Plzeň ke střetu dvou nákladních automobilů. Po nárazu zůstala v jednou z nich zaklíněna čtyřicetiletá řidička. Ženu ze zdemolované kabiny vyprostili hasiči a předali ji do péče záchranářů. Na místo dorazil i záchranářský vrtulník. I přes resuscitaci, která trvala několik desítek minut, se ženu zachránit nepodařilo. Při DN v Lochkovském tunelu utrpěla velmi vážná zranění žena (cca 40 let) v nákladním vozidle. Po vyproštění od @HasiciPraha na místě poskytovala neodkladnou péči včetně 35min resuscitace posádka RZP a letecká záchranná služba. Žena bohužel zraněním přes veškerou snahu podlehla.

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

Část ulice Karla Engliše se bude opravovat. Připravte se na uzavírku • V pondělí 11. května 2020 začíná oprava části ulice Karla Engliše, a to v úseku Stroupežnického – Radlická v délce 110 m.

V Praze roste zájem lidí o třídění bioodpadu • Pražské služby v loňském kalendářním roce svezly rekordních osm tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu. Kompostejner neboli popelnici na bioodpad od Pražských služeb má už téměř dvanáct tisíc zákazníků. Separaci biologicky rozložitelného odpadu podporuje i pražský magistrát, který ve vybraných městských částech testuje projekt na svoz bioodpadu v bytových domech. Pražské služby umožňují celoroční nebo sezonní pronájem nádoby na bioodpad. Celoroční pronájem využívají domácnosti a provozovny, které mají zájem třídit biologicky rozložitelný odpad bez ohledu na roční období. „Alternativou k celoročnímu svozu biologicky rozložitelného odpadu je sezónní pronájem v délce osmi měsíců, a to od dubna do konce listopadu. Právě s příchodem jara zaznamenáváme zvýšený zájem o tuto formu služby. Obracejí se na nás zejména majitelé rodinných domů a zahrad,“ vysvětlujte tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu má svá pravidla Za biologicky rozložitelný odpad vhodný pro výrobu kvalitního kompostu je považován odpad, který podléhá aerobnímu či anaerobnímu rozkladu. Nejčastěji se jedná o listí a posekanou trávu ze zahrad, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, zbytky pečiva nebo například zvadlé rostliny. „V domácnostech tento druh odpadu vzniká nejčastěji v kuchyních, nicméně bioodpad nelze zaměňovat za gastro odpad. Do našich nádob nepatří živočišné tuky a oleje, maso, masové omáčky, vývary, exkrementy masožravých zvířat, obalové materiály nebo uhynulá zvířata. Takto kontaminovaný odpad nelze zkompostovat,“ varuje mluvčí společnosti. Magistrát třídění bioodpadu podporuje Přestože objem svezeného bioodpadu od roku 2012 stoupá, analýza svozové společnosti odhalila značné rezervy Pražanů v třídění. „Zjistili jsme, že téměř pětinu pražského komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad, který by mohl být kompostován,“ shrnul závěry zpracované analýzy tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu aktivně podporuje i pražský magistrát. Ten ve spolupráci s Pražskými službami testuje svoz bioodpadu z činžovních domů. „Třídění bioodpadu v bytových domech je cestou, jak snížit množství kompostovatelného odpadu v klasických popelnicích,“ dodal závěrem Mana. Službu sběru a svozu bioodpadu si zájemci mohou objednat elektronicky na www.psas.cz/bio a také na nejbližším zákaznickém centru společnosti Pražských služeb.

V Praze je nahlášeno přes 80 tisíc psů. Tohle jsou nejčastější jména a plemena • Pražané mají ve svých domovech přibližně 83 tisíc psů, za letošní první pololetí jich v evidenci Magistrátu hl. m. Prahy přibyly téměř tři tisícovky. Nejvíce se jich nachází v Praze 4. Podle magistrátních údajů mají lidé většinou pouze jednoho psa, nejčastěji jde o křížence a Yorkšírské teriéry. Mezi nejoblíbenější jména pak patří například Ben a Max, obvyklý je ale také Rocky nebo Rex. Asi čtvrtinu z celkových 83 tisíc psů v Praze tvoří kříženci. Oblíbení jsou také Yorkšírští teriéři, jezevčíci nebo labradoři, kterých mají Pražané v domovech dohromady skoro 17 tisíc. Vůbec nejvíce psů mají dlouhodobě obyvatelé Prahy 4, kde se nachází velké množství parků a lesů, celkem tu na procházky se psi chodí asi osm tisíc lidí. Po ní následuje Praha 6 a na třetím místě je Praha 10. Na opačném konci tabulky je pak Praha – Nedvězí, kde žije okolo 40 psů, i tak tu má ale pejska v průměru každý sedmý obyvatel této městské části. [related-post id="11319"] Nejčastější jména Nejčastějším jménem je dlouhodobě Ben, kterých je v metropoli okolo dvou tisíc, obecně mají ale lidé raději cizí jména, výjimkou není Jessie, Bella nebo Maggie. Mezi česká jména, o která je velký zájem, pak patří Bára, Sára či Míša, například Rozárek ale běhá po Praze hned několik stovek. Zajímavostí je, že v loňském roce byli z evidence s ohledem na věk dožití psa vyřazeni mazlíčci narození před rokem 1999. Jednalo se přibližně o 20 000 psů. Začátkem tohoto roku byla také projednávána celoměstská vyhláška o volném pohybu psů na veřejných prostranstvích. Po dlouhém jednání však bylo rozhodnuto, že jednotlivá místa, kde mohou lidé své mazlíčky venčit, budou řešit samy městské části. [related-post id="11185"] Miliony do městské pokladny Za loňský rok bylo od pražských majitelů psů vybráno na místním poplatku za psa 42 830 730 korun. Sedmdesát pět procent z této částky putuje do rozpočtu městských částí, které tyto poplatky vybírají. Výše poplatku za psa je stanovena na základě obecně závazné vyhlášky o místním poplatku ze psů. Finance nejsou účelově vázány a jsou součástí běžného rozpočtu. Městské části však tyto peníze běžně využívají například na úklid od psích exkrementů, na nákup sáčků na psí fekálie a podobně. Poplatek za jednoho psa v bytě je 1 500 korun, za druhého a každého dalšího 2 250 korun. Poplatek za rok za psy chované v rodinném domě v městských částech Praha 1 až Praha 15 a Praha 17 činí 600 korun za jednoho psa a 900 korun za druhého a každého dalšího psa. V ostatních městských částech je poplatek pro rodinný dům stanoven 300 korun za jednoho psa a 600 korun za druhého a každého dalšího psa. Povinností majitelů psů v Praze je přihlásit mazlíčka k poplatku na úřadě městské části v místě bydliště a také do evidence chovatelů psů na Magistrátu hl. m. Prahy. Každý pes musí být povinně trvale označen čipem, případně tetováním. [related-post id="11046"] Psů v útulcích ubývá Postupně se lepší situace v pražských útulcích. Zaběhnutých psů ubývá, naproti tomu se ale zvyšuje počet zvířat, která se díky povinnému čipování a evidenci psů vrátí původním majitelům. V loňském roce se zpět domů dostaly více než dvě třetiny psů, kteří se ztratili svým páníčkům.

Nádraží Praha-Bubny se promění. Vznikne zde Památník ticha • Nádraží Praha-Bubny čeká v budoucnu velká proměna. V rámci revitalizace zde vznikne Památník ticha. Připomínat bude vyhlazování židovského obyvatelstva nacisty. Právě z tohoto pražského nádraží totiž odjížděly transporty do ghett a koncentračních táborů. Hlavní město zahájilo přípravu výběrového řízení na zhotovitele celého záměru.

Bývalá vozovna na Orionce se stane komunitním centrem • Pražští radní schválili záměr dočasného využití bývalé Vozovny Orionka na Vinohradech. V rámci koncesního řízení má být vybrán provozovatel, který nabídne kulturní a komunitní aktivity pro všechny generace.

Praha se chystá vyměnit dva tisíce zastávek MHD • Praha hledá novou podobu zastávek městské hromadné dopravy. Tento krok navazuje na vyhlášení vítěze na novou podobu pražských laviček, odpadkových košů a stojanů na kola. Cílem města je vytvořit vlastní design, který vychází z prostředí Prahy. Zastávka by měla nejen chránit před nepříznivým počasím, ale i zjednodušit cestujícím orientaci a mít atraktivní design. Řízení zadává Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) spolu s Magistrátem hl. m. Prahy, zájemci mohou podat přihlášky do poloviny dubna. „Jsem ráda, že nezahálíme a pokračujeme v kultivaci veřejných prostranství v Praze a po lavičkách, odpadkových koších a stojanech na kola, vybereme nový vzhled i pro zastávky. Výhledově by mělo proměnou postupně projít až 2 000 zastřešených zastávek a já věřím, že se nám podaří najít takový design, který bude citlivý, moderní, ale přitom vkusný a nadčasový,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="5087"] Nová zastávka by kromě základních funkcí, jako je ochrana před nepříznivým počasím, měl usnadňovat cestujícím orientaci na zastávce. Jednoduchá údržba, odolnost vůči vandalismu nebo universální a nadčasový design jsou další požadavky, které bude odborná komise hodnotit při výběru finalistů a vítěze. Výměna stávajících zastávkových přístřešků a zábradlí, bude obdobně jako u vítězného setu lavičky, odpadkového koše a stojanu na kola, postupná. [related-post id="6595"] „Přednost budou mít zastávky, které potřebují okamžitou výměnu, nebo kde dosud vůbec nejsou. Už dnes známe přes 350 takových míst,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Jednací řízení s uveřejněním není na rozdíl od klasické architektonické soutěže anonymní. Výhodou tedy je, že komise, přizvaní odborníci a zadavatel mohou s účastníky při procesu komunikovat. Návrh zastávkového přístřešku a zábradlí je technicky náročnější, proto je k dosažení kvalitního návrhu nutná zpětná vazba, kterou řízení umožňuje.Ukončení zadávacího řízení se očekává v listopadu.

Mejla Hlavsa má v Praze svou pamětní desku • Novou pamětní deskou připomíná městská část Praha 2 svého čestného občana Milana Mejlu Hlavsu. V pasáži domu v Bělehradské ulici č. 120 ji odhalila starostka Jana Černochová za účasti Hlavsovy rodiny a nejbližších přátel v pátek odpoledne, v předvečer jeho nedožitých sedmdesátin. Upozorňuje tak na místo, kde legendární baskytarista, zpěvák a skladatel před třiceti lety působil.

29. 3. 1868: Požár na Staroměstském námětí byl povolen od magistrátu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Požár - od slavného magistrátu povolený. Včera o deváté hodině ranní hustý valil se dým po velkém staroměstském náměstí, deštěm dosti výdatným k zemi tlačen. Na pokřik a zmatek z toho povstalý přispíšila staroměstská stráž hasičská se stříkačkou, by vyhledala místo požáru. Po delším pátrání shledáno, že dým ten valí se ze střechy domu č. p. 973-I. v svatodušní ulicí. Hasičové ihned chtěli vraziti do domu; leč tu vstoupí jim u vchodu vstříc majitel domu israelita a uzenář p. V., drže v ruce jakýsi „certifikát“ a prose hasiče i obecenstvo po česku i po německu: „Prosím Vás lidičky rozejdčte se: ten oheň je od slavného magistrátu povolen!“ - Homérický smích rozlehl se v poděšeném ještě před chvílí obecenstvu, když p. V. na důkaz pravdy výroku svého prokázal se v ukazovsné „paletě“ skutečným písemným povolením magistrátu pražského, že smí vypalováním vyčistiti v domě svém zanešený - komín uzenářský. Po takto prokázané „oprávněnosti ohně“ přesvědčila se přece ještě hasičská stráž o bezpečnosti „povoleného požáru", načež teprv i se stříkačkou odjela. Obecenstvo ale navzdor dešti ještě hezky dlouho těšila se z povoleného dýmu. – Národní listy, 29. 3. 1868 Národní divadlo Ve včerejší schůzi výboru pro zbudování národního divadla byl k návrhu slavnostního výboru a k návrhu jednotlivých členů slavnostní program vzhledem k zastoupení při klepaní na základní kámen rozšířen. Výboru slavnostnímu uloženo, aby sestavil pořádek, jenž pří klepaní ma býti zachován i aby jej předložil výboru k schválení, načež rozšířený program veřejně se ohlásí. K návrhu pana Václavíka odevzdáno na nejvýhodnější ofertu dovážení písku panu Randovi. Stran základního kamene uloženo slavnostnímu výboru, aby dorozuměl se s panem prof. Zítkem a učinil potřebná opatření. – Národní listy, 29. 3. 1868 [related-post id="8093"] Problémy při nabírání vody Na svatojanském náměstí na Františku je přístup k vodě velmi nesnadný; a přece z celého okolí musí lid choditi do řeky pro vodu, poněvadž není kašny na blízku. Jediný k vodě přístup usnadňuje prkno s vysokého břehu do vody vystrčené a pro koželuhy určené. Na toto prkno staví lid své nádoby a nabírá s něho vodu. Však že manipulace ta není hrubě bezpečna, okázalo se tyto dny, kde jedna děvečka i s putnou spadla s prkna toho do vody a byla by snad utonula, kdyby nebyla jí přišla pomoc v čas. Vyhovujem jen žádostem občanstva tamního, upozorňujeme-li příslušné úřady, aby v těch místech dali zřídit nějaké lávky aneb vůbec zjednali pomoc potřebnou. – Národní listy, 29. 3. 1868