Nepřehlédněte
Vinici v Grébovce budou i nadále spravovat dosavadní vinohradníci • Rada MČ Praha 2 na svém posledním zasedání v tomto týdnu souhlasila s výběrem dodavatele služeb údržby vinice Grébovka. Protože Ing. Iveta Bulánková jako jediný účastník zadávacího řízení prokázala splnění všech podmínek účasti stanovených zadavatelem a vyžadovaných zákonem, budou dosavadní vinohradníci Iveta a Pavel Bulánkovi vinohrad Grébovka spravovat i nadále.
Novoroční ohňostroj v Praze nejspíš opět bude, navzdory rozhodnutí magistrátu • Vypadá to, že ani letos Pražané nepřijdou o novoroční ohňostroj. Vedení magistrátu sice v polovině roku avizovalo, že chce letitou tradici nahradit videomappingem, ale zastánci klasického ohňostroje se s tímto krokem nechtějí smířit. Pomocnou ruku jim teď podala i městská část Praha 2.
Pivem proti smogu. Kampaň magistrátu chce bojovat se znečištěním ovzduší • S netradiční formou ochrany životního prostředí přichází projekt Čistou stopou Prahou ve spolupráci s pivovarem Lobkowicz. Pivo Pražský chodec je prvním pivem, které bojuje proti znečištění ovzduší. Pražský chodec totiž vyzývá řidiče, aby nechali alespoň jedno odpoledne auto v garáži, zašli s kolegy po práci na pivo a domů jeli městskou dopravou. Získat plnou lednici tohoto unikátního piva může každá firma. Stačí se do 15. srpna přihlásit na www.pivoprazskychodec.cz. Kampaň startuje v těchto dnech. Soutěží se magistrát snaží co nejvíce zapojit cílovou skupinu a oslovit řidiče služebních vozů. Krom toho, bojovat proti smogu pivem je ryze české řešení. „Hledali jsme netradiční způsob, který by přitáhl k problematice znečištění ovzduší pozornost a pivo Pražský chodec je přesně takový nápad,” řekl koordinátor projektu Čistou stopou Prahou Lukáš Eršil. Firmy se mohou do 15. srpna zaregistrovat na stránkách www.pivoprazskychodec.cz. Stačí vytvořit tým a motivovat kolegy, aby i oni symbolicky odevzdali klíčky od služebních vozů, zůstali společně chvíli i po práci a domů jeli MHD. Deset firem, které vytvoří největší týmy, získá na jeden den plnou lednici piva Pražský chodec zcela zdarma. Po práci tak budou moci řidiči chvíli pobýt s kolegy a odjet domů nikoliv služebním autem, ale městskou dopravou. [related-post id="11543"] Pražský chodec je světlým ležákem od pivovaru Lobkowicz. „Moc se nám líbí ta myšlenka, že dobré pivo po práci není jen příjemná chvíle odpočinku, ale je to také příspěvek k ochraně ovzduší a snížení počtu aut v Praze. Takže jsme se zapojili moc rádi. Zdarma poskytnout pivo, které pomůže pražskému ovzduší, bylo to nejmenší, co jsme mohli udělat,” uvedl marketingový ředitel Pivovarů Lobkowicz Jan Novák. Kampaň bude vidět především na CLV plochách a také na sociálních sítích. Registrace a samotná soutěž se uskuteční do 15. srpna. Od 20. do 31. srpna pak Čistou stopou Prahou každý pracovní den doručí lednici piva Pražský chodec do jedné z vítězných firem. Praha a znečištění ovzduší Mezi nejproblematičtější složku znečištění pražského ovzduší patří prachové částice, které fungují jako nosiče karcinogenních látek do těla. Dalšími zplodinami jsou oxid uhelnatý, který blokuje přenos kyslíku v krvi, oxidy dusíku zvyšující pravděpodobnost onemocnění dýchacích cest, aldehydy zvyšující riziko rakoviny a především v létě také prekurzory přízemního ozónu, který je jedovatý a způsobuje dýchací komplikace hlavně dětem a starším lidem.
VIDEO: Na Václaváku se demonstrovalo proti komunistům a Babišovi • Stovky lidí dorazily v neděli na Václavské náměstí, aby si připomněli 70. výročí komunistického puče z roku 1948. Demonstraci v den výročí tzv. "Vítězného února" svolali zástupci občanských iniciativ, podnikatelských sdružení, některých parlamentních i neparlamentních politických stran a Konfederace politických vězňů. Organizátoři akce varují před návratem komunistů k moci a vládou jedné strany. Po období komunistické totality podle nich zůstala pouze "spálená země" a statisíce obětí.
Památník letců z 2. světové války na ruzyňském letišti dostal novou podobu • Pomník obětem druhé světové války v Ruzyni se dočkal po více jak 43 letech rekonstrukce. Za své náklady jej nechalo opravit Letiště Praha. Nový památník vytesaný z české Vahlovické žuly upomíná na významné hrdiny letectví. Ti se v bojích druhé světové války nejen zasloužili o vítězství Spojenců nad nacistickým Německem, ale i na vybudování civilního letectví u nás. Památník je umístěn v areálu JIH Letiště Praha naproti Úřadu civilního letectví.
Poprava K. H. Franka. Tisíce Pražanů vyprovodily nacistickou zrůdu do pekla • Svého času byl nejmocnějším mužem v protektorátu. Ty dny jsou už ale dávno pryč. Je středa 22. května 1946 ráno a Karl Hermann Frank má být už za několik málo hodin popraven na dvoře pražské pankrácké věznice. Není snad nikdo, komu by ho bylo líto.
Jak si úspěšně vypěstovat depresi, aby vám vydržela do konce života • Smutek je nedílnou součástí života. Funguje jako nutný ventil extrémních zátěžových podnětů, kterým jsme čas od času vystavováni. Bez smutku by navíc člověk ani nevěděl, co jsou pravé opaky – pocity radosti a štěstí. Když ale špatná nálada trvá příliš dlouho, může se jednat o závažné onemocnění zvané deprese. Část odborníků přitom zastává názor, že někteří lidé si mohou za vznik depresí sami.
Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.
Praha 2 odpustí poplatky za předzahrádky až do října • MČ Praha 2 pokračuje v pomoci podnikatelům a živnostníkům. Až do konce října promine poplatky za užívání veřejného prostranství.
Požár balkonu na Žižkově způsobil škodu za desítky tisíc korun • Ve čtvrtek krátce před půlnocí zasahovaly jednotky pražských hasičů z centrální, holešovické a strašnické stanice u požáru na balkóně bytu obytného domu v ulici Roháčova v Praze 3. První jednotka byla na místě ve 23:49, tedy 6 minut od ohlášení požáru. Hasiči zasahovali v dýchací technice a pomocí 1 C proudu vnitřkem budovy, na kontrolu patra nad místem požáru použili výškovou techniku. Ohněm vzplál odpad na balkóně jednoho z bytů ve vyšším patře domu, sálavé teplo částečně proniklo do kuchyně. Během požáru, který způsobil škodu 100 tisíc korun, nebyl nikdo zraněn. Příčina je v šetření hasičských vyšetřovatelů.
14. 4. 1868: Karlínští protestují proti dani z jmění • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost Slavnost v Emausích se za včerejšího dne jak náleží vydařila, ačkoli ještě v neděli málo naděje na příznivou změnu povětří bylo. Od časného jitra brali se četní zástupové ze všech částí Prahy a z venkovského okolí k Emausům, kde pak po celý den neobyčejně čilý život panoval. Celé Karlovo náměstí bylo poseto boudami, mezi nimiž tisícové lidu se procházeli. Zvláště hlučno bylo na hořejší části náměstí, kde pouť a vejce prodávány byly. Chrám Páně v Emausích pak byl taktéž po celý den zbožným lidem přeplněn. Jasná ač poněkud chladná pohoda podporovala výborně slavnost tuto a lze očekávati, že podobně příznivé povětrnosti se dostane dnešní slavnosti Slamníku v Bubenči. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Proti dani z jmění Karlínská městská rada usnesla se, že v brzku svolá k schůzi obecní výbor a učiní návrh, aby protestoval proti zamyšlené nové dani z jmění jednak pamětním spisem k zemskému výboru, jednak přímo adresou na J. M. krále českého. – Též sládci pražští zamýšlejí ohraditi se spůsobem přiměřeným proti finančním plánům páně Brestlovým. – Národní listy, 14. 4. 1868 [related-post id="9341"] Peníze za ubytování Pražský magistrát žádal u vlády, aby obec pražská dostávala za stálé ubytování důstojníků vojenských náhrady dle třídy druhé, jež jsou vyšší než dosavadní náhrady dle třídy třetí, aneb aby jí k dosavadním náhradám přidáno bylo úhrnem asi 25.000 zl. ročně. Říšské ministerium vojenství tu žádost pro letos odmítlo, anto již říšská rada má předlohu o novém upravení této záležitosti po celé říši. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Třetí most Na třetí most pražský dopřán minulé neděle za poplatek dvou krejcarův každému přístup. Jaké ohromné množství lidstva přišlo na na most podívat, ukazuje výtěžek 90 zlatých za jediný ten den. Včera se na mostě už ale pracovalo. – Národní listy, 14. 4. 1868
Praha 2 bude zelenější. Radnice vysadí desítky nových stromů a keřů • Desítky okrasných stromů a keřů nechá vysadit druhá městská část ve veřejných parcích na území Prahy 2. Na pondělním zasedání o tom rozhodli radní Prahy 2. Nové stromy se objeví i na dětských hřištích v Lumírových a Riegrových sadech. Celkem se jedná o 49 kusů dřevin různých druhů, které v šestnácti lokalitách vysadí vítěz elektronické aukce na tuto zakázku, společnost Gartensta Plus. „Nová výsadba nahradí stromy, které byly pokáceny nebo poničeny vandaly či vichřicí. Nejvíce nových stromů se objeví na Folimance, v Grébovce, v Riegrových sadech a na Karlovském předmostí,“ vypočítává místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek, v jehož gesci je oblast životního prostředí. Mezi novou výsadbou se objeví například javory, lípy, hlohy, svitele, jírovce, ale také hrušně nebo moruše. V řadě případů se jedná o vícekmeny, kdy z kořenového systému vyrůstá 3 až 5 kmenů, které je složitější vypěstovat. Společnost Gartensta Plus rovněž zajistí následnou péči o všechny nově vysazené dřeviny po dobu pěti let. Do elektronické aukce se přihlásilo osm uchazečů. Jediným hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena. Společnost Gartensta Plus zvítězila s cenou přes 630 tisíc korun bez DPH. Městská část Praha 2 chce kromě toho ještě doplnit chybějící stromy v uličních stromořadích. Do tohoto typu výsadby investuje 2 miliony korun ze svého rozpočtu. S výsadbou se začne co nejdříve, tedy ještě letos na jaře.
Praha 1 chce vyhnat cyklisty z centra metropole, už od dubna • Celkem 23 ulic, průjezdů a náměstí Prahy 1 v délce 3 300 metrů se nejpozději do konce března každý den od 10 do 17 h uzavře pro všechny cyklisty. Kontroverzní návrh Prahy 1 může veřejnost připomínkovat do 27. ledna. Spolek Auto*Mat sbírá podpisy pod další petici proti omezení a podruhé se obrátí na Zastupitelstvo hl. m. Prahy. Budou-li připomínky dostatečně závažné, může Praha 1 od celého stanovení upustit.
V Praze se objevily podivné oranžové židle. Varují před závažnou nemocí • Na různých místech metropole se v těchto dnech objevily oranžové židle upozorňující na závažné onemocnění srdce. Veřejnost seznamují s chronickým srdečním selháním, kterým trpí 26 milionů lidí na celém světě. Dle prognóz bude toto číslo v roce 2030 o 25 % vyšší. Největším rizikem nemoci je její nenápadný rozvoj. Proto atypické oranžové židle, které poukazují na příznaky, jež by si laik s diagnózou srdečního selhání běžně nespojil. Hlavní funkcí srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání nezvládá srdce svou úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. To se projevuje řadou specifických příznaků, s nimiž už se setkalo více než 200 tisíc Čechů, kteří tímto onemocněním trpí. Podle statistik se chronické srdeční selhání rozvine u každého pátého nad 40 let. Čím dříve si změny ve svém životě uvědomí a navštíví svého lékaře, tím lépe. Chronické srdeční selhání má sice horší prognózu než některé běžné druhy rakoviny, je ale možné jej díky moderním způsobům léčby kontrolovat a nemocný může i přes svou diagnózu vést kvalitní život. [related-post id="11046"] Oteklé kotníky jako varovný signál Oranžové židle, které upozorňují na specifické příznaky chronického srdečního selhání, potkají lidé tento měsíc na různých místech Prahy. Zejména tam, kde je potřeba vyvinout větší fyzickou námahu, například výšlapem do schodů. Právě díky nim mohou lidé zjistit, že se jejich zdravotní stav změnil. Srdeční selhání se totiž mimo jiné vyznačuje nadměrnou únavou, nejprve při zátěži, později i v klidu. Pokud vám schody ve vašem okolí nikdy problém nedělaly a v krátkém čase se stanou naprosto unavující záležitostí, může to poukazovat na problém. Dalším z příznaků jsou oteklé kotníky a dolní končetiny. I na ně specifickým designem židle upozorňují. Nehledejte proto za příčinou otoků jen teplé počasí, dlouhé sezení v kanceláři či cestování. Pro umístění židlí byla vybrána taková místa, kde se zadýchá i zdravý člověk. Cílem je připomenout další z příznaků srdečního onemocnění, nadměrnou dušnost. [related-post id="10935"] 15 židlí po celé Praze Celkem 15 židlí se během června objevilo na 14 místech po celé Praze. Do osvětového projektu se zapojilo sedm městských částí (Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 11, Praha 13 a Praha 15). Například v Praze 13 se oranžová židle objevila před budovou radnice na Slunečním náměstí. Záštitu nad projektem převzal Magistrát hlavního města Prahy, udělil ji radní pro zdravotnictví Ing. Radek Lacko. „Jsme velice rádi, že můžeme tento osvětový projekt podpořit. Věříme, že tak naši občané budou zajímavou cestou informováni o příznacích tohoto závažného onemocnění,“ okomentoval akci starosta městské části Praha 13 David Vodrážka. Oranžové židle můžete potkat také v Riegrových sadech, na Parukářce nebo u stanic metra Budějovická a Vltavská. [related-post id="10989"] Vše začíná nenápadně Srdce máme jen jedno, je proto důležité mu pozorně naslouchat a vnímat jeho na první pohled nepodstatné signály včas. Řadí se mezi ně dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. Jsou-li lidé již diagnostikováni, měli by se o svou léčbu zajímat a se svým lékařem otevřeně mluvit. Více informací o srdečním selhání včetně tipů, jak na život s tímto onemocněním, najdete na www.rukunasrdce.cz.
VIDEO: Tři lidé zahynuli při nehodě autobusu u Horoměřic • V pátek po 16. hodině zasahovali pražští hasiči z Petřin, Smíchova a HZS HÚOPH u Horoměřic ve Středočeském kraji v rámci mezikrajské výpomoci spolu s jednotkami HZS Středočeského kraje. Na silnici 240 ve směru na Prahu došlo k nehodě osobního automobilu a autobusu příměstské dopravy linky 316.
Praha 2 plánuje vysadit desítky stromů v ulicích i parcích • Městská část Praha 2 chce být o něco zelenější. V polovině května proto chystá dosadbu chybějících stromů v některých ulicích a parcích.
Na Kubánském náměstí vysadili osm nových platanů • MČ Praha 10 vysadila na Kubánské náměstí osm nových platanů javorolistých. Výsadba je součástí dlouhodobé strategie Desítky, která systematicky rozšiřuje počet stromů na svém území. Dřeviny zkrášlují veřejný prostor a zároveň v něm mají nezastupitelnou roli i s ohledem na měnící se klimatické podmínky.
Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.
Bude pražský Sherwood konečně bezpečnější? Magistrát zřídil speciální hlídky • Ulice U Bulhara a Bolzanova a Vrchlického sady a jejich nejbližší okolí jsou dlouhodobě vnímány jako oblast s vysokým výskytem lidí bez přístřeší. Hlavní město Praha a městská část Praha 1 si proto nechaly v roce 2017 zpracovat detailní monitoring aktivit problémových osob a způsobených škod. Od ledna 2018 pak zahájily koordinovaný projekt, který komplexně řeší pořádkovou a bezpečnostní situaci v této oblasti. Od 15. března také ve Vrchlického sadech a jejich okolí působí speciální bezpečnostně-informační tým Be-in. „Rozhodli jsme se vytvořit speciální dvoučlenné bezpečnostní týmy Be-in, které denně navštěvují oblast hlavního nádraží, kde přímo na místě koordinují vzniklé situace. Na projektu spolupracujeme s městskou částí Praha 1 a dalšími organizacemi, abychom společně vytvořili podmínky pro efektivní fungování těchto týmů, jejichž výsledkem by mělo být zlepšení situace v této oblasti,“ popisuje iniciátor projektu radní pro sociální oblast Daniel Hodek. S tím, že přestože jsou bezpečnostní týmy Be-in jsou v terénu teprve měsíc, už se jim ale podařilo výrazně pomoci při záchraně života nalezené osoby, v pátrání po hledané osobě a zadržení pachatele při pokusu o znásilnění. [related-post id="9426"] Koordinátorem projektu je Centrum sociálních služeb Praha, které zde pracuje v součinnosti s 16 dalšími subjekty (Odbor životního prostředí ÚMČ Praha 1, sociální odbor MHMP, úklidové služby CDV a Mira experts, Městská policie Praha, Policie ČR, Správa železniční dopravní cesty, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Dopravní podnik hl. m. Prahy, neziskové organizace Naděje, Sananim, Progressive a Drop in, obchodní společnosti Indigo, BM security, Stop graffiti). Komplexní řešení pořádkové situace v této oblasti je zaměřeno nejen na úklidovou problematiku, ale také na problematiku osob bez domova a drogově závislých, které se zde vyskytují. [related-post id="9195"] Oblast hlavního nádraží je spojována s výskytem osob bez domova a drogově závislých. Návštěvníci Vrchlického sadů si dlouhodobě stěžují na odhozené injekční jehly, polehávající a pospávající osoby a znečišťování okolí, které je používáno jako toalety. V celém parku by měl platit nový návštěvní řád, který mimo jiné specifikuje zákaz nocování a pospávání. Dohlížet na jeho dodržování by měla ve vyšší míře Městská policie i Policie ČR. „Snížili jsme také počet vydávaných jídel v areálu neziskové organizace Naděje. Dříve se zde vydávalo 300 jídel denně, nyní to chceme postupně snížit pouze na 100. Zbytek jsme nechali rozložit do ostatních pražských městských částí tak, aby se jen kvůli jídlu v okolí hlavního nádraží nekoncentrovaly osoby bez domova a osoby drogově závislé. Jídla teď nabízí také několik mobilních výdejen, které zajišťují, že se osoby bez domova nesoustředí pouze na jednom místě,“ dodává radní Hodek.
V Praze je nahlášeno přes 80 tisíc psů. Tohle jsou nejčastější jména a plemena • Pražané mají ve svých domovech přibližně 83 tisíc psů, za letošní první pololetí jich v evidenci Magistrátu hl. m. Prahy přibyly téměř tři tisícovky. Nejvíce se jich nachází v Praze 4. Podle magistrátních údajů mají lidé většinou pouze jednoho psa, nejčastěji jde o křížence a Yorkšírské teriéry. Mezi nejoblíbenější jména pak patří například Ben a Max, obvyklý je ale také Rocky nebo Rex. Asi čtvrtinu z celkových 83 tisíc psů v Praze tvoří kříženci. Oblíbení jsou také Yorkšírští teriéři, jezevčíci nebo labradoři, kterých mají Pražané v domovech dohromady skoro 17 tisíc. Vůbec nejvíce psů mají dlouhodobě obyvatelé Prahy 4, kde se nachází velké množství parků a lesů, celkem tu na procházky se psi chodí asi osm tisíc lidí. Po ní následuje Praha 6 a na třetím místě je Praha 10. Na opačném konci tabulky je pak Praha – Nedvězí, kde žije okolo 40 psů, i tak tu má ale pejska v průměru každý sedmý obyvatel této městské části. [related-post id="11319"] Nejčastější jména Nejčastějším jménem je dlouhodobě Ben, kterých je v metropoli okolo dvou tisíc, obecně mají ale lidé raději cizí jména, výjimkou není Jessie, Bella nebo Maggie. Mezi česká jména, o která je velký zájem, pak patří Bára, Sára či Míša, například Rozárek ale běhá po Praze hned několik stovek. Zajímavostí je, že v loňském roce byli z evidence s ohledem na věk dožití psa vyřazeni mazlíčci narození před rokem 1999. Jednalo se přibližně o 20 000 psů. Začátkem tohoto roku byla také projednávána celoměstská vyhláška o volném pohybu psů na veřejných prostranstvích. Po dlouhém jednání však bylo rozhodnuto, že jednotlivá místa, kde mohou lidé své mazlíčky venčit, budou řešit samy městské části. [related-post id="11185"] Miliony do městské pokladny Za loňský rok bylo od pražských majitelů psů vybráno na místním poplatku za psa 42 830 730 korun. Sedmdesát pět procent z této částky putuje do rozpočtu městských částí, které tyto poplatky vybírají. Výše poplatku za psa je stanovena na základě obecně závazné vyhlášky o místním poplatku ze psů. Finance nejsou účelově vázány a jsou součástí běžného rozpočtu. Městské části však tyto peníze běžně využívají například na úklid od psích exkrementů, na nákup sáčků na psí fekálie a podobně. Poplatek za jednoho psa v bytě je 1 500 korun, za druhého a každého dalšího 2 250 korun. Poplatek za rok za psy chované v rodinném domě v městských částech Praha 1 až Praha 15 a Praha 17 činí 600 korun za jednoho psa a 900 korun za druhého a každého dalšího psa. V ostatních městských částech je poplatek pro rodinný dům stanoven 300 korun za jednoho psa a 600 korun za druhého a každého dalšího psa. Povinností majitelů psů v Praze je přihlásit mazlíčka k poplatku na úřadě městské části v místě bydliště a také do evidence chovatelů psů na Magistrátu hl. m. Prahy. Každý pes musí být povinně trvale označen čipem, případně tetováním. [related-post id="11046"] Psů v útulcích ubývá Postupně se lepší situace v pražských útulcích. Zaběhnutých psů ubývá, naproti tomu se ale zvyšuje počet zvířat, která se díky povinnému čipování a evidenci psů vrátí původním majitelům. V loňském roce se zpět domů dostaly více než dvě třetiny psů, kteří se ztratili svým páníčkům.
