RUBRIKY
HLEDAT

obřad

Praha 7 vypraví pohřeb pro osamělé zemřelé • Tuto středu se na hřbitově ve Strojnické ulici uskuteční uložení ostatků čtyř zemřelých z Prahy 7. Městská část pořádá již třetí důstojné rozloučení s lidmi bez příbuzných či blízkých, kteří by se postarali o jejich pohřeb. Pohřbívat se budou také dvě urny, které se našly při rekonstrukci domu ve sklepě pod podlahou.

Praha 7 uspořádá speciální společný pohřeb osamělých zesnulých • Praha 7 pořádá již druhé důstojné rozloučení s těmi, kteří zemřeli na území městské části bez blízkých, kteří by se o ně postarali. V úterý 15. května se na hřbitově ve Strojnické ulici uskuteční uložení ostatků deseti zemřelých, kterým úřad městské části vypravil takzvaný sociální pohřeb. Obce mají ze zákona povinnost vypravovat zesnulým, jejichž příbuzné se nepodaří dohledat, takzvané sociální pohřby. Praha 7 jich v průměru zajišťuje 10 až 15 ročně a městské části je proplácí stát. „Zákon však již obcím nenařizuje mít hrob, kam by se ostatky ukládaly, či zajišťovat jakékoli obřady. Nevyzvednuté urny tak končí na anonymních loučkách u krematorií. Tuto praxi jsme v Praze 7 změnili. Každý si zaslouží důstojné místo posledního odpočinku, ne každý však zemře obklopen rodinou. V takovém případě by rodinu měla zastoupit obec,“ uvedl starosta Prahy 7 a kandidát na primátorka Jan Čižinský. Sedmá městská část si pronajala hrobové místo na hřbitově ve Strojnické ulici. V loňském roce zde uspořádala první uložení ostatků jedenácti zemřelých. V úterý 15. května ve 14 hodin proběhne uložení uren deseti zesnulých. Obřadu se zúčastní starosta Prahy 7 Jan Čižinský, farář Římskokatolické farnosti u kostela sv. Antonína P. Pavel Semela a další představitelé Prahy 7. Pohřeb bude zároveň otevřen i pro širší veřejnost.

Nepřehlédněte

25. 1. 1868: Totožnost oukladně zavražděného mladíka stále neznámá • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Proč je dobře, že každý život nakonec skončí? • Život je nádherný dar, plný vzestupů a pádů, radosti a smutku, výher a ztrát. Ale stejně jako každý příběh má i život svůj začátek a konec. Ačkoli může být těžké se s tímto faktem smířit, existuje několik důvodů, proč je dobré, že každý život nakonec skončí.

OBRAZEM: Vodárenská věž na Letné opravena. Uvnitř to vypadá úžasně • Praha 7 dokončila rekonstrukci vodárenské věže v ulici Na Výšinách. Kompletní obnovy se dočkal celý památkově chráněný objekt z roku 1888, včetně vnitřních prostor, přístavby a přilehlého areálu. Slavnostní otevření věže se uskuteční ve středu 30. května od 17 hodin a bude pokračovat doprovodným programem během prvních tří týdnu měsíce června. Od září se do vodárenské věže vrátí Dům dětí a mládeže s přidruženými spolky a otevře se také nová třída mateřské školy. „Jsem rád, že se nám podařilo vodárenské věži k jejímu 130. výročí darovat kompletně renovovanou podobu. Těším se, až ji vrátíme do užívání dětem a budou v ní moci vyrůstat další generace,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský. [gallery columns="1" size="full" ids="10630,10631"] Sloužit bude mládeži Komplex bývalé letenské vodárny prošel od svého vzniku v roce 1888 několika přestavbami. Ve své původní podobně se dochovala pouze vodárenská věž, která je od roku 1992 památkově chráněná. V padesátých letech byla na pozemku postavena typizovaná přízemní budova školky. V posledních desetiletích sloužil areál jako centrum mládeže a tuto funkci si ponechá i po své obnově. V přístavbě vznikne nová třída při MŠ Na Výšinách, přiléhající prostory se sálem a objekt věže bude užívat Dům dětí a mládeže Prahy 7. „Po desetiletích nejrůznějšího provozu již vodárenská věž nebyla v dobrém stavu. Naším cílem bylo provést citlivou rekonstrukci, která respektuje charakter památky, specifické prvky původní architektury, požadavky na provoz zařízení pro děti a mládež. Kromě věže a přístavby byl upraven také okolní areál, kde mimo jiné došlo k rekonstrukci původní historické pumpy,“ doplnil místostarosta Prahy 7 Pavel Vyhnánek. [gallery columns="1" size="full" ids="10632,10633"] Opravy trvaly rok a půl Rekonstrukce vodárenské věže podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti začala v listopadu roku 2016. V nejvyšším místě v prostoru, ve kterém se původně nacházela hlavní vodní nádrž, vznikl společenský sál s výsuvnou podlahou a výstavním systémem se světly. Je odsud také přístupný ochoz věže a pozorovací kabina, kde bude umístěn periskop, který nabídne unikátní rozhled po okolí. Periskop je aktuálně ve výrobě a bude osazen v nejbližší době. V úrovni pod sálem, v bytě „prvního topiče“ parního stroje, je zřízena knihovna. Ve zbývajících úrovních věže jsou navrženy prostory kluboven. „Při úpravách byly zachovány všechny vrstvy historie od založení až do současnosti. Nerozlišujeme ani nekategorizujeme jednotlivé části architektury, ale zachováváme je bez rozdílu. Výsledkem je stavba, která společně prezentuje kvalitu uměleckého řemesla a detailů různých období. Naleznete zde vedle sebe fládrované okno z 19. století, dveře z 50., 60., 70. let 20. století. Hliníková okna 21. století, bakelitové, mosazné, ocelové kování. Vše v prostorové koláži architektury tak, jak jí vytvořil čas,“ uvedl autor projektu architekt Petr Hájek. [gallery columns="1" size="full" ids="10634,10635,10636"] Přístavba věže je využita pro potřeby domu dětí a mládeže a mateřské školy. Do každého prostoru je samostatný vstup. Ploché střechy jsou upraveny do podoby terasy a zahrady. Mateřská škola má svou oddělenou zahradu v úrovni přízemí. Součástí této části objektu je  i prostorný multifunkční sál. Stavební úpravy vodárenské věže, přístavby a okolního areálu vyšly přibližně na 62 milionů korun, včetně DPH, z toho 38 milionů korun pokryly dotace EU a Hlavního města Prahy.

Praha konečně vytvoří stálé místo pro Muchovu Slovanskou epopej • Pražští radní v odsouhlasili záměr na rekonstrukci a dostavbu Lapidária na holešovickém Výstavišti. V nově postavené budově bude stálá expozice Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Holešovické Výstaviště v současné době prochází rozsáhlou proměnou a dalším krokem je i kompletní rekonstrukce Lapidária. Společně s rekonstrukcí bude dostavěna nová moderní budova, která splní veškeré požadavky na umístění celé expozice Slovanské epopeje. „Vnímám to jako letitý dluh města, který vůči Alfonsi Muchovi máme. Slovanská epopej je velkolepé dílo a to by mělo mít vlastní a důstojný domov,“ řekla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. [gallery size="full" columns="1" ids="10966"] Již v minulém roce vytipoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy vhodné lokality pro trvalé umístění Slovanské epopeje a jako nejvhodnější označil lokalitu Těšnova, kde by však byla nutná změna územního plánu. Jako druhé a třetí nejvhodnější místo bylo vyhodnoceno právě holešovické Výstaviště. „Výhodou tohoto řešení je, že za dva a půl roku by už Slovanská epopej mohla mít domov, jaký si po celou dobu zaslouží, a my tím navíc podpoříme rozvoj Výstaviště, protože epopej na to místo jistě přiláká velké množství lidí,“ uvedla primátorka. Předpokládaná výše investice je 580 milionů, přičemž v zakázce je zahrnuta jak kompletní rekonstrukce stávající historické budovy, tak stavba nová, která musí splňovat náročné technické požadavky. [gallery size="full" columns="1" ids="10967"] Nový stavební objekt reflektuje svým půdorysným tvarem i hmotou právě zrcadlově umístěnou hmotu objektu akademie výtvarných umění. Novostavba je z urbanistického hlediska doplněním nyní scházející kompoziční hmoty, která kromě doplnění objemového jednoznačně doplňuje i okolní komunikační trasy. Celý záměr ještě musí schválit zastupitelstvo. [gallery size="full" columns="1" ids="10968,10969,10970"] Slovanská epopej je cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, kterým malíř Alfons Mucha shrnul dějiny slovanských národů. Vznikal v letech 1912–1926 v ateliéru na zámku Zbiroh. Mucha jednotlivě dokončované obrazy v průběhu let postupně podmínečně předával městu Praze. Požadoval, aby Praha dílo vystavila na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomuto účelu.

Bolest ze smrti blízkého člověka trvá dlouho. Zmírnit ji může včasná prevence • Každý z nás dluží přírodě svoji smrt, napsal kdysi Sigmund Freud. Jakkoliv se to může zdát nespravedlivé, kruté a nepochopitelné, jednou tento svět nakonec opustíme všichni. Bez výjimky. Lidé paradoxně většinou přijímají svou vlastní smrtelnost mnohem lépe, než odchod blízkých lidí. Jak se tedy se ztrátou blízkého člověka vyrovnat?

Národní zemědělské muzeum se připojuje k letošní Noci vědců • Jak vypadá kůrovec, co trápilo naše lesy před sto lety, jak chutnají potraviny z hmyzu, je nutné bát se lepku? To a mnoho dalšího se dozvědí návštěvníci během páteční Noci vědců 27. září v Národním zemědělském muzeu Praha. Od 17 do 22 hodin zde představí svou práci 14 výzkumných ústavů a institucí z resortu zemědělství. Na děti i dospělé čeká zábavný podvečer plný přednášek, pokusů a ochutnávek.

Detektivky, které inspirovaly skutečné vrahy aneb Když se fikce stane realitou • Detektivky vždy patřily a dodnes patří mezi nejoblíbenější knižní žánry. Není proto divu, že se mnoho z nich stalo předlouhou filmů i televizních seriálů. Člověka až zamrazí při představě, že by se mohly zjevně fiktivní knižní příběhy opravdu stát. Pohled do minulosti ale ukazuje, že některá díla opravdu posloužila jako inspirace ke konkrétním hrůzným činům. Chcete vědět, který příběh zabíjel?

Zemřela Gabriela Vránová. Ikona Vinohradského divadla prohrála boj s nemocí • Po těžké nemoci zemřela v sobotu ráno herečka Gabriela Vránová. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let. Hrála i v mnoha televizních seriálech a inscenacích. Vránová podle zpráv z médií dlouho bojovala s rakovinou tlustého střeva. V loňském roce prodělala operaci, při níž jí lékaři odstranili nádor. Od té doby se snažila znovu nabrat sílu, ale práci odmítala. Gabrielu Vránovou díky jejímu specifickému hlasu znali posluchači zejména z rozhlasových her a pohádek. Neopomenutelná je rovněž její práce v dabingu, za který obdržela Cenu Františka Filipovského. Jejím hlasem mluvily ve filmech třeba Marylin Monroe, Catherine Deneuve, Jeanne Moreau nebo Elizabeth Taylorová. Narodila se na Slovensku do učitelské rodiny. Dětství prožila v Brně, kde v roce 1960 absolvovala JAMU. Jejím prvním působištěm bylo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, odkud po dvou sezonách v roce 1962 přešla do pražského Divadla na Vinohradech. Zde působila až do roku 2016 (s přestávkou mezi roky 2004-2012). Hrála v televizních seriálech F. L. Věk, Sňatky z rozumu nebo Chalupáři. Nezapomenutelnou televizní rolí je psychicky labilní učitelka Hedvika Hajská v seriálu My všichni školou povinní. Objevila se ale i ve filmech Hledá se táta, Poklad byzantského kupce či Jak vytrhnout velrybě stoličku. [youtube]ZskZUteu7-I[/youtube]

Umírající lidé prozradili, čeho ve svém životě nejvíce litují • Smrt je v naší společnosti stále velmi tabuizované téma. Každý z nás má přitom vyměřen určitý čas, který jednoho dne vyprší. Odchod z tohoto světa je tedy naprosto přirozená součást života. Dokud ale ještě nejsme na konci, měli bychom se snažit žít naplno. Na smrtelné posteli už toho příliš nedoženeme.

Čas sice spravedlivě utíká všem stejně, ale ne všichni ho také stejně mají.

Nová pražská čtvrť Bubny-Zátory nabídne bydlení pro 25 tisíc lidí • Budoucnost jednoho z největších pražských brownfieldů je předmětem diskusí již desítky let. Nyní má Praha konečně realistický plán, jak toto 110 hektarové území proměnit v plnohodnotnou čtvrť. Kompletní návrh územní studie, který bude zveřejněn v červenci, vykresluje novou podobu území Bubny-Zátory, do kterého by se mohlo vejít až 25 tisíc obyvatel. Po veřejném projednání a schválení bude studie sloužit jako podklad změny územního plánu. Stavět se může začít do pěti let.

Nové pražské obchodní centrum za měsíc otevírá. Nabídne desítky obchodů • Nově vzniklé nákupní, volnočasové a kancelářské Centrum Stromovka oznámilo, že svůj provoz zahájí ve čtvrtek 21. listopadu. Na celkové ploše 15 700 m² nabídne více než 90 obchodních jednotek, ale také kancelářské prostory a 500 parkovacích míst.

Pražské hřbitovy budou od listopadu zavírat dříve • Veškeré hřbitovy na území hlavního města, o které se stará Správa pražských hřbitovů, budou v období dušiček, tedy do pondělí 2. listopadu, na kdy připadá Památka zesnulých, otevřené do 18:00 hodin. Od 3. listopadu až do konce února pak jen do 17:00 hodin.

Masopust na Letné nabídne průvod masek i tradiční zabijačkové hody • Národní zemědělské muzeum na Letné nabídne v sobotu 25. ledna 2020 hned dvě zajímavé akce pro veřejnost. Tradiční Letenské prase oživí letos nově průvod masek Letenského masopustu. Od 10 do 17 hodin se můžete těšit na ukázky bourání prasete, zabijačkové speciality, divadelní představení, lidové tance či kuchařské a výtvarné workshopy.

Nebožtíkům bez příbuzných a blízkých vypravili důstojný pohřeb • Na hřbitově ve Strojnické ulici se v úterý uskutečnil pohřeb čtyř zemřelých z Prahy 7. Městská část již pátým rokem pořádá důstojné rozloučení s lidmi bez příbuzných či blízkých, kteří by se jinak postarali o jejich pohřeb.

Zemřela zpěvačka Eva Pilarová. Podlehla dlouhé nemoci • Ve věku 80 let zemřela Eva Pilarová. Podlehla dlouhé nemoci. Slavná česká zpěvačka se proslavila v 60. letech na půdě pražského Semaforu. Později nazpívala úspěšné duety s Waldemarem Matuškou. Během sólové dráhy se věnovala se i jazzu.

9. 1. 1868: Sbírka na pomník Boženy Němcové a náhlá smrt obchodníka • Sněhová nadílka komplikuje provoz na dráze, nový pražský purkmistr dostává gratulace ke zvolení a Americký klub dam pořádá sbírku na pomník spisovatelky Boženy Němcové. Prolistuje si s námi Národní listy ze čtvrtka 9. ledna 1868.

1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Průmyslový palác se po letech dočká obnovy. Praha už hledá stavební firmu • Hlavní město vypsalo veřejnou zakázku na stavební firmu, která zrekonstruuje a dostaví Průmyslový palác. Památkově chráněná budova v areálu Výstaviště Praha se dočká celkové rekonstrukce pravého křídla a střední haly. Levé křídlo, které před dvanácti lety kompletně zničil požár, bude obnoveno v původní podobě.

Letenský kryt civilní obrany si můžete prohlédnout online • Národní zemědělské muzeum připravilo virtuální prohlídku krytu civilní obrany, který se nachází pod jeho vlastní budovou na Letné.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár