opar

Polovina lidí s HIV používá jeho léky. Slavný, ale skromný pražský vědec by dnes oslavil narozeniny • Praha 1. září 1936. Právě tehdy se narodil budoucí chemik světového významu a bezpochyby nejslavnější vědec, odkojený Vltavou, profesor Antonín Holý. Vedle Jaroslava Heyrovského (který získal Nobelovu cenu za objev polarografie) a Otto Wichterleho (vynálezce kontaktních čoček a silonu) je profesor Antonín Holý bezpochyby jedním z nejznámějších českých vědců. Právě díky němu dali Češi světu nejvíce léků na HIV/AIDS, ale i na opary, neštovice nebo žloutenku. Skromný vědec, díky jehož patentům se Ústav organické chemie a biochemie v Praze stal špičkovým světovým pracovištěm, vystudoval Gymnázium v Karlíně a pražskou Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se spoluautorem 768 vědeckých publikací a do důchodu odešel až v 75 letech. Zpočátku své kariéry se potýkal s nepochopením výrobců léků v ČSSR i v bývalém socialistickém bloku, neboť výzkum a vývoj antivirotik, na který se celou vědeckou dráhu zaměřoval, byl velmi nákladný. V roce 1976 se mu podařilo navázat spolupráci s výzkumným týmem profesora De Clerqua v belgické Lovani a od roku 1990 jejich patenty odkoupila americká firma Gilead Sciences. Z malé firmy o patnácti zaměstnancích se během let stala přední světová farmaceutická firma, která dnes pražskému ústavu, díky profesoru Holému, posílá 2 miliardy korun ročně a od roku 2006 spolufinancuje i společné výzkumné centrum roční částkou 1,1 milionu dolarů. Byl to právě pražský rodák, profesor Holý, který stojí za celou řadou moderních léků na léčbu AIDS a v průběhu svého výzkumu se stal držitelem 60 světových patentů. Jeho prvním „světovým“ lékem byl ale Vistide, schválený v roce 1996, který působí proti pravým neštovicím a pásovému oparu. Následoval lék proti žloutence typu B a poté již řada antivirotik právě na léčbu HIV/AIDS. Léky profesora Holého dnes na světě užívá více než polovina nakažených HIV. Smutnou shodou náhod je, že přesně v den jeho úmrtí, 16. července, 2012, byl ve Spojených státech schválen jeho převratný lék Truvada jako první lék na světě, určený k prevenci nákazy virem HIV.

Antonín Holý v laboratoři.

Nepřehlédněte

Podivná hra mozku. Zlé sny mají nejspíš svůj speciální účel • Snad každý člověk v noci čas od času zažívá děsivé sny a noční můry. Vědcům se dlouho nedařilo spolehlivě odpovědět na otázku, proč nás mozek v čase spánku, kdy bychom v klidu měli odpočívat a nabírat síly na další den, takto nepříjemně trápí. Teď se ale zdá, že už možná konečně máme klíč k rozluštění celé záhady.

O krok blíže revoluci. Vůně a pachy bude možné posílat na dálku • Blíží se další technologická revoluce, která může zásadně ovlivnit nejrůznější oblasti našeho každodenního života. Vědci pracují na systému, který by umožnil jednoduché odesílání vůní a pachů prostřednictvím internetu.

Nejbezpečnější místa v letadle. Kde máte větší šanci na přežití při havárii? • Otázka, která nedá spát nikomu, kdo alespoň jednou v životě letěl letadlem. Které sedadlo v letounu je nejbezpečnější v případě, že dojde k havárii?

Míra IQ ovlivňuje, zda vstoupíte do manželství. U každého pohlaví ale jinak • Vysoká inteligence je všeobecně společností vnímána jako pozitivní a obdivuhodná. Psychologové však už několik desítek let upozorňují na fakt, že jedinci obdaření geniálním mozkem mohou mít zároveň i určité osobnostní limity.

Zásadní objev českých vědců může pomoci s léčbou spánkových a duševních poruch • Čeští vědci mají na svém kontě další úspěch. Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) v Praze pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Přispěli tak k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění těchto biorytmů působit.

Sňatek v brzkém věku může být rizikový • Většina malých dívek často sní o tom, jak bude vypadat jejich svatební den. Část z nich se přitom na tuto životní událost těší tak moc, že do manželství bezhlavě vstoupí už kolem 20. roku života. Podle vědců to ale v některých případech může být chyba.

Dopřejte si kvalitní spánek. Stačí dodržovat správné zásady a ráno budete jako znovuzrození • Potíže se spánkem trápí přes 40 % populace. Řada lidí nemůže vůbec usnout, během noci se často budí a nespí dostatečně tvrdě. Pro mnohé je v takové situaci nejjednodušším řešením vzít si prášek proti nespavosti. Odborníci ale varují, že to není ideální cesta. Na lécích totiž může vzniknout silná závislost. Co tedy dělat, abyste se dobře vyspali?

Kvalita spánku se výrazně podepisuje i na kvalitě života.

Časovaná bomba HIV viru tiká v Česku. Nákaza se šíří i mezi heterosexuály. Příznaky nejdřív nemusíte poznat • Nemoc, kterou zpočátku nerozeznáte od běžné chřipky, ale nakonec vám může způsobit krutou smrt v bolestech. Počty nakažených v Česku (a zejména v Praze) stále rostou. Otázka je, jak moc rychle. Kdy se tento trend konečně zastaví?

Vydrželi týden bez spánku. Ke konci experimentu se chovali zvláštně • Spánek fascinuje lidstvo už od nepaměti. Ani současná věda ho ještě stále nemá důkladně zmapovaný. Jisté ale je, že o něm víme víc, než naši předci v 19. století. Přečtěte si o zvláštním experimentu, který byl proveden v USA v roce 1891.

Národní zemědělské muzeum se připojuje k letošní Noci vědců • Jak vypadá kůrovec, co trápilo naše lesy před sto lety, jak chutnají potraviny z hmyzu, je nutné bát se lepku? To a mnoho dalšího se dozvědí návštěvníci během páteční Noci vědců 27. září v Národním zemědělském muzeu Praha. Od 17 do 22 hodin zde představí svou práci 14 výzkumných ústavů a institucí z resortu zemědělství. Na děti i dospělé čeká zábavný podvečer plný přednášek, pokusů a ochutnávek.

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Světem obchází strach z rakovinotvorných snídaňových cereálií • Bez snídaňových cereálií si neumí svůj start do nového dne představit početná skupina lidí na celém světě. Odborníci se ale v poslední době přou o jejich vlivu na lidské zdraví. Podle některých studií totiž obsahují řadu herbicidů, které mohou být rakovinotvorné. Co tedy vlastně doopravdy snídáme?

Snidaňové cereálie jsou populární po celém světě.

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod • Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází.

Prodlužte život svým blízkým. Nestojí to vůbec nic • Mezilidské vztahy bývají různorodé, ale pouto, které vzniká mezi rodiči a dětmi, je jedinečné. Zatímco v dětství jsme nejšťastnější v blízkosti rodičů, v pozdním stáří se cítíme nejbezpečněji po boku našich potomků.

Rozvod rodičů poznamená člověka celoživotně, potvrdila studie • Životy dětí z rozvedených rodin se značně liší od těch, jejichž rodiče stále žijí spolu. Zdaleka přitom nejde jen o praktickou stránku věci, jako je například oddělené trávení času s každým rodičem zvlášť. Nová vědecká studie potvrdila, že následky rozvodu si děti přenáší i do dospělosti a do svých vztahů.

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

VŠCHT prohloubí spolupráci s tchajwanskými univerzitami • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má nové zahraniční partnery. Během cesty na Tchaj-wan, které se zúčastnil v uplynulém týdnu jako člen oficiální české delegace, podepsal rektor VŠCHT Pavel Matějka tři memoranda o spolupráci a vzájemné výměně studentů s National Tsing Hua University (168. místo v QS Global World Ranking 2021), National Taipei University of Technology (488. místo) a nejstarší soukromou Tunghai University.

Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.

Poznat narcise můžete na první pohled. Prozradí ho obočí • Miloš Zeman, Donald Trump, Marilyn Monroe, Leonid Brežněv, Simon Cowell nebo Madonna. Všechny zmíněné osobnosti spojuje jeden společný rys – husté nebo výrazné obočí. Kanadští psychologové prokázali, že tito lidé mohou mnohem častěji trpět narcistickou poruchou osobnosti.