péče o novorozence

Nepřehlédněte

Dialýza ve Střešovicích pomáhá pacientům již od roku 1972 • Střešovické dialyzační středisko slaví v letošním roce desáté výročí pod hlavičkou celosvětové sítě středisek Fresenius NephroCare. Navštěvuje jej pravidelně více než 30 pacientů a každý měsíc zde provedou až 400 hemodialyzačních výkonů. Pacienti s onemocněním a selháním ledvin se zde léčí již od roku 1972, kdy zde byla provedena první dialýza a jelikož bylo středisko součástí vojenské nemocnice, velmi brzy byla vyzkoušena i první polní dialýza a dialýza provedená v dopravním prostředku. Dialyzační středisko naleznete v pavilonu A8 Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze 6 a nejprve bylo součástí III. Interního oddělení ÚVN, později pak Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN. V roce 2008 bylo pracoviště převzato stávajícím provozovatelem, společností Fresenius Medical Care, a zařadilo se tak do mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare. Středisko disponuje celkovou kapacitou 10 lůžek a je vybaveno nejmodernějšími dialyzačními monitory, které umožňují pokročilou a bezpečnou léčbu tzv. HighVolumeHDF (vysokoobjemovou hemodiafiltraci). Na středisku se provádí očišťování krve jak pacientům chronicky dialýzovaným, tak i akutním pacientům hospitalizovaným v ÚVN. Je zde vybudována moderní úpravna vody, která připravuje ultračistou vodu pro dialýzu. Pacienti mají také k dispozici klinickou psycholožku, sociální pracovnici a nutriční specialistky.

Lékaři v Motole provedli unikátní operaci srdce, poprvé v Česku • Lepší dlouhodobá prognóza, menší lékové zatížení, větší léčebný efekt. To vše s sebou přináší nový chirurgický postup, který byl poprvé provedený u pacienta se srdeční vadou na Klinice kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a FN Motol.

Operační výkon trvá cca 3-4 hodiny.

Ambulantní lékaři v Praze údajně nedodržují ordinační dobu • V hlavním městě se stále častěji vyskytují problémy s dodržováním ordinační doby lékařů v ambulantní sféře. Proto bylo dohodnuto, že v období kolem velikonočních svátků udělá Všeobecná zdravotní pojišťovna vše pro zajištění maximalizace dostupnosti ambulantních služeb ve svých smluvních zařízeních. Ty budou zajišťovat akutní ambulantní služby v době řádné ordinační doby. Lékaři, kteří budou chtít čerpat v tomto období dovolenou, budou pacienty informovat, na kterou blízkou ambulantní ordinaci se mohou obrátit, a nebudou odkazovat pacienty do nejbližších nemocnic. „Spolu s VZP předpokládáme, že tato opatření zlepší situaci v dodržování ordinačních hodin ambulantních lékařů na území hlavního města, přispějí ke zlepšení provozních podmínek pražských lůžkových zařízení a povedou k větší spokojenosti pražských občanů ve vztahu k dostupnosti zdravotní péče,” uvedl předkladatel návrhu, radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví a bydlení Radek Lacko. [related-post id="7583"] K nedodržování ordinančních hodin dochází častěji v období kolem svátků a v pátečních odpoledních hodinách, kdy ambulantní lékaři nejsou v ordinacích a pouze informují pacienty o možnosti využít lékařské pohotovostní služby nebo je nasměrují do nejbližší nemocnice, aniž by nemocnici předem informovali. [related-post id="4255"] V lůžkových zařízeních se pak kvůli tomu hromadí pacienti s banálními zdravotními problémy, musejí na ošetření neúměrně dlouho čekat a zdravotníci v lůžkových zařízeních jsou neadekvátně zatěžováni ošetřováním pacientů, kteří by správně měli být ošetřeni v ambulancích.

V Motole se narodila čtyřčata. Rodiče čeká pořádný zápřah • V pondělí 11. června se ve FN Motol manželům Josefovi a Heleně narodila čtyřčata - Anežka (1400 g), Monika (1530 g), Klára (1450 g), a Ondřej (1660 g). „Rozhodnutí, kterou porodnici zvolit, nebylo vůbec těžké. Ve FN Motol jsme chtěli rodit nejen pro to, že tady přišel na svět už náš prvorozený syn Vojta a znali jsme skvělý přístup lékařů a sestřiček, ale i z toho důvodu, že pokud by došlo k nějakým nenadálým komplikacím, má motolská nemocnice tzv. vše pod jednou střechou a bylo by o naše děti určitě výborně postaráno,“ říká tatínek Josef. Celý porod proběhl bez komplikací, maminka i všechny čtyři děti jsou v pořádku. V péči zdravotníků zůstanou pravděpodobně ještě několik týdnů. Republiková rarita Podle statistik se jedná o dvaadvacátá čtyřčata od roku 1950 a první za posledních 15 let. V roce 1974 byly zaznamenány celkem čtyři takové porody. Po dvou čtyřčatech se narodilo v letech 1959, 1987 a 2001. Od roku 2013 má Česko také svá první paterčata. [gallery size="full" columns="1" ids="11081,11082,11083,11084"]

Světová zdravotnická organizace varuje před vlivem obrazovek na děti • Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala doporučení týkající se denního režimu u dětí mladších pěti let. Jde o vůbec první takové doporučení, které WHO oficiálně publikovala. Doporučení obsahují například radu, aby v prvních dvou letech života dítě nevysedávalo před televizní obrazovkou či nehrálo počítačové hry, v dalších třech letech by dle názoru WHO takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. WHO naopak vyzdvihuje význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších.

Praha koupila plicní ventilátory. Sloužit budou v Nemocnici Na Františku • Hlavní město Praha zakoupilo tři kusy plicních ventilátorů v hodnotě přes jeden milion korun. Zapůjčilo je Nemocnici Na Františku, která přístroje využije při péči o pacienty ve vážném zdravotním stavu.

Za problémy s dýcháním může i stres. Odhalte příznaky dřív, než bude pozdě • Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít nejrůznější příčiny. Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Stres může zabíjet.

Nemocné ledviny má každý desátý. Poznat příznaky bývá obtížné • Ledviny jsou mimořádně důležitý orgán. Jejich význam připomíná i každoroční Světový den ledvin, který se letos konal 11. března. Kampaň upozorňuje na alarmující skutečnost – přibližně 10 až 15 procent populace trpí nějakou formou onemocnění ledvin.

Pozitronová tomografie slaví výročí. Unikátní metodu provedli lékaři v Česku poprvé před 20 lety • Přesně před 20 lety, 25. srpna 1999, provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí PET neboli pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Tím, že se osvědčilo v klinické praxi, otevřelo cestu pro další rozšiřování PET technologie do zdravotnických zařízení u nás i v zahraničí.

Češi zaplatí za léky průměrně 2,5 tisíce korun ročně • Výdaje na zdravotní péči v roce 2017 dosáhly v České republice 387,4 miliardy korun. Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 7,1 %, tedy o 25,8 miliard korun. Jen za léky bylo vydáno 82,9 miliard korun, 21,4 % veškerých výdajů na zdravotní péči. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Nejoblíbenější dětská jména se nemění, přibývají ale nová neobvyklá • Češi dávají svým potomkům nejčastěji tradiční jména. Mezi dětmi narozenými v lednu letošního roku bylo opět nejvíce Jakubů a Elišek. Statistici ale zaznamenali i několik neobvyklých jmen. Křestní jména dětí narozených v lednu sleduje Český statistický úřad od roku 1999. „Nejoblíbenějšími dívčími jmény byly letos v lednu Eliška, Anna a Sofie. U chlapců to byl Jakub, Jan a Adam. Sofie i Adam jsou v první trojici poprvé v historii sledování,“ hodnotí letošní výsledky Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Na prvních třech místech se u chlapců od ledna 1999 vystřídalo pět různých jmen, u dívek to bylo deset. Například Tereza skončila letos pátá, nejhůř v historii sledování, Tomáš se podruhé za sebou nevešel na jedno z prvních třech míst. Kromě celkového vítězství bylo jméno Jakub nejoblíbenější i v krajích, a to v jedenácti z nich včetně Prahy. V Ústeckém a Jihočeském kraji zvítězil Jan, ve Zlínském Matyáš. V celkovém pořadí desátý Dominik byl v Karlovarském kraji první společně s Jakubem. U děvčat se na první místa dostalo šest různých jmen. Nejčastěji Eliška a Anna. Celkově šestá Karolína vyhrála v Karlovarském kraji, osmá Viktorie v Pardubickém. Ve Zlínském kraji vyhrála Kristýna, která v rámci celé ČR skončila na 10. místě. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13708"] „V lednu jsme zaznamenali i několik zajímavých a neobvyklých jmen. U chlapců například Albín, Gaston, Mikeš, Kaitonebo Ragnar. Z dívčích jmen bych uvedl Andělínu, Caitlín, Lujzu, Sibylu nebo Lily Hope,“ doplnil Tomáš Chrámecký z oddělení vnější komunikace ČSÚ. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13710,13713"] Mezi otci bylo nejvíc Janů, Petrů a Martinů. Matky se nejčastěji jmenovaly Lucie, Jana a Petra. Nejvíce párů, kterým se v lednu narodil potomek, byl Petr s Lucií. Ze statistik vyplývá, že dědění je výrazně častější u chlapců. Celkově má zděděné jméno 17,0 % synů a pouze 4,1 % dcer. U dívek jsou rodiče zase kreativnější. Od ledna 1999 se v první dvacítce nejoblíbenějších jmen vystřídalo 35 různých dívčích a 28 chlapeckých jmen.

Zdraví stojí Čechy stále více. Výdaje za léky stouply meziročně o 8 procent • Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

V Motole provedli mimořádně náročnou transplantaci plic • Nejsložitější transplantace plic proběhla ve Fakultní nemocnici v Motole vloni v červnu. Tehdy se pro šestatřicetiletou pacientku, která byla už více než 6 měsíců hospitalizovaná ve VFN kvůli těžké plicní hypertenzi, objevily vhodné dárcovské plíce.

Lékaři v Motole poprvé využili 3D mikroskop při operaci vestibulárního schwannonu • Sedmdesátiletou pacientku operovali lékaři na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. Jednalo se o náročnou operaci vestibulárního schwannonu, pro niž lékaři poprvé v České republice využili digitální mikroskop s trojrozměrným zobrazením.

Pražská záchranka bude mít dvě nová výjezdní stanoviště • Síť výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (ZZS HMP) se rozroste. Zástupci Prahy se dohodli s vedením pražské záchranky a řediteli Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi a Nemocnice Na Františku na zřízení dvou výjezdových stanovišť v prostorách těchto nemocnic.

Pozor na spolknuté předměty. Baterie a magnety mohou být pro děti smrtelně nebezpečné • Spolknutí drobného předmětu dítětem je noční můra snad každého rodiče. Podle zkušeností lékařů jsou to nejčastěji mince, drobné součásti hraček a bohužel také lithiové baterie a magnety. Spolknutý cizí předmět může být pro dítě smrtelně nebezpečný, zvláště pokud dítě spolkne knoflíkovou lithiovou baterii, dva a více magnetů současně, nebo magnet a jiný kovový předmět.

Co bude s Nemocnicí Na Františku? Magistrát chce zastavit privatizaci • Rada hl. m. Prahy na svém úterním zasedání souhlasila se záměrem převzít správu, provoz a budoucí fungování Nemocnice Na Františku od městské části Praha 1. Současně pověřila radní pro oblast zdravotnictví a majetku, aby zahájili s městskou částí Praha 1 jednání.

Bude Nemocnici Na Františku provozovat soukromá firma?

Noční můra na operačním sále. Co zažívá člověk, který se probudí uprostřed operace • Procitnutí z narkózy během operačního zákroku děsí nejednoho pacienta. Šance, že se něco takového stane právě vám, přitom není vůbec malá. Ve Velké Británii před několika lety proběhla rozsáhlá studie, která zjišťovala, kolik lidí se předčasně probere z narkózy přímo na operačním sále. Odborníci zkoumali záznamy ze tří milionů operací. A výsledek byl děsivý. Tato hrůzostrašná situace nastane v přibližně v jednom z devatenácti tisíc případů. Naprostá většina lidí se naštěstí probere buď chvíli po usnutí, kdy ještě operace ani pořádně nezačala, nebo v jejím úplném závěru. Ti, kteří ale procitli uprostřed operačního výkonu, popisují své zážitky jako neskutečné peklo. Mozek je zcela při vědomí, ale zbytek těla je paralyzován narkotiky, takže není možné se pohnout nebo křičet. Pacienti cítí buď neskutečnou bolest v operované oblasti, nebo velmi nepříjemný pocit tlaku. Člověk se prý připadá, jako by byl pohřbený ve vlastním těle. U někoho může taková zkušenost zanechat nejrůznější traumatické následky na celý život. Nepředstavitelná muka Asi nejznámější je případ Američanky Carol Weihrer, která před lety podstupovala operaci vynětí oka. Hrůzostrašný zážitek popsala ve své knize Oběti anestezie: „Na vytáhnutí oka z důlku je potřeba velká síla. Cítila jsem opravdu velmi silný a nepříjemný tah. Byl to nejotřesnější zážitek mého života, je to tak hrozné jako znásilnění nebo únos, při kterém nemůžete dělat vůbec nic. Ani utéct, ani křičet.“ Příčinou náhlého probuzení z narkózy nejčastěji bývá buď špatná kombinace léků, nebo fakt, že tělo reaguje na uspávací látky odlišně, než je tomu u většiny ostatních lidí. V dnešní době se již podobným případům dá předejít. Některé nemocnice jsou vybaveny přístrojem, který monitoruje mozkovou aktivitu během operace. Všude jinde navíc lékaři během operace hlídají činnost srdce, hladinu oxidu uhličitého i další aspekty, které signalizují probouzení pacienta. Některé léky však stresové odezvy těla potlačují, a tak se čas od času někdo bohužel skutečně probudí.

Pod falešnou identitou oklamal dvě nemocnice i přítelkyni. Hrozí mu osm let vězení • Kriminalisté čtvrtého policejního obvodu pátrají po totožnosti muže, kterému byl na cizí kartu pojištěnce voperován v nemocnici v Praze 4 kardiostimulátor. Zdravotní pojišťovně tím vznikla škoda ve výši tři čtvrtě milionu korun. Muže nejdříve ošetřovali v druhé polovině roku 2012 v nemocnici v Kolíně. Následně byl převezen do nemocnice v Praze 4, kde podstoupil dvojnásobnou hospitalizaci a voperování kardiostimulátoru. Poté se muž dostavil ještě několik kontrol. Na poslední, která měla být v květnu 2017, už ale nepřišel. Policisté řeší případ od srpna 2017. Zatím se jim podařilo získat fotografii hledaného a dopátrali se i jeho bývalé přítelkyně, se kterou žil asi tři roky. Jak se později zjistilo, i jí o své pravé totožnosti lhal. Muž tehdy vystupoval pod jménem Daniel Aubrecht. V souvislosti s vyšetřováním už byly zahájeny úkony trestního řízení pro trestný čin podvod, za což hrozí až osm let odnětí svobody. Pokud muže na fotografii poznáváte, nebo máte informace místě jeho pobytu, ozvěte se na linku 158. [related-post id="10187"]

Praha vyzkouší telemedicínu. Lékaři budou monitorovat životní funkce pacientů na dálku • Přivolání pomoci skrze SOS tlačítko, dálkový monitoring tělesných funkcí a zejména nastavení komunikace mezi pacienty, dispečinkem a lékaři. To umožní nový systém komplexní komunitní podpory asistovaného života eHealth, který bude Praha rok testovat na skupině vybraných klientů. Projekt zajišťuje pro hlavní město Operátor ICT v rámci koncepce Smart Prague, která zavádí technologické inovace do metropole. „Vidíme pozitivní výsledky komerčních služeb na trhu s tísňovou péčí, které využívají možnosti pokročilých technologií, jež dokážou zachraňovat životy v krizových situacích, kdy je senior doma sám. Nicméně tyto služby jsou stále v začátcích a mají jen stovky či jednotky tisíců klientů, přičemž Praha má rychle stárnoucí obyvatelstvo. Naším projektem chceme zkusit propojit existující poskytovatele s možnostmi integrovaného záchranného systému, umožnit jim využít maximální technické možnosti tísňové péče pro zlepšení jejich služeb a spolu s lékaři a univerzitami dát městu metodické podklady pro rozhodnutí, jakou roli by mohlo město v tomto systému hrát tak, aby Pražané v budoucnu mohli využít služby vzdálené péče s garancí města,“ uvedla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. Jak to funguje? SOS tlačítko umožní klientům v krizové situaci, aby si v případě nutnosti přivolali díky propojení na dispečink tísňové péče pomoc. Projekt počítá také s využitím technologie telemedicíny, díky které budou vzdáleně monitorovány životní funkce klientů. Bude možné monitorovat například hladinu cukru v krvi, tlak a další tělesné funkce. „Kromě samotných seniorů a osob se zdravotními problémy bude projekt užitečný i pro další cílové skupiny. Rodinní příslušníci se nebudou muset strachovat, protože budou vědět, že jejich příbuzný je pod neustálým dohledem. Například když dlouho nikdo SOS tlačítko nepřemístí, bude dispečink kontrolovat, zda je pacient v pořádku. Další důležitou skupinou zapojenou do projektu jsou doktoři, kteří díky tomuto systému budou mít k dispozici nové informace o stavu pacienta,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel divize Smart Prague Operátora ICT. [related-post id="9081"] Projekt poběží ve dvou fázích Nejprve bude nutné za konzultace s lékaři vybrat více než sto vhodných klientů, dále bude navázána spolupráce s dvěma dispečinky agentur tísňové péče a vybuduje se integrační platforma, kde se budou data o pacientech analyzovat a sdílet s nemocnicemi. Od září 2018 pak bude projekt spuštěn v pilotním režimu pro vybranou skupinu klientů. Po roce dojde k jeho vyhodnocení. Na projektu spolupracuje řada odborníků. Technické řešení informační platformy bylo konzultováno s experty z UCEEB Českého vysokého učení technického, na studii proveditelnosti spolupracovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Se samotným nastavením celého systému radí lékaři. Spolupracuje také Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který sdílí zkušenosti z projektu Triangulum, na nějž projekt eHealth navazuje. V rámci pilotního projektu vznikne také expertní skupina, ve které zasednou všechny zainteresované strany, aby vyhodnotily fungování projektu.