péče o novorozence

Nepřehlédněte

Krištof Kintera se přesunul z Rudolfina do motolské nemocnice • Část úspěšné expozice Krištofa Kintery se z Galerie Rudolfinum přesunula do FN Motol. Jeden z nejvýraznějších exponátů podzimní výstavy Nervous Trees - “BASIC ATOMIC” je nyní umístěn na prostranství před budovou ředitelství a veřejnost si ho bude moci prohlédnout až do září.

Za problémy s dýcháním může i stres. Odhalte příznaky dřív, než bude pozdě • Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít nejrůznější příčiny. Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Stres může zabíjet.

Praha schválila vlastní strategii očkování proti koronaviru • Pražští radní dnes schválili vlastní očkovací strategii. Ta má pomoci aplikovat celostátní metodiku na specifickou situaci v Praze, ale také umožnit hlavnímu městu lépe zvládat nejistoty a změny, které kolem očkování panují.

Lékaři v Motole provedli unikátní operaci srdce, poprvé v Česku • Lepší dlouhodobá prognóza, menší lékové zatížení, větší léčebný efekt. To vše s sebou přináší nový chirurgický postup, který byl poprvé provedený u pacienta se srdeční vadou na Klinice kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a FN Motol.

Operační výkon trvá cca 3-4 hodiny.

Světová zdravotnická organizace varuje před vlivem obrazovek na děti • Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala doporučení týkající se denního režimu u dětí mladších pěti let. Jde o vůbec první takové doporučení, které WHO oficiálně publikovala. Doporučení obsahují například radu, aby v prvních dvou letech života dítě nevysedávalo před televizní obrazovkou či nehrálo počítačové hry, v dalších třech letech by dle názoru WHO takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. WHO naopak vyzdvihuje význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších.

Pozor na spolknuté předměty. Baterie a magnety mohou být pro děti smrtelně nebezpečné • Spolknutí drobného předmětu dítětem je noční můra snad každého rodiče. Podle zkušeností lékařů jsou to nejčastěji mince, drobné součásti hraček a bohužel také lithiové baterie a magnety. Spolknutý cizí předmět může být pro dítě smrtelně nebezpečný, zvláště pokud dítě spolkne knoflíkovou lithiovou baterii, dva a více magnetů současně, nebo magnet a jiný kovový předmět.

Pozitronová tomografie slaví výročí. Unikátní metodu provedli lékaři v Česku poprvé před 20 lety • Přesně před 20 lety, 25. srpna 1999, provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí PET neboli pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Tím, že se osvědčilo v klinické praxi, otevřelo cestu pro další rozšiřování PET technologie do zdravotnických zařízení u nás i v zahraničí.

V Motole provedli mimořádně náročnou transplantaci plic • Nejsložitější transplantace plic proběhla ve Fakultní nemocnici v Motole vloni v červnu. Tehdy se pro šestatřicetiletou pacientku, která byla už více než 6 měsíců hospitalizovaná ve VFN kvůli těžké plicní hypertenzi, objevily vhodné dárcovské plíce.

Jean Reno poslal povzbudivá slova českým zdravotníkům • Slavný francouzský herec Jean Reno zaslal prostřednictvím sociálních sítí pozdrav všem zaměstnancům i pacientům pražské Nemocnice Na Homolce. Video zveřejnila nemocnice v pondělí a okamžitě se stalo hitem. Hvězda francouzského filmu v něm dodává odvahu zdravotníkům a pacientům.

Nemocnice Na Františku přejde pod správu pražského magistrátu • Hlavní město převezme od MČ Prahy 1 provoz Nemocnice Na Františku. Radnici městské části zůstane budova a pozemek. Podle starosty Prahy 1 Pavla Čižinského změna zřizovatele umožní rozvoj zdravotní péče v Praze. Dohoda navazuje na rozhodnutí pražských zastupitelů z ledna 2018.

Praha koupila plicní ventilátory. Sloužit budou v Nemocnici Na Františku • Hlavní město Praha zakoupilo tři kusy plicních ventilátorů v hodnotě přes jeden milion korun. Zapůjčilo je Nemocnici Na Františku, která přístroje využije při péči o pacienty ve vážném zdravotním stavu.

Češi zaplatí za léky průměrně 2,5 tisíce korun ročně • Výdaje na zdravotní péči v roce 2017 dosáhly v České republice 387,4 miliardy korun. Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 7,1 %, tedy o 25,8 miliard korun. Jen za léky bylo vydáno 82,9 miliard korun, 21,4 % veškerých výdajů na zdravotní péči. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Tchaj-wan daroval Česku 25 ventilátorů. Sloužit budou v pražských nemocnicích • Česko obdrželo od Tchaj-wanu darem celkem pětadvacet plicních ventilátorů. Devět z nich je určeno výhradně pražským nemocnicím. Další tři poputují do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a dále vždy po třech kusech do FN Motol a Nemocnice Na Bulovce.

Přibývá dětí s cukrovkou. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil • Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu, jehož léčba je možná za pomocí inzulínu. Jen ve FN Motol byla od začátku roku cukrovka zjištěna u 30 pacientů. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z možných hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. V současné době existují nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s běžnými infekty, může selhat ve své hlavní roli rozpoznávání mezi vlastním a cizím a způsobit následně některé z autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes 1. typu. „Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů. [related-post id="11244"] Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní. „Dochází k tomu, že krevní cukr často kolísá bez zjevných příčin a rodiče dětí musí reagovat na okamžitou situaci přidáním dávky inzulínu v případě vzestupu, nebo naopak dodáním rychlých cukrů při rychlém poklesu glykémie. Proto byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i 15x denně, což pro celou rodinu představovalo významnou zátěž organizační i psychickou,“ říká profesor Šumník. Tuto situaci se lékařům daří postupně účinně zlepšovat. Díky technologickému pokroku i částečné úhradě zdravotních pojišťoven se stále více v léčbě diabetu 1. typu uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Jde o malé přístroje, které měří koncentraci glukózy v těle pomocí senzoru zavedeného podkožně, a které pravidelně informují své nositele o aktuálních hodnotách. Údaje je možné přenést přes mobilní telefon k rodičům, kteří jsou informováni o aktuálním vývoji a mohou v případě potřeby včas zasáhnout. Systém má v sobě také zabudované alarmy, které dítě s diabetem upozorní, že se jeho krevní cukr dostává mimo doporučené rozmezí. Pokud je senzor navíc spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu. [related-post id="11202"] Přesná klíčová data o léčbě českých diabetických dětí poskytuje národní registr dětského diabetu ČENDA, který byl spuštěn v roce 2013. Z jeho dat vyplývá, že za posledních 5 let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než 30 %. Klíčové parametry získané z registru ČENDA ukazují vynikající kvalitu péče a kontrolu diabetu zcela srovnatelnou s nejlepšími světovými centry. Nikoli náhodou bylo absolutně nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2017, kdy se do praxe začaly zavádět kontinuální monitory glykémie. Na základě analýz je tak nezpochybnitelné, že tato nová technologie má na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze 40 % českých dětí s diabetem 1. typu, z nichž přibližně 15 % ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo zcela zásadní, skokové. To ukazuje na velký potenciál této metody při dalším zlepšování prognózy dětí s diabetem 1. typu.

Co bude s Nemocnicí Na Františku? Magistrát chce zastavit privatizaci • Rada hl. m. Prahy na svém úterním zasedání souhlasila se záměrem převzít správu, provoz a budoucí fungování Nemocnice Na Františku od městské části Praha 1. Současně pověřila radní pro oblast zdravotnictví a majetku, aby zahájili s městskou částí Praha 1 jednání.

Bude Nemocnici Na Františku provozovat soukromá firma?

Noční můra na operačním sále. Co zažívá člověk, který se probudí uprostřed operace • Procitnutí z narkózy během operačního zákroku děsí nejednoho pacienta. Šance, že se něco takového stane právě vám, přitom není vůbec malá. Ve Velké Británii před několika lety proběhla rozsáhlá studie, která zjišťovala, kolik lidí se předčasně probere z narkózy přímo na operačním sále. Odborníci zkoumali záznamy ze tří milionů operací. A výsledek byl děsivý. Tato hrůzostrašná situace nastane v přibližně v jednom z devatenácti tisíc případů. Naprostá většina lidí se naštěstí probere buď chvíli po usnutí, kdy ještě operace ani pořádně nezačala, nebo v jejím úplném závěru. Ti, kteří ale procitli uprostřed operačního výkonu, popisují své zážitky jako neskutečné peklo. Mozek je zcela při vědomí, ale zbytek těla je paralyzován narkotiky, takže není možné se pohnout nebo křičet. Pacienti cítí buď neskutečnou bolest v operované oblasti, nebo velmi nepříjemný pocit tlaku. Člověk se prý připadá, jako by byl pohřbený ve vlastním těle. U někoho může taková zkušenost zanechat nejrůznější traumatické následky na celý život. Nepředstavitelná muka Asi nejznámější je případ Američanky Carol Weihrer, která před lety podstupovala operaci vynětí oka. Hrůzostrašný zážitek popsala ve své knize Oběti anestezie: „Na vytáhnutí oka z důlku je potřeba velká síla. Cítila jsem opravdu velmi silný a nepříjemný tah. Byl to nejotřesnější zážitek mého života, je to tak hrozné jako znásilnění nebo únos, při kterém nemůžete dělat vůbec nic. Ani utéct, ani křičet.“ Příčinou náhlého probuzení z narkózy nejčastěji bývá buď špatná kombinace léků, nebo fakt, že tělo reaguje na uspávací látky odlišně, než je tomu u většiny ostatních lidí. V dnešní době se již podobným případům dá předejít. Některé nemocnice jsou vybaveny přístrojem, který monitoruje mozkovou aktivitu během operace. Všude jinde navíc lékaři během operace hlídají činnost srdce, hladinu oxidu uhličitého i další aspekty, které signalizují probouzení pacienta. Některé léky však stresové odezvy těla potlačují, a tak se čas od času někdo bohužel skutečně probudí.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Rakovina sítnice postihuje nejmenší děti. Lékaři z Motola zkusili revoluční léčbu • Zcela nový způsob aplikace cytostatika poprvé v ČR použili lékaři FN Motol při léčbě 3leté Elenky s nádorovým onemocněním sítnice. Jedná se o přímou injekční aplikaci cytostatik do oka pacienta, která umožňuje docílit ve sklivci dostatečné koncentrace léku a zvyšuje tak pravděpodobnost úspěšného vyléčení. Dosud byla tato metoda dostupná pouze v několika zahraničních centrech a nyní se dostává i k českým pacientům.

Počet nakažených virózou a chřipkou v Praze roste, o epidemii ale ještě nejde • V Praze postupně narůstá počet nemocných akutními respiračními infekcemi (ARI). Nemocnost se zvyšovala i v průběhu druhého kalendářního týdne roku 2018, tj. v období od 8. do 14. ledna. Tento vývoj však byl Hygienickou stanicí hlavního města Prahy očekáván.

Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup.

Nemocnice Na Homolce si připisuje světové prvenství v počtu operací provedených gama nožem • Lékaři z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie pražské Nemocnice Na Homolce provedli již dvacet tisíc zákroků gama nožem. Toto číslo nikde jinde na světě žádný tým lékařů pracujících jen s jedním gama nožem zatím nepřekonal. Český gama nůž je tak jednoznačně nejvytíženějším zařízením svého druhu v globálním měřítku.

Leksellův gama nůž.