pedikúra

Nepřehlédněte

Limit počtu návštěvníků zoologických zahrad se od čtvrtka zvýší • Od čtvrtka 4. června bude mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví navýšen maximální denní počet návštěvníků zoologických a botanických zahrad na 250 lidí na jeden hektar plochy zařízení. Pro Zoo Praha to činí 14 500 návštěvníků během dne.

Kriticky ohrožené volavky císařské se snaží zachránit odborníci z Prahy • Zoo Praha pomáhá v Bhútánském království zachránit kriticky ohroženou volavku císařskou. V celém areálu výskytu této velké volavky přežívá již méně než šedesát jedinců, z toho polovina právě v Bhútánu. I tam ji však ohrožuje výstavba hydroelektráren. Proto již před několika lety započaly přípravy projektu na její záchranu, do kterého byla přizvána Zoo Praha.

Jaro je za dveřmi. V expozici plazů v pražské zoo probíhají bouřlivé námluvy • Návštěvníci pražské zoologické mohou v těchto dnech vidět opravdové známky jara. Konkrétně v unikátní středoasijské pouštní expozici Kattakum, která se nachází v Pavilonu šelem a plazů. Ještě zhruba dva až tři týdny tam bude probíhat období intenzivních námluv a bojů samců o samičky.

Pražská zoo bilancuje. I v těžkém roce přišlo na svět několik vzácných mláďat • Opatření proti šíření koronaviru se letos výrazně dotkla i pražské zoo. Život v zahradě i přesto pokračoval dál. Na svět zde přišly stovky nových mláďat. Některé odchovy jsou velmi významné i z odborného hlediska.

Zoo Praha slavnostně rozsvítí vánoční stromek. Vstupné bude za 1 korunu • V neděli 1. prosince pražská zoo rozsvítí svůj vánoční strom. Akce se zúčastní herec Ivan Trojan a režisér Jiří Strach. I letos návštěvníci zahrady budou moci obdivovat živou, vzrostlou jedli kavkazskou, která bude tradičně nazdobená v „ladovském“ stylu. Součástí stromku opět bude i betlém Josefa Lady. Současně bude poblíž vánočního stromu otevřen prodejní stánek s oblíbenými vánočními štěstíčky a ozdobami. Ti, kdo přijdou do zoo po 15. hodině, navíc zaplatí za vstup pouhou jednu korunu.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Mládě hrabáče kapského se poprvé naživo představí návštěvníkům zoo • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mohou ode dneška vidět na vlastní oči mládě hrabáče kapského, které se narodilo 22. dubna. Ve 14 hodin chovatelé poprvé otevřou okénko do expozice, kde malý hrabáček pobývá se svou matkou Kvídou. „Nejkritičtější období má Kvídino mládě již za sebou, pravidelně pije a je aktivní, proto nevidíme důvod nepodělit se o naši radost z něj s našimi návštěvníky,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a doplnil, že v dalších dnech bude okénko otevřené pravidelně. „Příchozí si mohou hrabáčka prohlédnout vždy dopoledne mezi 10. a 12. hodinou a odpoledne od 14. do 16. hodiny.“ Mládě denně přibývá na váze zhruba 150 gramů; dnes už tak váží přes tři kilogramy. Pro všechny případy ale na něj ještě v expozici pavilonu Africký dům permanentně dohlížejí chovatelé; mj. proto, aby jej matka nešťastnou náhodou nezalehla. [related-post id="9607"] Třináctiletá Kvída dosud úspěšně odchovala dvě mláďata. První - sameček Kito narozený v roce 2015 - dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Druhé - samička Nyota ze srpna 2016 - se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc. Nynější mládě je podle názoru chovatelů opět spíše samička; zda je jejich odhad správný však ukáže až analýza DNA.

Ode dneška mohou návštěvníci Zoo Praha vidět mládě hrabáče kapského, které se narodilo 22. dubna.

Nově narozené žirafí mládě z pražské zoo už dostalo jméno • Zatím nejmladší člen stáda žiraf severních núbijských v Zoo Praha dostal jméno Matyáš. Dvouměsíčního samečka o víkendu pokřtili nejvyšší český herec Pavel Šimčík a mistr světa v rychlostní kanoistice, olympijský medailista Josef Dostál.

Žirafí sameček dostal jméno Matyáš.

Tapír Morse se odstěhoval z Prahy. Zoo se s ním rozloučila stylově • Pražská zoo se rozloučila se samcem vzácného tapíra čabrakového. Jeho novým domovem bude zoologická zahrada v německém Norimberku. Stejně jako při loňských křtinách, také tentokrát zazněla speciální zpráva v Morseově abecedě, oznamující celému světu stěhování.

Kriticky ohrožené želvy měnící zbarvení jsou k vidění v pražské zoo • V pražské zoo je k vidění zcela unikátní druh vzácné a mimořádně ohrožené sladkovodní želvy. Batagur bengálský se ve volné přírodě už nejspíš vůbec nevyskytuje. Jeho cesta do Prahy je přitom více než zajímavá.

Batagur bengálský

Pražská zoo odevzdá ze vstupného více peněz na podporu ohrožených zvířat • Hlavní město Praha je prostřednictvím zoologické zahrady zapojeno už více než deset let do mezinárodního systému podpory projektů na záchranu ohrožených druhů ve volné přírodě. Dosud pražská zoo věnovala na tyto projekty dvě koruny z každého vstupu. Za letošní rok to už budou koruny tři, jak v úterý schválila nová městská rada. Návštěvnost zoo se letos dostala přes 1 400 000 vstupů.

Zoo Praha jako jediná v Evropě letos odchovala vzácného primáta • V pražské zoologické zahradě se 15. září narodilo mládě vzácného makiho Ganzhornova. Tito primáti přitom v evropských zoologických zahradách prakticky vymizeli, v letošním roce se jediné mládě narodilo právě v Praze.

Oslava sloních narozenin. Nechyběl třípatrový dort z ovoce • Pražská zoologická zahrada je již několik měsíců uzavřená pro návštěvníky. Život v ní se ale nezastavil. O víkendu proběhly oslavy prvních narozenin sloní samičky Lakuny.

Ohrožený dikobraz se narodil v pražské zoo. Lidová pověrčivost ho může vyhubit • Zoo Praha oslavuje narození dikobraza palawanského. Odchov těchto hlodavců pocházejících z Filipín je v zoologických zahradách velmi vzácný. Až do roku 2019 byla pražská zahrada jedinou v Evropě, která se mohla z jeho mláďat pravidelně radovat.

Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí.

Ježura australská se vylíhla v pražské zoo. Jde o mimořádný úspěch • V pražské zoo se v dubnu vylíhlo mládě ježury australské. Matka se o něj dobře stará. Malá ježura se pravidelně krmí mateřským mlékem a rychle přibývá na váze. Právě během vážení se ježuří mládě podařilo poprvé vyfotografovat.

V pražské zoo se vylíhli mimořádně vzácní varani. Je to světový úspěch • Na začátku října se v pražské zoologické zahradě vylíhlo hned šest mláďat varanovce bornejského. Poprvé na světě v prostředí zoo se tohoto mimořádně vzácného endemického plaza podařilo rozmnožit v roce 2014 v Japonsku. V Praze se to poprvé povedlo po dvou letech chovu v srpnu 2018 a chovatelé tak nyní na tento úspěch navázali.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo vedro netrápí. Užívají si bazény, sprchy, ledovače i zmrzlinu • Pražská zoo připravila pro své svěřence celou škálu nejrůznějších variant, jak se v tropických dnech osvěžit. Zvířata tak mají k dispozici nejen bazény nebo vodní příkopy, některá mohou využít i mlžení či se nechat osprchovat. Především jim ale chovatelé nechávají volný přístup do vnitřních ubikací. A myslí se i na návštěvníky. „V těchto horkých dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů domů, do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl, proč teď mají mnohá zvířata otevřen vstup do vnitřních prostor i v době, kdy to za běžného počasí není obvyklé. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat. [gallery columns="1" size="full" ids="11514"] Řada druhů v těchto dnech s oblibou využívá také vodu ve venkovních výbězích. Kromě jejich skotačení v bazénech a vodních příkopech je mohou návštěvníci spatřit i při tom, jak se nechávají od chovatelů sprchovat a polévat vodou z hadice. Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Speciální ovocnou zmrzlinu dostávají také primáti. [gallery size="full" columns="1" ids="11515"] Zoo Praha v tropických letních dnech myslí i na své návštěvníky. Ti s oblibou využívají mlžítka rozmístěná po areálu zoo. K dispozici mají i pítka, dětské brouzdaliště a pochopitelně řadu míst, kde se mohou osvěžit chlazenými nápoji nebo zmrzlinou.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Narodilo se mládě ohroženého chápana. Pytláci je loví pro maso • V pražské zoologické zahradě přišlo na svět mládě chápana středoamerického. Tento zajímavý druh primátů patří mezi ohrožené. Ve Středí Americe domorodci loví chápany kvůli masu. Pražská rodinka se ale naštěstí úspěšně rozmnožuje.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.