pražské povídačky

Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.

O pražském židovském ghettu se toho ledacos vyprávělo...

Nepřehlédněte

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 10. 1889: Zasněžené obilí, zachování starožitností a nový plán pro Holešovice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 6. 1890: Zvláštní žert s balónky a uchovávání kremačního popela v domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 2. 1890: Mladiství zloději, oheň na Václavském náměstí a stíhaní vystěhovalci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Petřínská rozhledna v plamenech. U tragédie zasahovali stateční pražští hasiči • Chybělo málo a jedna z dominant Prahy – Petřínská rozhledna – už nemusela stát. Ocelový kolos se dostal v roce 1938 do velkého nebezpečí. Bez včasného zásahu hasičů mohlo dojít k narušení statiky. Ohroženy byly také desítky lidských životů. Je 5. července 1938 a všichni Pražané jsou na nohou. Vrcholí totiž jubilejní X. všesokolský slet. Cvičení Sokolů na vyprodaném strahovském stadionu sleduje kromě jiných i prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou. Krátce po 15. hodině je na cvičišti přestávka. Diváky i cvičence náhle překvapí hustý černý kouř, který se valí z vrcholu nedaleké Petřínské rozhledny. Zakrátko vyšlehávají plameny. Tohle zřejmě není součást programu, dochází všem přítomným na tribunách. Lidé zůstali klidní Následkem elektrického zkratu propuká v kabině výtahu požár. Naneštěstí se uvnitř zrovna nenachází žádní cestující. Zhruba 80 lidí na ochozu rozhledny se ale právě kochá výhledem na Prahu. Začíná hra o čas. Je potřeba je dostat rychle do bezpečí. Všichni zakrátko s neuvěřitelnou ukázněností schází po schodech dolů. Majitel restaurace pod věží si mne ruce, vypadá to na velkou tržbu. Hosté si u stolů zřizují hlavní stan a sledují práci pražských požárníků, kteří na místo doráží vzápětí. Z ústřední stanice jsou tu dvě družstva. Na výpomoc přispěchali také členové střešovické pobočky. [related-post id="12157"] Složitý zákrok Hašení požáru komplikuje šedesátimetrová výška a hustý kouř, přes který není téměř nic vidět. Stateční hasiči Verner a Šiška pronikají vikýřem na střechu rozhledny. Zjišťují, že právě tudy se oheň nebezpečně šíří. Plameny proskakují pod oplechování střechy a začínají pohlcovat dřevěnou konstrukci zastřešení. Příruční hasící přístroje nezabírají, a proto jsou nasazeny hadice. Výkonné čerpadlo napojené na hydrant tlačí vodu k místu požáru. Plameny jsou tak silné, že hasiči musí nejprve ustoupit. Po přemístění útočného proudu se však živel daří utlumit a následně zcela zlikvidovat. [related-post id="12057"] Pocta zachráncům Celá akce netrvá ani 40 minut. Na protějším břehu Vltavy vše pozorují stovky Pražanů s dalekohledy. Na strahovském stadionu končí přestávka. Potlesk při nástupu cvičenců nyní nepatří jen jim, ale i zachráncům pražské dominanty. Prezident Beneš se nechává velice pečlivě informovat o průběhu požáru a nešetří chválou a uznáním hasičské práce.

Požár Petřínské rozhledny (fotomontáž).

6. 8. 1889: Nešťastná jízda, řádění podvodníka a zabavené maso • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 3. 2868: Dělníci poblahopřáli továrníkovi Benkemu ke jmeninám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Ze Smíchova Dělníci zaměstnaní v továrně našeho podnikavého průmyslníka p. Josefa Benkeho prokázali mu v den jmenin jeho pěknou domácí slavností upřímnou lásku a úctu svou, jakéž dobyl si u nich svou vlídností a srdečností k lidu pracovnímu. Sešli se ráno 19. t. m. v dílně, kamž byli si pozvali též několik pp. členů pražského „Hlaholu“ a když byli tito zapěli Jelenův sbor „Dlouho buď zdráv“ mluvčí dělníkův přednesl p. Benkemu upřímné blahopřání, na kteréž tento neméně vroucně děkoval; hlaholem písní českých a provoláním zdaru skončili dělníci tu slavnost nelíčenou, jakých bohdejž bylo by ve všech dílnách našich. – Národní listy, 22. 3. 2868 Porod na ullci Včera po půlnoci byla služka Marie P. z Bratrovic (okr. křivoklátského) na Hradčanech bolestmi porodnímí překvapena a musela na policejní strážnici dopravena býti, kde zdravé děvče porodila. Matka i dítě byly do nemocnice dopraveny. – Pražský denník, 22. 3. 2868 [related-post id="7730"] Výtečné divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí těší se stále větší oblíbenosti u obecenstva pražského, jak dokazuje četná návštěva, jaké se mu denně dostává. Majitel jeho pan Bergheer hledí si přízeň tuto také zachovati častou změnou ve svých představeních, které vždy jiná překvapující oddělení divákům předvádějí, a vesměs zasloužilou pochvalou odměněna bývají. Nynější představení, které nad prvnější svou rozmanitostí vyniká, bude jen do zýtřka odbýváno, načež eskamotér s novými a, jak se dovídáme, ještě zajímavějšími kusy před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 22. 3. 2868

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

12. 2. 1868: V hospodě jim nechtěli nalít, tak začali vytloukat výlohy • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

9. 8. 1890: Třídní sraz gymnazistů po čtvrt století a smělá krádež • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Lanovka na Letnou začala jezdit před 130 lety. Příliš dlouho ale nevydržela • Je sobota 31. května 1891 dopoledne a pod letenským vrchem se koná významná událost. Do provozu slavnostně vstupuje historicky první lanová dráha v Praze. Zatímco její mladší sestra na Petříně vydržela až do současnosti, letenskou lanovku dnes připomíná už jen zrekonstruovaná vyhlídka.

5. 5. 1890: Filipojakubská pouť na Smíchově a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není • Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!

10. 5. 1868: V Praze se už prodávají první letošní třešně. Jsou ale příšerně drahé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výbuch plynu V pátek v 7 hodin večer chtěl laborant v p. Dittrichově lékárně v Ostruhové ulici otočiti kohoutek u roury vodovodní, pročež sehnul se ku dlažbě a odhodil prkno, kterým roury ku kašně vedoucí jsou přikryty; když pak po rouře sáhl, vzňal se, poněvadž měl s sebou rozžatou svíčku, v celé prostoře svítivý plyn, který byl ze sousední plynové roury uprchl, i popálil jej v obličeji a na prsou. První pomoci dostalo se starci tomuto v lékárně a pak donešen jest do svého bytu. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Synagoga je téměř hotová Nová synagoga v dušní ulici jest, co se zevnitřní stavby tyče, zúplna již dodělána. Lešení kol stavby jest také již odstraněno, čímž volný pohled na krásnou tuto budovu se jeví. Nyní se velmi pilně pracuje na upravení jejího vnitřku, tak že v několika nedělích bude zcela dohotovena. Stavba její stála 80.000 zl. – Pražský denník, 10. 5. 1868 První letošní třešně v Praze První letošní třešně bylo už včerejšího dne v Praze lze spatřiti a sice za sklem v krámech některých zdejších cukrářů a lahůdkářů. Nejprvnější toto letní ovoce vábilo mnoho diváků. Třešně tyto byly sem přivezeny z Terstu a vynikaly nejen svou úplnou zralostí, ale i drahotou, an jedna 5 kr. stála. Novinka tato tudíž arciť jen stůl boháče zdobiti mohla. – Pražský denník, 10. 5. 1868 [related-post id="9941"] Špatný žert Jistý krejčí, jenž před Strahovskou branou bydlí, přišel ve středu večer k jedné uzenářce na Karlovu náměstí i ukradl tam tobolku s 12 zl. v stříbrných šestákách. Anto uzenářka věděla, kde zloděj bydlí, číhala si naň ve čtvrtek ráno v Strahovské bráně. Zloděj skutečně přišel, spatřiv ale uzenářku šel k ní a doručil ji tobolku, řka, že si to jen zažertoval. Poněvadž se ale polovice šestáků nedostávalo, dala uzenářka nejapného žertovníka zatknouti. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Karlínský občan zaplatil opravu sochy Suchu sv. Jana Nep. v Karlíně u silnice před invalidovnou stojící a valně sešlou dal v těchto dnech jistý Karlínský občan na svůj náklad důkladné opraviti. Dále byla mříže kol sochy obnovena a zahrádka při ní ozdobně vysázena. – Pražský denník, 10. 5. 1868

Tornádo v Praze poničilo palác na Vyšehradě a vyvracelo stromy • Tornádo, které se minulý čtvrtek prohnalo moravskými vesnicemi, nemá v našich novodobých dějinách obdoby. Napáchalo obrovské škody a bohužel si vyžádalo i oběti na životech.

Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce • Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

19. 4. 1868: Stařenu přejela drožka. Z úst jí stříkla krev • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejetí Předevčirem odpoledne byla jistá stařena na svatováclavském náměstí od prudce jedoucího povozu poražena, při čemž jedno kolo nešťastné přes prsa přejelo. Krev jí z úst hned vyhrkla, tak že bez sebe ležeti zůstala, i musela v přivolané drotce do všeobecné nemocnice k léčení dopravena býti. Neopatrný vozka byl pak k zodpovídání pohnán. – Pražský denník, 19. 4. 1868 Loď utonula Ve čtvrtek dopoledne potopila se opětně jedna loď obilím naplněná na Vltavě, a sice nad Roztoky, kdež vběhla na mělčinu. Zdá se, ze časté tyto nehody, skoro na jednom a témže místě se udavší, totiž mezi Roztoky a Libšicemi, z jiných příčin pocházejí, než snad nějakým nezaviněným spůsobem. V krátkém čase se tam již čtvrtá loď s nákladem obilí potopila a každý její majetník byl tak vysoce pojištěn, že skoro více náhrady obdržel, než škoda potopením se lodě a obilí obnášela. Nynější příznivá výška vody, která lodím i na takových místech proplouti dovoluje, kde nižší vody nelze plouti, podporuje tuto domněnku, že nehody tyto jen ze špekulace se provádějí. – Pražský denník, 19. 4. 1868 [related-post id="9497"] Hon na vydru Vydra se objevila včera dopoledne ve Vltavě nad Podskalí. Byl ovšem ihned na vzácné toto zvíře hon učiněn, a však bez výsledku. Ostražitá vydra cítíc nebezpečenství, nedala se více svým pronásledovníkům spatřiti, ač tyto několik hodin na číhání byli. Zalezla bez pochyby do skalin u břehu. – Pražský denník, 19. 4. 1868

14. 1. 1869: Mladý muž si podřezal žíly. V posledních dnech jevil známky pomatenosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

16. 1. 1868: V Praze řádí nepoctivý obchodník s uhlím a drožkaři mají v těchto dnech žně • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.