Nepřehlédněte
Developer Ekospol plánuje v Praze postavit tisíce nových bytů • Developerská společnost Ekospol chystá v následujících letech postavit v Praze přes 7 tisíc nových bytů. Jejím největším rezidenčním projektem bude revitalizace brownfieldu na Zličíně. Tam by měla vyrůst nová čtvrť se dvěma tisíci bytů. Aktuálně firma dokončuje projekt Michelské zahrady, kde svůj domov najdou noví majitelé už na začátku příštího roku.
Zvyšování nájemného má svá pravidla. V některých případech o něm rozhoduje soud • Pronajímatel má sice právo na úpravu výše nájmu, ovšem musí dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. V jakých případech je navýšení nájemného oprávněné? O kolik je přípustné a za jakých podmínek? Existuje jeho maximální hranice? A jaká pravidla musí obě strany respektovat?
Nájmy v Praze rostou nejrychleji na sídlištích, ukázala analýza • Praha si nechala vypracovat podrobnou analýzu trhu s nájemním bydlením za posledních pět let. Vyplývá z ní, že za poslední období rostly nájmy nejrychleji na sídlištích. Ceny nájemného, i když s menším zpožděním, ve sledovaném období reagovaly zejména na růst prodejních cen vlastnického bydlení, a to jak v segmentu novostaveb, tak přeprodejů starších bytů.
Hendrik Meyer: I starší byt v Praze bude do konce roku stát 90 tisíc za metr. Realitní krize však nenastane, pokud nezkolabuje doprava • Není to zas tak dávno, kdy se průměrná cena bytů v pražských novostavbách přehoupla přes 90 000 korun za metr čtvereční. Už tenkrát tento milník vypadal pro běžného Pražana nedostupně. Doba pokročila, a zatímco ceny novostaveb překročily hranici 105 000 za metr čtvereční, ke zmíněným 90 000 nyní podle Kvartálního monitoru přímého trhu s nemovitostmi míří bytový „second handový“ fond – tedy nejčastěji starší přeprodávané byty. Praha se zároveň zřejmě stala prvním českým městem, kde se hodnota za metr čtvereční staršího bytu dostává na úroveň 85 % hodnoty novostavby. Co to vlastně znamená a co můžeme očekávat?
Babiš chce stavět levné byty. Odhadovaná cena vyráží dech • Předvolební kampaň se rozjela na plné obrátky. Jednotlivé politické subjekty v těchto dnech postupně představují své volební programy. Velkým tématem podzimních voleb bude tentokrát i bytová krize.
Bydlení jako luxus. Odborníci vydali několik rad pro budoucí vládu • Ceny bydlení v Česku rostou doslova každý den. Mnozí lidé si již nemohou dovolit pořídit vlastní byt na hypotéku a jsou odkázáni na nájemní bydlení. I to jim ale z rozpočtu ukousne nemalou část příjmů. Boj s bytovou krizí se má stát jedním z hlavních témat budoucí vlády.
Krátkodobý pronájem bytu? Můžete na něm prodělat, varuje odborník • Vyděláte více a rychleji, láká platforma Airbnb majitele nemovitostí na vyšší zhodnocení jejich investic. Stále více lidí na to slyší a svůj byt tak k využití různým turistům nabízí stále více Čechů. Jen v Praze jich je prý už 20 tisíc. Nejen ve světle aktuálního zátahu, který na tyto poskytovatele krátkodobého ubytování udělala česká finanční správa, je nutné podívat se, zda je tento způsob využívání vlastního bytu opravdu tak výhodný. A opravdu se vyplatí každému? V prvé řadě musíme vzít v potaz, jaký typ bytu turisté prostřednictvím Airbnb hledají. Zdaleka nejvíce lidí míří do Prahy, ostatní regiony za ní v návštěvnosti výrazně zaostávají. Pokud už člověk ze zahraničí do českého hlavního města přijede, chce bydlet v centru dění. Určitě nebude za zábavou a poznáváním pražské historie dojíždět z okrajovějších částí Prahy. Z toho jasně plyne, že aby mohl majitel bytu o jeho pronajímání prostřednictvím Airbnb opravdu vážně uvažovat, musí ho mít v některé z turisticky atraktivních lokalit užšího centra. Pokud takový byt nevlastníte, na krátkodobé pronajímání rovnou zapomeňte. Pokud se lokalitou vlastního bytu trefujete do dlouhodobé preference zahraničních klientů, nemáte ani zdaleka vyhráno. Můžete sice vydělat více, než pokud byste měli dlouhodobého nájemníka, ale má to jeden velmi podstatný háček. Museli byste svůj byt pronajímat turistům nejlépe na sto procent, tedy každý den v měsíci. A to je problém. Pokud se podíváme na data ČSÚ, tak zjistíme, že zahraniční turista v Praze stráví průměrně 2,3 noci. To znamená, že pro plný výdělek je nutné ubytovat až 15 návštěv (hostů může být klidně výrazně více) za měsíc. Toto číslo je velmi obtížně dosažitelné i při skvělé lokalitě bytu, konkurenceschopně nastavené ceně i bezvadné propagaci. Nehledě na další vícenáklady, které to s sebou nese. [related-post id="10437"] Stejně jako v hotelu (kde však na to mají speciální personál) se o tyto hosty budete muset starat. Sice jim nebudete připravovat snídani nebo objednávat taxi, ale dalším povinnostem se nevyhnete. Začíná to už předáním klíčů při příjezdu a jejich převzetím při odjezdu. Jakmile jeden host odjede, budete muset vyměnit ložní prádlo či ručníky a také zkontrolovat celý byt. Doplnit základní hygienické prostředky a nejspíš i umýt nádobí a pořádně uklidit všechny místnosti. Při průměrném počtu přenocování toto budete muset dělat zhruba každý druhý den. Opravdu to při současném pracovním vytížení zvládnete? Existují sice služby, které tohle zařídí za vás, ale samozřejmě na úkor vašeho zisku. [related-post id="7751"] Přesné statistiky sice neexistují, ale zcela jistě spousta pronajímatelů také kalkuluje s tím, že z tohoto výdělku nebudou odvádět daně. Tato další (zdánlivá a nedoporučovaná) finanční výhoda nyní padá. Česká finanční správa získala údaje o lidech pronajímajících nemovitost přes Airbnb a bude po nich doplacení daně vymáhat. Na dani z příjmu a DPH to jen za Prahu prý činí přes 460 milionů korun ročně. Tolik podle vládní analýzy lidé vydělávající na krátkodobých pronájmech jen v hlavním městě neodvedou na daních každý rok. A je jen otázkou času, kdy se o svých 50 milionů korun z neodvedených turistických poplatků přihlásí také pražský magistrát. Tučné pokuty a vysoké zpětně vyměřené daně zcela jistě zprotiví tento typ využívání bytu mnohým majitelům. [related-post id="10347"] Kdo by si mohl naopak oddechnout, pokud zájem o Airbnb trochu opadne, jsou stávající vlastníci či nájemníci bytů sousedících s bytem pronajímaným turistům. Těm se totiž výrazně snížil komfort bydlení, protože krátkodobí turisti jsou často hluční i v nočních hodinách a zanechávají po sobě znečištěné společné prostory. Nehledě na stále se vylidňující centrum města, protože majitelé bytů se v minulosti pod vidinou očekávaného vyššího zisku z krátkodobého pronájmu často zbavovali původních dlouholetých nájemců. Ti se tak stěhovali do okrajovějších částí, které turisty příliš nelákají. [related-post id="11336"] Majitelé bytů by si proto měli velmi dobře rozmyslet a spočítat, jak budou svůj byt pronajímat. Zda podstoupí vyšší riziko krátkodobého pronájmu se všemi výše zmíněnými nepříjemnostmi, nebo dají přednost dlouhodobému solidnímu nájemníkovi. Zdánlivé výhody Airbnb totiž může velmi snadno vynahradit bezproblémový a pravidelně platící člověk bydlící v bytě mnoho let. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
Praha drží v rámci bytové výstavby jedno prvenství • Střední Čechy v posledních letech převzaly post lídra bytové výstavby, když předstihly dříve nedosažitelnou Prahu. Hlavní město však trpí extrémně pomalým povolováním nových staveb a kvůli zastaralému územnímu plánu také nedostatkem pozemků vhodných k rezidenční výstavbě. Proto o svou první příčku přišlo. V jednom ohledu však Praha stále dominuje – zdaleka nejvíce nových bytů zde vzniká v rámci větších bytových domů. Naopak v ostatních krajích dominuje výstavba rodinných domů.
Evžen Korec: Přínosy nového stavebního zákona budou zjevné až za několik let • Dlouho očekávaný a vyhlížený stavební zákon dnes vstupuje do mezirezortního připomínkového řízení, kde se k tomuto dílu ministerstva pro místní rozvoj budou moci oficiálně vyjádřit ostatní resorty a příslušné úřady. Očekávaný ostrý boj o jednotlivé paragrafy a odstavce nové stavební legislativy by ale neměl přehlušit hlavní přínos připraveného zákona – snahu o podstatné zkrácení povolovacího procesu. Naopak problémem zůstává, že první výsledky pocítíme až za dlouhé roky. Do té doby bude stavebnictví stagnovat a například cenově dostupných bytů se jen tak nedočkáme.
O bydlení nepřijdete, uklidňuje pražské policisty a strážníky radní Zábranský • Praha pronajímá své byty mimo jiné i několika stovkám policistů, městských strážníků a hasičů. Kvůli dopisu odeslaném magistrátním odborem bytového fondu nyní několik strážníků a policistů získalo dojem, že město chce jejich nájemní smlouvy bez náhrady ukončit. Vedení Prahy je ale uklidňuje, že pokud nájemci dodržují pravidla, tak taková situace nemůže nastat. Údajně chce jen napravit situaci, kdy v bytě o větších rozměrech občas bydlí pouze jeden člověk, zatímco jsou tyto byty vhodnější pro větší rodiny.
KOMENTÁŘ: Hlavní důvody, proč jsou byty v Praze stále tak drahé • Ceny nových bytů v Praze neustále rostou a v poslední době se dostaly tak vysoko, že jsou pro většinu domácností nedostupné. Výjimky v podobě levnějších projektů se sice čas od času najdou, jde ale jen o výjimky potvrzující pravidlo. Vliv na cenu nových bytů má přitom hned několik faktorů, všechny se do ní promítají negativně. Jde o nedostatek volných stavebních pozemků, zdražující stavební práce v čele s řemesly a neuvěřitelně složitá a zdlouhavá byrokracie prodlužující povolování nových staveb. Ale popořadě.
Zrekonstruovanou historickou tvrz v Nových Královicích si poprvé mohla prohlédnout veřejnost • Ambiciózní developerský projekt Nové Královice na kraji Prahy, který si dal za cíl zachránit historicky cenou kulturní památku a zároveň vytvořit přirozeně navazující rezidenční bydlení úspěšně pokračuje. Tento víkend si za účasti zástupců obce, investora i developera mohla tvrz prohlédnout poprvé také veřejnost.
KOMENTÁŘ: Stavební úřady se musí dostat z vlivu obcí, sněmovna to podpořila. Moc času ale nezbývá • Setkal se s tím snad každý developer, investor a často i drobný stavitel. Vedení obce nesouhlasí s novou výstavbou, a tak nepřípustně tlačí na stavební úřad, aby stavební řízení co nejvíce blokoval či dokonce úplně zastavil. Stavební úřady jsou sice nyní de iure na obcích nezávislé, de facto ale rozmarům místních radnic stále podléhají. Může za to mnoho let přehlížená takzvaná systémová podjatost. Poslanecká sněmovna dnes podpořila verzi nového stavebního zákona, která s touhle letitou praxí jednou pro vždy skončí. Stavební úřady se podle ní definitivně přesunou z obcí přímo pod stát.
Praha má nový plán, jak zvýšit dostupnost bydlení v metropoli • Finanční dostupnost bydlení v Praze je v porovnání s ostatními evropskými metropolemi dlouhodobě jednou z nejhorších. Změnit to má Strategie rozvoje bydlení, kterou představil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Čtyřicetistránkový dokument nahrazuje koncepci bytové politiky z roku 2004 a má více zohledňovat aktuální potřeby rozvíjející se Prahy.
Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
KOMENTÁŘ: Propad stavebnictví pokračuje. Změnit to může nový zákon • České stavebnictví se stále nevzpamatovalo z dlouhodobých omezení způsobených koronavirovou infekcí. Po loňském celoročním propadu pokračovalo ve stejném trendu i první letošní měsíc. Stavební produkce v lednu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla meziročně o 5,2 procenta. Méně se začaly stavět také nové byty, firmy jich během ledna v celém Česku zahájily 2 629, což představuje meziroční pokles o 11,3 procenta. Naopak dařilo se dokončovat byty, jejichž stavba začala už dříve.
Evžen Korec: Posílené pravomoce centrálních bankéřů naženou desítky tisíc lidí do nájemní pasti • Centrální bankéři mají získat více pravomocí rozhodovat o tom, kdo má právo získat hypotéku a pořídit si tak svůj vysněný byt či dům. Umožňuje to novela zákona o České národní bance (ČNB), kterou tento týden schválila vláda. Ta centrální bance umožňuje nastavovat parametry hypoték, což bylo dosud v režii komerčních bank. Stávající nařízení ČNB mají pouze doporučující charakter, banky se tak jimi řídit nemusí. O možnost získat vlastní nemovitost pro bydlení tak definitivně přijdou desítky tisíc domácností.
V Praze se loni začalo stavět 5 tisíc bytů. Magistrát chce výstavbu ještě více podpořit • Z výsledků stavebnictví za jedenáct měsíců roku 2019, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), vyplývá, že v tomto období byla v Praze zahájena výstavba celkem 4 969 bytů v nových bytových domech. Celkově by tak za minulý rok mělo být zahájeno více jak 5 000 bytů. To je dvojnásobek oproti roku 2018 a současně je to nejvyšší počet zahájených bytů v Praze od roku 2008. I přesto, že se jedná o zlepšení, do budoucna by hlavní město chtělo, aby ročně vznikalo minimálně 6 000 bytů.
V Praze je přes 2400 prázdných obecních bytů, ukázala analýza. Bydlet se v nich ale zatím nebude • Hlavní město provedlo zmapování aktuální stavu obecního bytového fondu. Z analýzy vyplynulo, že magistrát má spolu s městskými částmi ve své správě přes 31 000 bytů, z nichž je aktuálně 7,7 % neobydlených. Analýza zároveň poukázala na to, že obecní bytový fond v Praze je v porovnání s ostatními městy nízký.
Nové byty v Praze brzdí povolovací procesy. Vznikne proto centrální úřad • Zástupci developerů se na prvním setkání s vedením pražského magistrátu shodli na klíčovém problému bytové výstavby a dalších stavebních projektů v metropoli. Zřízení centrálního stavebního úřadu by mělo přinést zrychlení stavebních povolení a snížení celkové byrokracie kolem nových projektů v Praze.
