tasmánský čert

Pražská zoo otevřela Darwinův kráter. Bydlet tu budou i tasmánští čerti • V pražské zoologické zahradě proběhlo v sobotu slavnostní otevření nové expozice tasmánské a australské fauny Darwinův kráter. Návštěvníci tu uvidí více než dvě desítky druhů pocházejících z nejmenšího kontinentu.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Nepřehlédněte

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Pražská žirafí mláďata rostou jako z vody a seznamují se s domovem • V expozici žiraf severních núbijských v horní části pražské zoologické zahrady můžete v těchto dnech pozorovat, jak se mezi sebou i se zbytkem skupiny postupně seznamují dvě žirafí mláďata – samička Nela narozená 25. ledna a její mladší bratr, který se narodil 13. února a už váží 95 kilogramů. Otcem obou je Johan.

Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

I sloni chodí na pedikúru. V pražské zoo ji podstupují pravidelně • Nohy slůňat, která se narodila v roce 2016 v Zoo Praha v roce 2016, už mají co nést – starší Max aktuálně váží 938 kg a mladší Rudi 676 kg. Oba si ale stále rádi hrají a jsou velice aktivní; jejich kopyta – tenčí než u dospělých slonů – jsou tudíž náchylná k prasklinám. I oni proto musejí pravidelně absolvovat pedikúru.

K úpravě chodidel slonů používají chovatelé speciální kopytní sadu.

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Nejnovější pražská slůňata už váží přes tunu. V březnu přijdou na svět další • Co do zvídavosti a veselého skotačení, Max a Rudi ze Zoo Praha v sobě slůňata ještě nezapřou, ale co do hmotnosti, i mladší Rudi již přesáhl tunu. Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl přesně 1028 kg, o půl roku starší Max váží 1332 kg. V noci už obě mláďata spí odděleně od matek, které teď chovatelé připravují na – patrně březnové – porody.

Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl mladší Rudi přesně 1028 kilogramů.

Pražská zoo zahájila novou sezónu. Nově k vidění je vzácný kagu chocholatý • Zoo Praha v sobotu vstoupila do nové hlavní sezóny. Návštěvníkům byl během zahajovací slavnosti představen nově chovaný ptačí druh, kagu chocholatý, a došlo na „křtiny“ hned dvou mláďat primátů. Gueréza pláštíková dostala jméno Lopi, gibon stříbrný se jmenuje Abu-abu. Pražská zoo také otevřela velkokapacitní toalety s originální expozicí koprolitů a odlitků trusu.

Slavnosti k zahájení 88. hlavní sezóny Zoo Praha se zúčastnila celá řada významných hostů – náměstek primátora hl. města Prahy Petr Hlubuček, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, herec Ondřej Sokol či úspěšní účastníci taneční soutěže StarDance – herci Jitka Schneiderová a Jiří Dvořák.

V pražské zoo slaví narození vzácného orangutana sumaterského • V Zoo Praha přišlo v úterý na svět mládě vzácného orangutana sumaterského. Krátce před polednem ho porodila ho jednatřicetiletá samička Mawar. Jedná se zatím o třetího narozeného orangutana v historii pražské zoologické zahrady.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

V pražské zoo se bude pitvat sloní trus. Zájemci se mohou přihlásit do pátku • Návštěvníci pražské zoologické zahrady mohou tento víkend poznávat divoce žijící ptáky a jejich zpěv. Neděle bude patřit rodinám a matkám, které zde oslaví svůj svátek. V sobotu můžete vyrazit poznávat divoce žijící ptáky a jejich zpěv. Dozvíte se, proč, jak a kam ptáci táhnou a co přinesly výsledky sledování kvakošů, volavek a slípek. Začátek vycházky s průvodcem je v 10:00 hod. u Vzdělávacího centra. U něj také v průběhu dne naleznete informační stánek, ve kterém se seznámíte s ptačími obyvateli zoo. Neděle v zoo bude patřit rodinám a matkám, které zde oslaví svůj svátek. Čeká na vás řada her založených na spolupráci členů rodiny a tematický program pro rodiny v Rezervaci Bororo (vystoupení zvířat v Amfiteátru od 11:30 a 14:30 hodin), kde bude také postaven stánek plný her pro rodiny. Zajímavý program bude i v Papírně. Zde proběhne pitva sloního trusu a ukázky krmiva pro slony. Odborný výklad začíná v každou celou hodinu od 10:00, poslední proběhne v 17:00. Pokud máte zájem, můžete se objednat na mester@zoopraha.cz do pátku do 16:00 hodin. Program je v ceně vstupného do zoo, zájemci mohou pokračovat ve výrobě sloního papíru za standardní poplatek.

Pražská zoo připravila bohatou vánoční nadílku pro zvířata i návštěvníky • V Zoo Praha již tradičně proběhnou vánoční svátky ve znamení bohaté nadílky pro zvířata i pro návštěvníky.

Na Štědrý den uvidí návštěvníci v 12:00 v Amfiteátru Rezervace Bororo „zlaté“ prasátko.

Zoo Praha jako jediná v Evropě letos odchovala vzácného primáta • V pražské zoologické zahradě se 15. září narodilo mládě vzácného makiho Ganzhornova. Tito primáti přitom v evropských zoologických zahradách prakticky vymizeli, v letošním roce se jediné mládě narodilo právě v Praze.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Radost v pražské zoo. Narodilo se vzácné mládě guerézy pláštíkové • Mládě guerézy pláštíkové se narodilo v úterý v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.

Zoo Praha se může pyšnit mládětem guerézy pláštíkové.

V pražské zoo se vylíhli mimořádně vzácní varani. Je to světový úspěch • Na začátku října se v pražské zoologické zahradě vylíhlo hned šest mláďat varanovce bornejského. Poprvé na světě v prostředí zoo se tohoto mimořádně vzácného endemického plaza podařilo rozmnožit v roce 2014 v Japonsku. V Praze se to poprvé povedlo po dvou letech chovu v srpnu 2018 a chovatelé tak nyní na tento úspěch navázali.

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech • V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let.

V pražské zoo se narodilo mládě vzácné a ohrožené pandy červené • Pokud budete mít alespoň trochu štěstí, můžete v Zoo Praha hned u hlavního vchodu vidět vzácný přírůstek – mládě pandy červené, narozené v červenci samici Wilmě a samci Patovi. Malá panda se v těchto dnech již začíná samostatně pohybovat ve výběhu.

Mládě pandy červené.

Orangutaní samice Mawar z pražské zoo musela k zubaři na náročnou operaci • Samice orangutana sumaterského Mawar z pražské zoologické zahrady má za sebou složitý výkon v ústní dutině kvůli patrným obtížím se zuby a podezření na paradentózu. Lékaři jí v anestézii zkontrolovali celkový stav chrupu, problémové zuby odstranili a zvolili odpovídající léčbu. Teď se samice zotavuje v zázemí. Mawar v poslední době vypadlo několik zubů, chovatelé u ní cítili silný zápach z dutiny ústní a rovněž zaznamenali problémy samice se žvýkáním tužší potravy. Výkon byl tudíž nevyhnutelný. I přesto, že orangutani jsou schopni v rámci tréninku ukazovat chovatelům dutinu ústní, Mawar v tomto nespolupracuje; jako jediné možné řešení tak přicházela v úvahu celková anestézie. „Protože má orangutan jisté podobnosti s člověkem, provedli jsme výkon ve spolupráci s humánními kolegy. Inhalační anestézii tak vedl anesteziolog, chrup ošetřily stomatoložka a stomatochiruržka,“ vysvětlil veterinář Zoo Praha Roman Vodička a doplnil, že celý výkon trval zhruba 2,5 hodiny. „U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů. Ty problémové jsme proto vytrhli.“ Momentálně je samice izolovaná v zázemí, kde se zotavuje pod bedlivým dozorem chovatelů. Společnost jí dělá pětiletá dcera Diri. „Po složitém výkonu je Mawar samozřejmě ještě unavená, ale její chuť k jídlu roste. Předpokládáme, že pokud nedojde ke komplikacím, v horizontu několika dnů už bude celá skupina orangutanů opět pohromadě,“ poznamenal kurátor primátů Vít Lukáš.

U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů.

OBRAZEM: Sloní drobeček Max z pražské zoo už váží skoro tři čtvrtě tuny • Mláďata slonů indických z pražské zoologické zahrady rostou jako z vody. Starší Max už váží 732 kg a mladší Rudi 508 kg. Maxovi navíc rostou kly, které v jeho necelých dvou letech sice měří jen pár centimetrů, ale on se je snaží zdatně využívat ve svůj prospěch. Slůňata tak začínají vzbuzovat respekt a chovatelé je budou postupně převádět do chráněného chovu. [gallery columns="1" size="full" ids="8062,8063"]

Slůně Max už má několikacentimetrové kly.

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.