zákon

KOMENTÁŘ: Nový stavební zákon může vyřešit krizi ve stavebnictví • Výrazně urychlit proces povolování nových staveb by měl umožnit nový stavební zákon z dílny ministerstva pro místní rozvoj, který bude už v pondělí projednávat vláda. Nová legislativa obsahuje hned několik pozitivních principů, které pomohou českému stavebnictví. Na to drtivě dopadla protikoronavirová opatření, stavební produkce se od letošního jara opět propadá. Cestou, jak z této šlamastiky ven, může být i nový stavební zákon. Tedy v případě, že se ho podaří schválit včas a bez dalších větších změn.

Zákaz kouření se v Praze občas porušuje. Hygienici už rozdávají pokuty. Kolik vám hrozí? • Hygienická stanice hlavního města Prahy (HSHMP) provádí pravidelné kontroly podniků poskytujících stravovací služby, zda je ve vnitřním prostoru těchto provozoven dodržován zákaz kouření, jak ukládá protikuřácký zákon. Jen v období od ledna do dubna tohoto roku pražští hygienici provedli 256 takových kontrol, z toho 29 na základě podnětu. „Z letos provedených kontrol jsme zatím odhalili celkem 25 závad a udělili 9 sankcí, z toho 3 napomenutí a 6 pokut v celkové výši 28 tisíc korun,“ říká ředitel HSHMP Jan Jarolímek a doplňuje: „Závady se týkaly značení zákazu kouření, kouření fyzických osob v provozovně a porušení povinnosti provozovatele vyzvat osobu, která nedodržuje zákaz kouření, aby v tomto jednání nepokračovala nebo, aby tento prostor opustila.“ Ve třech případech Hygienická stanice pokutu udělila za více přestupků, než jen porušení zákazu kouření. S dalšími 10 provozovateli stravovacích služeb jsou v současné době přestupky řešeny a HSHMP bude udělovat sankce. [related-post id="9426"] Dříve domluva, teď už sankce V roce 2017, kdy zákon začal platit, bylo snahou HSHMP hlavně preventivní a osvětové působení v dané problematice. Proto se také HSHMP, v souladu s doporučením Ministerstva zdravotnictví, zaměřovala především na kontroly preventivního charakteru. Zjištění případného nedostatku se řešilo na místě domluvou a vysvětlením nutnosti zákon akceptovat, k finančním sankcím se přistupovalo zcela výjimečně. „Jsme přesvědčeni, že jsme v Praze vytvořili dostatečný časový prostor na to, aby v praxi byla všechna zákonem vyžadovaná opatření dodržována. V roce 2018 již proto případné nedostatky řešíme i udělováním finančních sankcí,“ dodává Jan Jarolímek. [related-post id="5187"] Hygienici v tom nejsou sami V rámci prováděných kontrol HSHMP úzce spolupracuje také s Policií ČR. Za porušení zákona hrozí kuřákovi pokuta až do výše 5 tisíc Kč. Ještě přísnější sankce hrozí majitelům provozoven, kteří své podniky například neoznačí symbolem „zákaz kouření“. Pokutu až do výše 50 tisíc Kč může dostat provozovatel za nevyzvání kouřící osoby, aby v tomto jednání nepokračovala nebo, aby prostor opustila. Kontrolu dodržování povinností stanovených zákonem mají nejen hygienické stanice, ale například Policie ČR, obecní policie, Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, obce s rozšířenou působností nebo živnostenské úřady.

Nepřehlédněte

Nové byty v Praze brzdí povolovací procesy. Vznikne proto centrální úřad • Zástupci developerů se na prvním setkání s vedením pražského magistrátu shodli na klíčovém problému bytové výstavby a dalších stavebních projektů v metropoli. Zřízení centrálního stavebního úřadu by mělo přinést zrychlení stavebních povolení a snížení celkové byrokracie kolem nových projektů v Praze.

Brownfield na Zličíně se v budoucnu promění v obrovskou rezidenční čtvrť • Největší český rezidenční stavitel Central Group uskutečnil ve středu vůbec největší akvizici ve své historii. V jeho portfoliu je tak nově další velký brownfield v Praze. Od společnosti PSN firma koupila obří průmyslový areál na Zličíně, kde původně sídlil Siemens.

Plánek areálu po bývalé továrně Siemens na Zličíně.

Praha má nový plán, jak zvýšit dostupnost bydlení v metropoli • Finanční dostupnost bydlení v Praze je v porovnání s ostatními evropskými metropolemi dlouhodobě jednou z nejhorších. Změnit to má Strategie rozvoje bydlení, kterou představil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Čtyřicetistránkový dokument nahrazuje koncepci bytové politiky z roku 2004 a má více zohledňovat aktuální potřeby rozvíjející se Prahy.

Zájem o hypotéky poklesl. Banky se proto snaží držet nízké úroky • Hypoteční trh se letos stále potýká s výrazným poklesem zájmu, hypotéku si v dubnu sjednalo 6395 klientů. To je o pětinu méně, než ve stejném měsíci loňského roku. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného ukazatele Fincentrum Hypoindex. Podle něj také průměrné hypoteční sazby už třetí měsíc v řadě zlevňují, aktuálně klesly na dubnových 2,85 procenta.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Hypoteční trh v polovině prázdnin nepatrně ožil, objem hypoték byl nejvyšší za rok • Letošní léto je z hlediska hypotečního trhu poměrně netradiční. Zatímco v jiných letech si lidé raději užívají dovolených a hypoteční trh hibernuje, letos to úplně neplatí.

Praha se pouští do stavby městských bytů. První vyrostou ve Vršovicích i na Palmovce • Několik prvních projektů městské bytové výstavby vstupuje do další fáze investiční přípravy. Schválili to pražští radní. Zhruba 300 bytových jednotek včetně menšího podílu ploch pro služby či administrativu postaví městská organizace Pražská developerská společnost (PDS).

Studenti se nastěhují k seniorům. Praha 3 chce propojit lidi dvou generací • Radnice Prahy 3 přišla s nápadem, jak dát studentům šanci dostupného bydlení a seniorům odpomoci od izolace, do níž se často v pozdějším věku dostávají. Projekt dvougeneračního soužití se již osvědčil v zahraničí. Zájemci ale musí splňovat několik podmínek.

Evžen Korec: Stavba rodinného domu se prodraží o stovky tisíc korun • Posledních pár měsíců na zahájení stavby rodinného domu mají ti, kteří chtějí ušetřit. Od nového roku je totiž výstavba vyjde o stovky tisíc korun dráž. Může za to evropská směrnice o energetická náročnosti budov, která se od příštího roku bude týkat všech novostaveb bez výjimky. Stavební povolení od 1. ledna 2020 získají jen takové stavby, které jsou energeticky nulové. U rodinného domu s průměrnou cenou 3,5 milionu korun bude muset stavitel připlatit 350 až 525 tisíc korun.

Zákaz kouření se v Praze občas porušuje. Hygienici už rozdávají pokuty. Kolik vám hrozí? • Hygienická stanice hlavního města Prahy (HSHMP) provádí pravidelné kontroly podniků poskytujících stravovací služby, zda je ve vnitřním prostoru těchto provozoven dodržován zákaz kouření, jak ukládá protikuřácký zákon. Jen v období od ledna do dubna tohoto roku pražští hygienici provedli 256 takových kontrol, z toho 29 na základě podnětu. „Z letos provedených kontrol jsme zatím odhalili celkem 25 závad a udělili 9 sankcí, z toho 3 napomenutí a 6 pokut v celkové výši 28 tisíc korun,“ říká ředitel HSHMP Jan Jarolímek a doplňuje: „Závady se týkaly značení zákazu kouření, kouření fyzických osob v provozovně a porušení povinnosti provozovatele vyzvat osobu, která nedodržuje zákaz kouření, aby v tomto jednání nepokračovala nebo, aby tento prostor opustila.“ Ve třech případech Hygienická stanice pokutu udělila za více přestupků, než jen porušení zákazu kouření. S dalšími 10 provozovateli stravovacích služeb jsou v současné době přestupky řešeny a HSHMP bude udělovat sankce. [related-post id="9426"] Dříve domluva, teď už sankce V roce 2017, kdy zákon začal platit, bylo snahou HSHMP hlavně preventivní a osvětové působení v dané problematice. Proto se také HSHMP, v souladu s doporučením Ministerstva zdravotnictví, zaměřovala především na kontroly preventivního charakteru. Zjištění případného nedostatku se řešilo na místě domluvou a vysvětlením nutnosti zákon akceptovat, k finančním sankcím se přistupovalo zcela výjimečně. „Jsme přesvědčeni, že jsme v Praze vytvořili dostatečný časový prostor na to, aby v praxi byla všechna zákonem vyžadovaná opatření dodržována. V roce 2018 již proto případné nedostatky řešíme i udělováním finančních sankcí,“ dodává Jan Jarolímek. [related-post id="5187"] Hygienici v tom nejsou sami V rámci prováděných kontrol HSHMP úzce spolupracuje také s Policií ČR. Za porušení zákona hrozí kuřákovi pokuta až do výše 5 tisíc Kč. Ještě přísnější sankce hrozí majitelům provozoven, kteří své podniky například neoznačí symbolem „zákaz kouření“. Pokutu až do výše 50 tisíc Kč může dostat provozovatel za nevyzvání kouřící osoby, aby v tomto jednání nepokračovala nebo, aby prostor opustila. Kontrolu dodržování povinností stanovených zákonem mají nejen hygienické stanice, ale například Policie ČR, obecní policie, Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, obce s rozšířenou působností nebo živnostenské úřady.

Růst cen nových bytů v Praze mírně zpomalil • Růst cen nových bytů v Praze neskončil, pouze mírně zpomalil. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci prvního pololetí vzrostla na 97 838 korun, což představuje meziroční nárůst o 5,3 procenta. V porovnání se začátkem roku došlo pouze k nepatrnému nárůstu cen o 0,6 procenta. Za průměrný 55metrový byt zájemce nyní zaplatí 5,38 milionu korun, tedy o 270 tisíc korun více než před rokem. Průměrná cena prodaného bytu letos v prvním pololetí činila 94 275 korun. To jen potvrzuje, že z nabídky vždy jako první zmizí nejlevnější byty. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už dvanáct let.

Nové byty v Praze kupují převážně Češi. Na cizince připadá desetina prodejů • Byty v pražských novostavbách kupují převážně Češi, tuzemského majitele získá devět z deseti prodaných bytů. Vyplývá to z dlouhodobé zkušenosti developerské společnosti Ekospol, která za 27 let na trhu získala už přes deset tisíc klientů. Tento údaj nyní potvrdila také analýza pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR), na kterou upozornil Pražský deník. Podle ní činí podíl cizinců mezi kupujícími nových bytů 11,6 procenta. Nepatrně vyšší (14,1 %) pak je u rekonstruovaných bytů.

Evžen Korec: České stavebnictví ožívá a roste i bytová výstavba. V Praze ale stále zaostává za poptávkou • Růst českého stavebnictví pokračuje, stavební produkce se v dubnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně zvedla o 8,9 procenta. Výrazný podíl na tom měly hlavně inženýrské stavby. Přibývá i počet nových bytů, v rámci celé republiky se jich v dubnu začalo stavět o 34,2 procenta více než loni. I pro hlavní město byl duben z pohledu bytové výstavby poměrně úspěšný, když developeři zahájili stavbu hned 557 bytů v bytových domech. Ani tento slušný měsíční přírůstek však nemůže kompenzovat předchozí slabé období. V Praze tak stále výstavba výrazně pokulhává za poptávkou.

Evžen Korec: Hypoteční trh byl loni ve stínu centrální banky • Zmar a zkáza. Tak se dá hodnotit loňský rok z pohledu hypotečního trhu. Kvůli nesmyslným regulacím České národní banky (ČNB) z konce předminulého roku se počet uzavřených hypoték propadl o více než pětinu na 77 407 uzavřených smluv. Předloni přitom hypotéku získalo 99 477 zájemců. Vyplývá to z aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex. Přes 22 tisíc (22 070) domácností tak kvůli ČNB přišlo o možnost splnit si sny o vlastním bydlení.

KOMENTÁŘ: Propad stavebnictví pokračuje. Změnit to může nový zákon • České stavebnictví se stále nevzpamatovalo z dlouhodobých omezení způsobených koronavirovou infekcí. Po loňském celoročním propadu pokračovalo ve stejném trendu i první letošní měsíc. Stavební produkce v lednu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla meziročně o 5,2 procenta. Méně se začaly stavět také nové byty, firmy jich během ledna v celém Česku zahájily 2 629, což představuje meziroční pokles o 11,3 procenta. Naopak dařilo se dokončovat byty, jejichž stavba začala už dříve.

Bydlení jako luxus. Odborníci vydali několik rad pro budoucí vládu • Ceny bydlení v Česku rostou doslova každý den. Mnozí lidé si již nemohou dovolit pořídit vlastní byt na hypotéku a jsou odkázáni na nájemní bydlení. I to jim ale z rozpočtu ukousne nemalou část příjmů. Boj s bytovou krizí se má stát jedním z hlavních témat budoucí vlády.

Hypotéky jsou nejlevnější za čtyři roky. Banky poskytly rekordní objem úvěrů • Letošní únor byl pro zájemce o nemovitost výborným měsícem. Přestože naplno propukla další vlna koronavirové pandemie, hypotečního trhu jako by se vůbec netýkala. Banky poskytly hypotéky za téměř 30 miliard korun, což je nové měsíční maximum v historii ukazatele Fincentrum Hypoindex.

Pronajímáte byt přes Airbnb? Město od vás bude chtít poplatky • Na „sdílené“ ubytování dopadne v brzké době poplatková povinnost bez rozdílu oproti hotelům a penzionům. Ministerstvo financí předložilo do připomínkového řízení návrh novely zákona o místních poplatcích. O její přípravu se v souvislosti s řešením problematiky „sdíleného“ ubytování zasadilo hlavní město Praha, jehož zástupci se aktivně účastnili jednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Nyní existují dva tzv. ubytovací poplatky, jednak poplatek za rekreační a lázeňský pobyt a jednak poplatek z ubytovací kapacity. Pouze první z nich se však uplatňuje na sdílené ubytování, což je spíše dílem náhody než záměrem zákonodárce, který v době vzniku předpisů s něčím jako sdílené ubytování nepočítal. „Nynější stav neodůvodněně zvýhodňuje „sdílené“ ubytování oproti hotelům a ubírá finance městské pokladně,“ uvádí radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Novela sjednocuje oba poplatky v jediný, který dopadne i na „sdílené“ ubytování. Novela rovněž počítá s navýšením maximální výše poplatků s ohledem na současné cenové hladiny z 21 Kč na 50 Kč. Narovnání podmínek Současný boom sdíleného ubytování přináší Praze řadu problémů, ať už jde o zvýšení cen a nedostupnost bydlení pro Pražany či narušení charakteru obytných zón. Vedení Prahy věří, že narovnání podmínek hotelového a „sdíleného“ ubytování, a zejména pak důsledné vyžadování plnění veškerých povinností, může mít samo o sobě ve vztahu ke „sdílenému“ ubytování regulační efekt. Omezení neopodstatněné výhodnosti poskytování „sdíleného“ ubytování může přispět k utlumení boomu na vyváženější úroveň. Přijetí novely zákona o místních poplatcích je dle radního Wolfa pouze jedním z kroků k úspěšnému vyřešení problémů týkajících se „sdíleného“ ubytování. „Dále intenzivně usilujeme o tři legislativní změny. Jednak chceme, aby stát mohl získávat informace od zprostředkovatelů „sdíleného“ ubytování o provedených transakcích, což je klíčové pro kontrolu tohoto podnikání a jeho vyvedení ze zóny šedé ekonomiky. Dále chceme, aby obcím bylo umožněno vybírat ubytovací poplatek hromadně prostřednictvím zprostředkovatelů „sdíleného“ ubytování a regulovat sdílené ubytování na svém území,“ dodává radní Wolf.

Stavebnictví ožívá a roste i bytová výstavba. V Praze však stále zaostává za poptávkou • Česká stavební produkce pokračuje v růstu, v březnu dle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla meziročně o 11,6 procenta. Třetí měsíc letošního roku tak přispěl k tomu, že stavebnictví letos v prvním čtvrtletí přidalo v porovnání se stejným obdobím roku loňského 2,3 procenta. Daří se i bytové výstavbě, počet zahájených bytů v celé ČR letos v prvních třech měsících roku vzrostl o 25,6 procenta. Byty se však stále více začínají stavět mimo Prahu, tu předehnal nejen Středočeský kraj (1733 zahájených bytů), ale i Jihomoravský kraj (1515 zahájených bytů).

Ceny bytů v Praze dál rostou. Od loňska se zvedly skoro o 10 procent • Zdražování na pražském rezidenčním trhu pokračuje, průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla o osm procent na 92 917 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu nepatrně klesla na 69,09 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,4 milionu korun. Ještě před půl rokem by za stejný byt zaplatil o půl milionu korun méně. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. „Na konci loňského roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční. Tempo růstu tak o něco zpomalilo, ale trend zdražování stále neskočil,“ podotýká hlavní analytik developerské společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Nejvyšší ceny zůstávají tradičně v nejužším centru, kde cena za metr čtvereční významně překračuje stotisícovou hranici. „Konkrétně v Praze 1 se nové byty nabízí za průměrných 166 792 korun za metr čtvereční a Praze 2 za 157 595 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny jsou také v Praze 8 (112 695 korun za metr čtvereční) a vůbec poprvé překročily průměrné ceny stotisícovou hranici také v Praze 3 (108 058 korun za metr čtvereční),“ přibližuje nabídkové ceny analytik Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť. Naopak cenově nejdostupnější byty jsou v okrajovějších částech Praha 9 (82 112 korun za metr čtvereční), Praha 10 (83 011 korun za metr čtvereční) a Praha 4 (86 862 korun za metr čtvereční). I zde však, s výjimkou Prahy 10, ceny v porovnání s předchozím čtvrtletím výrazně vzrostly. [related-post id="10347"] Bude hůř Přestože se růst cen mírně zpomalil, jejich zlevňování nás v nejbližších měsících nečeká. „Růst cen způsobuje extrémní nedostatek nových bytů na trhu, který bude bohužel přetrvávat i v následujícím období. Poptávku po nových bytech navíc v létě krátkodobě zvýší rozhodnutí České národní banky (ČNB) od října ještě více zpřísnit podmínky pro získání hypotéky. Zájemci o vlastní bydlení pořízené na hypotéku tak budou chtít uzavřít smlouvy na poslední chvíli ještě za výhodnějších podmínek, což může tlačit na další růst cen nových bytů,“ tvrdí Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. Podle něj by mohly nové byty v Praze do konce roku zdražit i o více než pět procent. „Sázky na to, že by byty v brzké budoucnosti zlevnily, jsou liché. Naopak otálení s případnou koupí jen zasekne větší sekeru do rodinných financí. Vždyť na začátku roku byla průměrná cena nového bytu o půl milionu korun nižší, než je nyní. A stejné to bude i za půl roku. Za nový byt zájemce na konci letošního roku zaplatí až o stovky tisíc korun více,“ předpovídá Korec. Z nedávno zveřejněné statistiky EKOSPOLU vyplynulo, že se v Praze během prvního pololetí letošního roku prodalo celkem 2452 nových bytů za 16,5 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pětinový pokles.