Evžen Korec: Stát se chystá lidem nenápadně zdražit bydlení

ZprávyEvžen Korec28. května 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Vytápět bytové domy pomocí plynu prostřednictvím společných domovních kotelen je levnější, protože se za plyn spotřebovaný pro výrobu tepla nemusí platit spotřební daň. Toto zvýhodnění by ale nyní mělo zmizet. Ministerstvo financí chce osvobození od daně domovním kotelnám odebrat. Vytápění bytů v bytových domech by tak skokově zdražilo o několik procent. Hlouběji do kapsy by si podle odhadů muselo sáhnout na 400 tisíc domácností.

Ano, nejde o žádný dramatický nárůst celkových nákladů na bydlení, ale i tak to domácnosti ve svých peněženkách pocítí. Mnohem horší je samotný princip. Stát, který opakovaně deklaruje nutnost podpory dostupného bydlení, ve skutečnosti dělá pravý opak. Místo urychleného odstranění administrativních překážek dusících novou výstavbu přichází nová daň, která naopak náklady na bydlení ještě více zvedne.

Neméně zajímavé na tom je, že resort financí tak činí pokoutně a nenápadně. Zdanění tepla z plynu schoval do návrhu zákona zvyšujícího daně z cigaret, alkoholu a hazardních her. Jako by snad bylo vytápění bytů plynem nějakým druhem závislosti. Přitom právě domácí kotelny se budují mimo jiné proto, aby se majitelé bytů zbavili závislosti na centrálních dodavatelích tepla, kteří mohou měnit ceny, jak se jim zlíbí.

Paradoxem současného návrhu je také to, že míří pouze a výhradně na bytové domy. Zrušení daňového osvobození se totiž týká jen společných domácích kotelen, vytápění rodinných domů plynovým kotlem má i nadále zůstat nezdaněno.

Návrh zákona musí schválit poslanci i senátoři. Doufám, že se mezi nimi najde dost na to, aby tento daňový paskvil odmítli. Takto si tedy podporu dostupného bydlení nepředstavuji.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL, a. s.

Nepřehlédněte

Praha poskytne přes 40 milónů na volnočasové granty • Rada hl. m. Prahy dnes odsouhlasila návrh na poskytnutí dotací v rámci Programu podpory využití volného času 2021. Celkově se jedná o částku 41 milionů korun. Žádosti o poskytnutí dotací v oblasti volného času dětí a mládeže sice obsahují většinou opatření i akce, které se možná neuskuteční v návaznosti na přetrvávající pandemickou situaci, nicméně v rámci grantové podpory se počítá s určitým rozvolněním vládních opatření.

Domácí mazlíček stojí tisíce korun ročně. Část psů si na sebe přivydělává • Plánujete si pořídit domácího mazlíčka? Jde se o velký závazek, takže je potřeba si vše předem dobře rozmyslet. Počítejte zároveň s tím, že vás péče o zvířátko může ročně vyjít i na několik tisíc korun. Kolik lidé v průměru za své domácí miláčky utratí?

V Holešovicích vyrůstá luxusní rezidence pro vysokoškoláky. Bydlet v ní budou hlavně cizinci • Developerská společnost Karlín Group zahájila v Holešovicích výstavbu největší novodobé studentské rezidence. Projekt prémiového bydlení pro studenty počítá s pěti stovkami pokojů a špičkovým zázemím. První obyvatelé se začnou stěhovat za dva roky.

Karlín Group a International Campus postaví v Holešovicích největší projekt studentského bydlení.

Evžen Korec: Pražskou bytovou krizi může zmírnit spojení územního a stavebního řízení • Pět i více let trvá v Praze příprava většího rezidenčního projektu. I kvůli tomu nyní hlavní město prožívá největší bytovou krizi za poslední desetiletí. Ministerstvo pro místní rozvoj sice připravuje nový stavební zákon, který by zaseknutý povolovací proces odblokoval, nicméně jeho účinnost je zatím v nedohlednu. Přesto od loňského roku existuje možnost, jak povolování urychlit. Jde o takzvané spojené územní a stavební řízení, které slučuje dva kroky do jednoho.

Pražská zoo sčítá ztráty způsobené covidem. Škody jdou do desítek milionů • Ekonomické ztráty Zoo Praha vzniklé kvůli epidemii covid-19 se vyšplhaly do astronomických výšek. Jen za jarní období, kdy musela být zahrada uzavřená pro návštěvníky, činí jejich střízlivý odhad 45 milionů. Finanční injekci ve stejné výši v minulém týdnu schválili pražští radní. Další miliony bude muset zoo ušetřit.

Krátkodobý pronájem bytu? Můžete na něm prodělat, varuje odborník • Vyděláte více a rychleji, láká platforma Airbnb majitele nemovitostí na vyšší zhodnocení jejich investic. Stále více lidí na to slyší a svůj byt tak k využití různým turistům nabízí stále více Čechů. Jen v Praze jich je prý už 20 tisíc. Nejen ve světle aktuálního zátahu, který na tyto poskytovatele krátkodobého ubytování udělala česká finanční správa, je nutné podívat se, zda je tento způsob využívání vlastního bytu opravdu tak výhodný. A opravdu se vyplatí každému? V prvé řadě musíme vzít v potaz, jaký typ bytu turisté prostřednictvím Airbnb hledají. Zdaleka nejvíce lidí míří do Prahy, ostatní regiony za ní v návštěvnosti výrazně zaostávají. Pokud už člověk ze zahraničí do českého hlavního města přijede, chce bydlet v centru dění. Určitě nebude za zábavou a poznáváním pražské historie dojíždět z okrajovějších částí Prahy. Z toho jasně plyne, že aby mohl majitel bytu o jeho pronajímání prostřednictvím Airbnb opravdu vážně uvažovat, musí ho mít v některé z turisticky atraktivních lokalit užšího centra. Pokud takový byt nevlastníte, na krátkodobé pronajímání rovnou zapomeňte. Pokud se lokalitou vlastního bytu trefujete do dlouhodobé preference zahraničních klientů, nemáte ani zdaleka vyhráno. Můžete sice vydělat více, než pokud byste měli dlouhodobého nájemníka, ale má to jeden velmi podstatný háček. Museli byste svůj byt pronajímat turistům nejlépe na sto procent, tedy každý den v měsíci. A to je problém. Pokud se podíváme na data ČSÚ, tak zjistíme, že zahraniční turista v Praze stráví průměrně 2,3 noci. To znamená, že pro plný výdělek je nutné ubytovat až 15 návštěv (hostů může být klidně výrazně více) za měsíc. Toto číslo je velmi obtížně dosažitelné i při skvělé lokalitě bytu, konkurenceschopně nastavené ceně i bezvadné propagaci. Nehledě na další vícenáklady, které to s sebou nese. [related-post id="10437"] Stejně jako v hotelu (kde však na to mají speciální personál) se o tyto hosty budete muset starat. Sice jim nebudete připravovat snídani nebo objednávat taxi, ale dalším povinnostem se nevyhnete. Začíná to už předáním klíčů při příjezdu a jejich převzetím při odjezdu. Jakmile jeden host odjede, budete muset vyměnit ložní prádlo či ručníky a také zkontrolovat celý byt. Doplnit základní hygienické prostředky a nejspíš i umýt nádobí a pořádně uklidit všechny místnosti. Při průměrném počtu přenocování toto budete muset dělat zhruba každý druhý den. Opravdu to při současném pracovním vytížení zvládnete? Existují sice služby, které tohle zařídí za vás, ale samozřejmě na úkor vašeho zisku. [related-post id="7751"] Přesné statistiky sice neexistují, ale zcela jistě spousta pronajímatelů také kalkuluje s tím, že z tohoto výdělku nebudou odvádět daně. Tato další (zdánlivá a nedoporučovaná) finanční výhoda nyní padá. Česká finanční správa získala údaje o lidech pronajímajících nemovitost přes Airbnb a bude po nich doplacení daně vymáhat. Na dani z příjmu a DPH to jen za Prahu prý činí přes 460 milionů korun ročně. Tolik podle vládní analýzy lidé vydělávající na krátkodobých pronájmech jen v hlavním městě neodvedou na daních každý rok. A je jen otázkou času, kdy se o svých 50 milionů korun z neodvedených turistických poplatků přihlásí také pražský magistrát. Tučné pokuty a vysoké zpětně vyměřené daně zcela jistě zprotiví tento typ využívání bytu mnohým majitelům. [related-post id="10347"] Kdo by si mohl naopak oddechnout, pokud zájem o Airbnb trochu opadne, jsou stávající vlastníci či nájemníci bytů sousedících s bytem pronajímaným turistům. Těm se totiž výrazně snížil komfort bydlení, protože krátkodobí turisti jsou často hluční i v nočních hodinách a zanechávají po sobě znečištěné společné prostory. Nehledě na stále se vylidňující centrum města, protože majitelé bytů se v minulosti pod vidinou očekávaného vyššího zisku z krátkodobého pronájmu často zbavovali původních dlouholetých nájemců. Ti se tak stěhovali do okrajovějších částí, které turisty příliš nelákají. [related-post id="11336"] Majitelé bytů by si proto měli velmi dobře rozmyslet a spočítat, jak budou svůj byt pronajímat. Zda podstoupí vyšší riziko krátkodobého pronájmu se všemi výše zmíněnými nepříjemnostmi, nebo dají přednost dlouhodobému solidnímu nájemníkovi. Zdánlivé výhody Airbnb totiž může velmi snadno vynahradit bezproblémový a pravidelně platící člověk bydlící v bytě mnoho let. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Zdražování bytů v Praze pokračuje, průměrná cena vzrostla za rok o 1,5 milionu korun • Cenový růst na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Průměrná cena prodaného bytu vzrostla na 6,4 milionu korun, což znamená meziroční nárůst o 1,5 milionu korun. Na konci roku 2016 totiž dosahovala průměrná cena prodaného byt 4,9 milionu korun. Oproti předchozímu čtvrtletí došlo v posledním kvartálu loňského roku k růstu ceny o 210 tisíc korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.

Rostoucí cenu nového bydlení v Praze způsobuje neuvěřitelně dlouhý povolovací proces a také nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu.

Stavební produkci v Česku přibrzdila koronavirová krize • Po delším období růstu letos stavební produkce zatím klesá. Spolu s nemocností a sílícími dopady opatření proti šíření koronavirové nákazy se začaly projevovat nedostatek pracovní síly, váznoucí poptávka a administrativní nepřipravenost staveb. Naději na obrat dává aktuální zásoba prací a povolených staveb, zjistil Český statistický úřad.

Ceny bytů v Praze dál rostou. Od loňska se zvedly skoro o 10 procent • Zdražování na pražském rezidenčním trhu pokračuje, průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla o osm procent na 92 917 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu nepatrně klesla na 69,09 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,4 milionu korun. Ještě před půl rokem by za stejný byt zaplatil o půl milionu korun méně. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. „Na konci loňského roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční. Tempo růstu tak o něco zpomalilo, ale trend zdražování stále neskočil,“ podotýká hlavní analytik developerské společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Nejvyšší ceny zůstávají tradičně v nejužším centru, kde cena za metr čtvereční významně překračuje stotisícovou hranici. „Konkrétně v Praze 1 se nové byty nabízí za průměrných 166 792 korun za metr čtvereční a Praze 2 za 157 595 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny jsou také v Praze 8 (112 695 korun za metr čtvereční) a vůbec poprvé překročily průměrné ceny stotisícovou hranici také v Praze 3 (108 058 korun za metr čtvereční),“ přibližuje nabídkové ceny analytik Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť. Naopak cenově nejdostupnější byty jsou v okrajovějších částech Praha 9 (82 112 korun za metr čtvereční), Praha 10 (83 011 korun za metr čtvereční) a Praha 4 (86 862 korun za metr čtvereční). I zde však, s výjimkou Prahy 10, ceny v porovnání s předchozím čtvrtletím výrazně vzrostly. [related-post id="10347"] Bude hůř Přestože se růst cen mírně zpomalil, jejich zlevňování nás v nejbližších měsících nečeká. „Růst cen způsobuje extrémní nedostatek nových bytů na trhu, který bude bohužel přetrvávat i v následujícím období. Poptávku po nových bytech navíc v létě krátkodobě zvýší rozhodnutí České národní banky (ČNB) od října ještě více zpřísnit podmínky pro získání hypotéky. Zájemci o vlastní bydlení pořízené na hypotéku tak budou chtít uzavřít smlouvy na poslední chvíli ještě za výhodnějších podmínek, což může tlačit na další růst cen nových bytů,“ tvrdí Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. Podle něj by mohly nové byty v Praze do konce roku zdražit i o více než pět procent. „Sázky na to, že by byty v brzké budoucnosti zlevnily, jsou liché. Naopak otálení s případnou koupí jen zasekne větší sekeru do rodinných financí. Vždyť na začátku roku byla průměrná cena nového bytu o půl milionu korun nižší, než je nyní. A stejné to bude i za půl roku. Za nový byt zájemce na konci letošního roku zaplatí až o stovky tisíc korun více,“ předpovídá Korec. Z nedávno zveřejněné statistiky EKOSPOLU vyplynulo, že se v Praze během prvního pololetí letošního roku prodalo celkem 2452 nových bytů za 16,5 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pětinový pokles.

Stavebnictví ožívá a roste i bytová výstavba. V Praze však stále zaostává za poptávkou • Česká stavební produkce pokračuje v růstu, v březnu dle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla meziročně o 11,6 procenta. Třetí měsíc letošního roku tak přispěl k tomu, že stavebnictví letos v prvním čtvrtletí přidalo v porovnání se stejným obdobím roku loňského 2,3 procenta. Daří se i bytové výstavbě, počet zahájených bytů v celé ČR letos v prvních třech měsících roku vzrostl o 25,6 procenta. Byty se však stále více začínají stavět mimo Prahu, tu předehnal nejen Středočeský kraj (1733 zahájených bytů), ale i Jihomoravský kraj (1515 zahájených bytů).

KOMENTÁŘ: Stavebnictví má za sebou špatný rok, produkce klesla o 7,7 % • Loňský koronavirem poznamenaný rok výrazně ovlivnil i české stavebnictví, jehož produkce podle dat Českého statistického úřadu meziročně poklesla o 7,7 procenta. Útlum zaznamenala všechna odvětví stavebnictví, nedařilo se ani bytové výstavbě. Počet zahájených bytů v celém Česku loni ve srovnání s předchozím rokem klesl o 8,9 procenta. V bytových domech firmy začaly stavět dokonce o čtvrtinu bytů méně než v roce 2019. Také dokončených bytů ubylo.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Praha je aktuálně šestým nejrozvinutějším regionem EU • Ekonomická situace se za posledních dvacet let zlepšila ve všech krajích. Ukazují to nejnovější data ČSÚ. Praha je v rámci EU šestým hospodářsky nejrozvinutějším regionem.

Příjmy českých domácností v loňském roce výrazně narostly • Hospodářský růst v roce 2019 táhla zejména domácí spotřeba. Domácnosti využívaly svých rostoucích příjmů k posílení spotřeby i investic. Sektor vládních institucí se potýkal se zrychlením dynamiky výdajů, zůstal ale v přebytku. Nefinančním podnikům se v roce 2019 rovněž dařilo. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Praha letos investuje stovky milionů korun do oprav škol • V rámci letních prázdnin je v hlavním městě rekonstruováno velké množství škol. Letos do oprav a vybavení investuje pražský magistrát dokonce nejvíce peněz v historii, a to celkem přes 250 milionů korun. Mezi největší akce se řadí například rekonstrukce bazénu na Třebešíně nebo renovace barokního paláce, kde sídlí Pražská konzervatoř. Radní hlavního města Prahy pro oblast školství a evropské fondy Irena Ropková zveřejnila seznam nejvýznamnějších rekonstrukčních prací na školách a školských zařízeních v metropoli, které se s ohledem na provoz škol uskutečňují převážně v letních měsících. Letos investice přesahují čtvrt miliardy korun. Jedná se o největší množství finančních prostředků takto vynaložených od roku 2001, odkdy je hlavní město zřizovatelem příspěvkových organizací školského typu. Mezi nejnákladnější investiční akce patří celková rekonstrukce bazénu na Střední průmyslové škole na Třebešíně. Zde bude namísto nevyhovujícího bazénu ze sedmdesátých let minulého století instalována nerezová nádrž a nové technologie, které vyjdou celkem na 36 milionů korun. Obdobně nákladná je také rekonstrukce fasády a střechy barokního Pálffyho paláce a oprava mramorového schodiště jeho hlavního křídla, kde sídlí Pražská konzervatoř. „Celkově se jedná o desítky různých oprav, menších rekonstrukcí a pořízení nového vybavení například do dílen, školních kuchyní a jídelen. Velké množství oprav se věnuje také kotelnám, podlahám nebo sociálním zařízením. Další miliony korun investujeme do nových serverů, zabezpečení a bezbariérových přístupů do budov,“ vysvětluje radní Ropková. „Cílem rekonstrukčních prací je modernizace podmínek pro vzdělávání žáků a studentů odpovídající jedenadvacátému století,“ dodává radní. Praha zřizuje dohromady 178 příspěvkových organizací, které vyučují ve více než třech stovkách budov.

Lidé si letos na hypotéky půjčili už tolik peněz, jako za celý rok 2019 • Pět měsíců letošního roku stačilo k tomu, aby lidé na hypotečních úvěrech získali celkem 179 miliard korun. To je stejně jako za celý rok 2019. Přispěl k tomu i velmi úspěšný květen, kdy komerční banky sjednaly 12 984 hypotečních úvěrů v celkovém objemu 40,555 miliardy korun. Objem poskytnutých hypoték sice vzrostl oproti dubnu o 1,375 miliardy korun, za rekordním březnem ale zaostal o více než čtyři miliardy korun, vyplývá z aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex.

Gang cizinců upravoval bankomaty a lidé málem přišli o peníze. Policie radí, jak se chránit • Pražští kriminalisté se v posledních týdnech potýkali se zvýšeným počtem skimmingových útoků na bankomaty v centru Prahy, kde se v letních měsících pohybuje velký počet zahraničních turistů. Vrcholu sezóny chtěla využít organizovaná skupina cizinců, jejíž členové na bankomaty nainstalovali speciální zařízení pro kopírování údajů z magnetického proužku platebních karet.

Zájem o hypotéky poklesl. Banky se proto snaží držet nízké úroky • Hypoteční trh se letos stále potýká s výrazným poklesem zájmu, hypotéku si v dubnu sjednalo 6395 klientů. To je o pětinu méně, než ve stejném měsíci loňského roku. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného ukazatele Fincentrum Hypoindex. Podle něj také průměrné hypoteční sazby už třetí měsíc v řadě zlevňují, aktuálně klesly na dubnových 2,85 procenta.

Praha má nový plán, jak zvýšit dostupnost bydlení v metropoli • Finanční dostupnost bydlení v Praze je v porovnání s ostatními evropskými metropolemi dlouhodobě jednou z nejhorších. Změnit to má Strategie rozvoje bydlení, kterou představil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Čtyřicetistránkový dokument nahrazuje koncepci bytové politiky z roku 2004 a má více zohledňovat aktuální potřeby rozvíjející se Prahy.

Negativní dopady pandemie pocítila skoro polovina zaměstnanců v Česku • Negativní důsledky opatření proti pandemii nemoci COVID-19 pocítilo od dubna do května u svého zaměstnavatele 1,8 milionu zaměstnanců, což je 45 % všech ekonomicky aktivních lidí v ČR. Nejvýrazněji bylo zasažené odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde podíl překročil 90 %. Na 1,4 milionu zaměstnanců předpokládalo dočasnost těchto dopadů, 314 tisíc se obávalo o své pracovní místo. Data zveřejnil Český statistický úřad.